pondělí 21. července 2014

Tipy na knížky do prázdninové tašky

Prázdniny jsou ideální doba pro vypnutí telefonu (i hlavy) a ponoření se do knížek. Nedovedu si představit léto bez hustě popsaných stránek, ať už čtu u vody za asistence zvědavého sluníčka nebo večer před chatou zachumlaná do deky, ve společnosti pár svíček, ptačího prozpěvování a decky rulandského. Klasiku i novinky na knižním trhu sleduju se stejnou vášní, jako je pak čtu (a s potěšením doporučuju).

Tak jsem tedy do vaší plátěné (nebo proutěné) letní tašky zabalila některé z mých oblíbených knížek, se kterými si, jak doufám, užijete ten pravý pohádkový odpočinek. Ta-dá, tady jsou mé horké tipy na letní čtení:


1. Bestseller Hvězdy nám nepřály je dojemný i odvážný, citlivý i drsný román Johna Greena, který byl před pár lety časopisem Time vyhlášen nejlepší knihou roku (třeba i proto, že si člověk prostřednictvím téhle knížky uvědomí, jak malicherné jsou obvykle jeho starosti a jak šťastný život vlastně žije). Hvězdy nám nepřály je "nejvtipnější smutný příběh" o tom, že i když svět není továrna na splněná přání, dá se za pár měsíců života prožít celá věčnost. Příběh o tom, jaké to je, když je člověk naživu a zamiluje se...

2. Knížka Pikantní život Charlotte Lavigneové nese podtitul Cayenský pepř a javorový pudink; a vám se možná zdá, že taková kombinace k sobě vůbec nejde. Až se ale začtete do zábavného vyprávění Charlotte Lavigneové, která zbožňuje vaření i život a v obojím míchá nečekané ingredience, kombinaci cayenského pepře a javorového pudinku budete přímo milovat.

3. Ve skvělé knížce Rendez-vous v Paříži nás Deborah McKinlayová zavede do Francie. A když do Francie, tak do Paříže. A když do Paříže, tak na rande. Nějaké to "rendez-vous v Paříži" by nemělo chybět nejen v našich životopisech, ale teď hlavně v prázdninových kufrech a plážových taškách.

4. Pohodová oddychovka Trapasy po francouzsku od Tanji Kuchenbecker vtipně odhaluje francouzská tajemství a radí, jak se vyvarovat trapasům a nástrahám, která ve Francii čekají na každém rohu. Francouzské jídlo, nakupování, oblékání, ale třeba i láska - to jsou témata, která si Tanja bere na paškál a je jisté, že i když se na začátku svého života v Paříži cítila jako nahá v blátě, postupně ledacos odkoukala. Třeba i vysoké umění grand blabla, k jehož ovládnutí stačí pravidlo číslo 1 - ke všemu mít co říct.

5. Fascinující příběh Nádherné trosky začíná na počátku 60. let ve slunné Itálii a je v něm úplně všechno, co si může čtenář přát (já si při čtení blaženě chrochtala). Moře, slunce, pláže, film, hudba, lásky i vášně, sny i střety s realitou. Knížka má nádherný nejen název, ale i obsah a dokonce i obálku - ta je totiž přímo stvořená k tomu, aby nám dělala v letních dnech společnost vonící italskými dálkami a čtenářským dobrodružstvím.

6. Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel je bestseller Jonase Jonassona, který novinové titulky označují jako "fenomenální", "nejprodávanější", "největší knižní hit" atd., atd. A já říkám jen - bystrý, milý, čtivý příběh, na který je dobré jít do kina, ale mnohem lepší je vzít si ho na kostkovanou deku, z chladící tašky vyndavat nanuky a chytat při něm životní postřehy a bronz.
 

čtvrtek 17. července 2014

5 věcí pro šťastnější červenec

Po měsíci se zase scházíme u rubriky 5 šťastných věcí a tentokrát je oblečená, jak se na horký červenec sluší a patří, v ryze letním hávu. Tak se na to pojďme podívat zblízka.

Do cestovního zavazadla patří neomylně několik věcí - pas, jednorázový foťák a hlavně cestovní kazeta Lollipop & Alpenrock v limitované edici, kterou navrhla modní návrhářka Lola Paltinger. Lola přesně ví, co dáma na dobrodružných cestách (ale i ve všedních dnech) potřebuje - krásnou malou krabičku, ve které se skrývá zrcátko, lesk na rty, tvářenka, korektor a praktický aplikátor. Šikovná věcička nejen do kufru, ale i do kabelky na každý den.

On je jako já a já jsem jako on - jsme nerozluční. Přenosné mintové retro rádio Sunny Life s MP3 přehráváním je můj malý miláček, který umí hrát a zpívat všechny songy na světě. On hraje a já tancuju...Věnoval mi ho můj muž (asi zase za šikovnost), a tak si ho beru s sebou všude, kam jen to jde (navíc je voděodolný, takže mi dělá roztomilou společnost v koupelně i u řeky).

Září a já se s ním cítím jako princezna - lak na nehty Dior (Mirage 338).

Maličkosti, které mi skončily za kloboukem, když jsem si šla do H&M koupit spodní prádlo. Jak asi tušíte, spodní prádlo jsem nekoupila, ale puntíkaté kapesníky s vůní růží, sirup na rty "Bubble gum" a zlatou kapsičku "Love" ano. Vyhodnotila jsem tuhle trojici totiž jako letní nepostradatelnosti, zatímco nová podprsenka ještě chvíli počká.

Fotit mým polaroidem Fuji Instax Mini mi dělá velkou radost. Ještě větší radost mi dělá fotit s ním rozkvetlé a voňavé pivoňky. O něco menší radost (ne-li starost) mi dělá, že jedna fotka vyjde na 25,-. Ale pak se sama sebe zeptám: "dá se vůbec radost měřit penězi?" a odpovím si tak, že znovu stisknu polaroidovou spoušť - prostě věčná optimistka. ;-)

PS: a propos - dneska ještě nekončíme, ještě na vás na mém Facebooku čeká něco navíc.


středa 16. července 2014

Nejlepší způsob, jak začít den

Dneska nebudu moc mluvit. Máme totiž důležitější věci na práci - užít si dobré jídlo a pití, které jsem pro vás připravila a hlavně - užít si nový den. Už mockrát jsem se při snídani přistihla, jak stojím s miskou cereálií v kuchyni, chvatně usrkávám kafe, jednou rukou se snažím uvázat šátek ve vlasech a koutkem oka nevraživě sleduju hodiny. Jsou to ta bláznivá rána, kdy vyrážím do ulic s opařenou pusou (to je to vařící kafe, které nemělo dost času vychladnout), jedním nalíčeným okem (druhé domaluju později...snad) a každou ponožkou jinou (s tím nenadělám až do večera nic). Ale někdy (co nejčastěji) je moc fajn si klidně trošku přivstat, zapnout gramofon (Stevie Wonder dělá tousty rád) a připravit snídani, ke které je radost zasednout (a klidně si při ní namalovat obě oči).


Jen chci říct, že až nebudete (třeba o víkendu) nikam utíkat, udělejte si výjimečnou snídani se vším všudy. Dejte do vázy voňavé kytky, vyndejte ze skříňky sváteční bílo zlatou konvici, načněte džem, který jste šetřili, opečte tousty, pusťte nějakou příjemnou muziku a užívejte života. 

Když se řekne "užívat si života", plno lidí si představí jachty, nicnedělání, cizokrajné dovolené, divoké večírky a v šatníku Hugo Bosse (tak já to teda beru, když jinak nedáte...). Podle mě ale doopravdické a všem dostupné "užívání života" znamená třeba to, že si ze sváteční bílé konvice uděláme tu, kterou používáme s radostí každý den, nebo že drahou čokoládovou pomazánku, kterou jsme schraňovali pro speciální příležitosti, otevřeme zrovna dneska, protože - proč by nemohl být právě dnešek speciální a výjimečný den?! "Jaký si to uděláš, takový to máš". Pojďme tedy radost neodkládat na zítra...A teď už mlčím, ať vám nezaskočí. ;-) 

Je to tak staré a tak klasické, až je to módní hit - Audrey a její filmová "Snídaně u Tiffanyho". Doporučuju na velepříjemné chvíle lenošení knižní bestseller Trumana Capoteho i legendární a nekonečně inspirativní film Snídaně u Tiffanyho.

Chtěla jsem pro vás připravit stejnou snídani, jakou si dopřávala v roce 1961 Audrey alias Holly Golightlyová u Tiffanyho, ale nakonec mi přišel loupáček a pár diamantů příliš hladových. Takže máme kávu, čaj, džus, tousty, marmeládu, vajíčka, šunku, sýry, salát, večku s máslem a čokoládové kuličky. Pošmákněte si. ;-)

A pokud si říkáte, že takováhle snídaně nemůže skončit jinak než u výživového poradce, tak možná máte pravdu. Ale rozhodně to stojí za to. ;)

úterý 15. července 2014

Z mé kosmetické taštičky aneb letní minimum

Jsem milovnice patlátek a líčítek a můj blog je toho svědkem. Ovšem v létě nastává trošku jiná situace. V líčení, stejně jako v oblečení, není v létě žádoucí žádné velké vrstvení. Je moc fajn jen tak vklouznout do sandálů namísto šněrování vysokých bot, jen tak nanést pár kapek parfému místo spousty tělového mléka a jen tak lehounce zvýraznit tváře a oči místo všech možných podkladů, mejkapů, stínů a pudrů.

A podle hesla "méně je více" se teď chová i má kosmetická taštička, kterou s sebou nosím v kabelce. Rozepínám tedy pomalu její růžový zip a vysypám na vás mé aktuální "kosmetické minimum".


Když si chci nalíčit rty, používám jahodový balzám Oilily, který si rozumí s mou nejoblíbenější a nejpoužívanější sametovou rtěnkou od Dr. Hauschka. Hoví si ve zlatém obalu, který mám ráda stejně jako její obsah. Nelepí, dobře drží, nerozpíjí se a nejlepší na ní je, že teď v létě opravdu stačí jen ona, aby člověk "prokouknul".

Druhá varianta mého letního skromného líčení spočívá ve zvýraznění očí a k tomu mi stačí tužka Kajal Eyeliner, která má jeden konec černý a druhý tyrkysově šedý. Dají se s ní dělat všelijaká kouzla, je měkoučká a umí oči nalíčit tak rychle a přitom výrazně, že stačí jen ona. Ať už volím rychlolíčení rtů nebo očí (nikdy ne obojí), vždycky si ještě pozvu na zkrášlovací pomoc jednu věc...hned vám povím, která to je.


Tvářenka Dr. Hauschka Matte & Shimmer Blush Trio. S tou totiž aktuálně začíná každý můj den. A ještě s hrnkem kafe, jahodami a knížkou. Když minulý rok moje líčka růžověla po tvářence Hot Mama, byla jsem přesvědčená, že nic lepšího nenajdu. Ale překvapení nechodí po horách, ale po lidech, a tak na mou pleť letos spokojeně usedla tvářinka Dr. Hauschka z limitované edice Chorus a vítězoslavně převzala nadvládu nad mými tvářemi.  



Tmavě modrá elegantní krabička ukrývá tři sametové barvy: zlatou broskev, cukrovou vatu a pivoňkově růžovou. Třpytivé a matné tóny jemně zvýrazní tváře a vystínují lícní kosti, jako kdyby se vás závojíčkem z růžové ranní rosy lehce dotkla malá luční víla. Jednotlivé odstíny se můžou štětcem nanášet samostatně, ale mně se osvědčilo požádat každé ráno o vehnání barvy do tváří celé trio - výsledný efekt je pak nejpřirozenější.

Zavírám zase zip mé malé kosmetické taštičky a než se začne na konci léta (to je ještě daleko) vydatně plnit, přeju vám, ať si užíváte letní dny s "nahým líčením" a třeba i nazí celí, máte-li odvahu (nebo dovolenou). ;-) 

pondělí 14. července 2014

Recenze Acqua Di Gioia Giorgio Armani


Navonět se ráno oblíbeným parfémem může někdo považovat za obyčejnost nebo běžnou rutinu a znám dokonce i pár lidí, pro které je to otravný stereotyp (podobně jako čistění bot). Ale jak asi tušíte, mezi ně já nepatřím.

Správný parfém dokáže úplně změnit atmosféru celého rána. A že se od ranní nálady často odvíjí celý den, to asi známe všichni. Lehký obláček vůně, kterému obvykle dělá společnost kávové aroma (v časných hodinách mám hrnek s kafem přilepený k ruce vteřinovým lepidlem), mi dává energii a neodbytný pocit, že mě čeká hezký den - a když tohle umí udělat voňavka, stojí za to se s ní kamarádit.



Dopřát si výjimečnou vůni patří mezi malá velká potěšení. Parfémové poklady, po kterých toužím, si zapisuju do diáře a jeden z nich si pořídím vždycky před dovolenou. Cestovatelské zážitky pak doprovází nová vůně, která mi ty báječné chvíle "za hranicemi všedních dnů" připomíná během celého roku.

Voňavých favoritů, kteří mě provází různými životními (i ročními) obdobími, mám po ruce vždycky několik a nejoblíbenějšího z nich vám dneska představím. 



Parfémová voda Acqua Di Gioia (Giorgio Armani) - to je taková voňavá oslava života. Začíná troškou pravého šampaňského, balónky v pastelových barvách, svěží mátou a pikantním citrónem (oficiálně je to tedy hlava parfému), pokračuje barevnými konfetami, omamným jasmínem, červeným pepřem a pivoňkou (tenhle parfém má zkrátka srdce na správném místě) a o sametový závěr a dobrou náladu se svědomitě stará virginský cedr, cukr a labdanum (základ, který vydrží vonět dlouhé hodiny a připomene se vždycky nečekaně a trošku neobratně v podobě poklony od někoho, od koho byste to nikdy nečekali).



Pamatujete, jak nádherně na jaře kvetly magnólie? Jak voněly a jak jejich růžové spodničky zářily v parcích a zahradách? Člověk měl pocit, že se musí na chvíli zastavit, přivonět k nim a pár minut se jen tak dívat (a žasnout). Taková radost! Ne ne, k opravdovému štěstí nemusíme vyhrát ve Sportce, stačí zapojit smysly a těšit se z přítomnosti, vůně a krásy, která je kolem nás (jen ji někdy přehlížíme a to je věčná škoda). A stejnou radost, jako když jsem na jaře užasle chodila kolem rozkvetlých magnólií, mám teď - vlastně pokaždé, když se ráno rozhodnu, že mi bude parfém Acqua Di Gioia dělat celodenní společnost.



Za pár dní začíná léto a to je dobrý důvod k pořízení nové voňavky. Ostatně, já si najdu "dobrý důvod" k nákupům vždycky. Třeba zrovna Acqua Di Gioiu jsem kupovala na internetu v hluboké noci (sláva e-shopům). Jedla jsem čokoládové muffiny, pila teplé kakao (vím, co si pomyslíte, ale nechme, prosím, zdravou výživu stranou), pouštěla si Fugees a prohlížela si svůj sešit s tajnými (mate i nemateriálními) tužbami.

A najednou jsem ho někde v půlce sešitu uviděla - před několika lety nalepený výstřižek s flakónem v barvě mořského příboje a růžovou fixou připsaným nápisem "jednou bude můj". U počítače jsem se ocitla během vteřiny, na ELNINU o sekundu dýl a druhý den byl v plné parádě u mě. Spontánní rozhodnutí, ovšem - jak by řekly naše slovenské kamarádky - neoľutovala som a stále sa z neho teším. Tešte sa aj vy. ;)


neděle 13. července 2014

8 horkých favoritů pro perfektní léto

Zatímco se dny prodlužují, látka na šatech se zkracuje a my (doufám, že můžu mluvit za nás za všechny) jsme odhodlaní vychutnat si léto plnými doušky. Snad žádné jiné roční období není tak otevřené čisté radosti, volnosti a zábavě...a toho se musí využít. Čtení u vody, piknikování, koncerty pod širou oblohou, noční procházky, popíjení osvěžujících drinků, ochutnávání nových zmrzlinových příchutí (-už jste měli "višně v čokoládě"?), nafukování gumových člunů a míčů, experimentování s účesem (barvíme na růžovo?) nebo běhání v lehkých sandálech - je spousta věcí, které si teď můžeme dovolit a užít. 

Vybrala jsem pro vás 8 mých favoritů, kteří naše letní dobrodružství a radovánky stylově doprovodí a zpestří. Doufám, že vás budou inspirovat a těšit stejně jako mě.


http://www.anrdoezrs.net/links/5759584/type/dlg/sid/8-horkych-favoritu/http://www.zoot.cz/vyprodeje

1 2 3 4 5 6 7 8

1. Přestože jsem džínomilovník, na léto to chce šaty. Tedy přesněji řečeno - ty pravé šaty pro puntíkaté léto. Tyhle letní šaty Mayaadi Deluxe jsou v mém šatníku teprve pár dní, ale už jsem si je stihla zamilovat. Troufám si říct, že byly přímo stvořené pro bezstarostné "létování", pro sezení v kavárničkách a popíjení grenadinových nápojů. V jiných barvách můžete šaty omrknout tady.

2. Malé tabletky "pyknogenolky" umí velké věci. Bioaktivní zázrak Pycnogenol s výtažkem z kůry francouzské středomořské borovice zobu už několik let - každoročně v létě (vždycky jeden měsíc), a klidně vám prozradím, že tenhle přírodní antioxidant strčí do kapsy nejeden superluxusní krém. Čistí, projasňuje a chrání pleť proti sluníčku, ozdravuje nehty i vlasy a zlepšuje odolnost organismu - mám ho vyzkoušený tak dobře, že se pod tohle všechno klidně podepíšu krví (nebo radši růžovou fixou s vůní jahod?).

3. Když mi moje kamarádka ukázala, jaký trik používá na svůj ab-so-lut-ně-do-ko-na-lý-mej-kap, rozbušilo se mi srdce. Ano, růžová cestovní paletka YSL musí být má (je totiž krásnější, než si vůbec umíte představit...no jo, jsem zas zaláskovaná).

4. Knížka, menší pikniková deka, mapa světa, dvoje sluneční brýle, termoska, vstupenky na koncert pod širým nebem, velká čokoláda a další prázdninové nezbytnosti - to všechno (a možná ještě něco navíc) geniální pruhovaný batoh Little Marcel sní a pak tu porci na výletech zase vyběhá.

5. Účesům ve stylu "vstala a dlooouho se česala" už dávno odzvonilo, takže jsme se (já a Brigitte) rozhodly, že budeme v létě nosit jedině účes "vstala a šla". Ovšem je veřejným tajemstvím, že vytvořit nedbalý rozcuch dá docela práci, takže se vyplatí ranní úsilí spolehlivě zafixovat generacemi prověřeným lakem na vlasy Elnett L´oreál Paris.

6. Pokud bych si musela na letošní léto koupit jen jednu jedinou třpytivost, bylo by to něco, co vypadá jako z návrhářské dílny mé nejoblíbenější Kate Spade - takže barevná sada letních náramků. Budu je nosit zvlášť i dohromady, do práce, do letního kina, na pikniky i jen tak pro radost doma.

7. Samoopalovací mléko od značky Biosolis pro každého, kdo radši opéká buřty než své tělo. Nedělá šmouhy, krásně se roztírá, vytváří přirozené opálení, voní a už na jaře jsem se díky němu tvářila, že mám malou vilku na Mallorce (a teď se tvářím, že jsem tam přikoupila druhou).

8. Jméno mého nepostradatelného laku na nehty letos není "Hot Salsa" jako minulé léto, ale "Opulent Pink" - lak Color Riche L´oreál. Když svítí sluníčko, lak na nehtech sebevědomě září a předstírá, že to on zařídil tak pohádkové počasí. Možná na tom něco je...
Přeju vám s počátkem léta, ať máte - na duši krásně, v hlavě jasně, minimum bolu a radostí horu (no dobře, tak já už mlčim) ;-).


sobota 12. července 2014

Co všechno se dá dělat pod širou oblohou

Dneska, o jedné trošku líné prázdninové neděli, jsem si dovolila vzít vás na malé venkovní dostaveníčko do našeho pididomku u řeky, kde jsem si vyzkoušela, co všechno se dá dělat pod modrou oblohou. Tak třeba tohle:

...aktualizovat nástěnku (stačí si jen seshromáždit fotky, časopisy, recepty na výrobu domácí zmrzliny, růžové poníky a připínáčky, všechny poklady si rozložit venku na dřevěné lavici a nástěnkovat tak dlouho, dokud nebude připíchnuto všechno to nejdůležitější)

...taky se dá venku moc dobře "nicnedělat" - k tomu je potřeba stéblo trávy v puse a "lážoplážo" výraz; začne-li vás nicnedělání po nějaké době nudit, dejte si třešně a kafe (zábava zaručena) ;-)

...chystat večeři (pokud bude Tomíčkův lov úspěšný, naservíruje nám "grilovanou myš ovoněnou levandulí")

...přemýšlet čili hlasitě hloubat (ovšem u venkovního"přemýšlení" musíte počítat s tím, že občas přijde nějaký nezvaný host - od stáda komárů až po dotěrné ptáčky)

...jíst velké jahody

...jíst malé lesní jahody

...plánovat a všechny své smělé a dobrodružné plány zapisovat do (růžového) sešitu

...číst
Když si vezmete svou knížku ven (na piknikovou deku, na lavičku nebo třeba k vodě), stává se z obyčejného čtení činnost zábavná, ryze letní, prázdninová, napínavá a plná překvapení. Kdy jindy si číst pod modrými oblaky, než právě teď? Zkuste to. Třeba zrovna s nějakou knížkou od mého velkého oblíbence Williama Saroyana. Třeba s knížkou Tracyho tygr (má výrazné znaky úžasnosti a hřejivosti).

PS: a pokud si chcete připomenout mých 7 tipů na báječné léto, najdete je tady.


pátek 11. července 2014

Cestovní nákupy aneb co si člověk musí přivézt z Toskánska

Když jsem přijeli z dovolené v Toskánsku, vybalili kufry a prázdné peněženky, můj muž se mě nevěřícně, bezelstně (a asi spíš "řečnicky") ptal: "za co jsme mohli utratit všechny peníze, viď?" Podrbala jsem se na hlavě a taky kroutila hlavou na znamení, že vůbec netuším, a že to je hrůza, jak je v cizinsku draze. Nechtěla jsem totiž upozorňovat na to, co můj hodný muž už radši zapomněl - že jsme totiž z Itálie vezli jeden kufr navíc a v něm věci a věcičky, pro malou Vivi, rodinu i přátele - protože návrat bez suvenýrů, to je stejné jako Silvestr bez šampaňského (proč mě napadlo na konci června právě tohle přirovnání, to nikdo neví).

Vybrala jsem tedy pro vás dneska své nejoblíbenější cestovní úlovky a ve skrytu duše si říkám, že vy, kteří se třeba vypravujete zrovna na cestu po Taliánsku, se jimi necháte inspirovat a zajdete tam do těch správných obchodů (pro kosmetiku L'Amande, L'Erbolario, pastilky Leone nebo na trh pro barevné náramky).

A vy, kteří se chystáte někam úplně jinam (anebo vůbec nikam - ono taky není tak špatné být patriot a užívat si léto doma), vy prostě jen můžete nahlédnout pod pokličku mého italského utrácení ;-).


Vlastně to nejdůležitější, co si obvykle vozíme (kromě zážitků) z dovolených, jsou fotky. Taky jsem si jich spoustu přivezla ("spousta" v případě mé italské dovolené znamená asi 900). Některé z nich (ty polaroidové) zdobí mou nástěnku nad pracovním stolem, takže si díky nim vždycky připomenu nejen to, že to bylo na dovče moc fajn, ale taky že bych hned jela zas.

Jsou věci, které v Itálii prostě nemůžete nechat - olivové oleje, toskánská vína, kosmetiku, legendární cucavé pastilky, zubní pasty Del Capitano a taky propisky s "Pinokiem", kterých je v toskánských stáncích a obchodech tolik, že je přímo turistickou povinností alespoň jednu (pro taťku) koupit a vytvořit tak "domácí duo" s krásnou knížkou Pinocchiova dobrodružství od Heleny Zmatlíkové, která připomíná nejen dovolenou v Itálii, ale taky dětství (a to se hodí vždycky).

Extra "strongové" pastilky Leone, které ochladí i v tom nejprudším horku.

Náramek z trhu v Sieně (který, jak uvidíte za chvíli, ladí s dopisním papírem z Florencie).

Italský Vogue a Elle

Limoncello - ovocný likér z citrónů "limone di Sorrento", který chutná jako...jako pravá nefalšovaná filmová Itálie.

L'Erbolario je moje nejoblíbenější italská kosmetika. Ještě nikoho nenapadlo dovážet ji k nám?

L'Amande je moje druhá nejoblíbenější italská kosmetika. Ještě nikoho nenapadlo dovážet ji k nám?

Kdo si může z Florencie přivézt jen jeden jediný suvenýr, tak to je on  - tradiční zlaté dopisní papíry

Na trzích vám "ušijí" řetízek se jménem na míru. Chvíli jsem, z pochopitelných blogových důvodů, uvažovala nad jménem "Vivi", ale nakonec zvítězilo jméno, které mám vyryté v občance. Zdálo se, že za 5 euro je to jeden z nejoriginálnějších osobních suvenýrů, ale řetízku, na kterém je přívěsek zavěšený, se povedlo během hodiny na horkém sluníčku zčernat. Jaká rada z toho plyne? Nechat si v Itálii vyrobit za pětieurovku řetízek se jménem, pečlivě ho uschovat a na krk pověsit až o lednové dovolené v Krkonoších.

Abychom po návratu měli k olivovým olejům a hutným vínům co jíst, nakoupili jsme (už v Čechách) pár baget, sýry, salát, oříšky a...růže. A právě ty růže, které jsou sice koupené "na cestách", ale zároveň už  v naší rodné domovině, se nakonec staly tím nejhezčím suvenýrem ze všech.

Víte proč? Protože když jsem si je z obchodu nesla, věděla jsem díky nim, že už jsem skoro doma - že je dám za chvíli do vázy, že si napustím vanu plnou bublinek, že se zabořím do našich polštářů v navoněném povlečení, že si v počítači na Deezeru pustím svůj písničkový "play list", a definitivně skončí moje role "cizinky v jiné zemi".

Zkrátka doma, ať si kdo-chce-co-chce-říká, je to ze všech míst na celém světě nejlepšejší. 


Jak bydlí Lusy z Vrecenapadov

Náš prázdninový návštěvní týden je v plném proudu a dneska to tedy bude jízda!

Humor, roztomilost, něha, fantazie, parádní parádnost. Popsala jsem teď bydlení, kam dneska jdeme na návštěvu nebo jeho majitelku Lusynku z blogu Vrecenapadov.sk, která nás už netrpělivě vyhlíží z balkonu? Můžete hádat...Uhádl ten, kdo si pomyslel, že "jaká je Lusy (vtipná, roztomilá, něžná, fantastická a parádně parádní), takový je její byt". Víte, u Lusy doma se vám bude chtít tancovat, zpívat, radovat se, nedívat se na hodinky, jen tak si snít a taky nevěřit vlastním očím (tolik úžasností na jednom místě a jeden doopravdický zajíček k tomu!). Jsem pohlcená všemi jejími nápady, všemi vychytávkami, každou maličkostí i každou veličkostí, zkrátka vším. Jsem si jistá, že moje nadšení pochopíte, jakmile vstoupíte do dveří.

Prosím, nemeškejme už tedy ani chvilku (tedy maximálně jen tu chvilku, během které si hned teď odskočíte pro voňavou kávu nebo koktejl, protože u dnešního článku je potřeba mít po ruce nějakou dobrotu - tohle povídání si totiž nejde jen tak rychle přečíst, to si musíte vy-chut-nat a užít si každou řádku a každou legrácku; stojí to za to).

Tak tedy...urobíme jedno nedočkavé klop-klop na dveře a uvidíme, co se bude dít...;-)


Už ste o tom počuli? Totiž, že dnes u nás doma čakáme veľmi, preveľmi vzácnu návštevu? Na dvere nám zaklope ten najmilší hosť, akého si viete predstaviť. Hosť, ktorý sa na návštevách rád ukrýva v maľovaných skriniach alebo pod huňatými dekami, nadšene ochutnáva čerstvo upečené bábovčičky;-), a kým v jednej ruke ladne drží pohárik ružového vína, s velikánskym úsmevom na tvári tou druhou dolieva voňavú kávu všetkým naokolo. Alebo s kávou v ruke dolieva ružové? Tak alebo tak, to s tým úsmevom platí stopercentne.:-) A vy ste to už určite podľa tohto popisu uhádli - bude to Vivi!♥ A vraj zo sebou privedie aj vás! Ó jeje, to bude návšteva roku! O chvíľu ste tu, a tak utekám do spálne, z vešiaku zvesím šaty na túto špeciálnu príležitosť;-), z "hendmejd" rebríko-botníku zoberiem ružové lodičky, no a kým vy budete robiť klop-klop na dvere, ja budem robiť klop-klop po podlahe utekajúc vám otvoriť.:-) Poďte ďalej, milí hostia!

Vitajte u nás doma, v starom tehlovom byte s výhľadom do parku, v ktorom pri našom prerábaní nezostal kameň na kameni (v tom byte, parku sme sa ani nedotkli;-). Stavalo sa a búralo, steny padali a vznikali. Od podlahy až po strop, od okien po dvere, od nábytku až po vybavenie kuchyne či kúpeľne, všetko prešlo našimi (pre interiérový dizajn nadšenými) rukami a rekonštrukciou. A ja vás tak teraz môžem pozvať napríklad do našej obývačky, usadiť vás medzi bielymi stenami na dva farebné gauče, ktoré sme si nechali očalúniť líškami, srnkami a krabmi:-) alebo si s farebnými vankúšikmi posadáme rovno na tmavošedú podlahu a ja vám ukážem náš DIY koberec polepený mapami, obrázkami, obalmi kníh či fotkami z časopisov. Rada vám ukážem aj náš čierny sklenený stôl, náš malý balkónik, náš jediný obraz na stene;-), na inej stene vám premietnem nejaký dobrý film alebo vás nechám poležať si v knižnici... Kde? V knižnici? To je to, čo sa tam vzadu odráža v sklenených dverách vstavanej skrine?

Áno, to je ona. Trošku krivá, že?;-) Nebojte, nič nespadne. Vyrobil ju náš skvelý ujo stolár presne podľa našich požiadaviek a výpočtov (a že to bolo občas fakt ťažké vypočítať...;-). Je inšpirovaná jedným dizajnérskym kúskom (len sme si privymysleli to sedenie a ležanie v nej) a asi nás nikdy neomrzí. Možno preto, že sa jej šikmé poličky cez Vianoce dokážu správnym umiestnením svetielok zmeniť na vianočný stromček;-), a že sa v nej okrem knižiek nájdu aj poháre na margaritu, starožitné šálky, stolové hry, krabičky s temperovými a akvarelovými farbami, staré časopisy, nové kabelky;-), fľaša Viney (alebo rovno vína). Alebo kávovar...

To vám potom (ležiac pod ním) tečie výborná kávička rovno do úst.;-) A ja si už niekoľko rokov stojím za tým, že kávovar v obývačke je superpraktická vychytávka.:-) A že zvieratkovské potlače a motívy sú naj (tento ružovo-papagájový u nás rozhodne nie je jediný;-). No a koho by zaujímalo, prečo mám notebook položený na žehliacej doske... nooo... ono totiž... to ako žehliaca doska už dávno neslúži. Urobila som si z nej barový (a tak trochu pracovno-písaco-počítačový) stolík. A keďže vrchnou "doskou" toho stolíka nie je doska, ale mriežka, vešiam si na ňu zospodu všetky svoje veľké náušnice. Ale na tie Hello Kitty samolepky na nohách sa ma nepýtajte, to bol skrátka iba úlet (ale udržal sa... veď som hovorila - zvieratká, to je naše;-).

Názorná ukážka. Ak sa vám bude zdať, že máte na zelenom gauči s krabíkmi málo miesta, môže za to zajačik. Vlastne zajačica. Gauč (alebo celý byt? niekedy už neviem...;-) je skrátka jej. Musí mať za každých okolností prehľad, čo sa u nás (najmä v kuchyni) deje. Tak tam poďme spolu trošku nakuknúť (ale dobre vieme, kto tam bude prvý)...

Do kuchyne sa dá totiž zoskočiť rovno z gauča. Pod oknom stojí starý zrekonštruovaný stôl a stoličky, všetky dobrotky (aj chladnička) sú schované v červenom kuchynskom boxe so vstavanými bielymi spotrebičmi, no a nedoceniteľnou, úžasnou, milovanou súčasťou kuchynského nábytku sú pre nás dva chrómové regále, v ktorých máte vždy všetko poruke, v ktorých je (akoby zázrakom) stále poriadok, na ktoré môžete zavesiť vrecko ryže alebo utierku, položiť na ne šálky, taniere, fľaše, zaváraniny, pašteky, domáce džemy, váš najlepší porcelán aj najväčšie hrnce - všetko na nich skrátka bude vyzerať dobre. Vyslovujem jedno kuchynské Ach!♥ ... Pôvodné dvojkrídlové dvere medzi týmito miestnosťami sme zrušili, takže ten, čo varí (pri kuchynskej linke, ktorú za stenou vľavo nevidno), môže rovno prijímať pokyny od toho, ktorý leží na gauči.;-)

Jedny bryndzové halušky, bejby!

Žiadny strach, to vám len predstavujem náš druhý "obraz".;-) Keď ON priniesol zo strelnice ten skvelo vyzerajúci terč, na ktorom boli prilepené ešte štyri ďalšie malé terče, ONA vedela: musí visieť. Ten terč. Urobíme z neho obraz. Dáme ho len pod sklo alebo aj do rámiku? Bieleho? Alebo čierneho? A bude visieť tu? Alebo radšej tam? Ale kedy sa dostaneme k sklenárovi...? Niektoré veci sú také komplikované! Odmietam čakať. Beriem do rúk papierovú lepiacu pásku a demonštratívne nezasklený, nezarámovaný obraz vešiam (vlastne lepím) nad svoj gauč. Takto naň môžem kedykoľvek dokresliť napríklad malé pištolky, niečo naň dopísať, prilepiť ďalší malý terč alebo náhodne nájdenú tematickú fotku z detstva, no a ak nás raz náš čiernobiely obraz omrzí, stačí ho len odlepiť a zrolovať. Niektoré veci sú také jednoduché!

Ale späť do kuchyne. Tam sa varí všehochuť z rôznych kútov sveta. Miešajú sa tu spolu nové veci so starými, úlovky z obchodov s úlovkami z trhov, starožitné taniere a šálky z burzy s novým porcelánom z internetu, solničky, ktoré si vždy nosíme z dovoleky, paličky, ktoré vám z dovolenky priniesol niekto iný, drevená doska so zajačími ušami z Anglicka, "cigarové" koreničky z Francúzska... to všetko dáva nášmu bytu svoju príchuť, práve to ho dokáže poriadne okoreniť. Drobnosti, ktoré spolu tvoria celok. Náš domov. A o to sa tak nejak snažíme v celom byte. Nielen v kuchyni, ale aj ostatných miestnostiach. (ostatne, v kuchyni ma moc často nehľadajte;-)

Keď k nám prídete nabudúce, zaklopkajte na dvere spálne. Budem pravdepodobne sedieť na tejto bielej stoličke pri tomto bielom stolíku (tiež od šikovného uja stolára) so šuflíkom zdobeným servítkovou technikou. A s farbami, štetcami, lepiacimi páskami, fixkami a pastelkami ukrytými v ňom. Pri stole, na ktorom sa vyrábajú náhrdelníky, pozlacujú drevené náramky, vystrihujú nové zápisníčky a vymýšľajú rôzne do-it-yourself nápady.
Tak ak by ste chceli bližšie nakuknúť napríklad do výroby rebríko-botníku, na rekonštrukciu kuchynského stola a stoličiek, lepenie čarovného koberca, stajlovanie knižnice na vianočný stromček, pozlacovanie všetkého možného aj nemožného alebo budete mať len tak cestu okolo, rada vás privítam - ako Vivinka hovorí: "vo Vrecku".:-) Príďte, prichystám vám nejaké pekné (pozlátené) papučky.;-)