pondělí 28. listopadu 2011

Domů na Vánoce

Pouštím si gramofonové desky - třeba tu s názvem "Vůně jehličí", piju spoustu punče a horké čokolády (všechno je to teď před Vánocemi povoleno) a čtu. A už první stránka téměř 80 let staré knížky "Domů na Vánoce - trilogie ze života jihočeského dítěte" mi přinesla úsměv na rty. Čtěte se mnou, píše se rok 1933: 
"Dnes, kdy podstatně změnil se veškeren náš život, často ani na vsi nevědí, jak žilo se v dobách v nichž železnice byla novinkou. Kdy ve vsích svítilo se tu a tam ještě loučí - kdy se předl len a kdy spojení se světem obstarávaly staré poštovní archy, nebo dostavníky, vozící pasažery často až do Prahy". 
Milé, opravdu moc milé je číst řádky z roku 33 a snad bych ani autorce nepřála, aby viděla, jak moc se svět stále mění a jak už pádícímu pokroku sotva stačíme. A tak Vám přeju, ať si v dnešní přetechnizované, přeorganizované moderní době dopřejete občas trochu klidu (třeba i návratem do dob minulých). Kdy jindy je k tomu lepší příležitost, než o adventu?! 
Vaše Vivi 

Možná se vám taky zdá, že mé staré knížce sluší nové skleněné jeřabinky z vánočního trhu...

Navštívit obchod

pondělí 21. listopadu 2011

Jak potěšit bezruké prasátko aneb pondělní snění

Dát do velkého koše čerstvě upečené bagety, termosku s horkým čajem, do flaštičky trochu rumu pro zahřátí, navrch posadit bezruké růžové prasátko, přibalit ještě teplou deku, přes rameno přehodit brusle, vzít s sebou milého muže mého a jít někam daleko, kde to všechno sníme, vypijeme a ve zbytku času ve volné přírodě přišiju prasátku aspoň jednu jeho pacičku - tak přesně takhle si představuju dnešní ráno. A že to bude nakonec úplně jinak a pomašírujeme všichni do práce? Co na tom, tím se netrapte...stačí jen zavřít oči a sedíte na vlněné dece s námi ;-).
Krásné pondělí vám přeje Vivi, která má teď málo času, ale těší se, že se brzy u Vás staví.



Navštívit obchod

pondělí 14. listopadu 2011

Začalo to nevinně

Původně jsem vám jen chtěla ukázat svoje nové rukavice, dost bláznivé na to, aby se do mého blogu hodily. Jenže jsem si řekla, že nejlepší bude, když vám je představím "v akci", a tak vznikl ten nápad, že si je obleču a půjdu v nich krmit koně. 
Napřed šlo všechno hladce. Koník vypadal příjemně a rychle jsme se spřátelili. Nabídla jsem mu tradiční koňskou laskominu (foto č. 1), ale z nepochopitelného důvodu cukr odmítl...až pak mi došlo, že kůň měl chuť na maso (foto č. 2) a jen věřím, že Santovi se nakonec podařilo utéct....
A kdo nakonec snědl všechen ten cukr? Kočka na mých nových rukavicích (foto č. 3)! Na dnešním příběhu vidíte, že ne vždycky jde všechno podle plánu, že koně si cukrem nezískáš, a že Vivi už zas porušila své pravidlo "dvou fotek k jednomu článku".
Přeju vám veselé pondělí ;-).




Navštívit obchod

středa 9. listopadu 2011

Sněžní mužíci aneb pravda o Audrey Hepburn

Svět je vzhůru nohama. Akcie klesají, Řecko odmlouvá, koruna oslabuje a sněhuláci začali hřát. Obzvlášť té poslední zprávě se těžko věří, ale je to tak. Mé fotky jsou toho důkazem. Proto jsem si pořídila hned dva sněhové mužíky najednou, aby účet za topení nebyl na konci zimy tak vysoký.
A že neuhádnete, kdo si náušnice se sněhuláky spolu se mnou oblíbil? Jedna krásná filmová hvězda, která si sice za dob hojnosti potrpěla na Tiffanyho, ale sněhuláci jí sluší ještě víc. Už víte koho myslím? Jestli váháte, tak se podívejte SEM.
A jaké jsou vaše finty, aby vám nebyla zima? ;-)

 Jak vidíte, i sněhulák může zahřát. Pozadí fotky je z Velké knížky retro obrázků

Navštívit obchod

čtvrtek 3. listopadu 2011

Sběratelství aneb "bez kabátu ani ránu, kabát přece dělá dámu"

Vivi se otočí za každým kabátem, kolem kterého projde, a který o sobě může říct, že je šik. Vivi je prostě "kabátková"... Mám doma černé i bílé trenčkoty, podzimní kostku, sportovní i elegantní kousky, extravagantní, které nenosím, ale nemohla jsem je nekoupit i takové, které už mají svá mladá léta za sebou, ale vyhodit je nemůžu (však to znáte). Moje sbírka se rozrůstá pomalu, leč utěšeně. A na fotkách můžete vidět, že jsem na letošní zimu docela dobře připravená.
A kromě kabátků s radostným výskáním shromažďuju:
- tuzexové panenky - knížky - roztomilé a legrační obrázky - ponožky (nejlépe s bambulkami) - koloušky - nálepky - papírové tašky a krabice všeho druhu - brože...(výčet končím né proto, že by to bylo všechno, ale už je mi to trapné). ;-)
Víte, jakou všechny ty věci budou mít cenu, až budu slavná? (Jen ještě přijít na to, čím se proslavit) ;-) A co Vy musíte mít v množství větším než malém?

 Vlevo - holandský kabátek (věřte nebo ne, ale na něj jsem si netroufla; možná ho v Amsterodamu ve vintage obchodu na náměstí někdy potkáte).