středa 7. ledna 2015

Jak si udělat nový rok šťastnější

Rozhodla jsem se, že...prostě že se budu mít hezky bez ohledu na okolnosti. Tý jo, říct tohle nahlas, to chtělo docela kuráž. ;) Tak třeba o letošních Vánocích. Nebyl sníh, lidi venku byli naprdnutí a stížnosti, že "letos zase chybí vánoční nálada" jsem slyšela ze všech stran a dokonce mi o svátcích ucho okupovaly řeči "jak je ten prosinec/život/svět hrozný nebo jak jsme my/stát/svět dopadli". Za takových okolností by bylo snadné podlehnout a nechat se smést lavinou nešťastenství a reptání, jenže to není nic pro mě. Ou nou. A tak mi ze sluchátek vyhrávali Jackson 5 v čele s malým Majklem, doma jsem měla všude rozvěšená světýlka, v hrnku blahodárné kakao, k snídani skořicové palačinky, po boku svého veselého muže a zimní čas nemohl být lepší...ano, bez ohledu na okolnosti. A bez ohledu na okolnosti, na okolí a společenská dogmata mám v úmyslu ve "vánoční" (rozumějte "dobré, slavnostní a vděčné") náladě pokračovat a užívat si každý den. Jaký si to uděláš, takový to totiž máš.

Jsem schopná si v obchodě (dlouho jsem si myslela, že to dělám ne-ná-pad-ně, ale prý ne) zatancovat, když z reproduktorů hrají nějaký super song, taky jsem schopná nadchnout se těmi nejbláznivějšími nápady, tužky brousím ořezávátkem ve tvaru růžového jednorožce, když prší, tak mi to vůbec neva, baví mě malovat prstem do sněhu a občas dost nečekaně změním směr. Možná si kvůli tomu někdo bude klepat na čelo (a mně to bude úplně jedno, protože s někým takovým bych kámoška stejně nikdy nebyla), ale taky se možná někdo přidá (to se mi stává naštěstí docela často). Prostě - jestli je něco podle mě opravdu nevhodné (doopravdické faux pas), tak je to být za každou cenu důležitý, dospělý a extra důstojný (auů). Jsme tu kvůli radosti (nemyslím u mě na blogu, i když to snad taky, ale v našich životech jsme proto, abychom se těšili a radovali se) a já mám v plánu to v tomhle směru letos docela rozjet - to je moje letošní předsevzetí numero uno. ;) Protože život má být jízda, má to být spontánní dobrodružství a zábava (štípněte mě, jestli se mejlim). I když stereotyp znamenající "smrádek a teplíčko" může někomu vyhovovat, já mám vážně o moc radši "čerstvý vzduch".

Takže žádné novoroční sliby typu "nekouřit, zhubnout, naučit se afrikánštinu". Moje hlavní letošní předsevzetí a úmysly mají jasnou podobu:

Řídit se tím, co říká diář
Diář od Kate Spade, který tu letos budete vídat, má jednu takovou libůstku. Jakmile skončí jeden měsíc a začíná nový, přijde Kate s nějakým nápadem či mottem, v jakém duchu by se následující popsané listy mohly nést. Lednové poslání "lose your head in the clouds" se mi náramně zamlouvá. To je přesně to, co mám v plánu udělat. Ztratit hlavu v oblacích, snít a nechat se trošku svést modrorůžovými oblaky, ze kterých teď v lednu bude asi občas ještě padat peří. Zkrátka kdyby se někdo v lednu ptal, kde jsem nechala hlavu, tak víte, kde ji hledat.


Napsat to na papír
Uzavřít starý rok a vejít s čistým štítem do toho nového (ještě lepšího) je lehčí, pokud to člověk "hodí na papír", tzv. zhodnotí. Koneckonců, lidi pořád něco hodnotí (nejradši bohužel jiné lidi), tak proč se nezaměřit na sebe, své vlastní úspěchy, loňské karamboly i letošní plány? Taková sebereflexe se hodí vždycky, na začátku nového roku se ale přímo nabízí a nastrkuje. Zrcadlo - anó, tak se tomu říká. Takže jsem letos zase vzala papír, pero, nalila si čistého vína (dvě...nebo tři decky) a sepsala upřímně a popravdě, jak to bylo a jak to bude, tedy - jak by to mohlo být. "Zrcadlo" jsem pak umístila na dobře viditelné místo, aby mi kdykoli připomnělo plánované změny. Když to všechno vidím černé na bílém, je snazší si uvědomit chyby a taky je snazší dělat racionální (i ty trochu bláznivé - na ty jsem expert) plány a hlavně je pak realizovat.

Otočit list v kalendáři a podívat se...
...podívat se, kam letos určitě zase pojedu. ;)


Dělat si snídaně do postele
Aspoň jednou nebo dvakrát do týdne. A neexistuje žádná doopravdická výmluva, proč by to nešlo. Jde to, pokud člověk chce. Jde to, pokud je v lednici aspoň jedno vajíčko a pokud má člověk aspoň trochu chuť se radovat ze života - a nejlepší je začít s tím hned ráno. Vlastně začít s tím hned teď.


Blbnout...víc
Měla jsem teď pár těžkých dnů ve společnosti krvežíznivé paní Migrény, kdy jsem nemohla dělat vůbec nic. Nic číst, nic psát, malovat, pracovat, vařit, radovat se, nemohla jsem se dívat na filmy, nikam jít ani si zpívat. A můj muž se o mě staral a utěšoval mě, že až mi bude (brrrrzy) dobře, že budeme zase blbnout. A to mi nemusel říkat dvakrát. To je totiž velká motivace pro nemocnou Vivi...že bude zase blbnout. To mě totiž baví ze všeho nejvíc. Ráda se směju, ráda říkám lidem hezké věci, ráda jen tak tancuju, ráda dělám skopičiny, ráda se usmívám u pitomých filmů a ráda cucám čtyři bonbóny najednou. Prostě když mi někdo slíbí, že se bude zase brzy blbnout, o to rychleji se uzdravím. Dokud se totiž blbne, tak se žije. Jinými slovy - nebrat sebe, ani ostatní a už vůbec ne problémy tak děslivánsky vážně, to je dobrý způsob, jak mít šťastnější rok.


Malá oslava každý den
Někdo by mohl říct, že "todle tedy rozhodně nejde, že na oslavování každého dne není čas, že na to není ani nálada, a že na to možná nejsou ani peníze". A někoho takového bych se hned zeptala, kdo mu slíbil, že bude žít věčně a kde se dá ta smlouva s ďáblem podepsat? Protože třeba mně nikdo víc životů neslíbil (ach jo), takže chci (je to moje milá povinnost) oslavovat každý den, a dobře vím, že to jde. Že i když někdy pracuju deset dvanáct hodin denně, a že i když se ke mně během dne občas seběhnou všechny nepříjemnosti, jaké si jen dovedu představit, že i když mě něco bolí (duše nebo ta zatracená hlava), přesto to není důvod k tomu mračit se na celý svět (a hlavně ne na ty nejbližší) a zahodit nepodařený den do koše, jakoby to byl nějaký bezcenný papír nebo složenka.

A navíc - i blbounkovské dny se dají vylepšit, i kdyby to mělo být "za pět minut dvanáct". Nemusí být u toho zrovna pravé francouzské šampaňské a jahody (ostatně, teď v zimě stejně nemají žádnou chuť), ale zkrátka malá oslava dne může představovat cokoli, co člověku dělá hezky - hrnek s pomerančovým čajem, krásná knížka od Vánoc, přitulení se, kino, dobrá muzika (vždyť víte, co umí oblíbený song udělat s náladou a jak člověk díky němu chytne červeň do tváří) nebo horká vana. Prostě cokoli, díky čemu si jeden uvědomí, že každý den je vzácnost. Lidi si často začnou života vážit, až když se jim stane něco zlého (takových už jsem viděla až moc), takže vím, že mnohem lepší a rozumnější je vážit si ho teď - teď, kdy nám je v podstatě dobře a kdy nás maximálně tak občas "pálí dobré bydlo". Je to přece náš život! A je jenom jeden. Jedinečný.

Tak ať je ten náš nový rok báječný, odvážný a plný zážitků - prostě přesně takový, jaký si ho uděláme.




PS: na závěr tu mám pro vás malý bonus - něco důležitého a milého, čemu určitě stojí za to věnovat dvacet minut svého času - film Motýlí cirkus, který si tu teď můžete rovnou pustit. Jeho hlavnímu hrdinovi (Nick Vujicic) sice chybí horní a dolní packy, ale srdce má přesně, ale úplně přesně tam, kde má být, což ukázal i ve své knížce Život bez hranic, která je skvělá a hodně inspirující. Tak tedy - stiskněte "play", rozbalte oříškové karamely a užijte si tenhle film, ať už ho znáte nebo ho právě teď uvidíte poprvé.


75 komentářů:

  1. Krásny krásny KRÁÁÁSNY článok! :) Tiež mám pocit, že sa okolo mňa premávajú samí negatívne naladení a/alebo dôležití a/alebo večne nespokojní ľudia, to sa človek nemôže už ani previezť autobusom, aby si zase niekde v priebehu 10 min nevypočul ako sa kto má zle a pod. Veľmi pekne si to vystihla, netreba sa nechať "nakaziť" :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vzkaz pro všechny:
      děkuju vám za úžasné komentáře, udělaly mi velkou radost a musím moc ocenit:
      - že jsme tu spolu tak krásně naladění na stejnou notu
      - že většina z vás článek pochopila, a že s drtivou většinou z vás bych chtěla být kámoška ;)
      - že jste si pustili film "Motýlí cirkus", a že vás - stejně jako mě - dojal
      - že jste tak milí, citliví a plní chuti do života
      - že mi píšete, že vás můj blog inspiruje a těší (to je pro mě prostě úžasné)
      - že si všímáte takových pididetailů, jako jsou růžová párátka ve tvaru králíčků ;)
      - že mi pomáháte vytvořit na internetu místo, kde se nezávidí, nepomlouvá, kde je dobře a veselo, kde se lidi můžou spokojeně usmívat a kde se zapomíná (aspoň na chvíli) na starosti
      ....DĚKUJU ♥

      Vymazat
  2. Krásný článek, doplněn nádhernými fotkami. Těším se na další! :))
    Dobroty od A

    OdpovědětVymazat
  3. Ach Vivi, já Tě miluji :-D Krásný článek, tolik optimismu, radosti ze života a tolik pravdy. Já patřím k těm lidem nakaženým negativismem a reptáním, pořád řeším, co je špatně, co bylo a bude, ale díky Tobě se stydím, že si neužívám to, co je teď. Díky za úžasný článek a kopnutí do zadku! :)

    OdpovědětVymazat
  4. Skvělý článek, podle toho, co píšeš, my bychom se mohly kámošit na první dobrou :)
    Vivi, ať se ti daří stále držet tuhle veselou a inspirující náladu a atmosféru, lidi, jako jsi ty, svět prostě potřebuje :)

    OdpovědětVymazat
  5. Uzasny clanek, Vivisku! Clobrda se ma radovat ze zivutku o 106 a uzivat si kazdou minutu! Vsak od toho tu jsme! :) Nejni cas na nejake stezovani a spatnou naladu! Zlaticko a filmecek je uplne super, you made my DAY! Pusu! Misa Orechovska :)

    OdpovědětVymazat
  6. Ahoj Vivi, nádhenrý článeček! To Zrcadlo jsem si dělala taky. Je to hodně zajímavé a psala jsem to týden. Nebylo jednoduché si věci přiznat! :)
    Přeji ti nádherný Nový rok bez ohledu na okolnosti! Mám tě ráda. Tvoje Binn

    OdpovědětVymazat
  7. Vivinko, moc krásný článek a to video na konci, nádhera. Opravdu záleží na úhlu pohledu. Nicka mám moc ráda, jeho kniha je tak inspirativní i celý jeho život je zázrak... :-) :-)

    OdpovědětVymazat
  8. Vivi, tolik moudrosti, Ty by jsi měla být "naklonována"!!!
    Říkám si, jaké mám štěstí, protože jsem našla mojí Pollyannu ze "Hry na radost" ( film na You Toube Pollyanna 2002 CZ), už dávno,
    Tebe-,tvůj blog:-))) !!!
    Doufám, že naučíš tu "hru na radost" co nejvíce lidí:-D!!!
    Zato doufám, že i ta migréna se u tebe nakazí:-))) a změní se ve stavy absolutního blaha na těle!!!
    Kdo jiný by si to zasloužil:-D

    OdpovědětVymazat
  9. Páni, krásny článok !!! :) Len ono to niekedy nejde, keď okolnosti sú zrazu silnejšie ako tá túžba mať šťastný rok :)

    www.korytna.blogspot.sk

    OdpovědětVymazat
  10. Oooh Vivi, přesně to jsem potřebovala číst, už jsem si začínala myslet, že to není normální, užít si krásné Vánoce a těšit se na další báječný rok, který právě začíná se vším tím báječným, co nám nabízí...Říkala jsem si, že jsem prostě asi blázen, šťastný blázen. Stačí mi ke štěstí, když děti nestonají a jsme všichni spolu.
    Díky za Tvůj příspěvek! Báječný nový rok Ti přeji. Šárka

    OdpovědětVymazat
  11. Proč tolik lidí nechápe, že jsme tu, abychom si to užili? Jiný důvod není.

    Krásný článek!

    OdpovědětVymazat
  12. mna vedia velmi otravit cudzi ludia ked sa spravaju sprosto a su kysli a len hundru. opat krasny clanok Vvivi :) a este prajem vsetko len to naj do Noveho roka!! :)

    perlaoreneta

    INSTAGRAM: dominikamr

    OdpovědětVymazat
  13. Udělala jsi mi tímto článkem obrovskou radost. V poslední době se na mne vše sesypalo a až jedna má kamarádka mi doporučila tvůj blog. Prý mi spraví náladu. Měla pravdu, ale nešlo jen o momentální spravení nálady. Dodala jsi mi zase chuť věci měnit, užívat si malých radostí, tvořit a dokonce jsem začla i předělávat svůj byt, kde jsem zůstala sama po rozchodu s přítelem a vše tam na mne padalo. Vymalovala jsem (sama), nakoupila věci podle tvých typů a inspirovala jsem se tvým stylem a dnes se domů těším, protože je mi tam zase krásně. Děkuji ti Vivi za tvůj blog, který je lepší než všechny antidepresiva. :-) Štastný rok! Jana

    OdpovědětVymazat
  14. Krásný nový rok i Tobě Viv. Napsala jsi to krásně a souhlasím s Tebou. Taky jsem se rozhodla užívat si ten život bez ohledu či navzdory okolnostem. A světe div se, ono to jde. Všechno je jen o přístupu. A ty ho máš báječný, to je jasný :) Těším se na další rok s Vintage blogem a doufám, že těch let bude ještě spousty, spousty!!:)

    www.madeinles.blogspot.com

    OdpovědětVymazat
  15. tak jsem u filmu posmrkala dva kapesníky a usoudila jsem, že je mojí morální povinností cíleně otravovat všechny členy rodiny, dokud se na film taky nepodívají:) Děkuji za krásné, přenádherné zpříjemnění dne.

    OdpovědětVymazat
  16. Jsi pro mě velká inspirace Vivi a doufám, že nikdy nepřestaneš psát, fotit a rozveselovat. Úžasné!
    E.

    OdpovědětVymazat
  17. Vivinka, napísala si to krásne a zhltla som celý článok na jeden šup :) Krásne a inšpiratívne ako vždy. Poviem ti, ja už si niekoľko týždňov vravím, že tento rok bude mega super skvelý (ženská intuícia, vieš) , lebo som chcela uzavrieť ten minulý a začať tento super truper úžasne - a máš ty pravdu, každý jeden deň si zaslúži byť malou oslavou, nech sa deje čo má. Teraz na chvíľu odkladám skúškové skriptá a smutné očká (to vieš, bola som dnes odprevadiť na letisko na pár týždňov niekoho, koho by som tých pár týždňov radšej mala pri sebe), zhlboka sa nadýchnem, idem si spraviť kávičku a stlačiť play. Nádherný 2015 Vivinka!!! ♥

    OdpovědětVymazat
  18. Ahoj Vivi!
    To s tebou naprosto souhlasím! Proč se radovat jen občas? Když by to mohlo jít pořád - s malými pauzami. :-)

    No vidíš to a já si zase ořezavám tužky krásnou růžovou MP3! ;-) ♥

    U nás je zatím bílo stále! :-) A je to nádherný pohled! :-)

    Ojoj! Migréna! Ach to je mi tě líto. Na migrénu svého času dost trpěla moje mamka. Není ti co závidět. :-( Já mám zase trable s okem - mám v něm vysoký tlak a tak čas os času přepadne veká bolest v oku, ale já se utěšuji vždy tím, že ta bolest pomine a že bude zase krásně. :-)

    Tak jsem koukla na ten film a je senzační! A má tak velkou pravdu! Vždyť každý jsme jako ta housenka, ze které se vylíhne motýl. Jen si to uvědomit. .-)

    Vivi měj krásný den. :-) Ahoooooooooooj! :-)

    Mimochodem, Tomíčkovi to taaaaak mooooc sluší! Úplně přesně jsi vychytala tvářenky! -D
    Diář máš krásný a ten kalendář jsem obdivovala už minule. ;-)

    Ahoooooooooooooooooooj! :-)

    OdpovědětVymazat
  19. Milá Vivi,

    film mě neskutečně oslovil, a proto jsem si o Nickovi začala hledat více informací, projela jsem více videí (třeba písničku Something more - nádhera nebo jeho motivační video) a zjistila jsem, že se svou manželkou vydali novou knížku Love without limits. Nevím teda, jestli už je dostupná i u nás, ale Život bez hranic se chci pokusit někde najít.:-) Celý Tvůj článek je krásně pozitivní a vykouzlil mi úsměv na tváři.:-) A jo, máš pravdu, tento rok pořáááádně rozjedem! ;-) Už se těším! Wooohoooo! :-D :-)

    Krásný den!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A hlavně, teď jsem si vzpomněla, co jsem ještě chtěla připsat.:-D Ty párátka ve tvaru králíčků jsou perfektní! :-)

      Vymazat
  20. dokonalej článek, krásnej blog, výborný fotky, fakt píšeš úplně úžasně!!:)
    Jakub Janata fashion blog

    OdpovědětVymazat
  21. Strašně ráda tě mám. Jitka

    OdpovědětVymazat
  22. Vivi, až budete potřebovat hlídání pro Tomíka, tak brnkni! Tetička si ho pomuchluje! Jinak krásný článek, film spouštím a karamelky si koupím na večer k mé oblíbené pohádce Král drozdí brada :)

    OdpovědětVymazat
  23. Aj ja sa musím pripojiť k zástupu, ktorý tlieska krásnemu článku od teba Vivi... je ako postrčenie k správnemu vykročeniu do nového roku, ďakujeme :*... Tešte sme sa z každej malej maličkosti, ktorá nás stretne! :)

    OdpovědětVymazat
  24. Já věřím, že některé infantilní nápady myslíš trochu s nadsázkou, protože asi nechceš zamrznout v chování věčné studetky. Btw. Co se takhle zaměřit už na miminko a užívat si roztomilostí s ním.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zaměřit se už na miminko? Dospělí již nemají nárok být bezprostřední, hraví a spontánní? Potřebují k tomu zprostředkovatele ve formě miminka? Musíme všichni zapadat do konceptu správného dospělého chování, do stereotypu o tom, kdy je správný čas na vdavky/ děti/ určitý typ sebeprezentace? Radit někomu (anonymně), že je již vhodný čas na pořízení potomka, mi přijde krajně nevhodné. BTW, co takhle být navždy věčnou studentkou a užívat si radosti mladého života? Je to jen o úhlu pohledu a o prioritách, které nikdy nebudeme mít všichni stejné, a to je třeba respektovat. Peace. :-)

      Vymazat
    2. Sandro, naprostý souhlas. Napsala jsi to přesně tak, jak to cítím i já a řekla bych, že jak to cítí mnoho z nás. Kdo má komu co radit, kdy je čas na dítě nebo na dospělácký život? Doufám, že v podání tohoto anonyma nebudu ani já, ani Vivi, ani Sandra a mnoho dalších z nás nikdy "dospělými". :o) Vivi, jsi úžasná a chovej se prosím klidně jako věčná studentka -navždy, já (a rozhodně nejen já) to miluji.
      Míša N.

      Vymazat
  25. Má nejmilejší Vivi,

    hlásím se a přitakám za každým slovem tvého nádherného článku...ach, jak s tebou souhlasím! Všechno je totiž v našich rukou a síla myšlenky má až příliš velkou moc na to, abychom byli negativní, no ne? Tvoje postelová fotka mě neskutečně baví...mám chuť si tam k tobě hupsnout, zachumlat se pod pletenou deku a HLAVNĚ si napíchnout nějakou dobrůtku z talířku tím fantastickým růžovým králíčkem! :-D Děkuji za tvá nádherná slova a za to, jak to všechno umíš nádherně napsat...a přitom ještě přesně vždycky víš, co si myslím...jak to jen děláš? ;-)

    OdpovědětVymazat
  26. Ten pejsek má krásný obleček. A líbí se mi název té knihy. Všechno nejlepší v novém roce, Vivi.

    OdpovědětVymazat
  27. Moja milá Vivinka, tvoj blog je pre mňa veľká láska. Objavila som ho pred rokom, a zostávam verná. Tvoja hravosť a to, ako vieš svojím elánom nakaziť ostatné, to je pre mňa naozaj srdcová záležitosť. Prajem ti do nového roka, nech máš more fantastických nápadov a nech si stále taká aká si doteraz. Tina♥

    OdpovědětVymazat
  28. Je to super, že je to fakt všechno v hlavně....:) posílám fajn článek na zlepšení každého dne: http://zena.centrum.cz/deti/zajimavosti/clanek.phtml?id=805090#utm_source=atlasHP&utm_medium=stylebox&utm_term=position-5
    Venda

    OdpovědětVymazat
  29. Moc ti děkuju za článek, je opravdu úžasný :) A při filmu jsem brečela jak želva, nádhera :)

    OdpovědětVymazat
  30. Milá Vivi , děkuji Ti , že jsi mi ukázala úžasnou motivaci....krááááása...

    OdpovědětVymazat
  31. Krasny clanek, Vivinko! Tohle by mela byt povinna cetba pro vsechny skarohlidy. A bez blbnuti by to neslo, talze blbnu i treba v praci a trsam si za stolem pripadne blbnu vselijak s kolegy. :)

    OdpovědětVymazat
  32. Moc pekne napsane😄 ja mam v urcitem smeru stereotyp rada, vetsinou kdyz se mi zda, ze se nudim, prijde takova jobovka, ze jsem rada, kdyz se veci vrati do svych koleji. Ale jinak si myslim, ze zivot ziji pestry a rozhodne se nenudim😄😄😄

    OdpovědětVymazat
  33. Dokonalé nakopnutí, které ted potřebuji jako sůl. Díky!!!
    A nádherný blog-LOVE!
    Pett

    OdpovědětVymazat
  34. Vzkaz pro všechny:
    děkuju vám za úžasné komentáře, udělaly mi velkou radost a musím moc ocenit:
    - že jsme tu spolu tak krásně naladění na stejnou notu
    - že většina z vás článek pochopila, a že s drtivou většinou z vás bych chtěla být kámoška ;)
    - že jste si pustili film "Motýlí cirkus", a že vás - stejně jako mě - dojal
    - že jste tak milí, citliví a plní chuti do života
    - že mi píšete, že vás můj blog inspiruje a těší (to je pro mě prostě úžasné)
    - že si všímáte takových pididetailů, jako jsou růžová párátka ve tvaru králíčků ;)
    - že mi pomáháte vytvořit na internetu místo, kde se nezávidí, nepomlouvá, kde je dobře a veselo, kde se lidi můžou spokojeně usmívat a kde se zapomíná (aspoň na chvíli) na starosti
    ....DĚKUJU ♥

    OdpovědětVymazat
  35. Krásný článek :)
    www.svetkossmetiky.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
  36. Mně se po tobě tak stýskalo, no vážně. Ty mi úplně mluvíš z duše - obzvlášť ohledně té nálady lidí, proto se nedívám na televizi a upřímně nesleduju ani žádný novinky na netu. Jsem sice potom jak kulturní neznaboh, ale neznaboh s dobrou náladou a na tom záleží, ne? :)
    Sice teda nejsem věčný optimista jako ty a něco řeším opravdu jako italská herečka z telenovely, ale snažím se těšit z maličkostí....tak jako ty! :)
    Jsem za tebe hrozně ráda. Za to, že jsem začala psát svůj vlastní blog a dostala se tak k tobě. :) Ty seš jednoduše nakopávač energie a ztělesněním toho, co doopravdy znamená "be kind". :) ♥

    www.infinitetreasure.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
  37. Taky mi nějak podobný typ článků chyběl :) Vivi, přeju krásný nový rok :) Určitě bude ještě lepší než ten minulý!

    OdpovědětVymazat
  38. Milá Vivi a dá se to někde podepsat? ;o)
    Naprosto souhlasím se vším a sama se snažím praktikovat něco dost podobného. A ono to funguje.
    Takže výmluvy typu že není čas / peníze / nálada jsou vážně jen kecy pro lidi, kteří prostě nechtějí...
    Přeji Ti do nového roku spustu úspěchů, spokojenosti, smíchu, radosti a blbnutí až do alelůja ;o).
    Ať se Ti daří žít dál život jaký chceš a ať jsi stále tak spokojená a miloučká jako doteď!
    Díky za každý nový článek a radost (a růžové králíčky ;o)) v něm!
    Pac a pusu D.

    OdpovědětVymazat
  39. Nádherné plány do nového roku Vivi, nechávám se inspirovat a budu se opičit. Snad to moc nevadí :)

    Spotřebováno - Prosinec 2014

    OdpovědětVymazat
  40. Krásné plány do budoucna, doufám, že ti všechny vyjdou a já se mezitím nechám inspirovat:)

    OdpovědětVymazat
  41. Ach Vivi, sama bych to nebyla řekla líp. Však jsem taky na blogu hodnotila o sto šest. Jen doufám, že už tě migréna opustila a že se už směle pouštíš do všech těch krásných plánů :) Přeju ti (i když trochu opožděně) jen to dobré do roku 2015 a těším se na další vlny inspirace tady na blogu :)

    http://www.obycejny-blog.blogspot.com

    OdpovědětVymazat
  42. Ahoj prosím, kde kupujes rifle paper co??? Primo ve statech i se clem postovný a vším ostaním? Nebo más nejaké jiné doporučení? Děkuji;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Ajo, přesně tak - rifle paper co. je přímo z USA: https://riflepaperco.com/shop/calendars/2015-travel-the-world-wall-calendar/ Ne vždycky platím z Ameriky clo, záleží hodně na celnici, popř. na tom, zda odesílatel uvede na zásilku, že se jedná o "dárek" - to se pak dá zpravidla clu vyhnout. ;-)

      Vymazat
    2. Aha...no na stránkách píší, že se na poštovném domluvite, kolik ti dali napr. na ten kalendar postovneho? A napsali ti ze jde o darek bez problemu?

      Vymazat
    3. I s poštovným stál kalendář 48 dolarů, ale nijak jsem poštovný nesmlouvala nebo nedomlouvala, to mě nenapadlo. ;)
      Do poznámky k objednávce jsem připsala, že je to dárek, takže to jako dárek poslali a clo se tedy neplatilo žádný. Dělám to tak u všech objednávek ze států a někdy to vyjde a někdy clo zkrátka musím zaplatit (i když to bolí jako čert). ;)

      Vymazat
  43. Ten pejsek mě dostal, je nej :)

    OdpovědětVymazat
  44. Moc vám všem děkuju za komentáře a milé vzkazy, jste nejmilejší. ;-) ♥

    OdpovědětVymazat
  45. Ty odstavce o tancování a dělání skopičin jsou super. Fandím ti a přidávám se! :)

    OdpovědětVymazat
  46. Do nového roku nepatří předsevzetí, do nového roku patří pořádná nástěnka! :)

    OdpovědětVymazat
  47. Ted uz nezbyva nic jineho nez se nakazit tvym zivotnim optimismem a elanem, ktery me chybi, ale ucim se to zmenit. :) Clankem jsi me namotivovala a hned jsem dostala par napadu, jak si vylepsit novy rok. :) Vivinko hodne pis, nejak nas v posledni dobe zanedbavas. Tva verna ctenarka Misa, ktera kazdy den vyhlizi novy clanek. :)

    OdpovědětVymazat
  48. Musím si koupit taky nějaký krásný tác do postele na snídaně. :) A taky jsem vážně dostala chuť na jahody a sekt! No co, dám si alespoň ten zelený čaj, co se jmenuje jahoda v šampaňském... :)

    OdpovědětVymazat
  49. Souhlasím.....jak se ke všemu postavíme,záleží jen na nás....a každej den je malý zázrak...i kdyby je na pět minut,tak malá oslava každý den,trochu tance a zpěvu...nás nezabije,ale posílí...a jak,že jsme to dopadli?Já myslím,že úžasně...protože žijeme.....

    OdpovědětVymazat
  50. Teš sa s každého dňa ... kieš by to robilo viacej ľudí

    OdpovědětVymazat
  51. To je divné, to je divné - copak se stalo Vivi, že vůbec nepíše? :(

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nad tím přemýšlím taky už pár dní co sem chodím pořád okukovat a pořád nic... :(

      Vymazat
  52. Vivinko, kde je tě konec? :-(

    OdpovědětVymazat
  53. Šťastnou náhodou jsem se dstala na Váš blog, přečetla si tento článek, shlédla nádherný film Motýlí cirkus a věděla, že jste moje krevni skupina:-)

    OdpovědětVymazat
  54. Nádherný motivační článek! Musela jsem se usmívat po dobu čtení (teda až na tu migrénu.. :( )

    OdpovědětVymazat
  55. Nádhera, děkuji :-), i když se slzami v očích po shlédnutí filmu.

    OdpovědětVymazat
  56. Vivinko kdepak jsi,co se s Tebou děje? To si přece my,Tvé věrné čtenářky,nezasloužíme že nás necháváš bez informací !!! Alespoň krátkou větičku napiš!

    OdpovědětVymazat
  57. Dovolila bych si Vám tu napsat to samé, co jsem zveřejnila na Facebooku. ;)

    Oznámení pro mé milé fanoušky, čtenáře, přátele a lásky...

    Pět týdnů ticho, já vím...Ale bylo to ticho neplánované, nečekané, způsobené extrémním množstvím práce a takovou spoustou starostí, že kdybych je všechny rozložila na hrby třem velbloudům, sotva by je vláčeli (a to unesou hodně). A jak jsem se tak se vším potýkala a prala (mám tyhle výzvy docela ráda...člověk díky nim pěkně zocelí a zmužní) ;), reálný svět mě lapil do svých praciček, takže jsem vypustila blog, tím pádem jsem nechodila ani na FB (protože facebookovské stránky používám jen v rámci blogu), ale snažila jsem se aspoň poctivě odepisovat na všechny vaše e-mailové zprávy a dotazy (ačkoli ještě v mejlové schránce pár restů mám, ale postupně odpovím každému) a zkrátka nenapadlo mě, že je tu po mně sháňka. Neměla jsem tušení, že si tady na blogu i na FB takhle hromadně děláte vrásky na čele a mrzí mě, že jsem si to neuvědomila a nevydala dřív tiskové prohlášení, že jsem živ a zdráv. ;)

    Ale jedno vám chci každopádně říct - ať se děje, co se děje, vždycky na vás budu myslet a vždycky se nakonec zase ukážu - ať už budu mít moře práce, zánět spojivek nebo mě unese arabský šejk, prostě nakonec se zase (aspoň na chvíli) objevím. Jen vás chci poprosit, abyste - kdyby někdy zase nastala situace, že se prostě nebudu moct ozvat a vytvářet články - nepanikařili, nebáli se a zkrátka věděli, že i když nějakou dobu nejsem online, všechno je v pořádku (kdyby totiž něco v pořádku nebylo, kdyby mě třeba přejel školní autobus, mám domluveno se svým mužem, že vás o tom bude zčerstva informovat). ;)

    Víte, ten blogový svět je krásný. Interesírující. A milý. Ale taky je občas vyčerpávající, časově hodně náročný a v mnohém zavazující. A taky blogerovi hrozí nebezpečí, že najednou se dívá na svůj život hledáčkem fotoaparátu, namísto aby ho skutečně žil. Virtuálno může být zkrátka opravdu úžasné, ale člověk musí najít rovnováhu a zlatou střední cestu, aby nevyměnil sezení u počítače a webové stránky za kamarády ze střední školy, za kino, za roztomilé kavárny, za cestování nebo loďky a pikniky (až bude teplo). A to bych právě ráda - našla ten zlatý střed, který mi umožní radovat se s Vámi na blogu, ale zároveň naplno a aktivně žít ve světě, kde svítí slunce bunce. Určitě mi rozumíte, já to vím. A děkuju za to.

    A co mám ještě na srdci? Že mi chybíte. Že mi chybí psaní a focení a všelijaké ty naše legrácky a blbnutí na blogu, na které teď prostě nebylo kdy. A že čichám ve vzduchu, že za rohem už čekají trochu klidnější časy, a že se na blogu zase brzy uvidíme. Těším se na to moc.

    Tak tedy na viděnou....
    Vaše Vivi

    OdpovědětVymazat
  58. Vivinko příště nás tolik netrap :) ! Stačí předem malá větička :) Díky ,že jsi napsala a přeji až máš klidné a pohodové dny.

    OdpovědětVymazat
  59. Vivi kde jsi prosím koupila ten dokonale roztomilý pletený návlek na hrníček? Je perfektní! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Dani, kabátek na hrnek jsem koupila v Marks&Spencer, ale je to už asi dva roky zpátky a byla to vánoční sada (ještě s horkou čokoládou a lžičkou). ALE...napadlo mě, že něco podobného by mohly nabízet šikovný holky na Fléru, hned jsem zapátrala a našla tyhle návleky:
      http://www.fler.cz/zbozi?where=zbozi&search=svetr+hrnek
      Když tě nějaký zaujme a nebude zrovna ve "tvé barvě", tak zkus požádat o upletení kabátku v jiné barvě, většina prodejců z Fléru vyhoví. ;)
      Pa pa

      Vymazat