Můj kufr letí pryč. A co je v něm?

Můj kufr letí za chvíli do Paříže a mě bere s sebou. V aktuálním hektickém čase nepotřebuju nic víc, než se konečně zastavit, popíjet malá kafíčka na Montmartru, prohlédnout si všechny poklady na jednom z největších trhů St. Ouen, ráno se rozcvičovat svižnou půlhodinovou procházkou od bytu až k "Naší paní" - Notre Damu a vychutnávat si podzimní Paříž, protože na podzim je podle mě nejkrásnější. Tak teď momentálně balím a snažím se prosbami i psíma očima (marně) přemluvit svůj kufr, aby se maličko, aspoň trošku nafouknul...

Zleva: růžové saténové ramínko, kufr s nálepkami, průvodci Paříží, saténové košilky, tělové mléko Annick Goutal Un Matin d'Orage, oblečení, retro brýle a štětec Coastal Scents Pink Kabuki.

Občas ještě vytáhnu na světlo světa můj starý foťák. Tentokrát se pokusil zvěčnit přípravy na cestu do Parisu, a i když mu to moc dobře neostří, jsem pořád ještě ráda, že ho mám (a přibalila jsem ho).

 Zleva: šifónové vintage šaty se třpytivou aplikací v barvě borůvek, stříbrná hvězda (ozdoba na stromeček - už s tím pomalu začínám blbnout), krajkové malé černé a koktejlky s kamínky.

Vždycky si s sebou beru několikery společenské šaty. Pokaždé je užiju, i když to třeba dopředu vůbec neplánuju. Krajkové šaty na všechny možné způsoby hrají prim, ale tentokrát jsem si přibalila i něco výraznějšího.

Zleva na fotce: tělové mléko Fleurs de Bach, tvářenka v tyčince v červeném obalu s puntíky, vanilkový tělový olej, mini krém, retro zrcátko, pleťová mlha "Bunny" od Tony Moly, balzám na rty Rosebud Salve (Minted Rose), dětský jablečný antibakteriální krém na ruce Dulgon, olejíček Tiaré, čistící pleťový krém Dr. Hauschka, pěna Urban Decay, třešňový "zázračný kelímek" Oriflame, víceúčelový pudr na tělo a vlasy od Dr. Hauschka, kosmetický kufřík Elizabeth Arden a tvářenka Hervana od Benefitu.

*

To je jen pár věcí z mojí kosmetické taštičky. Vypadá to, že si beru snad všechno, co mám v koupelnových poličkách, ale kdo mě zná, ten ví, že tohle je jen zlomek. ;-)

 Zleva: dopisní karta Moleskine, brož "Karkulka", pruhované tužky Green Gate, francouzská letecká washi páska a diář Malý princ Moleskine.

Ať už cestuju kamkoliv, beru si s berou vždycky dopisní kartu Moleskine (tahle je v námořnicky modré barvě a hodí se k mému diáři). Karta Moleskine vypadá jako dopisní obálka, uvnitř je 8 stránek a praktická kapsička. Jak postupně zdolávám místa, města, výstavy, kavárny, věže a obchody, prázdné stránky se zaplňují mými poznámkami, vstupenkami, nálepkami, účtenkami nebo hezkými obaly od malých čokolád - to všechno mi dokáže atmosféru dovolené přesně připomenout i po létech snad ještě víc, než fotky v albumech.

Před pár týdny ode mě dostal můj muž ráno k snídani nečekaný dárek. Koupila jsem mu na Aukru dva Cestovní průvodce Paříží a okolím, protože bez nich bychom nemohli nikam jet; na první straně se totiž píše: "Nepouštějte se na cesty, pokud jste si nezakoupili Uhrovy cestovní průvodce po cizině". Takže teď, když už je máme, můžeme konečně vyrazit.

Mám na podzim ráda tělové mléko Un Matin d'Orage od Annick Goutal (na fotce vpravo), které voní jako svěží ráno po bouřce. Líbí se mi, když přesně tak voní "můj podzim" (trošku dobrodružně, trošku tajemně, trošku bouřlivě a trošku něžně).

Zabalila jsem do kufru ještě plno dalších věcí a dokonce je všechny vyfotila, ale v rámci "publikování rozumného množství fotografií k jednomu článku" jsem jich nakonec plno vyřadila. Tuhle jsem ale nechala, protože je na ní pár věcí, mezi kterými jsou veledůležitosti i nějaké zbytečnosti, které si beru na cesty moc ráda. Pruhovaná taška na obuv od Lisbeth Dahl, malá cestovní kafíčka Starbucks, vlhčené intimní kapesníky Lactacyd Femina (moc šikovná věc, aby měl člověk na cestách permanentní pocit čistoty), barevná krabička se šperky, časopis Vogue, na který už se dlouho chystám a pořád nebyl čas si ho pročíst, cestovní lékarnička a do letadla knížka od mého oblíbence (Woody Allen - Vedlejší příznaky).
Tak já frčím, budu na vás často vzpomínat a ve středu se zase přihlásím. Au revoir. ♥

Zvedne vás to taky ze židle?

Málokdy sem vkládám video; jen tehdy, když si myslím, že je něčím natolik výjimečné nebo zábavné, že si zaslouží vaši pozornost. A tu si podle mě "Evolution of Music" zaslouží. Talentovaná skupina vokalistů Pentatonix vám ve 4 minutách představí "hudební evoluci" a svým nezaměnitelným stylem zapějí ty nejpopulárnější songy od 11. století až po současnost. Potěšila jsem se nejen muzikou z 50. a 60. let, ale hlavně mi udělal radost ten jejich skvělý nápad. Styly a žánry se mění, ale radost z hudby je neměnná - bude tu vždycky připravená zlepšit nám den.
Berte tohle kratičké video jakou malou sobotní laskominu od Vivi, která tak ráda zpívá a tancuje ♥. Smím prosit?

Nechte se ve videu Evolution of Music zábavnou formou v několika minutách provést vývojem hudby a pak si dejte po zbytek dne do sluchátek muziku svého srdce, protože co jiného dneska dělat, než si trochu rozvlnit boky?

Úžasní pomocníci pro start do nového dne

 Zleva: vlněná krémová deka Ikea, bílé pyžamo s puntíky a hvězdičkami Clockhouse, hřejivé bačkůrky F&F a hodiny Quartz.

Každé ráno je to stejné. Zazvoní budík, já se ho snažím "rukama nohama" zkrotit a hlavně nemůžu uvěřit tomu, že noc tak rychle utekla (bez ohledu na to, jestli jsem spala svých potřebných osm hodin nebo jestli jsem si do čtyř do rána pouštěla filmy s Woody Allenem). Z vyhřátých peřin se mi nechce nikdy. Abych se přinutila vstát, vymyslela jsem si pár fíglů a motivačních věcí, na které se ráno těším. Jakmile si na ně vzpomenu, ranní vstávání je hned o moc příjemnější. A protože mě ani nenapadne nechávat si svoje triky pro snazší start do nového dne pro sebe, tady jsou.

 Zleva: mini růže ze zahrádky, růžová osuška, kosmetická mořská houbička, minerální houba, odličovač Urban Decay a sprchový gel Bio Bachovky.

Na stole mám (téměř) vždycky vázu s čerstvými květinami a taky křehké pečivo a ovoce k snídani (obojí nezbytné pro mou dobrou ranní náladu), ale nic z toho mě nezajímá, dokud si nedám sprchu. Ovšem pokud mě má vidina sprchování dostat z peřin, musí to být prostě zážitek s velkým Z. A tak volím, kromě voňavé kosmetiky, spolehlivé společníky, které jsem objevila nedávno, ale už jsem si je stihla zamilovat - přírodní mořské houby. Taková houbička vypadá nenápadně a nevýrazně, ale to je jen zdání. Ve skutečnosti totiž dovede ta malá mořská holka velké věci. Obsahuje látky, které mají antivirové, protinádorové, dezinfekční a antiseptické účinky, dá se použít k mytí, masážím, k prevenci nebo při ošetřování celulitidy a strií, k odličování a karibské mořské houby se dokonce používají i při úklidu (jen bych nedoporučovala v domácnosti používat stejnou houbičku, jakou jste si před chvílí umyli obličej...zlobim vás, co?) ;-).

- Jemná kosmetická houbička (obr. vlevo) pochází z Bermudských ostrovů, a když jsem ji poprvé uviděla, byla pro mě opravdu takovou "záhadou Bermudského trojúhelníku". Ale rychle jsem pochopila, k "čemu, nač a proč" a teď ji pravidelně používám pro mytí obličeje, krku a dekoltu. Je to malá přírodní mořská houba, měkoučká a odolná (měla by prý vydržet několik let, což je dobrá zpráva - dost jsem si na ni zvykla). Ráno si s ní jen zlehka vyčistím pleť, takže ji moc nenamáhám, ale večer mi připadá její výkon až pozoruhodný. Zatímco jsem dřív při odličování spotřebovala vždycky několik vatových tampónků, teď mi stačí jen pár jednoduchých kroků, aby pleť byla bleskově čistá. Namočím houbičku v teplé vodě, dám na ni trošku odličovací pěny nebo gelu a vyčistím s ní pár tahy obličej rychle a opravdu důkladně. Jen mi není jasné, jak je možné, že já, taková patlalka, taková kosmetická lady, jsem o téhle šikovné přírodní pomůcce nevěděla už dávno.

- Minerální přírodní mořská houba (obr. vpravo) je nejpřírodnější z mořských hub, nečištěná a s velkým obsahem jódu a minerálů. Její vzhled je hodně naturální a vypadá na první pohled trochu nepřístupně, ale jakmile ji namočím, krásně změkne a je připravena na příjemnou a poctivou masáž těla. Protože prokrvuje pokožku, používá se při ošetření celulitidy a strií. Já ji využívám jako prevenci a hlavně je mi její masírování maximálně příjemné. Už jsem vám říkala, že je to právě ona, kdo mě dokáže po probuzení vyhnat z postele s těšícím úsměvem, se kterým běžím pod vodu? ♥

Na vaše dotazy ještě doplňuju informaci týkající se čistění mořských houbiček:

Jak mořské houby správně čistit?

Po použití mořskou houbu vždycky properu pod tekoucí vodou (stačí použít maličko mýdla), je to otázka pár vteřin. Nikdy ji neždímám ani nekroutím, aby se nepoškodila, jen ji lehce promačkám a nechám uschnout. Voda, kterou houbičku čistím, by neměla být moc horká (max. 60° C). Jednou za čas se může houba vydezinfikovat - namočit do roztoku teplé vody a octa. Mořské houby nepřijímají pachy ani barvy, takže jejich údržba je opravdu rychlá a nenáročná.

 Zleva: prkénko Nicolas Vahé, bílý hrnek Bohemia White a balzám na rty Mocha Orange.

A po sprše nemůže následovat nic jiného, než káva, která už obvykle voní z kuchyně (můj muž je anděl). Často si dávám ráno jen kávu a dobrý pomeranč nebo grep, protože mě to spolehlivě nabudí a začnu si zpívat španělské hity, což je vždycky známka toho, že mi hezké ráno nadělilo dostatek energie pro celý dlouhý den. A když s takovým potěšením snídávám svou kávu a pomeranče, co myslíte, že jsem nemohla v obchodě Lovebio nechat? Přírodní balzám na rty Figs&Rouge s vůní pomerančů a kávy - to je náhodička (anebo osud?). Jeho obal je k zulíbání stejně jako obsah, ve kterém byste marně hledali stopy chemických látek nebo minerálních olejů. Britské balzámy Figs and Rouge jsou bio, 100% přírodní. Ten můj voní po kávě a pomerančích jen lehounce, jemně se třpytí a na rtech mi vydrží dýl, než jsem u jiných zvyklá. Přiznám se vám, že i kdyby tenhle balzám nebyl tak bezva, stejně bych ho nosila ve své kabelce...vždyť se podívejte na ten jeho báječný obal.

 Zleva: bonbóny M&M's, šmouločokolády, mátový ústní sprej Marks&Spencer, růžová propiska Kik, bio balzám Figs&Rouge, sluchátka a jahodové vlhčené kapesníky Cup Cake. 

Tak jsme se osprchovali, nasnídali a teď už nezbývá než si našim voňavým balzámem natřít rty a uložit ho do kabelky mezi ostatní věci, protože se během dne bude určitě ještě hodit. A že mám v kabelce tolik sladkostí? Mám takové heslo: "kdo hodně mlsá, tomu srdce plesá" a zkuste říct, že to není pravda. ;-)

Jak si jednoduše a levně zkrášlit domov

U postele mám malý bílý stolek, na kterém se v chaotické směsi kupily všechny mé důležitosti a nezbytnosti (a vy víte, že jich není zrovna málo). Mít malý stolek a hodně věcí, to prostě nemůže fungovat (kdo to vymyslel?), ale mám tenhle stoleček ráda a nechtěla jsem ho měnit za jiný (aspoň zatím ne), a tak jsem hledala něco. Nevěděla jsem přesně co, ale měl to být nějaký zázrak, který by vyřešil můj problém s věcmi věčně padajícími na zem, na které pak ráno, ještě rozespalá, šlapu. 

Před pár dny jsem své "něco" konečně objevila. Je to plechový košík s dřevěnými držadly a šesti praktickými přihrádkami. Košík na mě nesměle pokukoval v regálu Levných knih a stál skromných 89,- (v každé přihrádce byly navíc bílé květináčky /ale takové podivné/, které jsem napřed chtěla vyhodit nebo alespoň odklidit do sklepa, ale podařilo se mi je pomocí zlaté barvy přetvořit na malé svícny a jsem i z nich nakonec celá šťastná). 

Podobné košíky jsem si v minulosti už párkrát pořídila (ovšem za úplně jinou cenu, než je tahle příjemná necelá stovka) a nemůžu si jejich "organizační schopnosti" vynachválit. Na pracovním stole mám jeden drátěný košík na tužky, dopisy a děrovačky, které místo koleček děrují srdíčka a tulipány, další mám v kuchyni na kořenky a třetí je ukrytý v mé koupelně, kam vás už brzy vezmu na důkladnou návštěvu. Takže pokud si chcete udělat něčím radost a levně a nápaditě si zkrášlit domov, zkuste se po nějakém praktickém košíčku podívat.

Drátěný košík s patinou Levné knihy, laky na nehty, "vázy" Coca Cola a Kofola a vonné čajové svíčky.

Moje nejoblíbenější "vázy" jsou sklenice od dobrot nebo láhve od limonád. Ráda pak do nich dávám kytky, kterými mi dělá radost moje okolí. Mohla bych si pořídit nějakou luxůso-exkluzívo-perfekto vázu ze zlata a kupovat si do ní v květinářství pugéty růží, ale nikdy by mi to neudělalo tak velkou radost, jako prázdná láhev od Coca Coly se vzpomínkou na zábavný výlet a růže od mojí mamky, která se celá rozzáří a rozesměje, když mi je na zahrádce trhá. To jsou ty malé drobnosti, co v konečném výsledku udělají z domu domov a z obyčejné věci poklad.

Laky na nehty od Maybelline patří mezi moje nejzamilovanější, a tak je mám teď v košíku pěkně po ruce. Výdrž dlouhá a jejich barvy mě už léta baví a vždycky překvapí. Každou sezónu si pořídím pár nových kousků (v létě to byl třeba vášnivý odstín Hot Salsa), na podzim se stal mými favority Mint For Life (vlevo) a Ever Burgundy (vpravo). Už jen jejich názvy mi stačí k plné spokojenosti (podzim v jejich vybarvené společnosti bude určitě moc zajímavý).

Už brzy nás čeká čas horké čokolády, svíček a tlustých ponožek, tedy období, kdy budeme trávit víc času doma než venku. A svíčky (tyhle jsou s vůní brusinek a zázvoru) se k zateplení domova a zpříjemnění podzimních dnů náramně hodí.

Tak ať je vám doma krásně a útulně. ♥

Giveaway...balíčky s luxusní francouzskou kosmetikou

O tom, že luxusní voňavé dárky nemusí nosit jen Ježíšek o Vánocích, mě přesvědčila unikátní (a velkorysá) francouzská značka Bio Bachovky (psala jsem o ní třeba tady nebo tady), díky které vám na svém blogu můžu nadělit úžasnou bio kosmetiku - přírodní parfémy, krémy, sprchové gely a odličovací a tělová mléka. Mám takovou radost, že se teď právě vy, moji milí čtenáři, můžete zapojit do soutěže o výhru některého ze 3 exkluzivních dárkových balíčků (v každém setu najdete tři výrobky) od Bio Bachovek a udělat si pak doma ty nejvoňavější lázně na světě. Tak pojďte na to.

Kdo může soutěžit:

Soutěžit může každý můj pravidelný čtenář z kterékoli země, který touží po luxusním francouzském hýčkání bio kosmetikou a napíše do komentáře svůj e-mail, na který ho můžu v případě výhry kontaktovat. Toť vše.

Chcete získat ještě něco navíc?

Pokud budete tuto soutěž sdílet třeba na vašem blogu nebo Facebooku, nezapomeňte pak přidat druhý komentář s odkazem - zvýšíte tím své soutěžní šance a v případě výhry vás nemine prima překvapení. A kdo ví, v čem spočívá unikátnost francouzské značky Bio Bachovky, ten ať neváhá připsat tuto informaci do komentářů, protože tak může získat ještě další dárek navíc jako bonus. Napovím, že Bachova bio kosmetika nehýčká jen naši pokožku...(z důvodu soutěžní otázky budou všechny komentáře zveřejněny po skončení soutěže).

♥

Obsah výherních balíčků (na fotce zleva):

1) Dárkový set PRÉSENCE(S): Eau de parfém - přírodní parfém 30 ml, zklidňující sprchový a koupelový krém Présence(s) s harmonizujícími účinky Bachových květů a uvolňující parfémované tělové mléko Présence(s).

2) Set Péče o pleť ANTI-STRES: Anti-stres Denní krém pro příval hydratace, Anti-stres pleťová voda pro regeneraci a zklidnění, Anti-stres čistící mléko - Bachovy květové esence pro harmonii a krásu.

3) Dárkový set VIVACITÉ: energizující přírodní parfém 30 ml, tělové mléko s Bachovými květy pro svěžest a energii a gel pro vitalitu a pohádkové provonění těla.

 Všechny tři sety jsou dárkově zabaleny v krabičkách a celofánu (a v každém najdete malý dárek navíc).
♥ 

PS: všechny vaše komentáře jsou zveřejněny - některé se ale zobrazují až na dalších stránkách; stačí dole kliknout na "Načíst další" a uvidíte svůj soutěžní komentář.
♥
Všem výhercům - Dominice, Janě a Niki (viz. níže) gratuluju a přeju jim, ať si výhru náležitě užijí. A kdo nevyhrál, nemusí smutnit, za chvíli je tu totiž zbrusu nová soutěž!

5 věcí, které mě dělají šťastnou (v září)

1. vintage asijský talíř se zajíčkem a "trocha toho Chanelu" - je prima se občas rozmazlit a odměnit (za šikovnost) něčím, co si člověk nekupuje každý den. Starý talířek z Etsy.com, kožená mašlička do vlasů a tmavě růžová rtěnka Chanel - to jsou mé zářijové odměny (ovšem nutno podotknout, že září ještě zdaleka nekončí, což je špatná zpráva pro mou peněženku, ale dobrá zpráva pro mě).

2. Stříbrný přívěsek na klíče LOVE - koupila jsem si ho před pár dny na nádraží v Praze, těsně předtím, než jsem po náročném dni odjížděla domů. Připomněl mi přívěsek, který měla na klíčích Carrie ve filmu Sex ve městě 1 (dala jí ho její asistentka, "aby Carrie našla lásku"). Já už svou lásku dávno mám, ale není od věci si to často (třeba i přívěskem na klíče) připomínat a tvářit se přitom přihlouple a šťastně.

3. Být doma a užívat si to - to je přesně to, co mě příliš neláká v létě. V horkých měsících chci být venku, sbírat zážitky, prožívat dobrodružství, někde se chladit a chodit na točenou zmrzlinu, ale v září už na mě pomalu, zlehka sedá touha uvelebit se doma na měkkém koberci, pustit si pár oblíbených vinylů, nazout si papuče (víte, ty tyrkysové s růžovými bambulemi), číst si a popíjet přitom zázvorový čaj. Jsem na konci léta úplně jiný člověk (vybouřený a na nějaký čas docela klidný), než na jeho začátku, ale moc mě tyhle změny baví.

4. Náš pejsek Tomík má nového kamaráda. Je stejně velký, veselý a...fiktivní. Jmenuje se pan Pantoflíček a tráví spolu teď spoustu času. Nakreslila jsem ho našemu ňafuprdkovi Tomovi, aby měl radost, a aby si dělali společnost. Vždyť přece nikdo nechce jít po té dlouhé cestě sám.

5. Barevné ponožky H&M Divided (černé s tygrem, fialové s kočkou a růžové s mopsíkem). Veselé ponožky ke mně zkrátka patří, nikdy jim v obchodě neodolám. Dřív jsem se hodně extravagantně oblékala, ale postupem času jsem (téměř) všechno své výstřední módní smýšlení nasměrovala ke svým chodidlům. Mám jen několikery háčkované jednobarevné ponožky a jinak mám šuplíky nacpané těmi nejlegračnějšími a barevně rozvášněnými ponožkami. Když vám zazvoním u dveří, budu mít na sobě možná nudné černé šaty, ale nechte mě se zout...myslím, že budete překvapení! ;-) 

Tak, to byl zářijový výběr "5 věcí, které mě dělají šťastnou". Doufám, že jsem vás třeba inspirovala k tomu se odměnit (ó ano, za šikovnost přece) ;-), potěšit sebe nebo někoho, koho máte rádi, začít se těšit na dobu, kdy budeme víc času trávit doma a zkrátka si vychutnávat zářijové dny, které bývají hezčí, než by se na první pohled mohlo zdát. A ještě vám chci říct - moc mě to tu s vámi baví a jedna z důležitých věcí, která mě dělá šťastnou (v dubnu, v červnu, v září - prostě kdykoliv) je, že tady mám tak úžasné čtenáře (moc děkuju za vaše komentáře, e-maily i dopisy). ♥

Obrázky těšících plánů v novém týdnu

Začala jsem si psát na začátku každého týdne na malý papírek pár bodů (říkám jim "těšící plány"), které si přeju v daném týdnu stihnout nebo udělat. Jsou to maličkosti, které mě odvedou od počítače, což je v mém (závisláckém) případě nutnost. Udělat si čas na sebe a věci, které mám ráda, a které opravdu ani trochu nesouvisí se sezením u PC, tomu se teprve učím, ale je to moc důležité. Jsem pak spokojenější, aktivnější a nebolí mě hlava. Na mém papírku je i tentokrát několik konkrétních a mně milých činností, kterými se chci v tomhle týdnu potěšit. Možná si i vy za chvíli napíšete na svůj růžový papírek pár zajímavých plánů...

Zleva: katalog nového zboží, akrylové barvy, DVD Hříšný tanec, laky na nehty, levandulový krém na ruce Durance, ručně dělaný notes a máslové sušenky.

Chystám nějaké dárky pro své blízké a ty správné akrylové barvy mi dneska večer pomůžou přenést moje vize na plátno.

 Zleva: katalog, dřevěná cedulka s kolouškem a mé oblíbené "kabelkové vůně" - tuhý parfém Marine a tuhý parfém Amber.

Katalogy nového zboží od jednoho z mých dodavatelů jsou vždycky krásně barevné a inspirující. Tenhle aktuální, který zahajuje novou sezónu, se obzvlášť povedl a bude velká zábava z něj vybírat dárky pro radost do mého obchodu. Utrácení za nové zboží zaujímá na seznamu "těšících plánů" přední místo. ;-)

Hříšný tanec je pro mě nostalgie i bezva podívaná a párkrát do roka si na něj vždycky udělám čas.
 O tom, že Baby nebude sedět v koutě, už koneckonců něco víte...

Zleva: levandulový krém na ruce Durance, fixační lak na nehty Christian Dior, červený lak na nehty Maybelline.

Moje nehty potřebují trochu péče a taky změnu (celé léto jsem používala lak v odstínu Hot Salsa nebo "žádný lak" a teď mám chuť na jasně červenou, která se mi zdá jako dobrá a energická volba pro zářijové dny. Otevřu okna, pustím si cédéčko Otise Reddinga a lakování může začít.

Budu péct máslové sušenky (asi ve středu). Abych na svůj pečící plán nezapomněla, koupila jsem nám (zatím) ke kafi mé oblíbené máslové sušenky z Marks&Spencer (co na tom, že jsou oblíbené hlavně kvůli jejich roztomilému obalu?).

Zleva: roztančená Cintia Dicker (moje nejoblíbenější modelková holka), pastelky a kostkovaný blok "My wonder years" s králíkem.

Plná hlava pracovních, blogových i osobních nápadů si žádá blok se spoustou bílých stránek, které už se nemůžou dočkat, až na nich začnou tancovat pastelky, pera a fixy. A já se taky nemůžu dočkat, takže pomalu vypínám počítač a jdu na to.

Něco pro sexy Carrie, pro hospodyňku i pro mě

Mám takový pocit, že to musíme občas dělat všechny. Ať už jsme parádivé holky, které se pohybují po světě na vysokánských slavných botách s červenou podrážkou a v podpaží nosí z tiskárny ještě vroucí Vogue (ach, ta naše Carrie ze Sexu ve městě), ať už jsme hospodyňky s krajkovou zástěrkou, které s lehce zdviženým malíčkem posypávají vanilkovým cukrem povidlové buchty nebo ať už jsme holky s rozcuchanými vlasy, které sice někdy rády nosí kramfleky, ale dávají přednost teniskám, taky pracují, starají se o domácnost, rodinu a potřebují stihnout tisícstodvacetdevět věcí denně. Mám opravdu takový dojem, že asi úplně všechny musíme mýt nádobí (vážně i Carrie - v jednom díle jsem ji přistihla mýt skleničku od šampaňského...). Není to sice ta nejatraktivnější činnost na světě, ale s dobrými pomocníky se z ní dá udělat docela příjemná záležitost...

Na fotce: drátěný košík House Doctor, bílá utěrka s červeným proužkem Ikea, prostředek na mytí nádobí Durance s tymiánem a citronem, desky se sešitem na recepty Marks&Spencer, staré fotky z dětství.

Kdo vaří, ten myje

Já i můj muž pracujeme z domova, jsme na volné (kuří) noze, takže si společně dopoledne docela často vaříme. Je to vždycky prima zábava, i když na mě obvykle zbyde post "pomocného kuchtíka", který zpívá, vypráví, krájí a něco loupe (můj muž má zkrátka pro šéfkuchaření větší vlohy). Ten pocit zadostiučinění, kdy je plný stůl dobrot a my si povídáme, jíme, smějeme se a pak se nám nechce pracovat, je k nezaplacení. Ale radím vám - vyhýbejte se naší kuchyni jako čert kříži, vypadá to v ní totiž po našem vaření vždycky jako po explozi a nádobí se nedočkavě natřásá v touze hodit šipku do horké vody se spoustou pěny. A tak si vyhrnu rukávy, zapnu si přenosný DVD přehrávač a povolám do plné polní svého pomocníka, díky kterému myju nádobí vážně docela ráda - ten chlapík není nikdo jiný než voňavý prostředek na mytí nádobí od francouzské značky Durance s éterickými oleji z citrónu a tymiánu.

Kdo myje, ten se usmívá

Je to už spousta let, kdy jsem začala kupovat do své domácnosti ekologickou drogerii (hlavně od značky Ecover, která je výborná a cenově dostupná) a střídala ji s ryze přírodními čističi jako je ocet, citrón nebo jedlá soda; mám z takového úklidu dobrý pocit. Časem jsem se ale začala pídit po něčem novém na nádobí, co by na mé kuchyňské lince dobře vypadalo (to je ta moje slabost pro hezké věcičky), co by bylo složené z přírodních ingrediencí a co by nevysušovalo pokožku. A pak jsem ho našla. Uloženého ve velké a stylové láhvi, která na sebe už zdálky upozorňovala jemnou vůní tymiánu, s lehkými obláčky svěžího citrónu. "Jaru" od Durance stačí na spolehlivé umytí talířů, pánví a hrnců maličké množství kápnuté do horké vody. Netvoří sice takové moře pěny jako běžné přípravky, ale stačí ho pár kapek, aby nádobí odmastil a dobře umyl. Mám ho dva měsíce a po každodenním pucování nádobí z obsahu ubyly jen dva centimetry od okraje, takže mám takový pocit, že musí vydržet snad rok. Navíc ani trochu nevysušuje ruce, což je dobrá zpráva pro někoho, kdo v gumových rukavicích rozbíjí talíře (už čtyři - zrovna ty s puntíky), takže musí mýt nádobí "nahatý" (tedy jen co se rukou týče).

Kdo se usmívá, ten k tomu mívá důvod

Je sobota a já v ustřižených džínách, bílém tričku a pruhovaném šátku ve vlasech uklízím náš byt, myju nádobí, zpívám si a baví mě to. Vím, že je to jen úklid, že je to jen mytí nádobí, ale já mám zkrátka ráda, když i ty "obyčejné" a všední činnosti můžu dělat s radostí a s dobrým pocitem. A kdo uklízí nerad, tomu ráda pomůžu (ale dobře si to rozmyslete - budu vyžadovat chválení mého zpěvu a mramorovou bábovku). ;-) Hezky víkendujte, zatím au revoir. ♥

Je to malé, milé, mazlivé a zábavné. Co to je?

Původně jsem plánovala, že si dneska popovídáme o tom, jestli budou akcie ČEZu konečně růst, jestli bude jasno, polojasno, místy deštivo nebo spíš ojediněle mlhy, jak asi dopadnou volby, proč Microsoft koupil Nokii a "esli porostou houby" - zkrátka že probereme všechna ta ožehavá, horká a aktuální témata, která hýbou světem (jen mnou ne), a díky kterým se bouchá v hospodách do stolu tak, až na nich půllitry s pivem hopsají jako při zemětřesení. Nakonec jsem se ale rozhodla dát si nohy nahoru, otevřít (a sníst) velkou čokoládu s mandlemi a nestarat se (aspoň na chvíli) o nic jiného, než o něco malého, milého a moc legračního.
Seznamte se...to je Pou. Malý pidižvík, okaté "zvířátko", které se snadno zabydlí v každém chytrém telefonu nebo počítači. Ideální pro hravé dospěláky, pro děti, pro odreagování a prostě jen tak pro radost. Pou je úžasně milá hra, dneska už fenomén, který v našem přetechnizovaném a divokém světě doslova září svou roztomilostí a příjemnou jednoduchostí.
Pou, o kterého se ve hře staráte, se umí smát vašim vtípkům, opakovat po vás svištivým hláskem to, co říkáte (my se u toho s kamarády tak nařehtali) a dokáže člověka zabavit kdykoliv - třeba i když čeká u doktora, na metro nebo ve frontě na kafe. Všechno je dneska rychlé a bláznivé, jen malý Pouík nikam nespěchá. Čeká ve vašem telefonu, až si na něj uděláte čas, až mu dáte nabaštit, umyjete ho, zahrajete si s ním nějakou zábavnou hru, těší se, až mu budete nakupovat oblečení, doplňky a jídlo a taky až ho uložíte, když na něj přijde únava. Pou rozkošně bezbranným, ale zároveň rošťáckým způsobem reaguje na všechno, co s ním provádíte a věřte, je to dost vtipné. Někoho Pou rychle chytne za srdce a možná ho zase rychle pustí (uvidíme), ale kdo si rád hraje, ten si to všechno může jednoduše vyzkoušet a zdarma si hru Pou stáhnout tady.

Věci z mé aktovky aneb moje soukromé papírnictví

Vracím se s vámi dneska o pěkných pár pátků zpátky, na začátek 2. třídy. V té době jsem ještě netušila, že po 1. stupni základní školy navštívím ještě další 4 velikánské budovy, kde ze mě budou chtít (marně) udělat moudré a učené děvče. V poslední z mých škol jsme si s partou spolužáků prosadili heslo "hlavně neudělat nic navíc", takže se naše vysokoškolská léta vážně vydařila. Mohlo by se zdát, že jsem studovala dlouho proto (každý mě z toho podezřívá), abych si mohla co nejdýl užívat barevných sešitů, penálů, pastelek, zvýrazňovačů, fixů, veselých gum a tužek s obrázky, ale těch já si nepřestanu užívat nikdy. Dneska vám ukážu, jakou výbavu si nesla první školní den v aktovce malá Vivi ve svých 7 letech; a než se pustíte do prohlížení, popřeju vám, aby byl pro vás dnešní první školní den ve znamení nějakých nových pastelek a třeba velkého poháru s paraplíčkem a šlehačkou (a to sice ať už do školy chodíte nebo ne - kdo říká, že na pastelky a návštěvu cukrárny mají právo jen děti školou povinné?).

Víte, opravdu jsem byla na tenhle růžový penál moc pyšná. Uvnitř byla všemožná pera a pastelky, voňavá guma s měnícími se obrázky Mickey Mouse (to byla úplná pecka) a pozor - dokonce i přihrádka se zrcátkem. Všichni si můj penál chtěli půjčovat, prohlíželi se v jeho zrcátku a dávali mi za to barevné karamelky Sisi nebo "žvejky". A pak tyhle pastelky Three Star...milovala jsem hlavně ty s pejskem Fifi a dodneška je mám v šuplíku svého pracovního stolu. A ještě jedna věc, na kterou jsem byla náležitá hrdá (snad mi prominete malou odbočku od "papírnického tématu") - měla jsem zimní boty, které svítily ve tmě (ó, věřte nebo ne), a které měly vespod na patě vychytávku v podobě brzdy, kterou jsem si zapínala, když jsme šli s učitelkou přes zmrzlý rybník (v zimě - ale to je jasné, v létě se chodí přes rybník tuze špatně). Dodnes mé svítící botky samochodky marně sháním ve velikosti 38.

Propiska "Čína" - velký to módní hit, gumy Koh-i-noor a propisky s hýbacími obrázky - to bylo moje nejoblíbenější penálové vybavení, díky kterému jsem věřila, že už jsem málem dospělá.

Někdy v té době, okolo 2. třídy, jsem dostala vyšívané zelené album (vpravo) na známky a věčně jsem ho v aktovce tahala do školy. A někdy v té době, aniž bych to tušila, dostal hnědé album na známky i můj muž (ale to se ví, že tehdy byl ještě mrňous, na rozdíl ode mě, která jsem byla už tenkrát o 2 měsíce starší). Naše albumy se setkaly ale až o 8 let později a hned se do sebe zamilovaly...a my taky (člověk zkrátka vždycky hledá někoho s podobným albumem) ;-). Hned se mrkneme, co jsme si do nich jako malí ukládali.

Moje album: bylo plné kreslených známek (Disney nikdy nezklamal), a i když se "dochovalo" jen asi 20 z nich, jsem moc ráda, že je po všech těch letech ještě mám. To jsou takové ty malé, drobné poklady, které opatruju jako oko v hlavě.

Album mého muže: papírky od čokolád, žvýkaček, bonbónů, samolepky a obrázky všech možných druhů...Je roztomilé, jak si všechny obaly od dobrot schovával a musím uznat, že měl vynikající vkus na mlsání! A tak jsem si díky němu připomněla karamelky a žvýkačky, ve kterých v hlavní roli figuroval žlutý panáček Pilly, žvýkačky Bajo, Zajda, Pedro, Rekord nebo třeba obal od prskacích kuliček (jaj, ještě teď mě při té vzpomínce pálí na jazyku).

1. školní den na začátku 2. třídy jsem si do deníku napsala, jak jsem byla s našima a s babičkou na výletě, že jsem měla zmrzlinu a dostala jsem žlutou teplákovou soupravu a šaty. Byla jsem ze všech maličkostí, legrácek, výletů, dobrot, z pastelek, učitelů, spolužáků a cviček nadšená; až se mi zdá, že jsem se od té doby příliš nezměnila (až na tu barvu vlasů - tu mám teď maličko jinou).
Září začíná, a protože všechno je většinou odrazem toho, čemu věříme, pojďme společně věřit tomu, že to bude báječný měsíc. Já už jsem rozhodnutá. ;-)