středa 23. března 2016

7 věcí

Dneska v rubrice 7 věcí zase zabrousím mezi příjemnosti, které se kolem mě v poslední době vesele zatočily a udělaly mi radost. A protože tyhle mé články patří mezi oddechovky ke kafi, doufám, že před vámi nějaký ten voňavý kouřící se hrnek právě stojí a můžeme se na to tedy rovnou vrhnout. Holá hop!



1. Oboustranné zrcátko Chanel bylo vlastně dlouho jen takové mé malé velké přání, které jsem si vlepila do svého kostkovaného sešitu na úžasnosti, aby tam počkalo, až přijde jeho čas. A protože každé správné přání se musí jednoho dne splnit, ten den se konečně přiblížil. Ukázala jsem mému muži významně tuhle stránku kostkovaného sešitu, a když pochopil, že nechci ani tři černoušky, ani Hello Kitty, ani Kate Hudson s myšíma ušima, ale zrcátko Chanel, objednal ho a teď čeká v krabici (na úplně nejhornější polici ve skříni...kam nedosáhnu..doprčic) na moje narozeniny. Tak ať už to je, ať už to jeee.
 

2. Látková liška z Malého prince. Film "Malý princ" od Marka Osborna, který se koncem minulého roku promítal v kinech jsem viděla už asi pětkrát, zamilovala jsem se při té příležitosti do krasavice lišky a musela jsem si ji bez dlouhého rozmýšlení pořídit domů. A teď jen čekám, až mi do ucha zašeptá: "Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné...". Ty jo, ty lišky jsou tak chytrý.


3. Hrnek Butter Kings s jednorožci. Čím častěji z něj piju, tím víc se usmívám.


4. Nečekaná pošta. Jó, to se mi líbí hodně. A ještě víc se mi takové poštovní překvápko zamlouvá, když v balíčku najdu dobrou čokoládu (mám ji teď schovanou v šuplíku pracovního stolu a až bude nejhůř nejlíp, tak si ji smlsnu) a samolepku kolouška. Blani z blogu Blanchidlo prostě úplně přesně ví, jak na mě.


5. Dřevěné domky. Krásný důkaz toho, jak velká síla se skrývá v těch nejjednodušších a nejobyčejnějších věcech.


6. Tuzexová panenka. Představuju si, jak se kdysi stály fronty před Tuzexem, koupěchtiví majitelé "bonoměny" toužili po super obepnutých džínách Wildcat, po kořeněných parfémech, Coca-Cole, whisky Johnnie Walker a taky po tuzexových panenkách. Já naštěstí na tuhle roztomilou mini fešandu, kterou jsem jako mrňous s vytřeštěnýma očima obdivovala ve střelnicích, frontu čekat nemusela. Poslala mi ji totiž jako velké překvapení s dalšími holčičími poklady Ildi. To je ta Ildi, co umí úžasně vařit (Oblubenerecepty.sk) a co umí dělat radost - a to se cení moc.


7. Přírodní kosmetika Botanicus. Jejich obchody vypadají jako nějaké malé lázně, kde si můžete dopřát prakticky cokoli. Při poslední návštěvě toho jejich voňavého světa jsem neodolala a koupila si hřejivý sprchový gel se zázvorem a vanilkovou svíčku (s nejvanilkovatější vůní, jakou znám) - to abych se po té dlouhé zimě konečně rozehřála.

Jsme u konce, a tak je ten správný čas popřát vám, ať si užíváte všech příjemností (a že jich je!) a ať se vám o velikonočních svátcích dobře zpívá a zívá, tancuje a maluje a rychle utíká před pomlázkou. ;)


Nejkrásnější francouzský parfém aneb takhle voní Paříž

Neočekávaně a překvapivě – tak jsem objevila svůj nový parfém, který je pro mě tou nejhezčí francouzskou vůní z celé mojí sbírky. Je hřejivě klidný i hravě divoký, mírumilovně ukázněný, ale i drze odvážný. Kdo mě zná, chápe, že si mě tyhle jeho vlastnosti nutně musely získat.

To jsem si takhle jednoho hodně pozdního večera sedla k počítači, že si na dokoupím zásoby francouzské kosmetiky NUXE. Hodila jsem si do košíku oblíbený balzám na rty, noční krém, rozmarýnovou vodu, kterou zbožňuju a legendární multifunkční olej - prostě klasiku, kterou kupuju pořád dokola už spoustu let, a která pro mě představuje takové malé a nepostradatelné pařížské rozmazlování.

Už už jsem to málem všechno odklikala a šla spokojeně spát, když tu najednou vidím v Nuxe nabídce parfémovou novinku - Nuxe Prodigieux Le Parfum. Cože že? Fakt? Konečně je na trhu parfém od Nuxe? Co já se po něm natoužila a kolik času jsem proklečela na fazolích a modlila se k francouzskému (nemilosrdnému) nuxovému božstvu, aby ho začalo vyrábět! A teď moje snaha, píle a klečení konečně přinesly plody. Parfém je na světě a k dostání i u nás. Tak jsem si ho během dvou vteřin koupila a...tu noc se mi o něm zdálo.


Když mi ho pak druhý den odpoledne pošťák přispěchal předat, byla jsem už předzamilovaná. A to jsem ještě netušila, že voňavka Nuxe Prodigieux nebude vonět jako parfém, ale jako směs mých malých lásek, požitků a zážitků.

Je to zvláštní, že tohle dokáže vůně, ale když si ráno vezmu pruhovaný tričko, kafe v termohrnku s Karlem Lagerfeldem, sladkou tyčinku a vyrazím do ulic navoněná zlatem od Nuxe, najednou se mi zdá všechno trochu lepší. A hezčí. Najednou jsem si úplně jistá, že mě jen tak něco nerozhází, a že mě čeká den, který bude stát za to. Možná je to tím, že mi toho tenhle francouzský parfém tolik evokuje. Co třeba? Tak třeba mi připomíná...

připomíná mi, jak voní mrňavá pařížská bistra, kam si jde člověk po krátké noci zhltnout čokoládový croissant a vypít café au lait

připomíná mi dny, kdy sluníčko mazlivě hřeje, vzduch se natřásá letní radostí a vítr rozčileným holkám nadzvedává lehoučké hedvábné šaty

připomíná mi mandarinky koupené u laškujícího pouličního prodavače, které i přes kůru provoní celou ulici

připomíná mi, že nejlepší je (v životě i u parfému) správně namíchaná ďábelskost a nevinnost

připomíná mi zlatohnědou kašmírovou deku a vychlazené beaujolais

připomíná mi pistáciové karamely máčené v medu

připomíná mi pomalou (ale mně se tenkrát zdála ukrutně rychlá) jízdu na kolotoči na Montmartru

připomíná mi den, kdy jsme leželi na dece v parku u Ajfelovky, mazali se opalovákem, jedli nanuky, pili růžovou a levandulovou limonádu, a přemýšleli, za kolik životů by se dalo našetřit na malý bohémský byt v Paříži

připomíná mi film Láska na polštáři


připomíná mi, že namalovat jednorožce je stejně lehké jako na něj věřit

připomíná mi mou první návštěvu Paříže, kdy jsem objevila v jedné navoněné lékárně značku Nuxe a (šťastně) jsem tam bouchla celé tehdejší cestovní kapesné

zkrátka vůně Nuxe Prodigieux Le Parfum z parfumerky Elnino mi připomíná, že takhle voní Paříž...a teď tak voním i já ;)


úterý 8. března 2016

Horký favorit parfém Prada Candy Florale aneb odměna nutná

Něco se mi před pár týdny povedlo. Už si přesně nepamatuju, co to bylo (takže zjevně nic nezapomenutelného), ale rozhodně to bylo něco, co si zasloužilo odměnu. A protože se blíží jaro a k jaru patří nový parfém, nebylo co řešit - odměním se novou vůní, která mě bude provázet těšením se na teplé dny a všechna jarní dobrodružství a pak jarem (i létem) samotným.

Měla to být taková vůně, ve které se bude snoubit něžná dívčí laskavost i hravé laškování plné života se smyslností pravé ženy. Ohó! Ženy, která už ví, co k ní sedí a fádnost a konvence to rozhodně nejsou. A tak jsem se rozhodla pro jednoho horkého favorita a koupila jsem si (přiznávám, že jako vždy úplně naslepo...já si prostě myslím, že odvážným štěstí přeje) na Elninu v kulaté růžové krabici (no jo, ta krabice rozhodla) vůni Prada Candy Florale.

Včera jsem seděla s kamarádkou v kavárně a na chvíli jsem se tam ocitla sama, takže jsem vyslechla rozhovor dvou (stroze oděných a usedle vypadajících - ale to jen klamaly tělem) dam, které seděly u stolku poblíž: "Já si kolikrát jen tak poposkočim. Nebo doma skáču tak vysoko, jak dokážu a při tom si pouštim hrozně nahlas muziku". Ta druhá se smála a hned dodala: "Jo jo, to já taky dělam". Bývala bych ráda řekla, že i já to tak dělam a pak bychom si daly pohár a vyprávěly si o skopičinách, které vyvádíme, protože máme ten dar nebrat sebe ani život tak šíleně vážně, ale místo toho jsem si jen stříkla do vlasů svůj nový parfém. Ten to všechno řekl za mě...



Dámská vůně Prada Candy Florale je květinově bombonózní, ovšem začíná překvapivě pikantně a nesmlouvavě - to bude tím limoncellem, ale zanedlouho se o slovo přihlásí jemné pivoňky, které pak doprovází karamel a med.

I když by se dalo říct, že je to nekomplikovaně hravá vůně k rozevlátým šatům a mašlím ve vlasech, oblékám se k ní úplně protichůdně. Ráda ji nosím třeba k úzkým černým džínám, pánské bílé košili s ohrnutými rukávy, s lechtivým kalhotkovým náhrdelníkem a rozcuchaným účesem. Kontrasty mě baví. Dokonce i tváří parfému Prada Candy Florale je někdo "very kontrastní" - moje oblíbená hérečka Léa Seydoux.


Víte, co je lepší než lahvička nového parfému? Plná krabice lahviček. Je to vlastně asi to nejhezčí parfémové balení, jaké jsem si kdy koupila. Všechny přípravky sady (mini parfém do kabelky 7 ml, klasické balení 50 ml a tělové mléko 75 ml) jsou vzorně uložené v kulaté růžové krabici, která se podobá krabicím na klobouky z nějakého správňáckého holčičího budoáru.


Mini voňavka ze sady se pohodlně vejde do večerního psaníčka nebo do kabelky, takže si svou novou vůni můžu připomenout kdykoli během dne. A konečně jsem díky její hravosti měla po dlouhé době chuť vytáhnout ze šperkovnice svůj kalhotkový náhrdelník, lištičkovou brož a nehtům jsem dopřála trochu třpytu a nadýchané růžové.


Flakón voňavky Prada Candy je fešák s netradičním víčkem. Respektive vůbec žádné víčko nemá. Prostě jen lahvičku vezmete a fííí...stříknete.


Na vymazleném kulatokrabicovém balení sady vůně Prada Candy Florale je fajn i to, že se do ní po vyjmutí parfémů dají uložit hedvábné košilky a milostné dopisy...takže hej, krasavci (nejlíp metrosumdesát vysocí a kudrnatí muzikanti), neváhejte a pište! ;)


pátek 4. března 2016

Na návštěvě u mě doma...pojďte dál


Vítám vás po delší době v mém malém království, kde neexistují žádná pravidla. U mě doma se můžete jaksepatří uvolnit. Můžete drobit, můžete si na zem dát polštáře a povalovat se na nich, můžete si brát podle chuti pitinky z domácího baru, můžete si prohlížet (a pouštět) mou sbírku vinylů, můžete tancovat (i na stole, když odendáte vázu) a můžete si v mojí koupelně půjčit jakoukoli voňavku. Fakt. Chovejte se prostě přirozeně a klidně až drze. Dovoleno je všechno.

A teď už tu mám pro vás malou ochutnávku nějakých novinek, které jsem si v průběhu prázdnin pořídila. Vezmeme to pěkně popořádku.


Některé věci jsou už u mě stálice (třeba tahle dědou vyrobená dřevěná bedna na knížky), jiné ráda obměňuju nebo přidávám. Před nedávnem k nám přibyl barevný proutěný koš na prádlo, kterého je ale na špinavé ponožky věčná škoda, takže jsou v něm aktuálně časopisy čekající na přečtení.


Vyrobila jsem si zlaté ramínko a pověsila na něj svoje nejoblíbenější pruhované tričko, které si beru (pro štěstí) vždycky, když někam cestuju. Hlídá ho (pro jistotu) malá srnka.


Bez gramofonů myslim asi nemůžu žít. Určitě ne. Tenhle tyrkysový gramofon Crosley je můj třetí (slíbila jsem doma, že už poslední, tak snad...).


Mám ráda, když má všechno nějaké místo. Takže i oblíbené laky na nehty nenechávám jen tak někde povalovat, ale opatřila jsem jim skleněnou dózu se zlatým kováním. Organizování věcí, to je moje.


Koupila jsem si několik dřevěných táců s vyřezávaným dnem a používám je na všechno, co mě jen napadne. Třeba na konferenčním stolku mám jeden, ve kterém je aktuálně pětiletý deník "One line a day", kam si už pár let každodenně píšu své malé radosti, sklenice s květinama, svíčka a taky tenhle (s)prostý malovaný talířek.


Toaletní stolek na poklady kočičí (teda holčičí).
 

Nikdy si neodpustím malé detaily pro potěšení - třeba "tattoo námořnici" Fluff.


Keramický talířek na šperky, prázdninová kořist z Urban Outfitters.


Pokud přespávám někde jinde než doma, okamžitě tam zakládám "soukromý minibar" (to abych náhodou nestrádala). A doma zakládám minibary taky, se ví. Teď zrovna jsem na další z mých mintových táců nashromáždila oblíbené pití a dobroty a mám je po ruce hned vedle počítače. Člověk by se až divil, jak umím být praktická. ;)


Tyhle knížky patří mezi ty, které hodně ovlivnily můj styl. Pořád se k nim vracím, prohlížím je a dělám si poznámky, proto jsou plné různých papírků a záložek. Obzvlášť knížky od Kate Spade (zatím mám dvě) a knížky od Todda Selbyho (zatím tři) jsou moje nejvíc nejoblíbenější.


Nemám doma myčku ani televizi, ale mám plno diy květináčů, svíček, plechovek se sušenkama a vanilkový čaj. Je zvláštní, jak moc může okolní prostředí ovlivnit náladu, ale já jsem díky svým malým důležitostem a vůni vanilky doma šťastnější.

Děkuju, že jste přišli omrknout můj "domácí vesmír" a už teď se těšim zase někdy příště. ;)

PS: další články z mého domova si můžete připomenout tady: http://www.vintageblog.cz/jak-bydlim


čtvrtek 3. března 2016

Co všechno se skrývá v mojí kabelce

Svištění zipu znamená skoro vždycky předzvěst něčeho příjemného. Třeba když se zvuk zipu ozývá z chodby, znamená to, že někdo milý přišel zrovna domů. Poznám už i melodii zipu, kterou vydává futrál červené kytary Fender a to se pak brzy po tomhle zasvištění ozývají z našeho obýváku super songy, protože se můj muž připravuje na koncert. A taky rozepínání zipu může znamenat kdejakou čertovinu, ale dost už radši.

Tady se dneska bude zip rozepínat ryze počestně - bude to totiž zip na kabelce. Nedávno jsem zjistila, že za téměř 5 let, co tohle místo funguje, jsem na vás vysypala obsah svojí kabelky jenom jednou. Takže jdeme to nelichotivé kabelkové statistické číslo napravit. ;)


Kabelek mám jen pár, ale všechny je mám moc ráda. Výhoda je, že když k nim mám nějaký vztah, víc si jich hledím, udržuju je čisté, uklizené, dávám do nich jen své oblíbené věci a dělají mi zkrátka při každodenním používání větší radost. Aktuálně nosím s oblibou kabelku Gionni z Tykabelky.cz, kterou jsem dostala před několika lety jako dárek od mého muže. Kabelky Gionni vytváří Irové zamilovaní do Itálie a je to značka, kterou považuju v poměru cena/kvalita za jednu z nejlepších. Tahám kabelku od nich už tak dlouho a pořád je jako nová, bytelná a šik.

A co všechno se v ní tedy ukrývá? Vlastně všechno, co se mi nevejde do kapes kabátu: růžový sešit s pevnými textilními deskami se zlatým písmenem A, buclatý látkový přívěsek ve tvaru létajícího balónu, lepící notýsek "srdíčko", průhledná japonská propiska s pěti pastelovými barvami, kosmetická taštička, brýle Dior a Polaroid (Fujifilm Instax Mini 90).


Všechny moje kabelkové poklady střeží jahodový lesk na rty ve tvaru soba. 


Od značky L´occitane jsem si nic nepořídila několik let, nějak jsem na ni zapomněla. Ale letos jsem si na ni zase vzpomněla, když jsem šla v Krumlově kolem jejich obchodu. Přes prosklenou výlohu na mě mrkala prodavačka (což o to, to by se mnou za normálních okolností ani nehlo, na mě se můžete spolehnout), ale mrkla na mě i tahle kosmetická taštička. A to jsem byla rázem ztracená...(šlo se utrácet).


Teď spolu rozepneme další zip - zip u té žluté kosmetické taštičky - a podíváme se, co je uvnitř. Mám v ní svůj oblíbený parfém, balzám na rty, květované kapesníky, krém na ruce s bambuckým máslem od L´occitane, lesk na rty "sob", Bubble Gum cigárka a kulaté zrcátko.

Dvě moje oblíbené "černé nezbytnosti". Toaletku Black Amber Zara používám vždycky, když si chci připomenout Řím. Voní totiž přesně jako Řím (kam se hrabe Laura Biagiotti s parfémem Roma). Ale bude to zřejmě jenom tím, že jsem si v Itálii voňavku Black Amber v Zaře koupila a používala ji celý ten horkokrevný italský čas, a tak si teď kdykoli se navoním, vzpomenu na nezkrotné pouliční muzikanty, masivní Koloseum i na všechny černě oděné Italky, na křupavé bruschetty i na obrovské zmrzlinové porce. A pak je tu ještě hydratační balzám Chanel Rouge Coco Baume, jedna z mých nejzamilovanějších malých marnotratností.


Přiznávám se, že ve žvejkových cigaretách jedu už asi od svých pěti let. Začala jsem s tím na jedné pouti, kde jsem to tehdy přehnala s cukrovou vatou, s kulečníkem ve střelnici, na houpacích lodičkách a na ruském kole a kde jsem si dávala jednu žvejkačkovou cigaretu za druhou. Tak vznikla má nevinně decentní závislost, kterou všichni prodejci cukrovinek v mém okolí znají a někdy mi ze známosti ke krabičce žvejkocigaret dávají zdarma Pedro (a já se pak čistě obchodně ptám: "když si koupim tři krabičky, dáte tři Pedra?").


Rozdováděnou sadou krému na ruce a balzámu s bambuckým máslem (jejich parťáky s vůní růže jste mohli vidět v článku Dárky z lásky) se s vámi loučím a zip na kabelce pomalu, pomaloučku zapínám...