pondělí 24. prosince 2012

Je to tu aneb našlapujte po špičkách

Je Štědrý den...
Den, kdy je dobré našlapovat jen zlehka po špičkách, vychutnávat si magickou atmosféru, jíst vanilkové rohlíčky (neříkejte mi, že už jste jich taky přejedení), nasávat vůni jehličí a purpury, nedočkavě pokukovat  po tajemně zabalených balíčcích čekajících pod nazdobeným smrčkem (některé dárky chrastí, jiné zvláštně voní, některé jsou maličké a další se ani nedokážou pohodlně vejít pod stromeček, ale všechny jsou tu pro to, aby potěšily). I já vám chci moc poděkovat za všechny vaše nádherné dárky...za ty v podobě vaší přítomnosti tady, za nejmilejší komentáře a za přání a dárečky od vás, které u mých dveří nechal pošťák (věděli jste, že ti modroocí už vůbec nechodí?). Těžko bych popsala, jak velkou radost díky vám mám...však ono asi ani není potřeba dneska moc mluvit...Vždyť vy víte...a já taky vím...
Přeju vám ze ♥ pohádkové Vánoce. Ať mají zase to zvláštní třpytivé kouzlo, jaké mívaly kdysi. Ať pro vás aspoň na pár dnů neexistují slova "musím" a "nestíhám". Udělejte šťastné Vánoce sobě i svým blízkým a věřte mi, že po štědrovečerní večeři se nemusí hned umýt nádobí a po rozbalení dárků se nemusí hned běžet třídit papír a plasty. Dneska se totiž "nemusí" vůbec nic...vlastně možná jen jediná věc - vychutnat si každičkou chvíli. 
PS: Odjíždím na pár dnů daleko od počítače, ale myslet na vás budu stejně pořád. A teď už mě, prosím, omluvte...někoho čekám a jdu ho vyhlížet (měl by se přehnat oblohou každým okamžikem)!



Eskymáček, který má ještě na nose sníh z letošní koulovačky, vám spolu se mnou přeje kouzelné Vánoce a pod stromečkem nadílku snů. A 25. prosince si nezapomeňte celý den hrát se všemi dárky - já to tak dělám už od malička. ;-) 



I když jsou Vánoce plné starodávné nostalgie, posílám vám moderní verzi Tiché noci....dělat věci trošku jinak je zábava.
Mějte se moc krásně a děkuju vám. ♥

čtvrtek 20. prosince 2012

Co mě vždycky rozdovádí aneb můj tlustý černoušek

Do konce roku se tu spolu uvidíme už jen párkrát, a tak bych si s vámi dneska ráda v klidu vychutnala šálek kávy o páté (zvu vás). Káva totiž i hory přenáší...jen je k ní potřeba kořist v podobě hrstky času, pohodlné křeslo (kostkovaný ušák není podmínkou...ale přímo nezbytností) a oblíbené čtení (ani nevím, kdy se stalo, že jsem Nezvala, Čapka a Huga vyměnila za Apetit). Když konvička na rozpálené plotně začne nadskakovat a pískat svou energickou písničku, je to jasné znamení, že chvíle pohody s hrnkem kafe je za dveřmi (a doufám, že jste za nimi i vy). Říká se, že kdo miluje kávu, ten miluje život. Tak už pojďte dál, ať to nezakřikneme.
Že bych si dovolila pozvat vás na nějakou zvětralou kávu z roztrženého sáčku ledabyle převázaného gumičkou, to vás nesmí ani napadnout. Svoje vzácné hosty zvu na tu nejlepší, nejlahodnější a nejveselejší kávu, kterou znám. Když jsem kdysi poprvé uviděla "svého černouška Lucaffé", zamilovala jsem se a vydrželo nám to dodnes. Je tlustý, ohromně veselý, je velkým milovníkem kávy a života (tak se mi to líbí), nosívá pruhované tričko, žlutou košili a šle (někdy ho můžete vidět v ležérním klobouku a se slunečními brýlemi na rozchechtaném nose) a je nejenom symbolem italské značky Lucaffé, ale i mého celodenního elánu.
Když mi před pěti lety z Lucaffé přišel domů první balíček (byly v něm tenkrát hrnky s černouškem a dvě plechovky kávy), měla jsem ho pak týden na nočním stolku (tam si nosívám věci, ze kterých mám opravdu velkou radost a chci se na ně dívat, než usnu (já vím, že je to trošku dětinské, ale takhle to dělám odjakživa). Od té doby je mým společníkem dnes a denně a zkrátka jsme se s černouškem a jeho mimořádně dobrou kávou od sebe ještě nehnuli. Kdykoliv beru veselou plechovku do ruky, tlouštík mě rozveselí a káva rozproudí krev v žilách (nebo je to obráceně?).
Jen málokterý nápoj je svědkem tolika událostí a rozličných osudů. U kafe se lidi seznamují a poznávají, oddalují s ním spánek, odhalují svá tajemství, překotně si líčí své radosti, řeší při jeho popíjení svoje problémy (se ví, že i problémy druhých), prožívají v jeho společnosti osudy hrdinů z rozečtených knížek a připravují se s ním na nový den. Takže mi nezbývá než položit vám jednu zásadní otázku: klik tady



Zleva na fotce: zimou zrůžovělý časopis Apetit, vánoční obálka  s přáním, plechovka Lucaffé s bezkofeinovou kávou, utěrka Ikea s dortíky.
Ráda si občas udělám svůj oblíbený nápoj i večer - káva bez kofeinu je senzační vynález (navíc mám slabost pro ten žlutý černouškův komplet s námořnickým tričkem a zelenými kšandami...ty máš styl, brouku).



Zleva: med v lahvičce ve tvaru medvídka (nevěřila jsem vlastním očím, že se zase začal vyrábět), malý hrníček "Míšeň" a v černé plechovce se skrývá arabská směs kávy s nasládlou chutí (černoušek se nám při té příležitosti hodil do gala). Nespočítala bych, kolikrát mě její výrazné aroma (připomíná čerstvě upečený bochník chleba) probralo k životu.
Ještě nikdy jsem plechovku od Lucaffé nevyhodila. Nacházím pro ně po vypotřebování kávy neustále nová a nová využití. V jedné mám pastelky a kancelářské sponky, v druhé bylinkový čaj a do další z nich odkládám balené cukříky a kávové sušenky.


 
Na závěr mám pro vás malou hádanku - je to sladké, voňavé a horké...ale kominík, myslivec, ani princezna to není, jasný pane. Tak co je to?

 Tak pěkně pevně držte ve svých dlaních šálek se sladkým, voňavým a horkým nápojem a nenechte se rušit (ani mnou)...

Pravé italiáno kaféčko najdete na Lucaffe.cz

pondělí 17. prosince 2012

Když vidíte víc aneb to nejsou jen vánoční ozdoby

Mohla by to být klidně jen taková běžná procházka po dobrém obědě. Tedy kdyby se procházel někdo, kdo nevěří na zázraky a kdo se netěší z maličkostí. Jenže já toho vidím v lese vždycky trošku víc, než bývá zvykem. A tak když jsem včera v oblíbené hospůdce dojedla poslední sousto a nechala za sebou nekontrolovatelně tančit oheň v krbu, zamířila jsem si na krátkou procházku. Vzduch voněl jehličím, sluníčko se opíralo do sněhových závějí a zdálo se, že jsem v hektickém dni ukořistila dokonale idylickou chvilku pro sebe. Jenže to jsem ještě netušila, že v lese nejsem sama...!
Tam se vám děly věci! Fotila jsem opatrně, z dostatečné vzdálenosti, a tak se teď můžete na fotkách podívat, jaké překvapení na mě v lese čekalo. A pak že skřítkové a lesní víly nejsou! Někdo z vás si samozřejmě může myslet, že jsou to jen velmi podařené vánoční ozdoby na stromeček - růžové sametové botičky a vánoční létající skřítek, ale já vím své.
Užívejte si poslední adventní dny a nezapomeňte se rozhlížet. Věci totiž nikdy nejsou tak obyčejné, jak by se mohlo zdát...

Zleva: růžová hedvábná košilka, baletní piškoty a skřítek se stříbrnými křidýlky...Až se půjde dneska nebo během svátků projít, možná ve vás pohádkově zimní atmosféra probudí dřímající duši dítěte a uvidíte taky víc, než bývá obvyklé ;-).  
Protože kdy jindy snít a věřit v kouzelnou moc, než (aspoň) o Vánocích?

Skřítek Šiškozdob žije v lese a o Vánocích zdobí šišky na všech stromech perleťovým třpytem. Jde mu to moc pěkně od ruky, co říkáte?!
 
Růžové baletní piškoty zdobené bílou výšivkou a flitry...která lesní baletka je zapomněla v lese na pařezu, to zůstává tajemstvím...

A dvě bonusové mini fotky na závěr. Když Vivi zdobí stromek a ulomí mu nedopatřením špičku, musí si nějak poradit...japonskou rýžovou páskou špičku nastaví, ováže ji krajkou, ozdobí saténovou stuhou, tváří se "jakobynic" a doufá, že stopy po její nešikovnosti jsou zahlazeny...
Letos jsem vynechala při zdobení stromečku barevné a pestré ozdoby (ty jsem si užívala minulý rok). Tentokrát jsem chtěla, aby náš stromek vypadal, jako kdyby ho zdobili svými ledovými a sněhovými hůlčičkami lesní panáčkové (klidně i skřítek Šiškozdob). Jsou na něm třpytivé sněhové vločky, uvázané bílé krajky, moje perlové náramky, průhledné kouličky z padesátých let, háčkované lístky od mé milé čtenářky Martičky, průhledné rampouchy a něžně bílé sametové hvězdy. Zdá se mi, že už slyším cinkat zvonek!

čtvrtek 13. prosince 2012

Nejlepší vánoční filmy aneb Pyžamový den

Když je potřeba uklidit dům, zabalit (ještě předtím vymyslet a nakoupit dárky), napéct dvacet druhů cukroví (já dělám jen jeden druh - česnekové jednohubky), vyřídit všechny e-maily a pracovní resty (aby měla dušička o svátcích klid), je na to všechno jediný možný recept, jak si zachovat chladnou hlavu. Udělat si jeden celý den volna pro sebe, na zem rozložit buclaté polštářky, nacpat si do pusy karamelky (tři najednou) a pouštět si desky a filmy. Třeba tyhle:

♥ Dárek z lásky - jeden z nejhezčích a málo známých vánočních filmů. Úžasná Susan Sarandon (ve společnosti Penélope a dalších zvučných jmen...ačkoliv né zas tak zvučných, aby se z toho stala "hra na slavná jména"), dojemné příběhy (ale né zas tak dojemné, aby se z toho stala "snůška otřepaných klišé") a všední i neuvěřitelné okamžiky poskládané do překvapivé mozaiky. Budete se smát i plakat (a vo tom to je).

♥ Prázdniny - mimořádně obsazený vánoční film, který vybočuje z běžných romantických komedií. Tohle je opravdu vtipné, zábavné, milé a se spoustou sněhu. Jude Law pije horkou čokoládu s Cameron Diaz oblečenou do růžového kašmírového svetříku (možná jí ho Jude trochu záviděl), zatímco Kate Winslet bydlí v pohádkové chaloupce s praskajícím ohněm v krbu...ale všechno se nám to pěkně zamotá... Nejpohodovější vánoční film, jaký znám.

♥ Bílé Vánoce - muzikálová komedie z roku 1954 (už kvůli závěrečné písničce a té něžně nechvátající atmosféře musíte vidět...vždyť není kam spěchat).

♥ Láska nebeská - film plný optimismu, pohody, lásky, Vánoc a humoru. Nikdy nezklame a já si k němu i po mnoha letech, co ho znám, beru o Vánocích papírové kapesníčky (dobře se u něj pláče smíchy i dojetím).

A pro dospěláky s dětskou duší (doufám, že to jste vy všichni, když jste na mém blogu) tu mám ještě pár filmových příjemností, které zaručí tu správnou vánoční atmosféru:

♥ Santa má bráchu - Vince Vaughn vás donutí dívat se až do konce (on vážně docela dobře tancuje).

♥ Velká vánoční jízda - a já myslela, že skvělé vánoční kreslené filmy se už nedělají...dělají a tenhle je nový a senzační.

♥ Pettson a Fiškus - rozpustilý kreslený vánoční film, ve kterém mimo jiné poznáte, co nebo kdo jsou to Kleptíci!

Takže nezapomeňte zamknout, vypnout mobil, obléknout si flanelové pyžamo (máte taky bílé s růžovým proužkem?), udělat si konvici čaje (v poslední době se bojím přidávat do něj rum, takže jen tak...prostý, chutný čaj), připravit plno polštářů, vlněný pléd a Pyžamový den může začít...

PS: a pokud máte chuť naopak na něco vyloženě nevánočního, připomeňte si moje zlaté filmové časy v posteli tady.



Na fotce: můj oblíbený chlupatý jelínek s kostkovanou mašlí, DVD "Dárek z lásky" a v pozadí LP deska Vůně jehličí (moc pěkně se točí).


Když jsem (v létě) ulovila LP desku z 50. let "Rudolph the Red Nosed Reindeer" se starými vánočními songy, byla jsem šťastná jako...jako porcelánová bílá labuť (snad jste nečekali, že napíšu "šťastná jako blecha"). Gramodeska má nejkrásnější obal s Rudolfem a jeho typickým červeným nosem...že se můj jelínek do Rudolfa zblázní, se dalo tak trošku předvídat...


Zleva: v pozadí LP "Už z hor zní zvon", "Vůně jehličí", "Rudolph the Red Nosed Reindeer" a zamilovaný jelínek (ach ti kluci!). 


pondělí 10. prosince 2012

Daruj celoroční překvapení aneb porval se bohém s praktikem

Možná se ve vás při výběru dárků pere, tak jako ve mně, rozlétaná bohémská duše s praktickou realistkou. Bohémka chce nadělovat látkové motýly s hedvábnými křídly, které se při otevření okna něžně třepotají ve větru, tělové pudry vonící po růžích nebo miniatury hracích pařížských kolotočů. Má praktická stránka ovšem romantické drobnosti vyhodnotí jako nepotřebnosti (jak jen může něco takového říct o hedvábných motýlech?) a poroučí nakupovat hledače klíčů, vývrtky na víno (jednu do kuchyně, jednu cestovní a další nenápadnou vývrtku do čtvrtého šuplíku pracovního stolu), robotický vysavač nebo škrabku na brambory (těch není nikdy dost - taky je neustále spolu s bramborovými slupkami vyhazujete do odpadků?). 
Jak jsem na vás tak o víkendu mezi odškrtáváním splněných povinností (ano, byl to víkend pracovní), pouštěním si starých vánočních elpíček a sledováním Městečka Twin Peaks (né zas tak pracovní, jak by se mohlo zdát) vzpomínala, napadlo mě, že se s vámi musím podělit o tip na dárek, který podle mých zkušeností odsouhlasí duše bohémská i praktická a udělá radost snad úplně každému - kalendář (ale pozor, vylepšený).
Potřebujete jen malé papírky (růžové vedou), časopis nebo staré fotky, poznámkový kalendář a touhu někoho potěšit osobním dárkem. Do poznámkové části každého měsíce v kalendáři vepište (stačí jen do několika políček) nějaký vzkaz, přilepte vaši společnou fotku, pozvání do kina nebo dotyčnému připomeňte důležité datum, na které rád zapomíná (třeba výročí seznámení?). Pokud kalendář nadělíte svojí kamarádce, která má kupříkladu 15. ledna narozeniny, nezapomeňte do daného políčka vepsat milé přání nebo voskovkou namalovat tulipán (mně se místo květin osvědčil nakreslený pes, o kterém jste si tu ovšem mnozí mysleli, že je to liška, ale už je to odpuštěno).
Uzpůsobte malůvky, nálepky, kresbičky nebo veršíky zájmům, důležitým datumům i osobnosti toho, komu chcete kalendář věnovat a až budete se vším hotovi, dojděte si na dva (do každé upracované ruky jeden) dorty se šlehačkou, protože jste právě ušili dárek na míru. A pak už nezbývá než si představovat, jak se bude obdarovaný při každoměsíčním otáčení listu v kalendáři usmívat.


Když darujete kalendář, do kterého vtisknete sami sebe v podobě fotek nebo malých tipů, jak si zpestřit den nebo aktuální měsíc, určitě tím uděláte větší radost než škrabkou na brambory. Já osobně s podobnými dárky slavím největší úspěchy (proto jsem už přestala svým blízkým k Vánocům kupovat Ferrari a zájezdy do New Yorku...místo toho lepím, stříhám, maluju). A když vám bude nad slovem "něčím" chybět háček tak jako mně, nic si z toho nedělejte. Jste to přece vy a vaše hand made ;-). 

Poznámkový kalendář People & City ve vintage stylu je plný skvělých fotek (mezi ně patří i obrázek dam v apartních kloboučcích ze 40. let; jen jsem si dovolila je trošku zasněžit a přidat jim do rukou k obdivování malou opičku). Opička z fotky je kancelářská sponka, kterou mi dala babička, když mi bylo 5 let a natěšeně jsem si s docela slušným předstihem připravovala školní výbavu. Babičku už nemám, ale opičí sponku budu mít a opatrovat navždycky. 


Veliký kalendář Color Fascination Guido Cecere je úžasně inspirativní a už v pohotovosti visí v mojí pracovně, kde mě bude těšit celý příští rok. Škoda jen, že mi do něj někdo nenapsal tajné vzkazy...Na každém z 12 listů v kalendáři je poskládáno spoustu drobností, barevně odlišených podle daného měsíce. Na fotce vidíte lednově bílou kalendářovou inspiraci, kterou jsem doplnila růžovou a zelenou vánoční ozdobou (jsou to skleněná srdíčka z 50. let, které jsem dostala od mamky k Mikuláši) a taky se do fotky zase připletla vám už dobře známá opička, která zkrátka nemůže nikde chybět.

sobota 8. prosince 2012

Sladké vůně a ještě sladší přísliby předvánočních dnů

Kdy jindy snít svůj sladký sen než v předvánočním období? Prosinec má být slaďoučký se vším všudy; užívám si všechny jeho vůně plnými doušky. Čerstvě napadaný sníh voní příslibem nových (byť krátkých) sněhuláčkovských životů, štiplavým mrazem a červenými tvářemi. Ze šuplíků ve skříních se line aroma papíru (vždyť určitě znáte nepopsatelnou vůni knížek, sešitů a diářů, které už se těší na rozzářené oči pod stromkem). Mám chuť se roztancovat, když se o slovo přihlásí kombinace vůně svíček a horkého rybízového vína (po pár doušcích už mi v tanci nebrání ani dobré vychování, ani ostych). A co teprve když v kuchyni rozehrají svou rafinovanou hru potměšilé dámy - paní Vanilka, Skořice nebo holky Mandličky!
Na stole se pomalu začnou objevovat pocukrované sladkosti, ale s mojí vánočně sladce provoněnou koupelnou si nezadají. Když jsem před časem objevila všechny zimní poklady Saloos, věděla jsem, že letošní sladký vánoční sen se mi nebude jen zdát, ale stane se skutečností. Vůně zimy a Vánoc má pro mě jasné favority. Unáší mě olej do koupele, který voní jako mísa čerstvých mandarinek z mikulášské punčochy, masážní olej se sladkou vanilkou nebo opojný tělový olej s extraktem z kakaových bobů. A když už jsem všech cukrkandlových lahůdek sytá, vstoupí do místnosti skořicovo-citrusový osvěžovač vzduchu jménem "Vánoční sen".
Tím vším teď hýčkám sebe i svůj domov a nezajímají mě fronty v obchodech, stres, ani shon. Můj hlad po uvolněném adventu (vždycky jsem tak plašila!) zdá se být utišen, jsem v klidu a těším se. Vám přeju to samé a už se na vás těším zase v pondělí...mám pro vás připravenou inspiraci z úplně jiného soudku.


Zleva: oříšky, mandle, má oblíbená dekorace zmrzlých bobulí a přírodní osvěžovač vzduchu od Saloos Vánoční sen. Přimalovala jsem do fotky našeho pejska Tomíka, protože ten je ze všech mých sladkých vůní úplně u vytržení.


100% přírodní esenciální olejíčky Salus jsem začala používat až letos, ale náležitě si jejich objevení úžívám. Přidávám je do aromalampy nebo do vany (5 kapek esenciálního oleje rozmíchám v 1 dcl mléka nebo lžičce medu a ozdravná relaxační procedura může začít). 
 ♥
Chci krásně vonět, až pozítří půjdu zaklepat Ježíškovi na dveře (potřebuju se ho totiž zeptat na pár věcí - hlavně jestli bude v nadílce brát v potaz mou občasnou neukázněnost, roztržitost a ta dvě rozbitá okna...).



Zleva: tělový a masážní olej Vanilla (pro milovníky sladkých snů ideální před spaním), koupelový olej Mandarinka (skvělý lék na únavu po náročném dni a pomáhá i při bolestech hlavy), zdobená krabička se sněhuláčkem (na oříškovou čokoládu nebo karamelky), mísa s cukrovím (tu asi ani nemusím představovat) a Bio kokosová péče Čokoláda (s antioxidačními složkami) - v poslední době mívám podezřele často výbornou náladu (myslela jsem si, že je to tím horkým rybízovým vínem, ale na obalu čokoládového olejíčku je uvedeno "Opojná vůně čokolády vyvolává pocit štěstí a dobré nálady"...tak to jó, to bude tím!) ;-)

pondělí 3. prosince 2012

Vánoční nadílka od Benefitu

Nová rozmazlovací soutěž pro vás je tu a přinese vám do vánoční punčošky parádní nadílku. Dárky jsou od značky Benefit, která boří konvence a střílí dobře mířené šípy do srdcí všem, kteří chtějí mít krásnou pleť a zároveň se rádi moc dobře baví. Pojďte v mojí giveaway ukořistit balíček s poklady od Benefitu, který čeká na 3 z vás!

Každý ze 3 šťastných výherců získá tyto dárky:
Balzám na rty - retro kelímek s malinově vonícím balzámem pro ty nejšťavnatější rty 
POREfessional - tajný kosmetický agent do kabelky

Pravidla: 
Nechte v komentářích svůj e-mail, na který vás budu moct v případě výhry kontaktovat. Toť vše.



 Soutěž je mezinárodní a soutěžit můžete do 16. 12.
17. 12. vyhlásím všechny tři vítěze a pak už můžete radostně čekat na pošťákovo zazvonění! Vsadím se, že výhra vás roztancuje stejně jako krasobruslícího vánočního soba. Balíčky pošlu "expréso" - do Vánoc u vás budou.

 ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Poznámka: každý z vašich soutěžních komentářů se na blogu zobrazí, ale vzhledem k jejich počtu přechází na další stránku - pokud tedy svůj komentář hned neuvidíte, klikněte dole na "Načíst další..." a listujte - je tam ;-).
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Gratuluju všem třem výherkyním:
Klára, E. Matušková, Binna
Vám, kteří jste tentokrát nevyhráli, můžu slíbit, že v novém roce mám pro Vás připraveno tolik překvapení a soutěžení, že si určitě přijdete na své. Všem děkuju za účast a přeju krásný vánoční čas.


sobota 1. prosince 2012

Každý den trošku jiný aneb 24 malých krabiček

První adventní neděle uhání k našim dveřím a už zítra na ně definitivně zaťuká. Proto je potřeba udělat spoustu práce - doplést tlustou bílou punčochu, zásobit se vanilkou a skořicí, přinést z půdy velkou vánoční krabici, ovázat si zraněný prst (přitloukat na dveře adventní věnec vždycky tolik bolí), zkontrolovat pravopis v dopise pro Ježíška, oprášit stojánek na stromek s trpaslíky, objevit tajné místo, kde jsou (nebo brzy budou) uloženy čokoládové pralinky (linecké koláčky a mandlové věnečky) a konečně - otevřít první okénko adventního kalendáře a provonět si čekání na Vánoce dobrým čajem.
Obě poslední jmenované činnosti jsem spojila do jedné. Letos totiž máme doma netradiční adventní kalendář. Takový jsem si vždycky přála. Nejsou v něm čokoládky s 10% kakaa, které se tak těžko polykají, ale něco mnohem lahodnějšího a zdravějšího. Uvnitř mého kalendáře se ukrývá 24 veselých krabiček s datumem a v každé z nich na své objevení čeká samostatně balený čaj Eilles Tee Diamond v hedvábných pyramidových sáčcích. Každý den s mým adventním kalendářem bude chutnat a vonět trošku jinak.
Přeju vám, ať si dobu čekání na vánoční svátky opravdu užijete. Zkuste brát předčasně setmělé večery jako ideální příležitost pro "chvilku pro sebe". Zapálená svíčka, voňavý čaj a vaše oblíbená knížka pomůžou vánočním přípravám víc, než vycíděné hrnce nebo přerovnané skříně. Nechte Vánoce, aby se samy přihlásily s prvním záchvěvem těšení a první sněhovou vločkou...

Konečně mám vytoužený adventní kalendář s malými šuplíky a v něm čaje od královské čajové značky Eilles Tee, kterou už léta považuju za jednu z nejlepších možností, co si můžu dát do hrnku. Říká se, že čaje Eilles Tee mají bohatou minulost a nadějnou budoucnost a pro mě rozhodně i tu nejpříjemnější přítomnost.
*
Můj adventní plán má už jasný obrys...napřed vyženu zlatého soba, který okupuje můj čajový adventní kalendář, otevřu první šuplíček (už jsem se dívala - je v něm černý čaj s kardamonem, hřebíčkem, skořicí a zázvorem), uvařím si horký čaj, přitulím se ke krbu (je sice jen namalovaný, ale nevadí..nejsem puntičkář a mám velkou fantazii) a zkusím si u rozečtené knížky uvědomit, že advent je doba očekávání, příprav a nedočkavosti, ale to všechno by se mělo odehrávat v klidu a bez stresu. "Vánoce přivítám odpočatá" (takový zápis jsem udělala dneska do svého diáře a zkusím ho brát vážně).

Když přede mnou stojí vonící šálek lahodného čaje Eilles Tee, všechny problémy světa najednou přestávají být tak velkolepé a neřešitelné. Všechny najednou zmizí a zůstane po nich jen slaboučký dým (nebo je to voňavý kouř z mého oblíbeného nápoje?).  Je fajn mít radost ze zimy.


Až můj adventní kalendář za 24 dnů doslouží, nechce do sběru tak jako školní sešity. Kdepak. Schovám ho pak do velké (každoročně se zvětšující) vánoční krabice a další rok do všech papírových šuplíčků uložím nějaký malý, ale rafinovaný dárek (třeba zasněženého kolouška, který si do krabičky č. 3 vlezl už teď).
 *
Chtěla bych mít v předvánočním čase plné ruce. Né plné ruce práce, ale v jedné ruce chci držet hrnek s něčím horkým, co mi pomůže k té správné atmosféře a druhou ruku chci mít permanentně plnou vanilkových rohlíčků. A vy dobře víte, že věřím, že přání se plní...;-)