Pojďte se mnou do koupelny aneb ikonické kosmetické poklady

Koupelna je oáza. Smýt tam každý den ráno uplynulou noc a každý večer předchozí den, je úleva, a tak si zaslouží, aby byly ty naše malé domácí lázně hýčkány. Aby vypadaly hezky, čistě, voňavě a tak, aby se  nám tam chtělo nejen mýt, ale klidně i tancovat a zpívat (dělám vše). 

S nadšením sleduju ty nejlepší dermatology a kosmetology, v Sephoře jsem (bývala, dokud jsem žila 20 metrů od ní) dnes a denně, baví mě všechno, co se kolem kosmetického blbnutí točí, a taky mám zálibu v hezkých lahvičkách a ve všem, co voní. Protože čím lepší vůně, čím hezčí obal, čím funkčnější obsah, tím větší potěšení a radost. 

Tak pro to a ještě pro leccos dalšího vás dneska beru s sebou, abych vám ukázala nejen svoje koupelnové poličky, ale taky pár mých oblíbených krémů a zkrášlovátek (bylo těžké ze všech, co jich jen doma mám, vybrat jich jen několik, ale i tak to tu dneska bude docela dost obsáhlé - máte na stole kafe?). Ať žijou holčičárny!

PS: a mimochodem - taková malá připomínka...pamatujete si na mou koupelnou PŘED a PO, která prošla pořádnou rekonstrukcí? Stačí jeden Klik a jste tam. 

Svoje koupelnové poličky často obměňuju a to, co na nich aktuálně mám, mám ráda a těší mě to používat. To je celé tajemství (mého) koupelnového štěstí. ;)

Kdyby se mi někdy přestaly líbit roztomilosti (jako třeba tahle magenta dóza na mýdlo, porcelánová mističková labuť nebo tuzexová panenka), tak vězte, že vám mě určitě vyměnili. A povídám vám, nenechte si to líbit a chtějte po těch zlosynech, ať vám mě zase rychle vrátí. Dohodnuto? :)

Vždycky jsem ráda používala věci určené k jednomu účelu, pro účel úplně jiný. Hlásí se někým nechtěná cukřenka, kterou jsem adoptovala a teď spokojeně slouží jako domov pro kosmetické tampónky (někdy rtěnky nebo mini balení krémů).

A jakou kosmetiku? Přírodní, nepřírodní, korejskou, českou? Bio, nebio, bylo, nebylo? No zkrátka přesně tu, u které to "zacinká", kde mezi námi přeskočí jiskra. Měj krásný obal a kvalitní obsah a funguj a pak si, milý kréme, budeme pravděpodobně velmi rozumět. Někdy tě vezmu na milost i v ošklivém balení, ale budeš asi v šuplíku, s tím počítej.

JE všechno zlato, co se třpytí aneb kohoutky vyrobený v Itálii s nápisem "Teplá" a "Studená"? Nic není nemožné.

100 let staré obaly s nápisem "New" jsou nejvíc (na voňavém pudru v plechovce Cashmere Bouquet).

 

Chili plumping lesk na rty od Catrice (mám už 8. balení), nejzářivější krém Becca, nenositelné stíny (ale i tak je miluju) Mac, fuchsiová rtěnka od mojí lásky Lindy Rodin, dokonale a celodenně držící linky Better than sex od Too Faced a legendární oční stíny Moondust od Urban Decay. M-i-l-u-j-u.

A tady je pár dalších oblíbených pokladů, které si kupuju (pro velký úspěch) pořád dokola. 

Štěstí pana Ondřeje je dokonalý bylinný pleťový elixír, a spolu s mistem od Chanelu, který nechává na hodně světlé pleti políbení sluníčkem, tvoří mou nepostradatelnou koupelnovou dvojku. 

Mladý pán má neuvěřitelně vytříbený vkus na vůně. Když byl úplně maličký, preferoval sice k očmuchání na procházkách věci, které rozhodně nešly pod nos jeho paničce, :) ale teď už mi pomáhá rozhodovat se, který parfém ráno zvolit. Vzal na milost i Guerlaina, Dior nebo Toma Forda, ale jeho favoritem je karamelkově požitkářská vůně od Sol de Janeiro Brazilian Crush Cheirosa 71.

Kosmín je česká značka s bohatou historií a ač její produkty vypadají docela nevýrazně a obyčejně, jsou to výrazně a neobyčejně skvělé kousky. Regenerační balzám na rty je to nejlepší, co jsem kdy na rty zkoušela a balzám na pupínky používám jako hojič letních štípanců od komárů. Opravdu geniální jsou oba. Nezapomeňte se po Kosmínu v lékárně podívat. 

Pařížská značka Rouje je láska světová. Miluju jejich rtěnky, řasenky, pudry, balzámy, kosmetické taštičky, krémy, oleje a olejíčky...všechno to má tak super kůl vintage vzhled (a luxusně fungující obsah), až se musím vždycky po převzetí balíčku (nebo v jejich obchodech v Paříži) štípnout, jestli je to pravda. Tahle perleťová paletka s krémovými stíny (už dávno jsem vám o ní psala na instagramu), je zkrátka poklad. A poklady já zkrátka ráda. 

Linda Rodin je moje věčná inspirace. Baví mě, jak vypadá, jak se má, jaký má byt, jaké má úžasné pudlíky a jak báječnou vyrobila kosmetiku (třeba tenhle červený olej na rty Rodin Olio Lusso). Eva Lom mě baví už o poznání míň, ale její ikonický balzám si čas od času pořídím. A fixační sprej s Dejzinou od Essence (do lahvičky jsem si přelila oblíbenou hydratační mlhu) mě zkrátka jen těší svým obalem - (někdy) to stačí. 

Když jezdíme s kamarády na několikadenní výlety a já ve společné koupelně zaberu všechny poličky (pardon), ptávají se mě: "Vivinko, to je všechno tvoje? Ty toho máš toliiiik". Jak jim mám vysvětlit, že "pro jednoho málo, pro druhého moc", a že jsem si sbalila to nejnutnější minimum. :) 

Cleo, Glossier (ikonická značka, která před časem konečně začala posílat svoje kosmetické hity do naší rodné hroudy), Kinship a BB od značky Missha. Tyhle kousky nedám z ruky.

A na závěr to nejlepší. 

Portugalská značka Benamôr je na trhu od roku 1925 a její obaly jsou stejně efektivní jako obsah. Zkuste třeba jejich pomády na rty nebo hydratační krémy - jsou top.

A zázrak všech zázraků a tajemství všech tajemství (naštěstí už vyzrazeno) těch Pařížanek, které "ví", je francouzský retinolový krém A313. Troufám si říct, že ti, kteří ho poznají a naučí se ho správně používat, do sebe nikdy nebudou muset cpát kyseliny a botoxy. Tohle je neskutečný krém a já si ho vždycky z pařížských lékáren vezu slušnou zásobu. Dá se ale, myslím, sehnat i online. Tak a je to venku. :)

PS: a rozloučím se s vámi krátkým pohledem na mou koupelnu z roku 2012, kdy byl můj blog teprve v začátcích. A i když se toho od té doby hodně změnilo, pořád bych se v takové koupelně cítila jako doma.

Ještě, prosím, neodcházejte, jen na vás rychle mrknu - nohy, uši, krk...perfektní, jste po návštěvě v mojí koupelně čistí, voňaví, a doufám, že i v dobrém rozmaru. ;) Děkuju vám za návštěvu a přijďte zas. ♥

                                                                   

Na návštěvě u mě doma aneb toaletní stolek mých snů

Od vejšky jsem bydlela na tolika místech, že bych to nespočítala (na jedný ruce určitě ne). A byla to místa někdy lepší, jindy horší (ta studentská bydlení byla někdy až hororová), ale ať už se žilo jakkoli, nikdy mi nechybělo "zkrášlující místečko". To jest toaletní stolek (nebo aspoň koutek), kde jsem měla svoje parfémy, keramický mořský panny dotáhnutý až ze Světa kraje, zrcadlo s růžovou stuhou a pudr od Diora (teda v době studií Maybelline) :). Zkrátka toaletní stolek a koupelna - to jsou pro mě nejdůležitější místa doma.

Teď mám svou sbírku parfémů a kosmetiky uloženou tak, jak mi to hraje do noty a za svůj doopravdický nefalšovaný toaletní stolek sedám moc ráda. U něj se uklidním vždycky, i kdybych byla sebevíc bez sebe. A u něj se zkrášlím vždycky, i kdybych byla sebevíc nemožně vyhlížející. Nevěříte? Tak vás zvu na bližší prozkoumání mých holčičích pokladů a sami uvidíte. 

Ještě než se ale začnete rozhlížet a uděláte si u mě pohodlí (klidně si vyzkoušejte některý můj parfém), mám tu malou připomínku mýho toaletního stolku z roku 2014 (upřímně jsem ho milovala) nebo se můžete mrknout, jak jsem si jednoho dne organizovala svoje holčičí poklady. 

Víte, já si prostě potrpím na...no, na všechno. :) Na spoustu pleťový kosmetiky, voňavý parfémy, tělový mlíčka s vůní třešňových květů, perly, pruhovaný košile s mořskýma pannama, na šátky ve vlasech a rozcuchaný drdoly, rtěnky v barvě borůvek, a když se tak krášlím, tak mě nesmírně vesmírně těší, že to je na hezkým místě. Já vím, že mi rozumíte. Ostatně, kdo jiný by mě měl chápat než vy? 

Skleněný stolek je z Westwing, křeslo je z pařížský kolekce Zara Home a zrcadlo s růžovou sametovou stuhou z Ikea. Na zdi visí keramická a mnou naprosto zbožňovaná mořská retro panna z Etsy.com (vyrábí je tam jedna paní v USA) a parfémy jsou ze všech možných internetových i kamenných koutů světa. Tak tohle miluju.

Oldschoolová mořská panna, tetovačky, fotky - třeba Lindy Rodin a jejího stříbrnýho pudlíka Winkyho, to všechno jsou malý milý radosti, kterýma se ráda obklopuju.

Některý moje parfémy jsou z Provence, z Paříže nebo z Madeiry, jiný ze Sephory nebo Ingredients, některý jsou ukradnutý mojí mamce, zkrátka je to taková všehochuť. A musím upozonit, že tohle je jen asi desetina všech voňavek, který vlastním. Ale budu redukovat (slíbila jsem si to).

Perleťově růžová kočička na štětce, láska až za hrob. Mám ji už několik desetiletí...Jednou jsem ji rozbila na cimpr campr a jeden NEUVĚŘITELNÝ pán lepič v Praze na Žižkově ji dokonale slepil. Zázraky nechodí jen po horách. ;) 

Nemám toho zrovna málo, ale všechno co mám, mám ráda (a používám to).

Tuzexová panenka, ikonický pudrový perly od Guerlain, pudr Christian Dior, tělový olej Linda Rodin nebo flakonek Chanel 5, ve kterým uchovávám perly - jsou to drobnosti, ale dělají mi velkou radost. Vsadím se, že taky máte pár maličkostí, díky kterým se na tom našem světě radujete o trošku víc, než bez nich.

Ach , tenhle miniparfémek - mamky byl, ale teď už je můj. Provázel mě celý dětsví, kdy jsem ho chodila ovonívat k mamčinýmu toaletnímu stolečku. A když jsem už byla velká, parfémek jsem od ní dostala čórla a teď mi dělá dnes a denně radost. To se přece vyplatí! ;)

Tahle očimhouřka je dokonalou kopií očimhouřky, kterou v mým nejvíc nejoblíbenějším filmu Snídaně u Tiffanyho nosí Audrey Hepburn. Tak ji taky občas nosím nebo visí na mým zrcadle a kdykoli se na ni podívám, chce se mi tak trochu spát (i smát) a hlavně si uvědomím, že můžu být spokojená každý den (minimálně hodinu). ;) A vo tom to je. 

Děkuju, že jste přišli a četli a prohlíželi. ♥ 

Mrkněte ke mně na Instagram:

5 šťastných (letních) věcí

Děvčata a chlapci, pěkně se usaďte, protože dneska je tu pravidelná rubrika 5 šťastných věcí. A když máme to léto, tak to se samosebou rozumí, že jsou to věci ryze letní. Budeme tu poklidně snídat, oblečeme se do skorovintage trička s labutěma, natrháme si s jedním malým pejskem rybíz a taky si suvenýrově zavýletíme. Tak šťastnýmu létu zdar a třikrát hurá.

1. Pomalá letní snídaně. V létě často někde běhám a lítám a doma netrávím moc času. Ale o to radši si pak, když tam konečně na pár dní pobydu, udělám hezký neuspěchaný ráno. Růžový hrnek Pantone 182, čerstvý křupavý croissanty, pryskyřníky ve váze, Vogue z roku 1989 a hlavně cukřenka ve tvaru opičáka Hupa (nebo Hopa?), to mi udělá v létě větší radost, než...no než něco jinýho. ;)

2. Sběr a pečení a ochutnávání. Pan Brambůrek alias Roníček rád sbírá rybíz. A když ho nasbírá dost, peču potom s mamkou rybízovou buchtu. A to vám je taková zábava a pak i dobrota - zkrátka jak já říkám – nic lepšího není. :)

3. Nový tričko musí být. Trošku (dost) ulítávám na značce Urban Outfitters, na kterou mě naučila kamarádka, pokušitelka darebná. Mají tam ty nejlepší origoš a neotřele zábavný věci ve vintage stylu. Tímhle tričkem se zamilovanýma labutěma jsem si u nich teď udělala radost, a ještě spoustou dalších věcí (protože žijem /asi/ jenom jednou). ;)

4. Cold brew od značky Basilur je moje ultimátní pití letošního léta. Ledový čaj se stévií s chutí jahod, svěží máty a okurky zažene žízeň přímo znamenitě a to se ví, že nejlíp chutná ve zvířátkovský vtipný karafě (taky z Urban Outfitters).

5. Nečekaný výlety. Moc se s tím s Jirulkou nepářeme – prostě když se ráno probudíme s výletnickou náladou, já rychle uvařím vajíčka natvrdo, sbalím do kufru všechny svoje šatečky a už frčíme. Letos už jsme zvládli Kanárský ostrovy, Portugalsko a Francii, tak ted' se konečně kocháme i naší krásnou zemí. Tentokrát jsme strávili pár úžasných dnů na Šumavě, taky ve Vyšším Brodě, v Linci, v Černý v Pošumaví a tak dál. 

A nebyl by to úplně správný výlet bez suvenýrů (protože tenhle blog má věcičky rád). Zleva: ty nejlepší (bílý) kočičí jazýčky Xocolat, nejroztomilejší perníčky, jasmínový mýdlo od mnichů ve vyšebrodským klášteře, tattoo tyčinka na rty Korres, dokonalá růžová voda Primavera a linecký dort v plechovce.

Bonus: pan pejsek nedal jinak, než že vám mám všem poslat růži ze zahrádky. Tak tak činím, sliby plním a těším se na vás zase příště. Pac.

Jak bydlím aneb holčičí věci všude kam se podíváš

Takže jakže začít? Rozhodně laclákama, šátkem ve vlasech, Amy Winehouse ve sluchátkách a péřovou prachovkou. Dneska je totiž uklízecí odpoledne. A tak mě napadlo, že byste mi mohli dělat při tom gruntování společnost, a že bych vás mohla vzít aspoň na chvilku k nám domů.

Jedna kamarádka o mně prohlásila, že jsem minimalista. A myslela to vážně, blázen jeden. :) Ale ono tak trooošku asi i jo. Považte - máme (zatím) málo nábytku. A vládne u mě doma hlavně bílá. Protože kdyby bílá bílou byla, každýmu by se zalíbila. Bílou mam ráda hlavně proto, že když tvoří základ všeho, můžu si tam pak o to víc barevně blbnout. Máme všude bílý zdi a na nich starý grafiky s tyrkysovými rámy, Bardotku v růžovým pleteným svetru (k vidění tady) i obrazy namalovaný od našeho kamaráda z Krumlova. Bílý gauč, ale na něm vyšívaný polštářky dotáhnutý ze všech možných koutů světa. A tak podobně bych mohla pokračovat...

A v tom bílým "minimalismu" a jednoduchých parketách na podlaze mě baví dělat "hromádky". Aspoň tak s oblibou říkám mým "věcičkám po-hromadě". Tak třeba jednu hromádku mám na zrcadle - až už člověk v zrcadle není vidět. Hromádku mám taky na toaletním stolku (tam je teda pořádně těžká) a nad komodou na zdi - tam je plno hromádkujících obrázků. A na talířku u vchodových dveří. A tak dále, a tak dále. 

Dělá mi to takovou radost, že ani nevíte. A pěkně si tím brojím proti šedi a nudě. A jako vždy - přikládám fotky jako důkaz (než se koncem června odstěhujeme). 

Nevím, kdo to kdy vymyslel (asi pan Levi Strauss), ale lacláky se šátkem ve vlasech je ten nejvíc nejpohodlnější úbor na světě. A s rtěnkou (Hermés, odstín 78 Rose Velours) mi jde všechno líp (i to utírání prachu). ;)

Při úklidu (a psaní článků) "voda z vodovoda" a večer Chardonnay (to neublíží, to leští) - z týhle retro nahatý skleničky chutná všechno trošku líp - jakože fakticky a nekecam. 

Bílý ponožky s Růžovým panterem jsou mi tím nejspolehlivějším ukazatelem, jestli jsem podlahu vytřela dostatečně. 

Ale vás u nás doma nenechám chodit v ponožkách (i kdyby to měly být taky ty růžovopanterácký), ale vplujete do mých nejoblíbenějších sametových pantoflí s vyšívaným lvem (a že je to lev všech salónů, to jistě nemusím zdůrazňovat). Jsou z tý nej francouzský parfumérie - Fragonardu, na který jsem už pěkných pár let závislá (a neléčím se - naštěstí). 

Měla jsem už i černý a šedý období, ale uznejte, že to jsem nebyla vůbec já. To období trvalo asi 6 dní, přičemž ten 6. den ráno jsem s úlevou hodila basic trička do koše, nadechla se a pochopila, že já se nemůžu nudit. Nikdy a v oblíkání už vůbec ne. Šaty s Fridou, šaty s plavčíky, šaty s dračím ovocem, svetry s ptáčky nebo třešnový? Jo, ano, prosím!

 

Napřed tam byl jen jeden obrázek. Pak druhý. Třetí. Pak samolepky se Šmoulama z mýho dětství, který jsem našla v krabici na půdě. Pak pohled Louise Armstronga, jak baští špagety, retro koloušek (předloha jednoho z mých tetování), pak Keanu Reeves, pak lampiónek ke Dni draka od Gabči, pak růže z pouti od Jirulky a jednoho dne jsem se tam už přestala vidět...a víte, že mi to vůbec neva? Ale vy mě tam stejně najdete, se vsadím. Zkrátka, moje zrcadlo jako z pouti budu při stěhování opouštět nerada. Ale tak - já si vytvořím jinde jiný. ;)

Talířky a na nich NEZBYTNOSTI, to je moje. Tohle všechno jsou moje velice a převelice oblíbený drobnosti, který mi vždycky zkrášlí a rozveselí den. Ale fakt asi nejsem minimalista, měla bych to já i moje kamarádka Anička konečně uznat. :)

Růžový sametový dráček z 80. nebo 90. let z dokonale bláznivě potřeštěnýho vintage obchodu Kuzmarkt. 

A tohle je moje "papírenská hromádka" nad bílou komodou, kam si washi páskami lepím co mě napadne anebo co by mě ani ve snu nenapadlo. 

Tohle je v pražským bytě, odkud se ale za chvilku stěhujeme, původní a moje oblíbený místo. Nečekejte ale, že u něj rozjímám, medituju nebo zpytuju svědomí, na to mě neužije. Spíš utírám prach z paní madony, který říkám "mamko" a čtu si (z gauče, co je vedle) knížky o módě. 

Teda, povím vám, to uklízení dá jednomu zabrat. Odměna je jasná - knížka, kafe a vám poděkování za to, že jste se se mnou do úklidu mých hromádek pustili. Jste odvážní. ;) Mějte se krásně, bílo-barevně.