neděle 22. února 2015

Největší letošní oblíbenci

Přála bych si po těch několika týdnech navázat tam, kde jsme skončili. Chtěla bych si tu s vámi zase povídat o těch věcech, které umí tak zázračně rozsvítit každý den, chtěla bych si tu s vámi povídat o dobrodružství, vůních, rtěnkách, úžasných filmech a knížkách, o krajkách, hedvábí i o Paříži; chci tu s vámi zase mluvit o všem, co máme rádi.

A musím se vám přiznat, že i když se tu nějaký čas neobjevilo nic nového, myslela jsem na vás a psala jsem každý, každičký den nejmň jeden duchovní článek, tedy článek vymýšlený v duchu - nejčastěji v noci (než jsem usnula). Povím vám, takový článek psaný v duchu, to je kvalitka. Brilantní čeština, jasné úsudky, vytříbený smysl pro humor (jemný vtípek použitý ve správný čas, na správném místě) a fotky, které by vám záviděl i fotograf z National Geographic. Nevýhodou ale, jak asi tušíte, je, že když se ráno probudíte, z duchovního článku si nepamatujete zhola nic; ráno po něm zbyde jen takové škytnutí.

Dneska tu ale máme článek dovopravdický, z masa a kostí. Aspoň si vyzkouším, jestli to blogování ještě umím. Ale podle mě se to nezapomíná, podle mě je to jako s jízdou na kole. Stačí nahodit legíny, dofouknout pneumatiky, naplnit láhev s vodou a jedeeem! Ukážu vám tedy dneska různé novinky a novoty, které mi letos nečekaně cvrnkly do klobouku, a se kterými jsem teď opravdu dobrá kámoška.



Komplimenty. Dostávám je díky téhle magické, šťavnatě ovocné a v závěru sladce vanilkovo rohlíčkové vůni Wonderstruck Enchanted od Taylor Swift ze všech různých stran (a to si pak říkám - kde jste vy všichni "Šanelové", Diorové a "Loránové"?). Takže se teď s parfémem Wonderstruck Enchanted voním dnes a denně, protože komplimenty já prostě ráda. Pro takový pěkně mířený kompliment bych šla světa kraj. 

Za trochu komplimentů šla bych světa kraj
šla s hlavou odkrytou a šla bych bosá
šla v lednu, ale v duši věčný máj
šla vichřicí, však slyšela zpívat kosy
šla pouští a měla v srdci perly rosy
za trochu komplimentů šla bych světa kraj.
Jak ten, kdo zpívá u dveří a prosí.

Krásně mi Slávek Vrchlický připravil půdu pro tuhle parfémovou mini recenzi, viďte?


Netuším, jaká mocnost, akce nebo marketingový tah mi v drogérii vehnaly pravici do regálu Rimmel. Nikdy jsem od téhle značky nic neměla, nějak jsem se Rimmelu vždycky vyhýbala (nevím ani proč...nejspíš "proniczanic"). Ale koncem ledna se v mém nákupním koši ocitla lahvička s modrým víčkem, s make-upem Rimmel Match Perfection (SPF 18). A teď po něm sahám téměř každodenně. Krásně voní, super snadno se roztírá, nedělá šmouhy ani mapy, výborně kryje a drží celý den. Tak teda dobrá - už se rimmelovským lahvičkám nebudu bránit, když to umí takhle dobře...


V poslední době jsem si oblíbila vydatné jídlo - čokoládu s marshmallow a mini čokoládky Disney, které vypadají jako očepičkované hlavy kačera Donalda a mají oříškovou náplň. Hmmm.


Ryze dámská záležitost z mého domácího baru - červené víno (Merlot) pro dámy, které nosí klobouky, krajkové bombardéz, diamantové prsteny, malá psaníčka místo nákupních igelitek, šaty si večer ukládají na krejčovské panny a se svými rudě nalakovanými nehty dokážou skleničku s vínem pozvednout tak jemně a elegantně, že z nich okolí nedokáže spustit zrak. Anebo ho můžete pít v roztrhaných džínách, v jeho mikině a rovnou z flašky. Prostě - Dámská záležitost. ;)


Moje únorová nejoblíbenější fotka, kterou mám přilepenou hned vedle své sbírky foťáků. Schválně, jestli uhádnete, kdo je na ní tak užaslý a fascinovaný fotografickým přístrojem. Je to jednoznačně "malý Majkchí". Pro Michaela Jacksona mám slabost (hlavně pokud jde o jeho období, kdy muzikantsky řádil se svými sourozenci v Jackson 5). A vlastně mám slabost pro všechny, kdo rádi žasnou, užasnou, kdo se rádi nechávají něčím (čímkoli) unést a pokud při tom mají otevřenou pusu, tím líp.


Růžový jednorožec, to nejmilejší ořezávátko na tužky a pastelky, jaké se ke mně letos mohlo dostat. 


Jsem docela překvapená, že na mě letos leze tak brzy. Jaro. Už jsem se dívala, kde mám v šatníku zastrčené průhledné košile, kde chrní námořnická trička a krátké šaty z lehkého chladivého saténu, a před pár dny jsem se dokonce přistihla, jak přemýšlím, jestli bych si už konečně neměla pořídit pravý (a vysněný) piknikový proutěný koš s nádobím, který když otevřete, najdete v něm skleničky na šampaňské, nerozbitné talíře a příbory. Letos se u mě zkrátka těšení na jarní radovánky objevilo o dost dřív, než jsem zvyklá a nic bych za to nedala, že za to může můj nejoblíbenější kalendář od Rifle Paper Co, který v únoru svým obrázkem takhle svádí.



Tak nám Francouzíci zase něco přichystali. Animovanou adaptaci kultovního Malého prince, která se má v kinech objevit v předvánočním čase letošního roku. Vidět tu "naši" knihu na filmovém plátně...mno, jsem na to opravdu zvědavá. A jak je to už mojí povahou dáno, nesejčkuju, neříkám, že to bude beztak průšvih zfilmovat malé princátko, ale naopak se moc těším. Už od teď. Tady je malá video ochutnávka v podobě traileru a podle zatím dostupných informací si můžeme zaznamenat do diářů "den Malého prince" růžovou pastelkou na 3. prosince. Ale do té doby toho ještě hodně, hodně zažijeme...;)