pondělí 24. prosince 2012

Je to tu aneb našlapujte po špičkách

Je Štědrý den...
Den, kdy je dobré našlapovat jen zlehka po špičkách, vychutnávat si magickou atmosféru, jíst vanilkové rohlíčky (neříkejte mi, že už jste jich taky přejedení), nasávat vůni jehličí a purpury, nedočkavě pokukovat  po tajemně zabalených balíčcích čekajících pod nazdobeným smrčkem (některé dárky chrastí, jiné zvláštně voní, některé jsou maličké a další se ani nedokážou pohodlně vejít pod stromeček, ale všechny jsou tu pro to, aby potěšily). I já vám chci moc poděkovat za všechny vaše nádherné dárky...za ty v podobě vaší přítomnosti tady, za nejmilejší komentáře a za přání a dárečky od vás, které u mých dveří nechal pošťák (věděli jste, že ti modroocí už vůbec nechodí?). Těžko bych popsala, jak velkou radost díky vám mám...však ono asi ani není potřeba dneska moc mluvit...Vždyť vy víte...a já taky vím...
Přeju vám ze ♥ pohádkové Vánoce. Ať mají zase to zvláštní třpytivé kouzlo, jaké mívaly kdysi. Ať pro vás aspoň na pár dnů neexistují slova "musím" a "nestíhám". Udělejte šťastné Vánoce sobě i svým blízkým a věřte mi, že po štědrovečerní večeři se nemusí hned umýt nádobí a po rozbalení dárků se nemusí hned běžet třídit papír a plasty. Dneska se totiž "nemusí" vůbec nic...vlastně možná jen jediná věc - vychutnat si každičkou chvíli. 
PS: Odjíždím na pár dnů daleko od počítače, ale myslet na vás budu stejně pořád. A teď už mě, prosím, omluvte...někoho čekám a jdu ho vyhlížet (měl by se přehnat oblohou každým okamžikem)!



Eskymáček, který má ještě na nose sníh z letošní koulovačky, vám spolu se mnou přeje kouzelné Vánoce a pod stromečkem nadílku snů. A 25. prosince si nezapomeňte celý den hrát se všemi dárky - já to tak dělám už od malička. ;-) 



I když jsou Vánoce plné starodávné nostalgie, posílám vám moderní verzi Tiché noci....dělat věci trošku jinak je zábava.
Mějte se moc krásně a děkuju vám. ♥

čtvrtek 20. prosince 2012

Co mě vždycky rozdovádí aneb můj tlustý černoušek

Do konce roku se tu spolu uvidíme už jen párkrát, a tak bych si s vámi dneska ráda v klidu vychutnala šálek kávy o páté (zvu vás). Káva totiž i hory přenáší...jen je k ní potřeba kořist v podobě hrstky času, pohodlné křeslo (kostkovaný ušák není podmínkou...ale přímo nezbytností) a oblíbené čtení (ani nevím, kdy se stalo, že jsem Nezvala, Čapka a Huga vyměnila za Apetit). Když konvička na rozpálené plotně začne nadskakovat a pískat svou energickou písničku, je to jasné znamení, že chvíle pohody s hrnkem kafe je za dveřmi (a doufám, že jste za nimi i vy). Říká se, že kdo miluje kávu, ten miluje život. Tak už pojďte dál, ať to nezakřikneme.
Že bych si dovolila pozvat vás na nějakou zvětralou kávu z roztrženého sáčku ledabyle převázaného gumičkou, to vás nesmí ani napadnout. Svoje vzácné hosty zvu na tu nejlepší, nejlahodnější a nejveselejší kávu, kterou znám. Když jsem kdysi poprvé uviděla "svého černouška Lucaffé", zamilovala jsem se a vydrželo nám to dodnes. Je tlustý, ohromně veselý, je velkým milovníkem kávy a života (tak se mi to líbí), nosívá pruhované tričko, žlutou košili a šle (někdy ho můžete vidět v ležérním klobouku a se slunečními brýlemi na rozchechtaném nose) a je nejenom symbolem italské značky Lucaffé, ale i mého celodenního elánu.
Když mi před pěti lety z Lucaffé přišel domů první balíček (byly v něm tenkrát hrnky s černouškem a dvě plechovky kávy), měla jsem ho pak týden na nočním stolku (tam si nosívám věci, ze kterých mám opravdu velkou radost a chci se na ně dívat, než usnu (já vím, že je to trošku dětinské, ale takhle to dělám odjakživa). Od té doby je mým společníkem dnes a denně a zkrátka jsme se s černouškem a jeho mimořádně dobrou kávou od sebe ještě nehnuli. Kdykoliv beru veselou plechovku do ruky, tlouštík mě rozveselí a káva rozproudí krev v žilách (nebo je to obráceně?).
Jen málokterý nápoj je svědkem tolika událostí a rozličných osudů. U kafe se lidi seznamují a poznávají, oddalují s ním spánek, odhalují svá tajemství, překotně si líčí své radosti, řeší při jeho popíjení svoje problémy (se ví, že i problémy druhých), prožívají v jeho společnosti osudy hrdinů z rozečtených knížek a připravují se s ním na nový den. Takže mi nezbývá než položit vám jednu zásadní otázku: klik tady



Zleva na fotce: zimou zrůžovělý časopis Apetit, vánoční obálka  s přáním, plechovka Lucaffé s bezkofeinovou kávou, utěrka Ikea s dortíky.
Ráda si občas udělám svůj oblíbený nápoj i večer - káva bez kofeinu je senzační vynález (navíc mám slabost pro ten žlutý černouškův komplet s námořnickým tričkem a zelenými kšandami...ty máš styl, brouku).



Zleva: med v lahvičce ve tvaru medvídka (nevěřila jsem vlastním očím, že se zase začal vyrábět), malý hrníček "Míšeň" a v černé plechovce se skrývá arabská směs kávy s nasládlou chutí (černoušek se nám při té příležitosti hodil do gala). Nespočítala bych, kolikrát mě její výrazné aroma (připomíná čerstvě upečený bochník chleba) probralo k životu.
Ještě nikdy jsem plechovku od Lucaffé nevyhodila. Nacházím pro ně po vypotřebování kávy neustále nová a nová využití. V jedné mám pastelky a kancelářské sponky, v druhé bylinkový čaj a do další z nich odkládám balené cukříky a kávové sušenky.


 
Na závěr mám pro vás malou hádanku - je to sladké, voňavé a horké...ale kominík, myslivec, ani princezna to není, jasný pane. Tak co je to?

 Tak pěkně pevně držte ve svých dlaních šálek se sladkým, voňavým a horkým nápojem a nenechte se rušit (ani mnou)...

Pravé italiáno kaféčko najdete na Lucaffe.cz

pondělí 17. prosince 2012

Když vidíte víc aneb to nejsou jen vánoční ozdoby

Mohla by to být klidně jen taková běžná procházka po dobrém obědě. Tedy kdyby se procházel někdo, kdo nevěří na zázraky a kdo se netěší z maličkostí. Jenže já toho vidím v lese vždycky trošku víc, než bývá zvykem. A tak když jsem včera v oblíbené hospůdce dojedla poslední sousto a nechala za sebou nekontrolovatelně tančit oheň v krbu, zamířila jsem si na krátkou procházku. Vzduch voněl jehličím, sluníčko se opíralo do sněhových závějí a zdálo se, že jsem v hektickém dni ukořistila dokonale idylickou chvilku pro sebe. Jenže to jsem ještě netušila, že v lese nejsem sama...!
Tam se vám děly věci! Fotila jsem opatrně, z dostatečné vzdálenosti, a tak se teď můžete na fotkách podívat, jaké překvapení na mě v lese čekalo. A pak že skřítkové a lesní víly nejsou! Někdo z vás si samozřejmě může myslet, že jsou to jen velmi podařené vánoční ozdoby na stromeček - růžové sametové botičky a vánoční létající skřítek, ale já vím své.
Užívejte si poslední adventní dny a nezapomeňte se rozhlížet. Věci totiž nikdy nejsou tak obyčejné, jak by se mohlo zdát...

Zleva: růžová hedvábná košilka, baletní piškoty a skřítek se stříbrnými křidýlky...Až se půjde dneska nebo během svátků projít, možná ve vás pohádkově zimní atmosféra probudí dřímající duši dítěte a uvidíte taky víc, než bývá obvyklé ;-).  
Protože kdy jindy snít a věřit v kouzelnou moc, než (aspoň) o Vánocích?

Skřítek Šiškozdob žije v lese a o Vánocích zdobí šišky na všech stromech perleťovým třpytem. Jde mu to moc pěkně od ruky, co říkáte?!
 
Růžové baletní piškoty zdobené bílou výšivkou a flitry...která lesní baletka je zapomněla v lese na pařezu, to zůstává tajemstvím...

A dvě bonusové mini fotky na závěr. Když Vivi zdobí stromek a ulomí mu nedopatřením špičku, musí si nějak poradit...japonskou rýžovou páskou špičku nastaví, ováže ji krajkou, ozdobí saténovou stuhou, tváří se "jakobynic" a doufá, že stopy po její nešikovnosti jsou zahlazeny...
Letos jsem vynechala při zdobení stromečku barevné a pestré ozdoby (ty jsem si užívala minulý rok). Tentokrát jsem chtěla, aby náš stromek vypadal, jako kdyby ho zdobili svými ledovými a sněhovými hůlčičkami lesní panáčkové (klidně i skřítek Šiškozdob). Jsou na něm třpytivé sněhové vločky, uvázané bílé krajky, moje perlové náramky, průhledné kouličky z padesátých let, háčkované lístky od mé milé čtenářky Martičky, průhledné rampouchy a něžně bílé sametové hvězdy. Zdá se mi, že už slyším cinkat zvonek!

čtvrtek 13. prosince 2012

Nejlepší vánoční filmy aneb Pyžamový den

Když je potřeba uklidit dům, zabalit (ještě předtím vymyslet a nakoupit dárky), napéct dvacet druhů cukroví (já dělám jen jeden druh - česnekové jednohubky), vyřídit všechny e-maily a pracovní resty (aby měla dušička o svátcích klid), je na to všechno jediný možný recept, jak si zachovat chladnou hlavu. Udělat si jeden celý den volna pro sebe, na zem rozložit buclaté polštářky, nacpat si do pusy karamelky (tři najednou) a pouštět si desky a filmy. Třeba tyhle:

♥ Dárek z lásky - jeden z nejhezčích a málo známých vánočních filmů. Úžasná Susan Sarandon (ve společnosti Penélope a dalších zvučných jmen...ačkoliv né zas tak zvučných, aby se z toho stala "hra na slavná jména"), dojemné příběhy (ale né zas tak dojemné, aby se z toho stala "snůška otřepaných klišé") a všední i neuvěřitelné okamžiky poskládané do překvapivé mozaiky. Budete se smát i plakat (a vo tom to je).

♥ Prázdniny - mimořádně obsazený vánoční film, který vybočuje z běžných romantických komedií. Tohle je opravdu vtipné, zábavné, milé a se spoustou sněhu. Jude Law pije horkou čokoládu s Cameron Diaz oblečenou do růžového kašmírového svetříku (možná jí ho Jude trochu záviděl), zatímco Kate Winslet bydlí v pohádkové chaloupce s praskajícím ohněm v krbu...ale všechno se nám to pěkně zamotá... Nejpohodovější vánoční film, jaký znám.

♥ Bílé Vánoce - muzikálová komedie z roku 1954 (už kvůli závěrečné písničce a té něžně nechvátající atmosféře musíte vidět...vždyť není kam spěchat).

♥ Láska nebeská - film plný optimismu, pohody, lásky, Vánoc a humoru. Nikdy nezklame a já si k němu i po mnoha letech, co ho znám, beru o Vánocích papírové kapesníčky (dobře se u něj pláče smíchy i dojetím).

A pro dospěláky s dětskou duší (doufám, že to jste vy všichni, když jste na mém blogu) tu mám ještě pár filmových příjemností, které zaručí tu správnou vánoční atmosféru:

♥ Santa má bráchu - Vince Vaughn vás donutí dívat se až do konce (on vážně docela dobře tancuje).

♥ Velká vánoční jízda - a já myslela, že skvělé vánoční kreslené filmy se už nedělají...dělají a tenhle je nový a senzační.

♥ Pettson a Fiškus - rozpustilý kreslený vánoční film, ve kterém mimo jiné poznáte, co nebo kdo jsou to Kleptíci!

Takže nezapomeňte zamknout, vypnout mobil, obléknout si flanelové pyžamo (máte taky bílé s růžovým proužkem?), udělat si konvici čaje (v poslední době se bojím přidávat do něj rum, takže jen tak...prostý, chutný čaj), připravit plno polštářů, vlněný pléd a Pyžamový den může začít...

PS: a pokud máte chuť naopak na něco vyloženě nevánočního, připomeňte si moje zlaté filmové časy v posteli tady.



Na fotce: můj oblíbený chlupatý jelínek s kostkovanou mašlí, DVD "Dárek z lásky" a v pozadí LP deska Vůně jehličí (moc pěkně se točí).


Když jsem (v létě) ulovila LP desku z 50. let "Rudolph the Red Nosed Reindeer" se starými vánočními songy, byla jsem šťastná jako...jako porcelánová bílá labuť (snad jste nečekali, že napíšu "šťastná jako blecha"). Gramodeska má nejkrásnější obal s Rudolfem a jeho typickým červeným nosem...že se můj jelínek do Rudolfa zblázní, se dalo tak trošku předvídat...


Zleva: v pozadí LP "Už z hor zní zvon", "Vůně jehličí", "Rudolph the Red Nosed Reindeer" a zamilovaný jelínek (ach ti kluci!). 


pondělí 10. prosince 2012

Daruj celoroční překvapení aneb porval se bohém s praktikem

Možná se ve vás při výběru dárků pere, tak jako ve mně, rozlétaná bohémská duše s praktickou realistkou. Bohémka chce nadělovat látkové motýly s hedvábnými křídly, které se při otevření okna něžně třepotají ve větru, tělové pudry vonící po růžích nebo miniatury hracích pařížských kolotočů. Má praktická stránka ovšem romantické drobnosti vyhodnotí jako nepotřebnosti (jak jen může něco takového říct o hedvábných motýlech?) a poroučí nakupovat hledače klíčů, vývrtky na víno (jednu do kuchyně, jednu cestovní a další nenápadnou vývrtku do čtvrtého šuplíku pracovního stolu), robotický vysavač nebo škrabku na brambory (těch není nikdy dost - taky je neustále spolu s bramborovými slupkami vyhazujete do odpadků?). 
Jak jsem na vás tak o víkendu mezi odškrtáváním splněných povinností (ano, byl to víkend pracovní), pouštěním si starých vánočních elpíček a sledováním Městečka Twin Peaks (né zas tak pracovní, jak by se mohlo zdát) vzpomínala, napadlo mě, že se s vámi musím podělit o tip na dárek, který podle mých zkušeností odsouhlasí duše bohémská i praktická a udělá radost snad úplně každému - kalendář (ale pozor, vylepšený).
Potřebujete jen malé papírky (růžové vedou), časopis nebo staré fotky, poznámkový kalendář a touhu někoho potěšit osobním dárkem. Do poznámkové části každého měsíce v kalendáři vepište (stačí jen do několika políček) nějaký vzkaz, přilepte vaši společnou fotku, pozvání do kina nebo dotyčnému připomeňte důležité datum, na které rád zapomíná (třeba výročí seznámení?). Pokud kalendář nadělíte svojí kamarádce, která má kupříkladu 15. ledna narozeniny, nezapomeňte do daného políčka vepsat milé přání nebo voskovkou namalovat tulipán (mně se místo květin osvědčil nakreslený pes, o kterém jste si tu ovšem mnozí mysleli, že je to liška, ale už je to odpuštěno).
Uzpůsobte malůvky, nálepky, kresbičky nebo veršíky zájmům, důležitým datumům i osobnosti toho, komu chcete kalendář věnovat a až budete se vším hotovi, dojděte si na dva (do každé upracované ruky jeden) dorty se šlehačkou, protože jste právě ušili dárek na míru. A pak už nezbývá než si představovat, jak se bude obdarovaný při každoměsíčním otáčení listu v kalendáři usmívat.


Když darujete kalendář, do kterého vtisknete sami sebe v podobě fotek nebo malých tipů, jak si zpestřit den nebo aktuální měsíc, určitě tím uděláte větší radost než škrabkou na brambory. Já osobně s podobnými dárky slavím největší úspěchy (proto jsem už přestala svým blízkým k Vánocům kupovat Ferrari a zájezdy do New Yorku...místo toho lepím, stříhám, maluju). A když vám bude nad slovem "něčím" chybět háček tak jako mně, nic si z toho nedělejte. Jste to přece vy a vaše hand made ;-). 

Poznámkový kalendář People & City ve vintage stylu je plný skvělých fotek (mezi ně patří i obrázek dam v apartních kloboučcích ze 40. let; jen jsem si dovolila je trošku zasněžit a přidat jim do rukou k obdivování malou opičku). Opička z fotky je kancelářská sponka, kterou mi dala babička, když mi bylo 5 let a natěšeně jsem si s docela slušným předstihem připravovala školní výbavu. Babičku už nemám, ale opičí sponku budu mít a opatrovat navždycky. 


Veliký kalendář Color Fascination Guido Cecere je úžasně inspirativní a už v pohotovosti visí v mojí pracovně, kde mě bude těšit celý příští rok. Škoda jen, že mi do něj někdo nenapsal tajné vzkazy...Na každém z 12 listů v kalendáři je poskládáno spoustu drobností, barevně odlišených podle daného měsíce. Na fotce vidíte lednově bílou kalendářovou inspiraci, kterou jsem doplnila růžovou a zelenou vánoční ozdobou (jsou to skleněná srdíčka z 50. let, které jsem dostala od mamky k Mikuláši) a taky se do fotky zase připletla vám už dobře známá opička, která zkrátka nemůže nikde chybět.

sobota 8. prosince 2012

Sladké vůně a ještě sladší přísliby předvánočních dnů

Kdy jindy snít svůj sladký sen než v předvánočním období? Prosinec má být slaďoučký se vším všudy; užívám si všechny jeho vůně plnými doušky. Čerstvě napadaný sníh voní příslibem nových (byť krátkých) sněhuláčkovských životů, štiplavým mrazem a červenými tvářemi. Ze šuplíků ve skříních se line aroma papíru (vždyť určitě znáte nepopsatelnou vůni knížek, sešitů a diářů, které už se těší na rozzářené oči pod stromkem). Mám chuť se roztancovat, když se o slovo přihlásí kombinace vůně svíček a horkého rybízového vína (po pár doušcích už mi v tanci nebrání ani dobré vychování, ani ostych). A co teprve když v kuchyni rozehrají svou rafinovanou hru potměšilé dámy - paní Vanilka, Skořice nebo holky Mandličky!
Na stole se pomalu začnou objevovat pocukrované sladkosti, ale s mojí vánočně sladce provoněnou koupelnou si nezadají. Když jsem před časem objevila všechny zimní poklady Saloos, věděla jsem, že letošní sladký vánoční sen se mi nebude jen zdát, ale stane se skutečností. Vůně zimy a Vánoc má pro mě jasné favority. Unáší mě olej do koupele, který voní jako mísa čerstvých mandarinek z mikulášské punčochy, masážní olej se sladkou vanilkou nebo opojný tělový olej s extraktem z kakaových bobů. A když už jsem všech cukrkandlových lahůdek sytá, vstoupí do místnosti skořicovo-citrusový osvěžovač vzduchu jménem "Vánoční sen".
Tím vším teď hýčkám sebe i svůj domov a nezajímají mě fronty v obchodech, stres, ani shon. Můj hlad po uvolněném adventu (vždycky jsem tak plašila!) zdá se být utišen, jsem v klidu a těším se. Vám přeju to samé a už se na vás těším zase v pondělí...mám pro vás připravenou inspiraci z úplně jiného soudku.


Zleva: oříšky, mandle, má oblíbená dekorace zmrzlých bobulí a přírodní osvěžovač vzduchu od Saloos Vánoční sen. Přimalovala jsem do fotky našeho pejska Tomíka, protože ten je ze všech mých sladkých vůní úplně u vytržení.


100% přírodní esenciální olejíčky Salus jsem začala používat až letos, ale náležitě si jejich objevení úžívám. Přidávám je do aromalampy nebo do vany (5 kapek esenciálního oleje rozmíchám v 1 dcl mléka nebo lžičce medu a ozdravná relaxační procedura může začít). 
 ♥
Chci krásně vonět, až pozítří půjdu zaklepat Ježíškovi na dveře (potřebuju se ho totiž zeptat na pár věcí - hlavně jestli bude v nadílce brát v potaz mou občasnou neukázněnost, roztržitost a ta dvě rozbitá okna...).



Zleva: tělový a masážní olej Vanilla (pro milovníky sladkých snů ideální před spaním), koupelový olej Mandarinka (skvělý lék na únavu po náročném dni a pomáhá i při bolestech hlavy), zdobená krabička se sněhuláčkem (na oříškovou čokoládu nebo karamelky), mísa s cukrovím (tu asi ani nemusím představovat) a Bio kokosová péče Čokoláda (s antioxidačními složkami) - v poslední době mívám podezřele často výbornou náladu (myslela jsem si, že je to tím horkým rybízovým vínem, ale na obalu čokoládového olejíčku je uvedeno "Opojná vůně čokolády vyvolává pocit štěstí a dobré nálady"...tak to jó, to bude tím!) ;-)

pondělí 3. prosince 2012

Vánoční nadílka od Benefitu

Nová rozmazlovací soutěž pro vás je tu a přinese vám do vánoční punčošky parádní nadílku. Dárky jsou od značky Benefit, která boří konvence a střílí dobře mířené šípy do srdcí všem, kteří chtějí mít krásnou pleť a zároveň se rádi moc dobře baví. Pojďte v mojí giveaway ukořistit balíček s poklady od Benefitu, který čeká na 3 z vás!

Každý ze 3 šťastných výherců získá tyto dárky:
Balzám na rty - retro kelímek s malinově vonícím balzámem pro ty nejšťavnatější rty 
POREfessional - tajný kosmetický agent do kabelky

Pravidla: 
Nechte v komentářích svůj e-mail, na který vás budu moct v případě výhry kontaktovat. Toť vše.



 Soutěž je mezinárodní a soutěžit můžete do 16. 12.
17. 12. vyhlásím všechny tři vítěze a pak už můžete radostně čekat na pošťákovo zazvonění! Vsadím se, že výhra vás roztancuje stejně jako krasobruslícího vánočního soba. Balíčky pošlu "expréso" - do Vánoc u vás budou.

 ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Poznámka: každý z vašich soutěžních komentářů se na blogu zobrazí, ale vzhledem k jejich počtu přechází na další stránku - pokud tedy svůj komentář hned neuvidíte, klikněte dole na "Načíst další..." a listujte - je tam ;-).
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Gratuluju všem třem výherkyním:
Klára, E. Matušková, Binna
Vám, kteří jste tentokrát nevyhráli, můžu slíbit, že v novém roce mám pro Vás připraveno tolik překvapení a soutěžení, že si určitě přijdete na své. Všem děkuju za účast a přeju krásný vánoční čas.


sobota 1. prosince 2012

Každý den trošku jiný aneb 24 malých krabiček

První adventní neděle uhání k našim dveřím a už zítra na ně definitivně zaťuká. Proto je potřeba udělat spoustu práce - doplést tlustou bílou punčochu, zásobit se vanilkou a skořicí, přinést z půdy velkou vánoční krabici, ovázat si zraněný prst (přitloukat na dveře adventní věnec vždycky tolik bolí), zkontrolovat pravopis v dopise pro Ježíška, oprášit stojánek na stromek s trpaslíky, objevit tajné místo, kde jsou (nebo brzy budou) uloženy čokoládové pralinky (linecké koláčky a mandlové věnečky) a konečně - otevřít první okénko adventního kalendáře a provonět si čekání na Vánoce dobrým čajem.
Obě poslední jmenované činnosti jsem spojila do jedné. Letos totiž máme doma netradiční adventní kalendář. Takový jsem si vždycky přála. Nejsou v něm čokoládky s 10% kakaa, které se tak těžko polykají, ale něco mnohem lahodnějšího a zdravějšího. Uvnitř mého kalendáře se ukrývá 24 veselých krabiček s datumem a v každé z nich na své objevení čeká samostatně balený čaj Eilles Tee Diamond v hedvábných pyramidových sáčcích. Každý den s mým adventním kalendářem bude chutnat a vonět trošku jinak.
Přeju vám, ať si dobu čekání na vánoční svátky opravdu užijete. Zkuste brát předčasně setmělé večery jako ideální příležitost pro "chvilku pro sebe". Zapálená svíčka, voňavý čaj a vaše oblíbená knížka pomůžou vánočním přípravám víc, než vycíděné hrnce nebo přerovnané skříně. Nechte Vánoce, aby se samy přihlásily s prvním záchvěvem těšení a první sněhovou vločkou...

Konečně mám vytoužený adventní kalendář s malými šuplíky a v něm čaje od královské čajové značky Eilles Tee, kterou už léta považuju za jednu z nejlepších možností, co si můžu dát do hrnku. Říká se, že čaje Eilles Tee mají bohatou minulost a nadějnou budoucnost a pro mě rozhodně i tu nejpříjemnější přítomnost.
*
Můj adventní plán má už jasný obrys...napřed vyženu zlatého soba, který okupuje můj čajový adventní kalendář, otevřu první šuplíček (už jsem se dívala - je v něm černý čaj s kardamonem, hřebíčkem, skořicí a zázvorem), uvařím si horký čaj, přitulím se ke krbu (je sice jen namalovaný, ale nevadí..nejsem puntičkář a mám velkou fantazii) a zkusím si u rozečtené knížky uvědomit, že advent je doba očekávání, příprav a nedočkavosti, ale to všechno by se mělo odehrávat v klidu a bez stresu. "Vánoce přivítám odpočatá" (takový zápis jsem udělala dneska do svého diáře a zkusím ho brát vážně).

Když přede mnou stojí vonící šálek lahodného čaje Eilles Tee, všechny problémy světa najednou přestávají být tak velkolepé a neřešitelné. Všechny najednou zmizí a zůstane po nich jen slaboučký dým (nebo je to voňavý kouř z mého oblíbeného nápoje?).  Je fajn mít radost ze zimy.


Až můj adventní kalendář za 24 dnů doslouží, nechce do sběru tak jako školní sešity. Kdepak. Schovám ho pak do velké (každoročně se zvětšující) vánoční krabice a další rok do všech papírových šuplíčků uložím nějaký malý, ale rafinovaný dárek (třeba zasněženého kolouška, který si do krabičky č. 3 vlezl už teď).
 *
Chtěla bych mít v předvánočním čase plné ruce. Né plné ruce práce, ale v jedné ruce chci držet hrnek s něčím horkým, co mi pomůže k té správné atmosféře a druhou ruku chci mít permanentně plnou vanilkových rohlíčků. A vy dobře víte, že věřím, že přání se plní...;-)

čtvrtek 29. listopadu 2012

Tři oříšky pro Popelku aneb moje nejlevnější krémy

Utíká zasněženou cestou ke své lesní skrýši. Tam má v malé truhličce ukryty svoje vzácné poklady, které jí hlídá sova Rozárka a kůň Jurášek. Medailon s bílou růží po mamince, stříbrné zrcátko a tři oříšky...Kdo by neznal naše chudé děvče, kterému nechybí krása a kuráž!? A teď si představte malou Popelku, jak i v těch největších mrazech běhá jen ve své režné jupce, ve starém vypelichaném kožíšku a tvář jí chrání jen troška popela. Jak by si Popelka přála opravdový krém, to nikdo neví! Jenže v prvním oříšku je zelená kamizolka (ach né), v druhém plesové šaty (to už je lepší) a v třetím šaty svatební (skvělá zpráva, ale pořád to není vytoužený krém). Není jiné východisko než napsat Popelce nový scénář a tentokrát "přímo na tělo".
Po rozlousknutí prvního oříšku objeví Krém do nepohody, který se jako chrabrý tělesný strážce neohroženě postaví proti větrnému a mrazivému počasí (chrání pleť do -10 °C). Navíc Popelčinu umouněnou pleť krásně zvláční. Přestože je hutný a má voskovou konzistenci, dobře se roztírá. Vhodný na hory, na projížďky s Juráškem i pro těžkou venkovní práci na statku. Jen aby ho neobjevila macecha! Z druhého oříšku vykoukne v ten správný čas (před plesem) antioxidační a hojivý čajový krém Green tea z čínského zeleného čaje. Rychle se vstřebává, voní a tonizuje pleť. Díky němu z ní princ na plese nespustí oči. A co se skrývá ve třetím oříšku? Nic jiného a nic lepšího, než pleťová maska...vždyť šla naše malá kráska po plese spát až po půlnoci a její pleť potřebuje řádnou regeneraci! A teď už víte, proč Popelka vůbec nestárne a proč ji každé Vánoce vídáme půvabnou a svěží, aniž by na ní byla přibývající léta znát...
PS: těším se na vás zase v sobotu - oblečeme si adventní kabátky a ukážu vám svoje nové hračky ;-).



Popelka je úplně v pohodě...že by to bylo tím "krémem do nepohody"?
Barekol je česká přírodní kosmetika s velmi šetrně zpracovávanými bylinkami. Navíc netestují na zvířatech, takže koník Jurášek i sova Rozárka můžou být klidní. Obaly "Barekolky" jsou roztomilé, jednoduché a je to pro mě takové "retro" - podobné krémy používala moje mamka, když jsem byla malá a já jí "na ně chodila"...teď už mám svoje.



Před Vánoci přestávám kreslit kocourka Zdendu. Místo něj jsem si vymyslela novou postavičku - jmenuje se skřítek Hejhou (vánoční kouzelník a dobrák od kosti). Popelce vyčaroval kosmetické oříšky = trio Barekol (zleva: krémová pleťová maska, čajový krém Green Tea a Krém do nepohody) a mně zase pomohl zasněžit fotky. Skřítek Hejhou je prostě príma chlap a je jednoduchý (nemyslím intelektově) - namaluju ho v Gimpu během minutky. 

Když jsem ve svém oblíbeném bylinkářství narazila před rokem na krémy Barekol prvně, nemohla jsem uvěřit cenám. Ty se budou určitě zamlouvat i Popelce. Krémy Barekol stojí od 46,- do 80,-. Tak sláva, je vidět, že heslo "dobře, rychle, levně" funguje (v obchodě Barekol.cz určitě, u většiny řemeslníků už je to horší). 

úterý 27. listopadu 2012

Velká radost z maličkostí aneb lep a na nic víc se neptej

Každá hezká věc bude ještě hezčí a každá ošklivá věc zažije "Proměnu", o které se nesnilo ani Kafkovi. Stačí na skleničku od jahodové marmelády nalepit barevnou pásku s puntíky a efekt je stejný, jako když princ políbí žábu. A to všechno díky barevným kolečkům se samolepícími rýžovými páskami. Jak já se díky nim vyřádím! Kam je nalepím, tam se na mě smějí. Co s nimi ozdobím, to mi dělá radost.  Ať žijí washi pásky!
Parádím s nimi dopisní obálky, dárky, svůj diář, poznámkové sešity i vánoční přání. Přichycuju s nimi na dveře nebo na zeď fotky, pohledy a inspirativní obrázky. Už dávno nelepím nákupní seznamy a vzkazy na ledničku žvejkačkou (nebo snad někdo něco říkal?), ale připevňuju papírky různobarevnými japonskými páskami, radost pohledět! A co teprve polepit s nimi obyčejnou tužku, skleničku od kafe, vázu, mobil, hrany dřevěných poliček v kuchyni, starý lustr, květináč, svíčky, mističky od léků...A což takhle s nimi ozdobit úplně všechno?! Taky mi s nimi můj muž přelepuje pusu, když moc mluvím (ovšem v tom případě trvám na jasně růžové washi pásce, která jde dobře k mojí pleti)! Velká výhoda je, že z pusy, hladkých povrchů (dokonce i z papíru) a zdí se dá washi páska lehoučce sejmout a znova a znova použít.
Tak tahle vypadá moje velká radost z maličkostí. Doufám, že se dneska budete těšit se mnou! :-*



Možná se na vaší kuchyňské lince už taky brzy objeví mlsný a nenápadný dotaz "kdy začneš péct?". Odpovědět můžete stejně jako já všeříkajícím vepsáním datumu do růžové washi pásky (vepsaný text se dá snadno smáznout a datum v případě potřeby "zaktualizovat". Možná začnu péct 8. 12., ale pravděpodobnější je, že o týden později zavolám svojí mamce a vysvětlím jí, že ta naše trouba zase nějak špatně hřeje...(stejně je maminčino vánoční cukroví vždycky nejlepší).
Na fotce: ubrousek se švédským trpajzlíkem a vánočním receptem na "cookies", modrá a zelená voskovka i vzkazy jsou na dřevěné skříňce přilepené transparentními washi páskami.



Mám ráda všelijaké sáčky a pytlíčky, protože v nich bývá buď překvapení nebo svačina. Takový jednoduchý bílý sáček má velkou moc - můžete s ním někoho nečekaně potěšit. Stačí do něj vložit malou čokoládu, oplatku, pětikorunu (stovka by byla lepší, ale doba je zlá) nebo důležitý (zamilovaný) vzkaz, přelepit barevnou washi páskou a dozdobit nějakou nálepkou (momentálně u mě frčí švédské samolepky s vánočními perníčky). Na pásku můžete ještě napsat pár slov nebo upřesnit adresáta a servírovat spolu s ovocnými košíčky a horkým ranním čajem. Vsadila bych se, že dostanete za tohle milé překvapení nějakou sladkou odměnu...!



Zleva: můj zasněžený dopis Ježíškovi, obyčejný jelení lůj zkrášlený vánoční washi páskou s puntíky a kostičkami, bílá plastová krabička na vitamíny ozdobená "vyšívanou" washi páskou a známky na dopise pro Ježíška - to je zase jen a jen washi páska. A moje nejoblíbenější slovo je...washi páska (uhádli jste!). ;-)
A na závěr dva mé osvědčené rychlé tipy, jak ještě japonské pásky využít. Přelepuju s nimi roztančená klubíčka s provázky (a vždycky tak snadno najdu jejich konec) a pak je tu růžová páska pro ty, kteří moc mluví nebo předčasně uždibují napečené cukroví.

Roztomilý obchod www.washipasky.cz není potřeba dlouho představovat. Určitě ho většina z vás miluje stejně jako já. A pokud ho náhodou ještě neznáte, doporučuju ho bez meškání poznat.


neděle 25. listopadu 2012

Jak utéct starostem aneb lázně u mě doma

Ukočírovat mou "taliánskou", divoce temperamentní povahu není zrovna legrace. Jsem až moc živá a aktivní. Obvykle se nedokážu "stopnout" a donutit, abych se aspoň na chvíli zastavila a přestala ze sebe hrnout slova a nápady a písničky a pracovní aktivity a...a tak. Člověku s jeho mnoha miliardami mozkových buněk (já mám určitě o něco míň) prý projde hlavou denně asi 25 000 myšlenek (mně určitě o něco víc)...kéž bych se jich někdy aspoň na chvíli zbavila! Moje pekelné tempo mi sice vyhovuje, ale nebudu vám lhát - občas už mám všeho "plný kecky". V tu chvíli vím, že pomůže jedině přítel Bach (se svými esencemi) - jedině on totiž můj hyperaktivní tok myšlenek dokáže přeprat.
A tak jsem si včera večer napustila horkou vanu, nasypala do ní harmonizující a zklidňující sůl do koupele od Bio Bachovek a přivolala na pomoc anti-stres pleťovou masku. A najednou...najednou jsem neměla ani jednu myšlenku. Ani jednu starost. Ani jednu věc k vyřízení. Ani jeden nápad...úplně čistá, zametená hlava (tak osvobozující pocit jsem už dlouho nezažila). V tu chvíli jsem existovala jen já, Bach (ve vší počestnosti samozřejmě), voňavá koupel, svíčky, klid. Kdo mě zná osobně ví, že zažít zklidněnou Vivi je velevzácný úkaz a včera (po mé koupeli) bylo možné vidět tenhle úkaz na obloze (byla jsem totiž tak uvolněná, že jsem se vznášela výš a výš...možná to bude v televizních novinách).
Společnost Les Fleurs de Bach vyrábí přírodní produkty v bio kvalitě připravené z bachových květových esencí. Ty pochází z planých květů sbíraných za slunného dne a já mám chuť si oblíknout bílou průsvitnou košilku (nebo ani tu ne) a bosá, jen s věnečkem na hlavě se taky pustit do sběru. Od mých nápadů bývá jen krůček k činům, takže mě omluvte...jdu sbírat!
PS: děkuju za krásně voňavý víkend, který jsme tu spolu strávili a než pro vás připravím pořádně rozdováděný článek, který mám v plánu, vyčkejte, prosím, do úterý...Moc se těším! ;-)



Zleva: zvědavý papagáj, anti-stresová pleťová maska (krásně hydratuje a zklidňuje a nedokážu říct, jestli ji víc oceňuju pro její aromaterapeutické účinky nebo pro spokojenou pleť), andělská křidýlka zakrývající u pin-up girl vše, co je mládeži nepřístupno a sůl do koupele PRÉSENCE(S) DE BACH, kterou bych nevyměnila za žádnou jinou (dokonce když jsem fotila dnešní obrázky, sůl mě svou vůní zase začala uklidňovat...ale to se mi zrovna chtělo tancovat, takže jsem jí pěkně zavřela víčko, holce jedný slaný).



To jsou moje domácí lázně - zleva: svíčka s vůní mléka, malá karafa, pleťová maska, fialová sklenička s vínem (vínko si s Bachovkama rozumí), moje nejoblíbenější nebesky křehké a růžové vánoční ozdoby s andílky a sůl do koupele.
***
 Bachovky - to jsou Esence, Emoce, Energie, Elixír i Empatie (mají zkrátka všech "pět É"). Bio Bachovky patří z mého pohledu a zkušeností k tomu nejlepšímu, co může na kosmetickém trhu sehnat člověk, který touží po celkové harmonii těla a mysli (ještě na duši jsem zapomněla). Není to kosmetika pro každého, protože Bachovky je potřeba  poznat trošku líp, pochopit jejich filozofii a věřit jí - v tomhle směru mám splněno a rozhodně to stojí za to.

A tady se můžete dozvědět víc: www.bio-bachovky.cz


sobota 24. listopadu 2012

To není pudr, ale mazlíček aneb sladce růžový den

Sobota, za okny mrholivě šedivo...jedinou obranou je útok v podobě cukrově růžové nálady. A k ní se přidal růžový panter, načechraná labutěnka, sametově růžová saténová košilka a pudr, který by si ode mě určitě ráda půjčovala i hvězdná panenka Barbie. Mám zkrátka dneska sladký den a jakmile se mi z té růžové přestane lepit pusa, povím vám o tom maličkém diamantovém stvoření, které mi tu teď dělá společnost.
Nejsem vyloženě "růžový typ" a málokdy se o někom vyjadřuju jako o mazlíčkovi, ale v tomhle případě nemůžu jinak. Vždyť víte, že u mě hrajou velkou roli emoce, moje hravost a lásky na první pohled. Tak tedy...pudr Skin79 Diamond All Day Sun Powder je malý, roztomilý, hebký, voňavý (voní jako můj první pudr...to byste nevěřili, kolik se mi vybavilo vzpomínek) a je lehký jako pírko (na pleti i v kabelce). Navíc má měkce hladivý aplikátor, který když nanáším na pleť, mám pocit, jakoby se kolem mě snášeli bourci morušoví a spřádali svoje hedvábné plány. Ou jé!
Někdy mám ráno hodně času a dopřávám si patlání se vším všudy. Nanáším jeden, druhý, třetí, čtvrtý přípravek, zpívám si, piju mandarinkový džus a nic mě nerozhází. Jenže mnohem častěji mám na "uvedení se do stavu slušně vypadající člověka" jen pět minut a to mi pak kůži zachraňuje jen tenhle pudr. Žádná krycí tyčinka, žádný podkladový krém, žádný make-up...bohatě stačí jen můj pudrový Diamant. Kryje, matuje, obsahuje koenzym Q10 a chrání (SPF 30). Nebudu se tu přiznávat k tomu, že jsem po tomhle pudru zatoužila jen kvůli jeho balení, ale klidně všem svatým nebo všem čertům (vyberte si) odpřísáhnu, že jeho mnohaúčelový obsah nad obalem nakonec zvítězil! Díky němu můžu ráno v koupelně strávit jen pět minut (to abych si pak mohla na hodinku sednout někam na kafe). Díky, drahý "Dajmonde".
Přeju vám, abyste dneska zapudrovali všechny povinnosti a užili si den.



Můj růžový den (sen) se vším, co je k němu potřeba...
Dělat si růžové soboty je hračka...až nechám zrůžovět pondělí, to bude teprve frajeřina! ;-)



Nebojte, nemáte na očích růžové brýle, to se jen díváte na mou růžovou náladu v čele s pudrem Skin79 Diamond All Day Sun Powder.
Pudr obsahuje diamantový a rubínový prášek, a to mi přišlo vhod. Na svůj velký diamantový prsten teprve čekám, takže jsem ráda, že alespoň nějaký diamant je konečně u mě doma.

Nech žijú bratia a sestry z BBcreamshop.sk, ktorí mi poslali balík s púdrom rýchlo (do 2 dní), spoľahlivo a ešte som v ňom našla vzorčeky. Vedia, ako potešiť. A ja som ich tiež chcela potešiť a naučila sa rozprávať slovensky ;-).

čtvrtek 22. listopadu 2012

Osobní dárky za pár kaček...cení se váš nápad

Nikdo nechce k Vánocům dostat dva lístky do divadla, když je sám; nikomu se nechce tři roky po sobě jásat nad litrovou pěnou do vany, když má koupelnu, kam se sotva vměstná sprchový kout a málokterého vegetariána potěší kuchařka "Vepřové maso na sto způsobů". Možná vánoční dárky s děsem v očích sháníte dopoledne 24. prosince (malý pohlavek) anebo už na ně pomaličku začínáte myslet teď (velká pochvala a pusa). A protože já patřím k té druhé skupině (budete mě chválit a líbat hned?), povím vám, co tropím, když chci někoho milého potěšit osobním dárkem mířeným přímo do srdce.
Koupím fešácký rámeček a do něj vložím něco, co odráží jeho zálibu, lásku nebo smysl pro humor. Může to být fotka, vytištěný obrázek, pohled z antikvariátu, nějaká legrácka (kouřící Barbie se vyjímá snad nad každým krbem) nebo namaluju klidně až dětsky jednoduchý obrázek...rámeček všem nápadům dodá glanc a obdarovaný nebude věřit vlastním očím (už žádná pěna do koupele?).
Je to i dobrý způsob, jak si vyzdobit svůj pokoj nebo třeba pracovnu. Navíc se všechna tahle malá umělecká díla dají měnit podle nálady, ročního období nebo sympatií. A pokud víte (ale musíte to vědět naprosto jistě), že se obdarovanému víc líbí sériové obrázky tygrů se západem slunce, zátiší nerozlučného jablka s hruškou nebo lotosové květy, dopřejte mu je. Hlavní je nad dárkem doopravdicky přemýšlet a rozdovádět toho, komu je určený. Pokud dotyčný nezačne tleskat, poskakovat, radostně tancovat na stole (není podmínkou, ale je vítáno), udělali jste někde chybu... Tak ať to vyjde. ;-)



Zleva na fotce: duhová váza, pohled "Mickey Mouse", moje milované "olejíčky" od Dr. Hauschka a rámeček s některými muži z mojí rodiny (spojovat nové se starým mě vždycky bavilo, a tak jsem zkusila spřátelit polaroidovou fotku našeho psíka Toma s fotkou pradědečka, když mu bylo asi 5 let; zatím si rozumí...a i kdyby ne, vyměnit je za Keanu Reevese můžu kdykoliv).
 


Starý vánoční pohled s nestárnoucími postavičkami bojoval o bílý rám s kouřící rebelkou Barbie, která si hraje na Coco Chanel. Nakonec jejich boj dopadl nerozhodně - bílé rámy jsem pořídila oběma a teď už se musí životem na stěně protloukat jak umí.



Pohlednici s nápisem "Když mne nechceš, nech tak, mé srdéčko netrap!" jsem si koupila (na Aukru za 12,-), protože mám slabost pro malé černoušky a toho v kostkovaných kalhotkách mi bylo navíc ještě líto. Vsadím svoje nejlepší džíny, že jednou bude holčička z pohlednice litovat, že mu dala košem...


pondělí 19. listopadu 2012

Můj tlustý vánoční sešit aneb nikdy není pozdě

Ano, mám vánoční sešit. Je velký, tlustý, barevný a vždycky se na společné shledání (po nekonečně dlouhém roce) upřímně těšíme. Jsou v něm vánoční výstřižky z novin, časopisů, staré pohledy, nalepená přání od přátel, útržky těch nejhezčích balicích papírů, nálepky koloušků a skřítků s bílým vousem a moje kresbičky. Mám v něm i vánoční recepty (ne snad, že bych v "čase koled a pohody" stála vjednomkuse u plotny, ale některá zátiší s vanilkovými rohlíčky jsou tak hezky vyfocená!). Každý rok si do svého vánočního sešitu lepím novou inspiraci a s údivem si ji pak další rok prohlížím. Ukládám si inspirativní fotky i do počítače, ale to není vůbec ono, kdepak.
Když jsem tak řádila ve sklepě a hledala svou "krabici plnou Vánoc", našla jsem ještě jednu malou krabičku. Objevila jsem v ní spoustou broží a špendlíků z dětství a vy si teď můžete na fotkách prohlídnout dvě, které jsem nejvíc milovala. Brož s Mikulášem a pouťovou placku se synem Inču-čuny (náčelníka mescalerských Apačů)...ano, tušíte správně - Vinnetou byl má krátká, dětská láska. Jeho pokrevní bratr Old Shatterhand se mi zdál vždycky moc blond. Milovala jsem Vinnetoua jen platonicky (to vás možná překvapilo) a sotva 14 dní, ale přesto dodnes nechápu, co viděl na té Ribanně, pch!
Nevím, jestli máte taky vánoční sešit (máte?), ale pokud ne, bylo by bájo, kdyby vás můj dnešní článek k jeho založení inspiroval. Nikdy totiž není pozdě. ;-)



Zatím poslední strana v mém vánočním sešitě. Do levého rohu jsem přimalovala vánočního skřítka, který si jde (taky) pro pusu k velkorysému děvčeti. Porcelánový koloušek a veverka s háčkovanýma čepičkama je jedna z věcí, kterou musím letos zrealizovat. Kdo mě naučí háčkovat?



Brož s Mikulášem, kterou jsem vynašla po létech ve sklepě, se má čile k světu (je dokonce čipernější, než jsem předpokládala), a tak můj další retro úlovek z dětství - brož s Oldou a Vinťou - může jen závistivě sledovat, jak se Mikuláš rychle "dostal ke slovu". I u broží platí pravidlo "kdo dřív přijde, ten dřív mele".



Vlevo na fotce je vánoční dopis pro mou milou mexickou kamarádku Lucii (papírové stromky jsou z katalogu Benefitu a drží jako přibité díky vánoční washi pásce s barevnými vzory). Vpravo: našla jsem i dávno zapomenuté vánoční přání s námořníkem a ozdobila ho růžovou washi páskou (mimochodem - tyhle pásky jsou neuvěřitelné, jsem do nich blázen a dají se s nimi dělat zázraky...brzy vám tu s nimi polepím možné i nemožné).


neděle 18. listopadu 2012

Přírodní holky jsou nejhezčí aneb férová kosmetika

Je neděle a v neděli se nedělá. V neděli má člověk péct sušenky, jít na dlouhou procházku (na jejím konci by ovšem měla být roztomilá hospůdka s tím nejlepším punčem v okolí) nebo se má patlat čokoládovými krémy a nanášet blahodárné pleťové masky, to aby ho v pondělí v práci poznali. Splním všechna svá nedělní předsevzetí do puntíku a jedno z nich díky Kataríně...
Katarína totiž vyrábí 100% přírodní kosmetiku, která mi nedá spát a baví mě. Za běžnými značkami z drogérky si nedokážu představit žádnou konkrétní bytost, ale tady mám pocit, že Katarína vytvořila kokosový olej s čokoládou nebo našlehané avokádové máslo "jen pro mě". Prodává svou kosmetiku v Čechách i na Slovensku, a tak i k Vivi letěl poštovní holoubek (přiletěl celý uřícený, dost jsem na něj chvátala). I přes krabici všechno tolik vonělo a já se nemohla mých nových patlátek nabažit.
Jak to, že je někdo tak šikovný, že dokáže přírodní kosmetiku sám vyrábět - to mi vrtalo hlavou, a tak jsem se Kataríny zeptala. S její skromnou odpovědí jsem byla nadmíru spokojená: "Vyrábať z kvalitných surovín je hračka :)" To je přesně ono - kvalita je základ a pak už jde "jen" o to mít dobrý nápad a nadšení. A teď už mě, prosím, omluvte...čokoládový olej i mangové máslo mi dochází, proto nutně potřebuju přijít na to, jak se přivolává poštovní holub (ná-puťa-puťa?).
PS: náš "bjůty" víkend končí a zítra tu najdete něco z úplně jiného soudku...Těším se na vás :-*



Čokoláda a malé sladké bonbónky - to je moje oblíbené mlsání. Proč podobné nedopřát i pleti? 
Třeba balzám "Jahodový cukrik" (vpravo)...voní jako žvejkačka z pouti, cukrová vata, jako růžové bonbóny i jako slaďoučká jahodová zmrzlina..(ano, tím vším)
Tělový olej s pravou čokoládou (na fotce vlevo) jsem vypotřebovala tak rychle, jako snad ještě nikdy nic. Ne snad, že by ho bylo tak málo, ale používala jsem ho pořád...pořád jsem chtěla vonět jako čokoládová pralinka (povedlo se!). Je balený v recyklovatelném kelímku, neobsahuje žádná umělá barviva, umělé vůně, ani konzervanty. Prostě 100% příroda.  



První fotka: sněhulák z přírodní kosmetiky...to tu ještě nebylo. A že má trošku nenechavé ruce a doráží na mého soba, tak nad tím mi nezbývá než přimhouřit oko... Druhá fotka: mít v ruce balzám na rty, který voní jako nejsladší a nejjemnější cukrová vata s jahodami, to je už jen krůček k tomu přenést tuhle voňavou parádičku na rty. 

Na závěr zví(ě)davým duším prozradím, kde si můžou nějaké čokoládová, jahodovo cukříková a mnohá další přírodní pokušení pořídit.
Pro ČR je tu Katarína na Fléru: tady
Slovenské milovnice přírodní kosmetiky můžou pátrat tady

sobota 17. listopadu 2012

Skřítkové od L´occitane aneb na pohádky nevěřím (?)

Víkendový dýchánek na vintage blogu začíná a tentokrát se spolu se mnou přihlásili o slovo malí navonění skřítci. Drmolili pořád dokola něco v tom smyslu, že letošní Vánoce budou mít obzvlášť silné magické kouzlo (fakt?) a kormidlovali mi před očima stříbrnými hůlkami, ze kterých létal třpytivý prach. A já hloupá si myslela, že nikdo není upovídanější než já! Všechna jejich slova byla ale zbytečná, protože najednou mávli svou kouzelnou hůlkou a na stole přede mnou se objevilo něco voňavého z vánoční limitované edice Feuilles Magiques od L´occitane...Skřítci brebtali jak o závod dál, ale já zmizela v koupelně...A dopřála jsem si při sobotním ránu namouduši nevídaně slavnostní okamžiky.
Zatímco sprchový peeling Feuilles Magiques mě svými drcenými skořápkami lískových oříšků přesvědčil o tom, že se mi to všechno jenom nezdá (je šetrný, ale důkladný), tělové mléko se pak postaralo o to, aby moje pokožka byla pěkně jemná, vyživená a hlavně krásně voňavá. Považte - když se dá dohromady verbena, vanilka a lískové oříšky, nemůže vzniknout nic jiného, než nevšední vůně. Po koupeli jsem byla tak příjemně slavnostně naladěná, že bych si nejradši oblékla svoje nejlepší koktejlky a šla si smlsnout rybu se salátem (nic naplat, všechno má svůj čas..).
Vyšla jsem tedy z koupelny, abych všechny své dojmy pověděla skřítkům, ale nikde nikdo. Zmizeli jako pára nad hrncem a kdybych neměla tak voňavou pokožku jako důkaz, vsadím se, že byste si mysleli, že mám až příliš bujnou fantazii!



Zleva na fotce: vánoční figurky (porcelánové ozdoby), tabulka pro psaní vánočních přání (je protivně malá), sprchový peeling a tělové mléko z vánoční limitované edice Feuilles Magiques.



čtvrtek 15. listopadu 2012

Hledá se nový diář aneb diářové lahůdky na rok 2013

Choulím se do huňatého svetru, mlsám horkou čokoládu, do sluchátek mi vyzpěvuje miláček dívek a žen Michael Bublé, který má na svědomí mou vánoční náladu, a všechno nasvědčuje tomu, že je ten pravý čas udělat jedno zásadní rozhodnutí pro příští rok. Vybrat si toho pravého! Vybrat si parťáka pro nový rok čili ten nejlepší diář! A můj inzerát zní jasně:
Hledá se krasavec (ať mi nikdo netvrdí, že krása není důležitá), který mi dokáže vykouzlit na rtech úsměv. Neměl by mě stát moc peněz, přesto musí zazářit kvalitou! Měl by dokázat mlčet o mých povinnostech, pokud se mi zrovna nebude chtít nic dělat. Měl by být dost odolný, pružný a musí mít pevný hřbet, aby vydržel moje neustálé osahávání. Nesmí být pecivál, protože se mnou bude opouštět můj domov každý den. Musí mě inspirovat a musí být otevřený všem mým nápadům a bláznivým kresbičkám. Značka: jen ty a já...Na inzerát mi odpověděla spousta diářových zájemců a ty, které jsem nakonec vybrala, vidíte na mých fotkách. Třeba soví diář je tak půvabně ilustrovaný, mintový a miloučký, že má mou přízeň jistou.
Můj nový diář na rok 2013 musí být zkrátka perfektní a zábavný společník. Možná na něj kladu příliš vysoké nároky, ale proč by ne? I já mu mám totiž co nabídnout - ani jeden den z těch 365 se se mnou nebude nudit! A vám zkusím slíbit to samé ;-).



Zleva: soví diář (ukrývá krásné ilustrace a praktickou papírovou kapsičku, má magnetické zavírání a pyšní se skvělou přehledností; když se vám dostane do ruky, přitisknete ho k sobě a už nepustíte), kapesní růžový diář s jemně vytlačovanými motivy ptáčků je vkusným holčičím parťákem do kabelky - zabydlela se v něm i Sarah Jessica Parker ze "Sexu ve městě" a vy víte, jak ta je vybíravá. 
A musela jsem vám ukázat i moje další mazlíky - třpytivý modrý notes se šikovnou gumičkou a vnitřní kapsou na poklady a okrový notýsek s motivem naší matičky stověžaté.  
Dál je na fotce porcelánová mistička (myslím, že je určená na úschovu prstenu s briliantem...já v ní mám zatím jen kancelářské sponky), staré ořezávátko a čokoládová tužka (kupuju si ji v obchodě skoro každý den).



Zleva: část sovího diáře, žlutá čokoládová tužka, třpytivý modrý notýsek s propiskou "Malý princ" (za černou gumičkou je papírová holčička vystřižená z Vogue).



Všechny diáře na rok 2013 a notýsky, které jsem vám dneska představila spojuje kvalita, cenová dostupnost  (okolo 100,-) a radost. Některé si nechám, jiné jsou pro kamarádky, ale jsem si jistá, že jejich praktickou kapsičku na zadní straně využije každý (nahatý panáček Sonny Angel určitě)! ;-)

Papírové poklady (diáře a notesy) z mého článku seženete na www.pg-kalendare.cz
(nebo v Kauflandu, Bille, Globusu, ve vybraných knihkupectvích /Dobrovský, Neoluxor, Kanzelsberger/ atd.)

úterý 13. listopadu 2012

Kultovní balzám aneb malý výlet na pustý ostrov

Co jiného se dá dělat začátkem pracovního týdne, než popíjet zázvorový čaj s medem, nehrnout se do práce a užívat si v představách ocitnutí se na pustém ostrově, kde vůbec (ani trochu!) nezvoní telefon..Vím, že ještě chvilku, chviličku můžu sedět ve svém křesle, v černých džínách, s neposlušně rozcuchaným drdolem, navoněná ostružinami s vanilkou a tvářit se, že se mě realita všedního dne vůbec netýká...ještě deset minut...sama na pustém ostrově a bez mobilu.
Kdybych si mohla vzít na pustý ostrov jen jednu jedinou věc, byl by to kultovní balzám Rosebud Salve = parfém, balzám na tělo a pomáda na rty v jednom. Voní po růžích, používají ho filmové hvězdy (já tedy ještě zatím ve filmu nehrála, ale s balzámky Rosebud by nějaká nabídka na velkou filmovou roli měla každou chvíli přijít) a vyrábí se 120 let - sice ho ještě tak dlouho nepoužívám, ale přesto už bez něj nedám ani ránu. Jeho "mladší" bráška je ostružinový balzám s vanilkou Brambleberry Rose Lip Balm, který teď patří mezi moje nejnovější radosti. Přenáší mě vůní i poctivou kvalitou zpátky v čase do dob, kdy šarm a jemný půvab nebyly jen prázdná slova.
Můžu vám tu teď vypisovat všechny ty skvělé věci, jako že balzámy Rosebud hydratují a regenerují místa na těle i na rtech,  rty se po nich lesknou jako blesk, obsahují vitamín E a jejich aromatické využití je bezkonkurenční ("navoněná" jen balzámkem Brambleberry sklízím větší ovace než se "Chanelem"). Ale řekněte, nejsou to zbytečná slova? Buď je to prostě láska na první pohled (jako u mě) nebo ne. Není nic mezi tím. Čas letí a já se pomalu ze svého pustého ostrova musím vrátit zpátky na zem...jsem si jistá, že moje voňavé rty ke mně přivedou nejednu záchrannou loď (ovšem popluju až s tou, ve které bude stát u kormidla fešák v pruhovaném tričku; na tom trvám). Tak ať se vám dneska taky dobře pluje!


K balzámu se výborně hodí pocukrované koblihy a papírový sob vystřižený z Vogue (moje nejnovější legrácka). Začínám mít vánoční náladu, ale to neznamená, že ji budou, tak jako dřív, doprovázet popraskané rty! Ne, už ne!

Když lékárník Smith s pěstěným knírkem (aspoň doufám) v roce 1892 poprvé vytvořil univerzální balzám na rty Rosebud Salve, určitě tušil, že se přibližně o 100 let později narodí jedna Vivi, a tak mi už dopředu ušil na míru směs vazelíny, esenciálních olejů a bavlníkového oleje. Bezva chlapík! Ani nevíte, jak často Smithe blahořečím...zvlášť teď v chladných dnech, kdy mám místo vysušených rtů šťavnatou pusu vonící po růžích nebo ostružinách. 
 
Zleva na fotce: ostružinové bonbóny, stará fotografie, balzám/parfém Rosebud s vůní ostružin a vanilky, ranní sušenky a můj zlatý řetízek.
 Mám ráda, když se míchá klasika a tradice s moderními trendy, a proto se mi z balzámů Rosebud tolik rozbušilo srdce. A nepřestalo bušit, dokud jsem pár kousků neměla doma....zatím je klid, i když asi brzy zamrkám na svého muže dlouhýma řasama a upeču bábovku, protože bych chtěla ještě ten mátový a jahodový balzámek...;-)

Další balzámky od Rosebud perfume co. najdete na Roseandlips.cz

neděle 11. listopadu 2012

Moje papírová Paříž aneb pojďte pane, budeme si hrát

Víte, že dělat ze sebe vážného dospěláka je pěkně nemoderní? Je neděle...sluší se, abychom dneska zůstali celý den v pyžamu (bez výmluv, prosím), vzali do rukou pastelky, voskovky, barevné fixy, nůžky a zapnuli tiskárnu. Sluší se, abychom si vlezli od počítače zpátky do peřin, pustili si oblíbený film (což takhle nejmilejší filmy na světě "Láska nebeská" nebo "Lepší pozdě nežli později") a začali stříhat, vybarvovat a udělali si tak doma svou malou Paříž. 
Slibuju vám, že se u toho úžasně odreagujete a možná vám s výrobou pomůže váš muž, svištík nebo pes. Užijte si neděli a nejen tu. Pojďte na chvíli předstírat, že nemusíte platit složenky a řešit rozbité topení, a že jedinou vaší starostí je "hezky to vybarvit".
Tak si pěkně hrajte a klidně i zlobte! Příště se uvidíme až v úterý, ale o to víc se na vás budu těšit! ;-)



Moje veledílo je hotovo. Já si u toho tak krásně zarelaxovala! S vyplazeným jazykem jsem vybarvovala a vystříhávala a nakonec se mi ještě podařilo vyštrachat starou plechovou ceduli "Paris" (vzadu na fotce). Tak takhle má vypadat neděle (a možná i pondělí a úterý...co vy na to?)


Nikdy si nebudu hrát na dospělačku a vždycky budu ráda za to, že jsem duší pořád malá a hravá. Až si "papírovou Paříž" vytisknete, nezapomeňte na to, že je potřeba ji vybarvit. Udělejte načrtnutým klukům kudrnaté vlasy (to já mám ráda!) ;-), zelené kalhoty a úsměvy, papírovým holkám nasaďte barety a na boty jim namalujte růžové mašle. Francouzský obchod "Confiserie" ozdobte veselými barvičkami a pak nasedněte na kreslený bicykl a ujíždějte hodně daleko od dospěláckých starostí...

Papírové městečko si můžete vytisknout TADY.