sobota 30. srpna 2014

Jak bydlí Míša ze SimplyMeMe

Moc jsem se těšila na chvíli, až spolu v rámci rubriky "Jak bydlíte", ve které se tu už několik měsíců díváme do vašich domovů, zazvoníme u dveří mé milé přítelkyně Míši ze SimplyMeMe. Míša totiž bydlí v holandském domku, do kterého jsem už hezky dlouho zamilovaná. Mám velkou radost, že nás s otevřenou náručí pozvala dál, a tak se teď všichni společně můžeme pokochat jejím bydlením.

Hned na začátek pro nás naše hostitelka připravila překvápko - vlastnoručně upečený voňavý jablečný koláč (jupí), ke kterému nechyběla káva a pravé holandské tulipány. To je ještě lepší než "chleba a sůl". Člověk by si mohl myslet, že po tak dobrém koláči už nemůže přijít nic zajímavějšího, ale zdání klame. Naše procházka po úžasném domku, který se Míše podařilo v Holandsku krásně zabydlet a vytvořit v něm opravdický domov, totiž teprve začíná. A já se bez rozpaků přiznávám, že se mi z tak příjemné návštěvy ani nebude chtít odejít (asi se v čas odchodu schovám do velké starožitné malované skříně, která stojí v obýváku, a ještě u Míši pár dní pobydu - ale ne abyste mě prozradili!). 

Tak a teď už neváhejte, popadněte kousek koláče a pojďte si prohlédnout, "jak se žije v Holandsku"...



"Milí čtenáři,

Má úžasná blogová kamarádka Vivi souhlasila, abych vás vzala na virtuální prohlídku ke mně domů. Moc ráda se s vámi podělím o fotografie a pár řádek o místu, které mi přirostlo k srdci, a ve kterém bydlím prakticky od samého začátku mého působení v Holandsku, což už budou neuvěřitelné tři roky. Domek pochází nejspíš z 19. století, a jak  můj táta při jeho návštěvě znalecky usoudil, je "vmezeřený", tedy vtěsnaný mezi dva své větší a pravděpodobně starší sousedy. Proto je uzoučký a malinký, ale o to roztomilejší. Nachází se v centru malebného Utrechtu. Našla jsem jej přes realitku a byla to láska na první pohled. Nejprve jsem v něm žila sama, ale osud tomu dal, že jej už sdílím se svým milým :). V pronájmu bylo zahrnuto  kompletní zařízení, ale už jsme jej v průběhu těch let trošku pozměnili. Domeček má tři patra a dvě mezipatra. A abyste se nám neztratili, začneme pěkně od vrchu a půjdeme dolů. 

Obrovskou výhodou domečku je teráska. Přítel vyrobil lavici na míru a v létě tady grilujeme i pozorujeme hvězdy při sklence perlivého vína."

"Z terásky vejdeme posuvnými dvěřmi a po několika schůdcích do ložnice. Co na ložnici miluju nejvíce je její vysoký strop obložen bílým dřevem. To dodává ložnici vzdušnost a prostornost. Ložnice je také hlavní místo mého ženského působení. Mám v ní šatník, a díky tomu, že je zde zabudováno umyvadlo, i takový svůj kosmetický budoár. A aby toho nebylo dost, ložnice se může proměnit i v malé privátní kino. Bílá roleta, která zakrývá posuvné dveře a může se proměnit v promítací plátno, a přitelův projektor umístěn na skříni, umožní sledování filmů z postele :)."

"Z ložnice opět po pár schodech sejdeme do prvního mezipatra, aneb prvního království mého drahého. Můj milý je muž mnoha (a tím myslím vskutku mnoha) zálib, což je vidno. Hudba, malba, baseball, kutilství všeho druhu; to vše se promítá v celém domě."

"Po mezipatře vás uvítám v obyváku, kterému vévodí velká starožitná skříň. Osobně mám moc ráda kombinování starožitných prvků s těmi moderními, a to se myslím v této místnosti povedlo. Bystré oko čtenáře také rozezná, že jsem blázen do módních časopisů, a nepohrdnu ani knihami o umění. Porcelánová lebka studia Pirsc byla má první investice do umění zakoupena v malém art obchůdku v Mikulově."

"Po obývacím pokoji následuje druhé mezipatro, další království mého milého. Za povšimnutí stojí mini řada rozevíracích starých židlí nejspíše z kino sálu. Z nějakého důvodu je to oblíbené místo večírků, v tomto mezipatře se vždy hosté naakumulují a bojují o posed na oných židlích :)."

"A nyní po schodišti až dolů do kuchyně. Vrchní rám dveří slouží jako výstavka pro mé sněhové křišťálové koule, které sbírám jako připomínku mých zahraničních cest."

"Teď už nám zbývá jen kuchyň. Mým nejoblíbenějším prvkem musí být kachlová podlaha, a to nejen proto, že je vyhřívaná. Určitě vám milí čtenáři neušlo, že celá přední stěna domu přízemí je prosklená. Dům totiž býval s největší pravděpodobností obchodem. Ze začátku jsem měla s tím prosklením trochu problém. My Češi nejsme zvyklí se někde vystavovat, že... Ale pravdou je, že v Holandsku je naprosto běžné nemít záclony či žaluzie, Holanďané soukromí druhých akceptují a jednoduše do domácností druhých nenahlíží. Opět se zde kloubí moderna s originálními starožitnými prvky. Kuchyňský kout je malinký, ale i tak se mi zde daří kulinářsky vyskotačit. Na důkaz místo slibů můžete kouknout na mé vaření SEM."

"Moc doufám, že se vám u nás líbilo, a já se budu moc těšit na nahlédnutí do domovů dalších hostů naší milé Vivinky. A kdo má zájem dovědět se o mém životě (nejen) v Holandsku více, může mrknout na SimplyMeMe TADY."

pátek 29. srpna 2014

5 šťastných věcí

Tak jaképak šťastné věci ke mně zabrousily v srpnu? Je to až k nevíře, kolik malých radostí a novinek dokáže jeden měsíc nashromáždit. Jen počítejte se mnou - borůvkové koláče, letní kino, plná náruč ostružin/cuket/rajčat a paprik ze zahrádky (od našich), nový mlýnek na kafe, ve kterém si s nadšením děláme kávu "Mletinku", veselá rodinná setkání, nová kosmetika, nové šaty a nové nápady, akrylové pastelky nebo třeba plná váza tmavě růžových růží...

A i když byl můj srpen taky plný peripetií a trablů, přece jen nakonec zvítězilo dobro nad zlem a šťastné věci nad těmi nešťastnými, takže dneska zase vybírám pro inspiraci 5 věcí, které mi v sprnu dělaly (a pořád dělají) radost. 



1. Koupelnové hýčkání s Mrtvým mořem
Já to říkám pořád, rozmazlovat se zkrátka musíme. Protože kdo rozmazluje tělo, ten rozmazluje duši. A kdo má rozmazlenou duši, tomu to i po těle sluší. ;-)

Nenechává mě chladnou nic, co může k nějakému tomu hýčkání (ideálně přírodnímu) přispět, takže jsem si do koupelny s velkou zvědavostí pustila kosmetiku Pure Dead Sea, která je bez chemických látek SLS, SLES a parabenů a všechny složky v ní obsažené pocházejí z Mrtvého moře. Yummy a mňam, zní to dobře. Jenže není všechno zlato, co se třpytí a ne všechno, co dobře zní, musí dobré býti, že? Tak tedy peelingu od  Pure Dead Sea - bereme si tě s pár svíčkami, kapkou řádně chlazeného rulandského a s oblíbenou knížkou do vany a ukaž, co umíš.


V první řadě, na první přičichnutí, umí vonět. Ovšem tím nemyslím "jakž takž", jak se to někdy u přírodní kosmetiky stává. Náš peeling voní omamně. Nádherně a jemně a vytrvale. Voní tak dlouho, že ho z pokožky cítím ještě ráno (po večerní sprše nebo koupeli). Kromě výtažku z granátového jablka a soli s minerály z Mrtvého moře obsahuje i aromatické oleje a povím vám, koho napadlo je do peelingu přidat, ten ode mě dostane pusu, sošku, vyznamenání nebo jahodový koláč - byl to nápad k nezaplacení. Díky nim je totiž pokožka vláčná, heboučká a hydratovaná a to se mi tedy ještě po peelingování nikdy nestalo. Stačí ho nanést jen trošku, vmasírovat a zamávat na cestu odumřelým kožním buňkám...frrrrrr. Zkrátka a dobře, náš peeling ve zkoušce obstál na jedničku.

Kosmetika Pure Dead Sea slouží nejenom pro naše opečovávání a rozmazlování, ale taky pomáhá léčit kožní neduhy a citlivou a účinnou formou ukazuje, jak luxusní může přírodní péče být. Když se dá chemikálie nahradit přírodou, proč to neudělat? Ale co vám budu povídat; podívejte se přímo na stránky Dotekmrtvehomore.cz, tam se dozvíte mnohem víc.



2. Letní záchvěv z Tahiti
Tahle ukořistěná nálepka s tahitskou kráskou je asi jeden z posledních záchvěvů horkých letních dnů a o to větší potěšení z ní mám. Ale jinak - budu upřímná - už zandavám letní boty bez paty a špičky do pruhovaných krabic, plavky balím do látkových sáčků, tvořítka na zmrzlinu jsou uložená v tmavém koutě kuchyňského šuplíku a letní kino už mám v diáři škrtnuté (je mi chladno totiž).


3. Chvilka pro sebe
Ráno, když ještě všichni spí, je jak dělané na "chvilky pro sebe". Kafe, oříšková čokoláda (jako předkrm pro budoucí snídani) a oblíbená knížka. Mimochodem - Spálený toast od Teri Hatcher (znáte ji určitě ze Zoufalých manželek) je výborná knížka, po které doporučuju někde zapátrat (v knihkupectvích je už nějaký čas vyprodaná, ale jsou tu pořád ještě antikvariáty, knihovny, Aukro nebo náhody).


4. Krasavec Pierre
Plameňáka Pierra už znáte z mého Facebooku, kde byl všeobecně pochválen a zahrnut komplimenty, což Pierre přímo miluje. A zřejmě na oplátku, že z něj dělám "halyvůdskou stár", mi ochotně kouzlí úsměv na tváři kdykoli se na něj podívám. Hodný chlapec.


5. Trochu ticha s Kate
Když se sejde Kate Moss, Vogue a Ritter Sport, zavládne u nás doma naprosté ticho (aspoň na chvíli).

Srpnové šťastné věci už znáte, a protože za pár dnů vykročíme do poznávání a objevování těch, které nás čekají v září, přeju vám, ať si užíváte každou chvíli, ať neodkládáte hezké okamžiky "na potom", ať ještě ukořistíte trochu slunečních paprsků, ať si koupíte ten nejkrásnější hedvábný šátek (to kvůli chladným ránům), ať se necháte něčím (nebo někým) bez výhrad překvapit a ať z blížícího se nového měsíce vyždímáte maximum. ;-) 

pondělí 25. srpna 2014

Bleší trh St. Ouen v Paříži - jak se tam dostat a co si koupit (část 2.)

Mladí, staří, bohatí i chudí, extravagantní módní návrháři, účetní ve způsobných kravatách, roztrhaní hipíci, zenoví mistři, genetičtí inženýři, filmové hvězdy, vylítaní cizinci i vznešeně se nesoucí Pařížané...prostě všichni tu jsou a tancujou. A taky běhají. Běhají (nebo se vznešeně nesou - to ti Pařížánci) od jednoho k druhému a nakupují. Všechno od těch nejlevnějších cetek, necek a kecek až po hedvábné šály, starožitnosti nebo námořnické uniformy.

Zkrátka všichni jsou na trhu St. Ouen. Jeden z největších trhů na světě a rozhodně největší trh v Paříži už znáte. Sešli jsme se tam spolu v článku Pojďte se mnou do Paříže nakupovat na největší trh a dneska tu máme slíbené pokračování...



4 tipy, jak si na trhu St. Ouen počínat:

1) Černé kluky ignorujte
Představa, že jak budete na trh přicházet, už zdálky se na vás budou smát ty nejroztomilejší malé Francouzky a nabízet vám neodolatelné starožitné šperky, koloušky nebo vyšívané vintage kabelky od Dolce&Gabbana, je sice romantická, ale hodně daleko od reality. Po vstupu na trh se vás totiž "ujmou" černí trhovci a budou vám nemilosrdně nabízet kabelky, pásky, parfémy nebo džíny těch nejvěhlasnějších značek. Jsem si jistá, že o briliantové hodinky Chanel za 10 euro, ani o trička Armani po 5 eurech zájem nemáte. Nechte tedy arabské i černošské trhovce trhovcemi, dobře si držte své peněženky a pokračujte dál na hlavní část tržiště. Tam už na vás bude čekat ten pravý "bleší ráj". 

2) Kupte to hned
Jak budete procházet rozmanitými uličkami se spoustou obchůdků, které jsou doslova napěchované lákavým zbožím, občas vám určitě padne do oka nějaká drobnost zvaná "ten pravý úlovek". Může to být zlatý řetízek s vaším jménem (i to se stává), unikátní lahvička od parfému nebo krásná brož. Jste ale teprve na začátku svého putování a říkáte si "uvidím ještě něco lepšího" nebo "pak se sem vrátím"? Moje rada zní - kup to hned. Trh je totiž tak obrovitánský, že s velkou pravděpodobností po dalších několika hodinách strávených v jeho uličkách, svůj vyhlédnutý poklad nenajdete a to pak mrzí.

3) Pořiďte si: pohled, lahvičku od parfému a magnetku
Kdybyste si na trhu mohli (nebo chtěli) koupit jen pár maličkostí, určitě by mezi nimi měla být "svatá trojice" - pohled (nějaký starý skvělý stylový, který si doma můžete zarámovat), lahvička od parfému (pátrejte po unikátních flakonech značek Hermès, Lanvin, YSL, Chanel atakdále) a magnetka (mají jich na trhu nepřeberné množství a všechny jsou milé nebo legrační - prostě ideální malý suvenýr).

4) Jezte a odpočívejte
Na trhu St. Ouen najdete i kavárny a restaurace. Rozhodně nešetřete a do nějaké zajděte. Jednak naberete sílu (nutnost) a jednak tam většina kavárenských "odpočíváren" stojí za návštěvu. A až půjdete okolo jedné obzvláště vypečené a hlučné restaurace, která svítí a bliká a všechno tam vypadá jako vystřižené z diskotéky z 80. let, udělejte si aspoň její fotku, když už nebudete mít odvahu dát si tam oběd.


Vidíte tu dojemnou rodinnou pohodu pána a srny? Tak pro tohle jsem si trh St. Ouen v Paříži tolik zamilovala. Všechno je tam totiž normální. I ty největší bláznivosti, bizarnosti a výjevy typu "srna kouká, pán se houpá". Prostě "normále".



Pár "technických" glos:

Jak se tam dostat?
Nasedněte na linku metra č. 4 a jeďte až na konečnou do stanice Porte de Clignancourt a tady vystupte. Vyjděte z metra a buď se rovnou ptejte na Marché aux Puces [maršé o pys] ;-) nebo přejděte velkou silnici, která je před vámi a dejte se doprava podél avenue de la Porte de Montmartre. Postupně už uvidíte stánky a máte vyhráno.

Kdy je otevřeno?
Sobota: 9 až 18 hodin
Neděle: 10 do 18 hodin
Pondělí: 11 do 17 hodin

- Doporučuju se na trh vypravit už ráno, protože jet tam někdy odpoledne (jakože "na chvilku") znamená zdaleka ho neprojít celý a to by přece jen byla trochu škoda (když už, tak už).

- Pokud se budete rozhodovat, který den se na trh vypravit, možná vám pomůže informace, že víkendy jsou na trhu nacpané lidmi, zatímco v pondělí je trochu "volněji". Ale zase v pondělí někteří obchodníci po víkendu ještě spí, takže řada obchodů bude zavřená (myslíte si teď, že se pár uzavřených stánků v těch několika tisících obchodech ztratí? no jasně, máte pravdu jako vždy).



Zdá se mi, že jsme si dali do těla ještě víc než v 1. části pařížského nakupování. Nohy bolí, pod očima kroužky, ale zážitků habaděj. Tak má správný výlet vypadat. ;-) Paty mi ještě hoří od toho dnešního běhání po slavné tržnici St. Ouen, ale stejně už mám v hlavě zase další nápad, jak vás vytáhnout na toulky po Parisu. Příště ovšem zase z úplně jiného pařížského soudku...


pátek 22. srpna 2014

Nové kosmetické vychytávky z proutěného koše

Co prosím? Že prý se srpnem nesou nekalé zvěsti, že léto už končí, že nás čeká jen zima, a že už jsou letní radovánky nadobro ztraceny v chladných mlhavých ránech? Ať to ten, kdo tyhle klepy roznáší, řekne do očí přímo mně! A já si sundám brýle (tedy - žádné nenosím, ale klidně si nějaké nasadím, jen abych si je mohla před bitkou demonstrativně sundat), nechám stát na plotně hrnek s horkým čajem s medem, svklíknu si teplý rolák (respektive vyhrnu jeho rukávy), vypnu na dvd přehrávači film "Podzimní cesta" a o trochu toho léta se ještě porvu, protože...



...protože chci letos ještě chodit nakupovat na farmářské trhy a všechny lahůdky ukládat do té nejlepší proutěné tašky, jakou jsem kdy měla. Nákupní koš Lavender je ručně vyráběný z palmových listů, narodil se v Maroku a vejde se do něj všechno. Namouduši. Melouny, klobouky, květiny, artyčoky, knížky. Prostě všechno, nač jen pomyslíte a taky to, nač by vás pomyslet ani nenapadlo. O prázdninách ho nosím na trhy a na pikniky a až podobným výletům s příchodem doopravdické zimy odzvoní, tak na něj čeká nový úkol - stane se z něj stylová dekorace a úložiště pro časopisy.   


Když jsem si před časem koš Lavender vyhlídla na Organic-beauty.cz, zdálo se mi, že tak velký koš potřebuje trošku zaplnit, a tak jsem do něj hodila ještě pár kosmetických "sladkostí". A o těch, které mě chytly za srdce nejvíc, nesmím/nemůžu/nechci mlčet (ostatně, už jste mě někdy zažili, jak mlčím?), a proto - tady jsou:


Kdysi jsem tu o značce Apeiron natural care psala jako o zázračné kosmetice vytažené ze samotného lůna přírody, která pomáhá a léčí (i takové neradosti, jako je podrážděná, přecitlivělá pleť nebo pokožka trpící na ekzémy, extrémní suchostí apod). Od té doby už uplynulo hodně času a nabízí se otázka, jestli jsem z toho "apeironského opojení" náhodou nevystřízlivěla. Né a né a né. Jsem pořád "opilá" a pořád věřím v zázraky. Cokoli (teď zrovna šampon a odličovací mléko) se mi zatím od Apeironu dostalo do koupelny a z koupelny na pleť, vlasy nebo tělo, to zasloužilo pochvalu. Jsem v(d)ěčná (a trochu nestálá) "zkoušečka" nových značek, nových vůní, nových zkrášlovátek, ale když něco zaboduje tak přesvědčivě jako Apeiron, může se směle zařadit mezi stálice mého koupelnového nebe.


Když jsem slyšela o čaji na vlasy Organic Beauty poprvé, tvářila jsem se možná trochu nevěřícně, ale moje kosmetická duše věčně toužící po všem neprobádaném a neokoukaném, byla do čajových sítí lapena okamžitě...muselo se zkrátka zkoušet. 

Jednu lžíci bylinek jsem zalila vroucí vodou a nechala spokojeně louhovat pod pokličkou až do vychladnutí. Přecedila jsem nálev přes sítko a vydala se do sprchy se šálkem čaje, který výjimečně nebyl určen k popíjení. Vlasy jsem umyla šamponem a pak je důkladně opláchla bylinkovým čajem. Po téhle nadstandardní péči přišla sladká odměna - zklidněná pokožka a voňavé hebké vlasy. Tak.

Od té doby, jakmile vlasy zavelí "máme chuť na dobrý šálek čaje", vím přesně, co mám udělat - pro vlasy čaj Organic Beauty, pro sebe (a pro panstvo) dobrou brazilskou kávu a hurá do sprchy.



Na konec jsem si nechala jednoho milovníka od značky 100% pure, na kterou nedám dopustit hlavně kvůli jejím bezkonkurenčním kondicionérům, balzámům na rty a dekorativní kosmetice. Do sbírky mi chyběl nějaký jemný lak na nehty a ten s broskvovým nádechem vypadal skvěle. Ukázalo se, že nejen dobře vypadá, ale taky má obdivuhodnou výdrž (a kdo tohle dneska může říct?). Navíc laky 100% pure neobsahují formaldehyd, toluen, dibutylftalát, kafr ani formaldehydové pryskyřice, takže s jedním přimhouřeným okem se dá říct, že s nimi "lakujeme zdravě".

Jenže největší překvapení přišlo, když jsem se mému milému laku podívala na jeho....no na jeho "spodní část". Čekal tam na mě vzkaz. Milostný vzkaz. Že prý mě miluje (doslova tam stálo "I ♥ you"). Povídám vám upřímně, to mi ještě nikdy žádný lak na nehty neřekl! Ách, ten drahoušek. A víte co? Nechám se jím inspirovat, protože dávat najevo své city je v módě. Takže tu mám pro vás taky jeden důležitý vzkaz: "I Love You". ;-)

pondělí 18. srpna 2014

Pondělí v Paříži aneb bylo mi ho líto

Vždycky mi ho bylo líto. Chudák pondělí. Schytlo nálepku neatraktivního, povinnostmi nabitého dne, ve kterém na člověka čeká ranní budíček a otevřený diář nechává tušit, že dneska to nebude žádný med. Přijít na řadu po lenošivém víkendu je zkrátka nepříjemný úděl, ale já se rozhodla, že pondělku zkusím trošku napravit reputaci, a proto právě teď otevírám novou rubriku "Pondělí v Paříži". Doufám, že se pak spolu na pondělí budeme víc těšit a třeba se podaří vymazat ho z kalendáře jako otravný den

Naše první pondělí strávené v Paříži právě začíná a program je nabitý. Skočíme na trh koupit si pár náramků a ručně vyšívané pantofle, necháme se zlákat pugétem růží v malém květinářství, půjdeme kolem Seiny poškádlit jednoho buldočka, svezeme se na kolotoči, v parku budeme jíst bagety, v cukrářství zase pravé francouzské macarons, necháme si svítit na cestu zářivou Eiffelovou věží a teprve na konci dne dojedeme starobylým metrem na letiště...Sláva, nazdar výletu!