neděle 28. února 2016

Knížka Láska v Provenci - přečteno jedním dechem

Možná se už taky pomalu začínáte těšit na jaro stejně jako já. Říkala jsem si, čím si to jaro jarovitý přivolat. Napadlo mě naplést si do vlasů růže z květinářství, předčasně si ustříhnout džíny na šortkovou délku nebo odjet někam do teplých krajů. Ale pak mě mamka překvapila touhle knížkou a to stačilo. Džíny proto nechám prozatím dlouhé a růže dám radši do vázy. Kniha Láska v Provenci mi totiž čekání na jaro zpříjemnila dokonale. A co je dobré pro mě, o tom chci vždycky povědět i vám.

Takže - dneska o knížce Láska v Provenci od Bridget Asherové...

Uvařila jsem vám k tomu čtení kafe, v tyrkysové termosce najdete čaj a měla bych tu i pár křupavých toustů s domácím borůvkovým džemem.


O čem a o kom?

Když se v jedné knížce sejdou zajímaví lidé, starý dům s modrými okenicemi, provensálská krajina, výborné jídlo a ještě lepší víno, magická hora a láska, vypadá to, že stačí nalít si skleničku, zavrtat se pod deku nebo si lehnout na ni a spokojeně číst. Ostatně, celou knížkou se vznáší věta "Každá ženská potřebuje v životě jedno léto pro sebe", tak není od věci si udělat, když né celé léto, tak aspoň chvíli pro sebe a ponořit se mezi stránky.

Jenže tohle čtení není jen příjemně se vlekoucím společenským románem, u kterého si člověk sní o nějakém tom romantickém výletě. V knížce Láska v Provenci se totiž taky léčí několik zdrcených a bolavých duší. Hlavní hrdinka Heidi ztratila před dvěma lety svého muže a její osmiletý syn Abbot tátu. Bolest je pořád tak velká a neutěšitelná, až je to k zešílení. Moc se milovali.

Jsou jen dvě možnosti, jak z toho ven. Rezignovat a přestat dýchat nebo zase začít žít. Ta druhá varianta stojí za pokus, přestože to bude těžší, než se zdá. Heidi odjíždí i s Abbotem a neteří Charlottou do malebného francouzského městečka Puyloubie, kde má za úkol začít zvelebovat jejich starý rodinný dům, který nedávno částečně vyhořel. A tam začíná hojení nešťastných duší po provensálsku.

Ptáte se, jestli Heidi najde mezi vinicemi konečně klid (a třeba i novou lásku)? Pusu na zámek...neprozradím. Musíte mít při čtení přece taky nějaké to překvapení. ;)



Malý bonus - návštěva Paříže

Heidi si s Abbotem a Charlottou udělají "mezipřistání" v Paříži a prožijou tam čas plný čokolády, vyprávění starých příběhů a navštěvování malých obchůdků a pařížských trhů. A při tom francouzské požitkářství doprovází trefnými postřehy jako třeba:

"Miluju, jak Francouzi nacpou čokoládu úplně do všeho. Je to ten vůbec nejlepší zvyk, jaký si vypěstovali".

"Člověk se může tímhle městem projíst a pochopí ho právě tak dobře, jako když se prochází sem a tam a jenom se dívá."


A ještě recepty

Když už jsme u toho jídla, nemůžu opomenout lahodnou informaci, že součástí knížky jsou i recepty. Takže pokud se vám v průběhu čtení budou dělat chutě, můžete se stavit v kuchyni a vykouzlit si na plotně nějakou dobrotu podle tradičních provensálských receptů, které na konci knížky najdete. 


Za kolik a kde?

Běžně stojí kolem 300,-, ale pozor pozor - před týdnem jsem Lásku v Provenci od Bridget Asherové (432 stran) objevila v Levných knihách za 99,-. Jsem poslem dobrých zpráv, no ne? ;)

PS: stává se vám někdy, že si čtete a pořád od knihy odbíháte k sešitu nebo počítači a zapisujete si prima nápady nebo myšlenky a citáty? Mně ano a stojí to dost času. V poslední době jsem si ale zvykla si zajímavé myšlenky jednoduše označit barevnými nalepovacími papírky, a když knížku dočtu, projdu si, co mě zaujalo a přepíšu si to všechno najednou. Je to taková maličkost, ale třeba někomu z vás bude užitečná. ;)


čtvrtek 25. února 2016

U mě doma...nová nástěnka a trocha papírnictví


Každou (i úplně malou) změnu svého domova si vždycky užívám. To je jedno, jestli se (konečně) natřou trubky od topení, jestli se spraví parkety, vymaluje se nebo jestli koupím jen nové ručníky do koupelny a do květináče zasadím bazalku. Raduju se z každého vylepšení nebo obměny. A nástěnka mezi změny, ze kterých mám radost, bezesporu patří. Nástěnku totiž potřebuju ke svému pracovnímu životu jako sůl, inspiruje mě k novým nápadům a kreativitě, takže je jedna z nejdůležitějších (a zároveň nejsnáze obměnitelných) věcí v mé pracovně.

Ta nová je vlastně klasický bílý rám na obrazy (Ikea), ze kterého jsem sundala sklo, pověsila ho na zeď a prostor uvnitř rámu jsem vyplnila titěrnostmi a vším, co je právě zdrojem mojí inspirace. Tak se na to teď pojďme podrobně mrknout.


Strategicky umisťuju nástěnky většinou nad psací stůl anebo nad komodu vedle něj. Tak totiž nejsnáz nasaju inspiraci vždycky, když to potřebuju (nebo když to nejmíň čekám).


A co na mojí nástěnce aktuálně nemůže chybět? Třeba zavěšený klóbrc. Mám ráda pánské klobouky. V létě je občas nosím a mimo sezónu mi slouží jako (nástěnková) dekorace.


Jeden z mých oblíbených drzounů - James Dean.


Obrázků roztomilých koloušků je jako šafránu, proto je získávám i z netradičních zdrojů - tenhle je vystřižený z krabičky od náplastí. Nalepila jsem ho na děkovací kartičku Kate Spade, která mi připomíná, jak jsem si minulý rok koupila vytouženou pařížskou kabelku od Kate Spade.


Když chci do své nástěnky přihodit něco horkokrevně španělského, volba je jasná - Pablo Picasso ve svých typických proužcích.


Mít zlaté srdce, to je prostě nezbytnost, vždyť to vy dobře víte.


Vedle nástěnky mám většinou po ruce i černouška Lukáše na plechovce od kafe Lucaffé. Hbitě mi podává pastelky, fixy, pera i nůžky, zkrátka všechno, co potřebuju, když chci svou nástěnku zase trochu změnit nebo něčím doplnit. Ovšem hlavní slovo má tužka s pohyblivým medvědem...


...Tužka s dřevěným méďou přestála všechny moje uklízecí čistky i změny stylů. Važ si toho, tužko!


V poslední době prostor pod nástěnkou využívám i jako plochu k focení věcí, které opouští můj domov. Třeba tenhle červený kávovar FrancisFrancis, který navrhl italský architekt Luca Trazzi, se se mnou pomalu loučí (chystám se totiž na velký výprodej svého domova, protože mám v plánu stěhování), ale ještě předtím vám z něj udělám kafe, ať vám to blafe.


Pokud si chcete jen tak pro inspiraci připomenout některé nástěnkové parádnice z minulých let a podívat se "jak šel čas s mými nástěnkami", snadná pomoc. Na následujících odkazech najdete italskou nástěnku 2012, filmovou nástěnku 2013, divokou nástěnku 2014 i nástěnku z minulého roku, která byla hodně barevná. A tipy, jak a z čeho si nástěnku vytvořit nebo vylepšit, najdete v článku Zeď plná inspirace.

Tak hezky tvořte, zdobte a hrajte si. Protože kdo si hraje, ten né že nezlobí, ale zlobí úplně přesně podle mýho gusta. ;)


čtvrtek 18. února 2016

10 maličkostí pro šťastnější únor

Každý den trávím aspoň nějaký čas tím, že se od někoho něco dozvídám a učím. Jsem na všechno ohromně zvědavá. Zajímá a baví mě, jak úžasné poznatky mi předávají lidi jako je třeba Mark Dzirasa, Ivo Toman, Pavel Říha, Nick Vujicic a hlavně můj muž, který mě přímo fascinuje tím, jaký je a co všechno ví a dokáže. 

Ale jednu věc se od nikoho učit nemusím. Jednu věc mám vrozenou, totálně zakořeněnou a uloženou tak hluboko pod kůží, že je to pro mě ta nejsamozřejmější činnost každého dne. Je to objevování maličkostí a radování se z nich. A když dostanu zprávu, mejl nebo dopis, kde mi někteří z vás píšou, že tuhle radost dřív nevnímali nebo neznali, a že ji díky mému blogu v sobě našli, jsem opravdu a upřímně šťastná.

Ovšem i my, kteří tenhle "maličkostní talent" v sobě máme, si musíme občas jen tak cvičně připomenout, co všechno může sloužit k potěšení. A tak navazuju na článek 10 maličkostí pro šťastnější (le)den a skoro bych řekla, že tím pádem tady začíná vznikat něco jako nová pravidelná rubrika. ;)


10 maličkostí pro šťastnější den


1. Začít psát do úplně nového sešitu. 

2. Strašně moc se těšit...a nenechat si nikdy těšení zkazit řečmi typu "radši se netěš, abys nebyl zklamaný". Nenechat si nikdy a nic zkazit tím, že by to nemuselo vyjít.

3. Zavrtat se do čerstvě povlečené postele.

4. Koupit si velkou krabici makronek a nešetřit je.

5. Něco vyrobit - vlastníma rukama, se soustředěně vyplazeným jazýčkem a s radostí z tvoření (bez ohledu na to, že se to samé dá snadno a levně koupit).

6. Nejíst a nespat - kvůli rozečtené knížce.

7. Obejmout dlaněmi hrnek s horkým kafem a nechat se unést tou chvílí absolutní pohody, i kdyby měla trvat jen pár vteřin.

8. Složit rozkládací gauč - definitivně a jednou pro vždy.

9. Otevřít úplně novou krabičku s dokonale ořezanýma pastelkama, přejíždět prsty po jejich hranách a vybírat tu pravou (růžová nebo tyrkysová...já už jiná nebudu).

10. Učit se a poznávat - třeba každý den jedno slovíčko cizího jazyka, k čemu jsou všechna ta hejblátka na foťáku nebo se učit a objevovat pořád nové možnosti, jak žít svůj život opravdu naplno a s chutí...

 


neděle 14. února 2016

Valentýnské dárky z lásky

Docela mi hoří tváře. Jak by taky ne, když je 14. února a to se slaví "Svátek všech srdcí" - ALLA HJÄRTANS DAG. Aspoň tak se říká Valentýnu ve Švédsku (Ikea mě poučila, když jsem si tam kupovala gauč). ;) Líbí se mi myšlenka, že se ta naše srdce dneska spojí, poveselí nebo naopak rozněžní, že jim dáme, po čem touží (někdo se bude tulit, někdo bude vybírat nový parfém - já bych ráda obojí), a že zkrátka plno lidí (aspoň na čas) odloží práci a uvědomí si, jak fajn je mít rád a jak fajn je říct to nahlas. A je úplně jedno komu nebo čemu.

To se ví, že nejlepší je přinášet do vztahů malá vyznání a důkazy lásky každý den v roce (a to my doma rádi), ale s Valentýnem je to jako s narozeninama. Člověk (když bude teda hodně velký optimista) si může každý den říct, jak rád je na světě a jak ho to tu baví, ale přesto narozeninový dort rozkrojí jednou za rok a užije si ten slavnostně naparáděný den, kdy k němu přichází gratulanti a oslavují s ním. Oslavy jsou prostě príma, za všech okolností.

Tak pokud jste aspoň trošku "naladěni", pojďte se dneska zastavit, pojďte oslavovat, třeba i upéct super rychlý a jednoduchý čokoládový dort a těšit se z toho, že je v našich srdcích pěkně zabydleno. A při té příležitosti mám pro vás takovou malou ukázku toho, co nového a zamilovaného se objevilo u mě doma.


Můj pracovní stůl je v plné pohotovosti nejen ve všední dny, ale i o víkendech, o svátcích a vlastně pořád. Mám ho moc ráda a zaslouží si proto moje malé vyznání lásky a trochu "tématického" ozdobení.


Tuhle sadu jsem si nadělila já sama (šikovná). A když už to takhle jiskří mezi růžovým krémem na ruce a balzámem na rty od L´occitane, to pak člověk nemůže zůstat pozadu, tak teda radši jiskřim taky.


Když máme toho Valentýna, i snídaňové dobroty musí mít správný tvar.


Čokoládová laskomina s marcipánem a kafe...říkejme tomu třeba...srdeční záležitost (připraveno pro mamku).


Malé překvapení pro Něj. Nechám mu na polštáři tuhle krabici s bonbóny a schovaným vzkazem, kterému se bude smát pod fousy a až ho dočte, spiklenecky na mě mrkne. A pak? To se uvidí. ;)


Moje nejlepší kamarádka Lusynka ví přesně, jak na mě. To se mi kolikrát hlavou honí tolik práce a dospěláckých starostí a povinností, že nemám na nějakou legraci nebo veselení ani pomyšlení. A pak od ní dostanu dárek a najednou se vidím, jak sedím s překříženýma nohama na koberci, žvejkam žvejku s příchutí marshmallow, ořezávám pastelky, mažu si pusu sladkým balzámem s jednorožcem, vybarvuju pohádkové omalovánky a v hlavě mám čisto. Tyhle rozkošné poklady, které mi nadělila k Svátku všech srdcí, mi z hlavy zase určitě vyženou všechno, co tam nepatří.

Jsem moc ráda, že jste ke mně dneska přišli a nechci vás v žádném případě vyhánět, ale...nebylo by od věci teď zaklapnout počítač a jít rozdat pár pus. Já jdu na to hned teď. ;)
 

neděle 7. února 2016

14 tipů, jak (si) udělat na Valentýna radost

Valentýn se blíží a já vám upřímně povím, že tenhle svátek není nic pro mě, s tím na mě nechoďte. Ledaže by...ledaže by valentýnské slavení znamenalo důvod pořídit si pár nových senzačností. Nebo že by Valentýn znamenal, že si na sebe vezmu svoje oblíbené "malé černé", drdol umístim ještě vejš než obvykle, nohy ozdobím punčochama se srdíčky a červenýma lodičkama a půjdeme se někam bezvadně najíst a taky řádit a tancovat. Nebo že uvařím čaj do "mumu termosky", obleču si teploučký svetr, namažu se oblíbeným tělovým mlékem s vůní jahod a šampaňského, nohy nechám ohřát v cukrkandlových papučích a celý den nebudu/nebudeme dělat (skoro) vůbec nic. V tom případě bych teda toho Valentýnouše brala, to zas jó, v tom případě by to byl totiž přímo geniální svátek. ;)

Pro jistotu jsem připravila obě zamilované varianty - lenošivou denní i dovádivou večerní. Nikdy nevíte, která z nich se bude hodit víc. Koneckonců, hodit se můžou obě.

1 2 3 4 5 6 7 

1. Je na čase vyhodit na chvíli odložit sametové domácí kalhoty s medvídky. Valentýn si přece jen žádá něco víc šik...A řekla bych, že šedá košilka s krajkou od Eldar Roma by mohla ručit za to, že se člověk zahřeje, aniž by musel topit v kamnech...už rudnu. ;)

2. Když se dají dohromady jahody a šampaňské, nemůže z toho vzniknout nic jiného než nějaká parádní lahůdka, jako třeba tělové mléko Victoria's Secret Strawberry & Champagne. Naprosto božské, smyslně voňavé a hebkopokožkové.

3. Z čeho pít v únoru horkou kávu, limonádu, čaj, rum nebo bum? Já vim, já se hlásim! Prosím pěkně, správná odpověď je: bílý hrnek se srdíčky. Mam to za jedna s hvězdičkou.

4. Kdyby si moje nehty měly skromně přát k Valentýnu jen jednu jedinou věc (což by snad ale ani nebyly moje nehty), byl by to lak na nehty Dior Vernis (odstín 853 Massaï). Laky Dior Vernis mají všechno, co mají laky na nehty mít a k tomu největší lesk blesk, jaký znam. 

5. Nejlepší jsou kašmírové, ale není to podmínka. Dámské svetry musí být hlavně rozmazlovací, zachumlávací, tulivé a lákající k přitisknutí. A protože většina svetrů z Fashionday.cz tuhle podmínku splňuje, pomalu vybírám, do kterého se schovat.

6. Když se dívám na tyhle domácí bačkory, které vypadají jako rozkvetlá pivoňka, začínám se pomalu těšit na jaro. Promiň, únore. 

7. Zapomeňte na proslulou hlášku "protřepat, nemíchat". Tady je naopak třepání, míchání, objímání a kdesi cosi vítáno. No prostě Mumínci...Termoska Moomin Love od značky Disaster by se mi (nejen) na Valentýna fakt hodila.

1 2 3 4 5 6 7

1. Je to hezký pohled, jak některé dámy ve společnosti opatrně otevřou starožitné zrcátko nebo pudřenku od Chanelu, ale ještě lepší je lesknoucí se nos (případně pažitku v zubu) zkontrolovat pomocí něčeho zábavného - a zábavné tohle kompaktní zrcátko Sass & Belle určitě je.

2. Podlehnout nějakým těm vášnivostem, to není těžká věc, to se stane snadno. Mnohem těžší je ale zachovat si při tom svoje fajnově namalované rty. S dlouhotrvající tekutou rtěnkou Meet Matt(e) Hughes od značky theBalm by měla vydržet láska i mejkap.

3. Černé punčocháče se srdíčky Gipsy mají jasné poselství. Já ho znám, vy ho znáte, takže teď si je prostě pojďte oblíknout. ;)

4. Tyhle černé krajkové koktejlky mám doma a už jsem si v nich párkrát vyšla. Když je mám na sobě, vyprávím historku, že mě Audrey Hepburn jako malou našla na prahu svého domu, zabalenou jen ve staré děravé dece. Dala mi jídlo, dobré vychování a radu, jak nosit malé černé. Nevěřili byste, kolik lidí mi na to už skočilo.

5. "Give a girl the right shoes, and she can conquer the world." Marilyn Monroe to vystihla dokonale. Pořídím si konečně pořádně vysoké lodičky a zkusím teda ten velký svět dobýt. Ale, Marilyn, ty mi musíš krejt záda!

6. Neviditelný matující gel The POREfessional od značky Benefit dovede zaútočit na nepříjemnosti jako jsou rozšířené póry a lesklá pleť, takže už nehrozí žádné "házení prasátek". Házet budu jedině okem...na toho kluka mýho kudrnatýho.

7. Pokud by se měly malé kabelky do ruky nosit jen při významných a slavnostních událostech, pak doporučuju vytvořit si nějakou významnou a slavnostní příležitost úplně každý den. To zní jako bezva plán, co říkáte? ;)

Tak se mějte príma - nejenom na Valentýna.


pondělí 1. února 2016

Knížka Štěstí, láska, čokoláda - recenze


Dneska vám chci povědět o jedné skvělé a inspirující knížce. Knížce o tom, jak vzít konečně život do svých rukou. Knížce o štěstí, lásce a taky o jedné cukrárně, čokoládě a dortech (to jsem vás potěšila, že jo?). Už sám název Štěstí, láska, čokoláda nechává tušit, že tahle knížka se bude jíst číst jedním dechem...

Hrdinka knížky Štěstí, láska, čokoláda Maya pracuje v cukrárně, kterou zdělila po mamince, a která jí stojí všechnu energii. Peče dorty a čokoládové sušenky, které pak konzumuje hlavně ona sama, touží po velké lásce, ale neví, jak ji získat, přála by si být spisovatelkou, ale pro samé pečení (a ochutnávání) sladkostí nemá na svoje spisovatelské ambice čas.

A tak jenom sní a jí čokoládu, která jí nahrazuje štěstí, lásku, radost ze života i úspěch, její sebevědomí klesá úměrně tomu, jak stoupá ručička na váze a Maya se propadá do nechtěného života čím dál tím hlouběji, motá se v začarovaném kruhu, frustrovaná a nešťastná, v zajetí svých předsudků a negativních myšlenek (nebojte, za chvíli to už bude veselejší). Tolik by toho zkrátka chtěla dokázat a zažít...ale nemůže. Nebo může?


Kdo ví, možná by se takhle litovala až do smrti, kdyby se v jejím životě neobjevilo pár moudrých lidí, kteří jí otevřou oči a ukážou jí, že může. Že může začít žít šťastným a naplněným životem a že může uskutečnit všechny své sny. Maya díky nim pochopila, že doteď místo toho, aby svůj život žila, jenom ho pozorovala a jenom o něm snila. Dozvěděla se, že většina dospělých (včetně jí samotné) kráčí životem tak uzavřeně a zamračeně proto, že se jejich radost ztratila ve strachu a pochybnostech, a objevila, jak tomu čelit. A taky jí konečně došlo, že plnit si své sny nevyhnutelně znamená zvednout zadek ze židle (no, v knížce to píšou jemněji, ale já tak tomu, když se člověk chopí svého života, říkám).

A jak se všemi těmi cennými radami Maya naloží a jestli se jí opravdu podaří svůj neveselý život změnit, to už si přečtete sami...;)


Knížka Štěstí, láska, čokoláda (autorka Menna Van Praag) je inspirativní, roztomilá, přemýšlivá, na konci doplněná recepty a jak o ní napsala Katie Fforde - "je jako sama čokoláda - sladká a lahodná". Proto bych řekla, že je to přesně knížka i pro vás. ;) Respektive pro ty, kteří touží po změně, ale zároveň z ní mají strach. I pro ty, kteří potřebují trochu "nakopnout" nebo pro někoho, kdo miluje čokoládu a rád by při jejím mlsání sáhnul po něčem příjemně čtivém.

A pokud si knížku přečtete a zatoužíte po jejím pokračování, dobrá zpráva je tu. Druhý díl knížky už je totiž na světě a jmenuje se taky dost lákavě: Nejšťastnější na světě.


Loučím se s vámi jedním ze svých nejoblíbenějších citátů z knížky:
"Když je člověk šťastný, rozzáří i všechno kolem sebe a svět se tak stává lepším místem pro život. A když je nešťastný, rozsévá neštěstí, závidí a kritizuje. Možná ne schválně a vědomě, ale nedokáže tomu zabránit. Smutek prostě prosakuje do okolí. Abyste mohli rozzářit svět, musíte být šťastní vy sami".