pondělí 30. prosince 2013

5 šťastných věcí

Právě jsem se po týdnu vrátila domů a hned jsem přispěchala za vámi, protože...stýskalo se mi. Děkuju vám ještě jednou za všechna krásná vánoční přání, která jste mi tu v komentářích nechali, a doufám, že jste si svátky opravdu užili. Já ano a tady je "pět věcí" z posledních dnů - jen tak, pro potěšení.

V mém kostkovaném sešitě se plní prázdné stránky rychle. I o Vánocích tam přibylo plno výstřižků, malůvek a fotek. Tyhle dvě mám obzvlášť ráda. Fotku vlevo jsem pořídila, když jsem ráno na Štědrý den u mých rodičů okukovala vánoční stromek. Tyhle staré ozdoby visí u nás na stromečku desítky let a já mám díky nim uklidňující pocit, že některé věci se zkrátka (díkybohu) nemění. Fotka vpravo je z časopisu a já ji asi brzy přilepím žvejkačkou na zrcadlo v kadeřnictví, protože "takhle to příští rok budu nosit" ;-).
To je kapitola sama pro sebe. Víte, dostala jsem k Vánocům Polaroid a kdyby jedna fotka nevyšla na hříšné peníze, cvakala bych jako divá (i tak jsem cvakala jako divá). Je to príma zážitek, když je foto obrázek během minuty na světě. A tak mi už 15 polaroidových fotek připomíná, jak hezké letos byly svátky, jak úžasně mamka vařila, jak jsme s mým mužem s veselou náladou plánovali příští rok, jak taťka tradičně skládal puzzle, jak jsme se spolu nasmáli, jak byl Tomík šťastný, že jsme všichni kolem něj, jak jsme neviděli ani jednu pohádku, protože se i u televize pořád povídalo a povídalo nebo jak jsme trávili plno času na procházkách...

V mojí kuchyni se spolu moc často nezastavujeme, ale po tom, co mělo moje kakaovo čokoládové cukroví úspěch, chystám se v novém roce víc vařit a péct (jinými slovy - chystám se "mít víc času").

Když jsem u našich, ráda tam "hraboším" - v mém starém stole se spoustou šuplíků, v krabicích na půdě a-tak-dál. A pokaždé si odvážím nějaké dávno zapomenuté poklady. Tyhle hodinky jsou staré víc než 20 let a dostala jsem je od dědy první školní den. Jsou droboučké, řemínek je pořád pevný, musí se natahovat (hezký návrat do starých časů) a pořád šlapou jako...no jako hodinky. Mám velkou radost, že se ke mně hodinkové tulačky zase vrátily (byly úplně na dně jedné velikánské krabice - umím prostě "hrabat" jako profík!) ;-).

Bez rozzářených a milých kaváren bych se neobešla...ani o Vánocích. Tahle je moje oblíbená a vypili jsme tam letos nejednu kávu, snědli nejeden dort a podívali se na dno nejedné decce vína.

A tohle je bonusová fotka na závěr. Dostala jsem totiž k Vánocům soba. Zatím nevím, jak ho krmit, jak ho správně ustájit nebo dokonce zapřáhnout do sání, a tak mu dávám granule, spí s námi v posteli a tváří se, že zapřahat se nenechá. Uvidíme, uvidíme, uvidíme, ty jeden sobe!

neděle 29. prosince 2013

Můj host aneb věci, které miluje Simply MeMe

Vítám u mě dalšího pilného skřítka, který na můj blog přenesl část svého světa. Ta dívka má styl, ta dívka má plno zasněžených těžítek, ta dívka hodně cestuje, krásně se obléká, výborně vaří a jí a mě to všechno baví. Svůj blog píše s nadhledem sobě vlastním a ve 3. osobě, a když čtete její řádky, ocitáte se na kouzelném létajícím koberci a můžete snít a cestovat světem tak dlouho, jak jen se vám bude chtít. A teď už mlčím a dávám prostor jí - naší dívce ze Simply MeMe.
 ♥
Onoho pondělního rána zasedla v práci k počítači snažíc se překousnout fakt, že další víkend uběhl jako voda. Ale během pěti minut se usmívala od ucha k uchu. Dostala totiž email od její milované Vivi žádajíc ji o příspěvek na jejím úžasném blogu! A měla psát o jejích oblíbených věcech! Věcech, které jí dělají radost! Zadání tedy striktně materiální, žádné polibky od přítele, setkání s rodinou, návštěvy kaváren s kamarádkami, zážitky z cest, jak o tom byla zvyklá psát na svém blogu. To nebyl problém. Hlavou ji proběhly stovky různých věciček. Jak jen vybrat ty nejoblíbenější? Uvědomila si, že ji radost dokáže udělat každá maličkost. Nakonec se rozhodla s vámi podělit o několik z nich, které ji dělají šťastnou neustále; a také o pár, které byly jejími malými momentálními obsesemi. 

Nechtěla psát o své velké cestovatelské vášni, ale jedny z jejích nejoblíbenějších věcí ji cestování stejně každodenně připomínaly, a to když scházela ze schodů do kuchyně. Sbírka sněhových těžítek z cest ji pomáhala si uvědomit, kolik toho zažila a kolik toho ještě zažít může. Stejně tak jí polaroidové fotografie visící na zrcadle v ložnici vybavily všechny ty skvělé zážitky s přáteli. A když se jí zastesklo po domovině, nebylo lepšího léku než dobrého českého humoru. 

Už od dětství byla velkým knihomolem. Knihy se staly jejími kamarády do deště a spolucestovníky ve vlaku. Dětství jí také připomínala orientální dřevěná šperkovnička po dědečkovi, ve které uschovávala další poklady – prstýnky od maminky, i ty po babičkách. No a Moravačka v ní se nikdy nezapře. Není nad dobré vínko! 

Od malička také milovala módu. Navrhovala si do skicáků už od třetí třídy. Láska k umění a módě ji provázela neustále. Už léta se každý měsíc těšila na nové vydání britské ELLE a nově taky té holandské. Jako klasická straka si pořizovala tuny bižuterie. A když jí její milý ušil sukni podle jejího návrhu, nebrala její radost konce. 

A jelikož se chtěla z něčeho nového těšit každý den, tyto drobnosti jí zpříjemňovaly život poslední dobou. Ačkoliv byla velkou milovnicí kávy, Chai latte objeven v kavárně za rohem byl prostě úžasný stejně jako obrovský výběr čajů těch nejzvláštnějších příchutí jako například máta s čokoládou anebo jahodový cheesecake. Listování knihou o umění ukořistěnou při muzejní noci v Amsterdamu ji nabilo nápady a pohladilo oči; úžasná polévka s krevetami z Albertheijnu se stala obědovou povinností; ptáčči jako dekorace vánočního stromku a vánoční růže připomínali blížící se svátky; multi rtěnka ze Sephory vypadala jako nějaká hračka z dětství a a a... Mohla by pokračovat donekonečna, ale ostatní si taky zaslouží podělit se s vámi o svoje radosti. A ona se moc těšila na inspiraci od druhých. ♥

Chcete víc, viďte? Tak nezapomeňte navštívit blog Simply MeMe.

pátek 27. prosince 2013

Můj host aneb věci, které miluje Bashaland

Když jsem, tak jako teď, daleko od počítače a internetu, ale přesto vám chci udělat radost novým článkem, pomáhají mi s jeho vytvářením veselí skřítkové. Jedním z nich je Bashinka. Děvče, které si v Bashalandu žije svůj vlastní sen plný barev, pečených cukrátek a roztomilých korálků, a které se o ně s vámi právě teď přišlo podělit. Doporučuju vám uvařit si horkou kávu (případně čokoládu, limonádu, čaj, rum nebo bum) a vychutnat si guest post "Věci, které miluje Bashaland".
Volám sa Basha a mojím domovom je Bashaland. Bashaland je svet, kde sa z domu nevychádza bez veľkých veselých brošní, vždy sa tam nájde malá čokoládka a sviečky voňajú po škorici. Môj svet je veselý, rada sa obklopujem farbami a roztomilými drobnosťami. Keď mi zlatíčko Vivi ponúkla napísať guest post na jej blog a predstaviť vám veci, ktoré miluje Bashaland, nemohla som odmietnuť. Vytiahnite z tajnej krabičky najpestrejšie korálky, na ktoré nikdy nie ste pristará, obujte si farebné lodičky, do vlasov si dajte kvet a vyberte sa so mnou na malú cestu do sveta farieb – alebo ešte lepšie, pokojne sa ním inšpirujte ! ;)

Keby som si mohla vybrať len jediné miesto na svete, kde by som chcela prežiť svoj život, asi by to bolo San Francisco. Alebo Kodaň. Alebo akékoľvek utešené miesto na Havaji. Alebo belgická pralinkáreň. Určite aj v Barcelone je krásne.. Dobre, priznávam, chcela by som byť všade… Ale San Francisco, to bola láska na prvý pohľad. Jedno nádherné a fascinujúce miesto, ktoré ma dostalo svojou atmosférou a pocitom, ktorý som zažila hneď, ako som ho navštívila. Dlhá prechádzka smerom na Golden Gate Bridge, pravý milkshake ako z filmu na večeru v bistre s čierno-bielymi kachličkami, cesta električkou hore do kopca smerom až do neba... To všetko a ešte oveľa viac vidím, keď si otvorím krásnu retro knižku „This is San Francisco“ s ilustráciami od Miroslava Šašeka. Pôvodná knižka je dokonca z roku 1962 a je stále čarovná. Otváram ju a listujem vždy, keď chcem trochu cestovať, navštíviť nové miesta a staré spomienky. (Dobrá správa je, že Miroslav Šašek nemyslel len na nás, milovníkov SF, ale ak máte radi napríklad Londýn, Paríž či New York, tiež si prídete na svoje).

Dámy, povedzme si úprimne, každá z nás v najkrytejšom malom úkryte svojej duše dúfa, že jej ten jej princ otvorí dvere, pomôže obliecť kabátik alebo donesie kvetinku – nie preto, že na niečo zabudol, ale preto, že chce. Sú to presne také malé milé maličkosti, ktoré menia žabiakov na princov. Môj žabiak sa napríklad na každé naše spoločné stretnutie elegantne oblečie, pripne si červeného motýlika, na hlavičku nasadí slušivú bielu parochňu a donesie mi zamilovaný list v ružovej obálke (lebo vie ako na mňa). Ja ho za odmenu pripnem na svetrík a ukážem mu svet, aby mi mal on o čom básniť v jeho krásnych listoch.

Bublaniny. Keksíky. Čízkejky. Mrkvové koláče. Muffiny. Banánové chlebíky. Jednoducho povedané, čo má sladkú príchuť, to Bashaland privíta s otvorenou náručou. Minimálne raz do týždňa pečiem, pretože som zvedavá, pretože som maškrtná, je to moja terapia, pri ktorej relaxujem, môj oddych, pečenie mi skrátka robí obrovskú radosť. Moji rodičia tvrdia, že som bola asi jediná ženská, ktorá výskala nadšením, keď na narodeniny dostala kuchárky a plechy na pečenie! Ale..vy by ste sa netešili ? ;)

Každý kto ma pozná vám dá čestné skautské, že nikto na celom šírom svete nevlastní toľko náušničiek, náhrdelníkov, prsteňov ako ja, nikto nemá v zbierke také krásne, roztomilé, milé a vážne cetky ako ja. Mám ich veľa (ako hovorí väčšina mojich známych - až príliš, ako hovorím ja - nikdy ich nie je dosť) ale špeciálny vzťah mám k tým handmade kúskom, ktoré vlastním. Ručne vyrábané krasotiny majú totiž úplne inú vôňu, na dotyk sú také akési mäkšie a aj ten deň s nimi je hneď oveľa veselší. Moji najobľúbenejší miláčikovia sú krásne a rozkošné kabelky od nikkity a originálne a štýlové šperky od i.v.

Tieto korálky, okrem toho, že sú plné reprezentatívnych farieb Bashalandu (poprosím odtiene ružovej a zelenej v neobmedzenom množstve), boli zakúpené chvíľu po tom, čo som sa uchádzala o jedno pracovné miesto, ktoré som nakoniec dostala. Myslím si, že je fajn sa za malé úspechy odmeniť. Je krásne mať pamiatku na niečo, čo sa vám podarilo, aj keď je to len maličkosť. Každá viac či menej ťažká životná skúška či skúsenosť si zaslúži oslavu v podobe malého darčeku! Preto sa nezabudnite odmeňovať! Zaslúžite si to! Ak sa vám niečo podarí, vždy je to skvelý úspech, ktorý stojí za zapamätanie! ;)


pondělí 23. prosince 2013

Vyzkoušené tipy, jak mít ty nejkrásnější Vánoce...

Jsem přesvědčená, že letos všichni prožijeme ty nejhezčí Vánoce (já už mám svůj "první Štědrý den" za sebou a jen mě utvrdil v tom, že se nemýlím). Ano, čekají nás nejkrásnější Vánoce, protože je máme ve svých rukou. Celé sváteční dění můžeme sami ovlivnit a připravit si dny plné odpočinku a chvil, na které pak budeme vzpomínat. Napadá mě tisíc tipů, ale vybrala jsem jich alespoň pár, jen pro lehkou inspiraci.
Pojďme ráno na procházku zakončenou horkým punčem, pojďme toho druhého jen tak přitisknout a obejmout, pojďme si pustit LP desku nebo cédéčko a trošku se v nazdobeném bytě zatočit při rychlých vánočních písničkách. Rozbalujme pak dárky trošku pomaleji než je to naším zvykem, protože kouzlo tajemného balíčku je fajn trochu protáhnout. A zkusme v sobě najít (nebo vyšťourat) trošku té dětské dušičky, která si umí užívat přítomnost a spontánně se radovat (pamatujete si na to ještě?). Pojďme o letošních svátcích načerpat plno energie "pracovní stopkou", abychom se pak mohli na všechna očekávaná i nepředvídatelná dobrodružství nového roku vrhnout s o to větším elánem.
A máte-li chuť, využijte i můj malý tip, který jsem tu už náznakem zmiňovala, a který jsem si vymyslela před léty a stal se u nás doma oblíbeným - Štědroranní dárek. Zabalte úplnou maličkost, legrácku nebo sáček s vlastnoručně upečenými sušenkami a překvapte s ním toho druhého už u snídaně. Taková nečekaná drobnost nastartuje slavnostní den potěšeným úsměvem...a jak den začne, tak bude pokračovat (věřte mi, je to odzkoušené). 
Teď se můžete podívat na pár mých vánočních fotek, které vznikly včera.

Tomík se tulí, trošku se bojí mých sobích parůžků, já jsem vánočně dojatá a spokojená, a když to dáme dohromady, vznikne pod jehličnanem vždycky plno fotek. Tahle je ale jen pro vás. ;-)

Tady je důkaz, že jsem vám v minulém článku nelhala - upekla jsem kakaovo čokoládové soby a nazdobila je podle svojí fantazie růžovou jahodovou polevou. Tenhle paroháč je do růžové oděn nejstřídměji, ostatní se fotit nechtěli.

Gramofon hraje a já tancuju - role jsou u nás doma rozděleny jasně. "Christmas day with Sammy Kaye" je můj nový přírůstek do vánoční sbírky elpíček.

Úplně poslední voňavé dárky, které ještě nejsou zabalené. A pak...hotovo.

Vintage myška z 50. let, kterou jsem dostala od mého muže k svátku (je dokonce v páru ještě s jednou), se u nás rychle zabydlela. Jen je někdy těžké ji najít (no hledal by někdo z vás myšku na stromě?).

Zásoby vánočního cukroví, které nám přivezla o předvánoční návštěvě mamka, už se povážlivě tenčí, je potřeba uhánět pro nové. A až sníme všechno, zbyde aspoň tahle fotka...na památku.

 A teď nezbývá, než se radovat jako já a pan Černoch, že Vánoce už jsou tady! ;-)
 ♥
Odjíždím zítra ráno na týden pryč, z dosahu internetu (ale budu mít na blogu v průběhu týdne pár báječných hostů) a vím, že vás tu můžu nechat, protože vidím i na dálku, že se usmíváte a spokojeně těšíte. Ať jsou pro vás letošní Vánoce třpytivě pohádkové, magicky tajemné a plné zábavy a odpočinku. A...za všechno vám moc děkuju. :-*

Všechno dobré a ještě lepší přeje vaše Vivi 

sobota 21. prosince 2013

Na návštěvě u mě doma...pojďte dál

Mám takovou radost, že vás už můžu pozvat na vánoční návštěvu. Mám už totiž (téměř) všechno připraveno - stromeček září, sněžítko sněží, dárky netrpělivě čekají na radostné výskání, cukroví a vanilkové svíčky voní a já se...těším, to víte, že ano, a moc. Řekla bych, že vy se těšíte taky a možná se už dokonce nemůžete dočkat - tak proto dnešní vánoční návštěva u mě doma - aby vám to čekání na Ježíška rychleji uteklo. 
Přiznám se, že na Štědrý den nečekám až do úterý (to bych nevydržela) ;-). "První Štědrý den" už máme zítra. To budu doma se svým mužem; dopoledne strávíme pouštěním vánočních filmů, mrazivou procházkou, pitím horké "čekulády", ochutnáváním kakaových sobů, které jsem upekla (opravdu a úplně sama), můj muž bude balit dárky (anooo) a až se trochu zešeří, pojedeme tradičně do jedné vánoční restaurace, která se příhodně jmenuje Kapr. Pak konečně přijde nadílení a v pondělí nás čeká "hrací den" (den, kdy si hrajeme se všemi dárky). A v úterý, na oficiální Štědrý den, popadneme Tomíka, plno tašek a pojedeme k mým rodičům, protože tam všechno voní a jsem tam zase taková...úplně malá a bez povinností, víte? 
Přeju vám, ať máte krásně vánoční náladu, a doufám, že vám u mě doma bude dobře. Tak pojďte dál...

Za okny žádný sníh? Nevadí. Stačí na chvíli otočit hlavou vzhůru moje velké těžítko a sněhu je tolik, že přes něj člověk ani nedohlédne.

Jsme v obýváku, kde už je všechno přichystáno na zítřejší Štědrý den. Nic nechybí - stromeček, dárky, vánoční pletená punčocha na stěně, nějaký ten fešácký jelínek a připravený je i Tomík, který jako by se mě svým výrazem ptal slovy známé písničky: "Kolik ještě Večerníčků bude do Vánoc?" a já odpovídám "To jsou velmi snadné počty - zbývá jedna noc." ;-)

Na fotce vlevo je můj letošní šperkařský úlovek - vánoční náušnice ve tvaru ozdob, díky kterým mě na ulici oslovují úplně neznámí (ovšem velmi milí) lidé (ale asi tušíte, že je radši nenosím každý den). Z fotky vpravo se na vás usmívá zlatý sob a saténová mašle Dior, která se u nás ujala i minulý rok, a tak jsem ji dopřála špičce stromečku i letos.

A pak, že prý Ježíšek ví o každém všechno! Neví, neví, protože mi toho letos i přes všechny mé rošťárny přinesl hodně moc.

Na zimu ukládám k spánku výrazné barvy, vyšívané přehozy a vázy s pivoňkami. Místo nich se o slovo hlásí polštářky v tlumených barvách a krémově bílé plédy, protože pro mě v zimním období znamenají pocit klidu a bezpečí. A voňavá svíčka hoří a trochu praská, Tomík se tomu diví a v troubě se peče slaný koláč. Tak to je můj domov v zimě, o Vánocích.

Když se setmí, vložím do starého hrnku malou čajovou svíčku s vůní brusinek nebo vanilky a nechám mé oblíbené vánoční věci, ať si žijí svým vlastním pohádkovým životem, zatímco já spřádám plány, co ve svém příbytku změnit, přebudovat, natřít, dokoupit, seříznout, uříznout, vyhodit, darovat nebo opatrovat jako oko v hlavě. A při tom se pořád nezapomínám rozhlížet a objevovat nová místa, kde se dají pořídit takové kousky, o kterých vím, že je budu mít ráda celé dlouhé roky. Nedávno jsem narazila na obchod Sobnabytek.cz, který je nábytkovým útočištěm pro každého, kdo má rád moderní, koloniální, starožitný, exotický i selský nábytek nebo třeba zařízení ve francouzském a anglickém stylu - je tam k mání snad vážně úplně všechno. A tak si prohlížím všechny ty krásné nábytkové kousky a spřádám svoje designové vize (mám to místo televize) a už mám vyhlídnutý stůl, u kterého se bude mým obědům, večeřím, kolouškům i svíčkám dobře dařit...

Dřevěná bedýnka od ovoce, kterou jsem pověsila na zeď, zažívá pořád nějaké změny. Teď o Vánocích jsou na ní ozdoby na stromeček v podobě baletních střevíčků, starý norský pohled, krabička s cukrovím Ladurée, barevný panáček (louskáček na ořechy), santovské svíčky, vánoční světýlka a zimní soška, která má moc zajímavý příběh (ale ten vám povím zas někdy jindy). Neodolám, abych se tu s vámi před Vánoci ještě jednou neviděla, takže v pondělí ahoj. ;-)
A pokud vás zajímá, jak to u mě doma vypadá, když vůbec, ale vůbec není uklizeno, ale o vánoční náladu přesto není nouze, podívejte se na bonusovou fotku ke mně na Facebook.

úterý 17. prosince 2013

Nejlepší vánoční dárky 2013

Už za pár dnů je to tady (však víte co)...Přípravy vrcholí, punče už se vypilo na rozzářených náměstíčkách tolik, že by vydaly ještě na jednu Vltavu, v domácnostech šustí zlatý papír (tedy já mám zlatý s růžovými a tyrkysovými vločkami), kolečka s washi páskami se povážlivě tenčí a všichni jsou tak nějak hodnější a přívětivější. Ovšem teď nepočítám nervéz zákazníky v přeplněných obchodních centrech, kam jsem chtěla v pátek vyrazit na poslední nákupy. Jenže nejsem moc vysoká a bála jsem se, že bych byla umačkána, rozdrcena nebo v lepším případě bláznivě rozcuchána, a tak jsem radši brouzdala po netu. To víte, s vaječným koňakem po boku a s penězi od dědy k svátku se to brouzdá docela dobře. Chybělo mi ještě pár dárků (pro taťku, pro dvě kamarádky a ...přiznávám, taky pro sebe - byla jsem totiž tenhle rok úplně ší, ší šíleně hodná).
A najednou jsem někde klikla na barevný banner, dostala se na Zoot.cz a už jsem v tom byla až po uši. V pátek večer jsem objednala, a i když je poštovné férových 99 kaček, zvolila jsem osobní vyzvednutí s doručením zdarma. Říkají tomu "Výdejna radosti" ;-) a je v Praze, Brně, Plzni a Českých Budějovicích. A druhý den - v sobotu - mi přišla SMS, že si pro zboží můžu upalovat. A taky že jsem upalovala! Všechno bylo perfektně zabalené a hlavně - žůžo krásné. Co naplat, Vivi se chce o svou radost podělit, takže pokud ještě nemáte v tajném šuplíku všechny dárky nebo jste zapomněli na sebe (ty ty, to se nedělá!), podívejte se na malou inspirejšn dárků pro pány i dámy, kterou jsem pro vás na Zoot.cz vybrala. A pozor, nepoužité zboží se dá vrátit do 90 dnů a dopravu při vracení hradí Zoot. No není na tom světě krásně?! ;-)


Pro mamky, sestry, kamarádky...nebo pro sebe?

Výběr pro dámy: 1 2 3 4 5 6

1. Termohrnek - malý hrnkový rozkošník v parádních barvách je vyrobený z recyklovatelného netoxického materiálu. Šetrný k životnímu prostředí, věrný svému majiteli a sklízející komplimenty vždy a všude. S tím se to bude vykračovat ulicí i v tom největším mrazu lehkou nožkou.
2. Peněženka - organizér je tak krásný, až bere dech. Osobní kousek pro (nejen) cestovatelská dobrodružství. Ukrývá přihrádku na pas, kapsy na bankovky, papírky, poznámky, kapsičku na drobné i přihrádku na tužku. Úžas.
3. Balzám na rty BSQ s vůní růže pro ty nejhedvábnější rty. Dokonalá krabička, včelí vosk, extrakt okvětních lístků růže a olej ze sladkých mandlí...už nepotřebuju vědět nic víc.
4. Kosmetická sada s vůní fíků a třešní - kdybych z nějakého vánočního balíčku cítila tuhle vůni, rozcupovala bych balicí papír takovou rychlostí, že světelná vteřina je proti tomu nekonečně dlouhá doba. 
5. Háčkovaná čepička na vajíčko - jsou snídaně, kdy všichni u stolu mlčí a myslí na povinnosti, které je přes den čekají. A pak jsou snídaně, kdy se všichni smějí a těší se na nový den. Určitě víte, který typ snídaně provází tahle vtipná vajíčková čepice.
6. Obrázková termoska - kdo ji bude mít s sebou v tašce nebo na stole, o tom přesně budu vědět, jaký je. Nikdy nemá žízeň, nikdy ho nebolí v krku, má styl a věčně dobrou náladu. Jste to vy?


Pro muže, kluky, táty, dědy...nebo pro sebe?

Výběr pro pány: 1 2 3 4 5 6

1. Čajové sítko žlutá ponorka - vsadím se, že kdykoliv si ON (ten váš šampión) bude vařit čaj a použije tohle sítko, vzpomene si na vás a usměje se...A to za to rozhodně stojí.
2. Set šály a čepice - jedním ze zásadních dámských poslání je, aby naši muži byli v teple. Aby se nenachladili. Aby nedostali tu...no však víte - rýmičku. Aby byli až po uši zachumlaní a taky aby jim to slušelo. Myslím, že pruhovaná šála a čepice od značky Dice svůj účel splní do puntíku (tedy do proužku).
3. Velký termohrnek Keepcup - bude ho mít při sobě pořád, v práci, v autě, v MHD, neudělá bez něj ani krok. A to znamená, že bude pořád myslet na vás (dobrý trik, co?). Termohrnek je vyrobený z recyklovatelného netoxického materiálu a to se taky počítá.
4.Sluchátko k chytrému telefonu - vypůjčeno od Macha a Šebestové, a já věřím, že si s ním člověk může cokoliv přát (třeba ať je koček milión). Skvělá designová věcička, která má tolik předností, že se mi sem ani nevejdou, tak jmenuju aspoň jednu - dámy si ho můžou od svých mužů (nenápadně) půjčovat.
5. Originální zápisník - možná je to retro foťák a možná je to blok pro zapisování těch nejhezčích zážitků, pracovních poznámek, datumů vašich narozenin a výročí (už nikdy, nikdy nezapomene) nebo nápadů, které změní svět. 
6. Vtipný kryt na iphone ve tvaru retro rádia - vychytávka pro všechny vlastníky iphonů, kteří se budou těšit nejen ze skvělého designu, ale taky z legračně nechápavých (nebo obdivných?) pohledů okolí.

Tak a Vánoce můžou začít. ;-)