7 největších oblíbenců

Prázdniny se pomalu chýlí ke konci, ale já věřím, že to není špatná zpráva. Považte - blíží se období barevný přírody, babí léto, tmavě červený laky na nehtech, dýňový latté, vanilkový svíčky, voňavě bublinkový koupele, prima kabátky, hebký šátky a kašmír. Zkrátka - je na co se těšit. Ale žádný předbíhání - ještě pořád tu máme léto a s ním i malý shrnutí mých 7 největších oblíbenců uplynulých týdnů (je ale vždycky těžký vybrat jich jen pár)...

Co se tedy o prázdninách stalo mou oblíbenou zábavou, o to se tu s vámi podělím s vírou, že si v mých oblíbencích najdete třeba i ty vaše. ;) 

1. Brože - ty po babičce, z bleších trhů i nový s třešňičkama. Jako brož používám dokonce i náušnice (tyhle z fotky se srdíčky jsou medailonky, kde se ukrývají mini tajný fotografie) - stačí k nim přidat špendlík a na tričku udělají bezva parádu. Nejradši kombinuju nekombinovatelný, takže třeba rošťáckýho námořníka se stoletou perličkovu broží. Zkuste to taky, je to zábava.

2. Tyrkysový lodičky a Kate Spade. Tyhle dva kousky jsem si v létě užívala o 106. Tyrkysový lodičky jsou z jednoho vintage obchůdku a skoro stejný nosívala moje mamka a pomalovaná kabelka od Kate Spade je znovuobjevená. Koupila jsem si ji tak před 15 lety (a pak ji s úspěchem uložila na dno skříně), ještě v době, kdy Kate Spade pro svou značku tvořila a vznikaly tak ty nejparádnější a nejvtipnější kousky. Šetřila jsem si na ni a pak si ji koupila za odměnu. Tak sláva (znovu)nalezeným kouskům a odměnám všeho druhu!

3. Korejská kosmetika. Miluju ji už spoustu let, ale až letošní léto jsem se konečně dokopala pořídit si 3 moje "wishlistový" ikonický fešáky. Tonikum Anua 77, mycí gel Round Lab a essenci Mixsoon s roztomilým obalem (protože já potřebuju hezký obaly, nedá se svítit). Vše z Rossmanu, vše úžaaasný. 

Zleva: 

a) Anua - Heartleaf 77% Soothing Toner - zklidňující tonikum: legendární tonikum mi nedalo spát a musela jsem ho vyzkoušet. Naprosto chápu ty oslavný ódy na něj, přidávám se k nim. Obsahuje třeba extrakt z toulně srdčitý nebo šruchy zelný a neuvěřitelným způsobem hydratuje a zklidňuje pleť - jupí.

b) Round Lab - Birch Juice Moisturizing Cleanser - mycí gel: má v sobě mimojiný šťávu z japonský bílý břízy a heřmánkový olej. Pleť krásně vyčistí a zjemní a i tady mě baví ten roztomilý obal.

c) Mixsoon - Soondy Centella Asiatica Essence - zklidňující pleťová esence, která se stala miláčkem mojí pleti i mojí koupelny. Medvědům zdar!

4. Nejoblíbenější kuskusový salát s mini mozarellou. A s čerstvým špenátem, cizrnou, domácími rajčaty, řeřichou, bazalkovým pestem a tousty pokapanými olivovým olejem....povím vám, je to mana a perfektní pokrm do horkých letních dnů.

5. Ach, Zaro (ach, i Zaro Home), ty víš, jak na mě. Kolekce s Malým princem mi pěkně rozzářila oči a držela jsem se docela statečně, abych ji nevykoupila celou. Pantofle s Malým princem, ručník, deka a miska (posledně tři jmenovaný kousky jsou pro pana hafíka, který nám brzy přibyde do rodiny - víc o něm za chvilku...) patří k mýmu letošnímu létu a budou mi jako správní oblíbenci připomínat hezký (nejen nákupní) časy. 

6. Rambo - tak to je on. Narodil se v červenci,  takže mi paní majitelka posílá celý léto jeho fotky a já se už na férovku zamilovala. A tak počítám každý den do září, než si pro něj pojedeme. Jo a taky mu nakupuju věcičky v Zaře Home. :) Je to pokrevní bráška pana Brambůrka, kterýho už z blogu znáte, ale toho jsem si jen půjčovala od našich a nutně jsem potřebovala svýho (není se, myslím, čemu divit, když jsou oba tak roztomilí). Tak tedy - brzy vítej u nás, prďolko!

7. Gramofon, elpíčka a AMY. Po nastěhování z Prahy do našeho původního příbytku v jižních Čechách, jsem zas oprášila svůj gramofon, který jsem před lety natřela růžovou barvou. A i když si můžu na telefonu nastavit dvacetihodinový pásmo songů, stejně si nejradši pouštím gramofonový desky, který musím pořád převracet a měnit...ale baví mě to. A moc mě baví i Amy (její hlas, tetování i obří drdol). Jestli jste ještě neviděli nový film o ní s názvem "Back to black" nebo starý dokument "Amy", doporučuju to napravit. ;)

Tak, a to je dneska úplně všechno.  Podělila jsem se o svoje radovánky, a doufám, že vy se v komentářích podělíte se mnou o to, co vás provázelo (a provází) letošními prázdninovými dny a co se stalo vašimi oblíbenci. Mějte se NEJ!

5 šťastných (letních) věcí

Děvčata a chlapci, pěkně se usaďte, protože dneska je tu pravidelná rubrika 5 šťastných věcí. A když máme to léto, tak to se samosebou rozumí, že jsou to věci ryze letní. Budeme tu poklidně snídat, oblečeme se do skorovintage trička s labutěma, natrháme si s jedním malým pejskem rybíz a taky si suvenýrově zavýletíme. Tak šťastnýmu létu zdar a třikrát hurá.

1. Pomalá letní snídaně. V létě často někde běhám a lítám a doma netrávím moc času. Ale o to radši si pak, když tam konečně na pár dní pobydu, udělám hezký neuspěchaný ráno. Růžový hrnek Pantone 182, čerstvý křupavý croissanty, pryskyřníky ve váze, Vogue z roku 1989 a hlavně cukřenka ve tvaru opičáka Hupa (nebo Hopa?), to mi udělá v létě větší radost, než...no než něco jinýho. ;)

2. Sběr a pečení a ochutnávání. Pan Brambůrek alias Roníček rád sbírá rybíz. A když ho nasbírá dost, peču potom s mamkou rybízovou buchtu. A to vám je taková zábava a pak i dobrota - zkrátka jak já říkám – nic lepšího není. :)

3. Nový tričko musí být. Trošku (dost) ulítávám na značce Urban Outfitters, na kterou mě naučila kamarádka, pokušitelka darebná. Mají tam ty nejlepší origoš a neotřele zábavný věci ve vintage stylu. Tímhle tričkem se zamilovanýma labutěma jsem si u nich teď udělala radost, a ještě spoustou dalších věcí (protože žijem /asi/ jenom jednou). ;)

4. Cold brew od značky Basilur je moje ultimátní pití letošního léta. Ledový čaj se stévií s chutí jahod, svěží máty a okurky zažene žízeň přímo znamenitě a to se ví, že nejlíp chutná ve zvířátkovský vtipný karafě (taky z Urban Outfitters).

5. Nečekaný výlety. Moc se s tím s Jirulkou nepářeme – prostě když se ráno probudíme s výletnickou náladou, já rychle uvařím vajíčka natvrdo, sbalím do kufru všechny svoje šatečky a už frčíme. Letos už jsme zvládli Kanárský ostrovy, Portugalsko a Francii, tak ted' se konečně kocháme i naší krásnou zemí. Tentokrát jsme strávili pár úžasných dnů na Šumavě, taky ve Vyšším Brodě, v Linci, v Černý v Pošumaví a tak dál. 

A nebyl by to úplně správný výlet bez suvenýrů (protože tenhle blog má věcičky rád). Zleva: ty nejlepší (bílý) kočičí jazýčky Xocolat, nejroztomilejší perníčky, jasmínový mýdlo od mnichů ve vyšebrodským klášteře, tattoo tyčinka na rty Korres, dokonalá růžová voda Primavera a linecký dort v plechovce.

Bonus: pan pejsek nedal jinak, než že vám mám všem poslat růži ze zahrádky. Tak tak činím, sliby plním a těším se na vás zase příště. Pac.

U mě doma...tipy, knížky, domácí minibar

Nejenom na jaře, ale vlastně kdykoli je náramně osvěžující pustit se do nějakého toho vylepšování domova. Já jsem zahájila nejen velký generální úklid, bílení a natírání, ale taky "jarní upgrade" mojí tajné lásky - minibaru. A tak vám při té příležitosti přináším nakouknutí ke mně domů, kde vám naliju pár drinků, ukážu vám, jaké kuchařské knížky mám nejradši a ještě přidám pár tipů z mých oblíbených obchodů. 

Takže - Mojito, Daiquiri, Piňa Colada, Cuba Libre, White Russian, Sex on the Beach nebo radši nealko vitamínová bomba? Vy poroučíte, já míchám. ;)

Domácí minibar patří u mě doma mezi moje oblíbence a dokonce i naši hosté a návštěvy se u minibaru zdržují víc než kdekoli jinde. Ó lá. La. La. Popíjí, prohlížejí si tlusté knihy, uzobávají Pringles (ty nesmí chybět nikdy) nebo hážou do zlatého prasátka mince a pak se je snaží z něj zase vydolovat (marně). To víte, jak jednou hodíte do mého prasete peníze, už není cesta zpět. ;)

Minibar jsem vytvořila ze starého špinavého servírovacího stolku, který byl na odpis. Byla to tehdy taková "záchranářská akce" a můžete si ji připomenout tady. Obsah "baru" měním podle nálady, ročních období i podle pitného režimu. Teď s příchodem jara jsem nahradila vaječné koňáčky, hřejivá vína se skořicí a punče za košíky s ovocem, ovocné šťávy a vitamíny, které jsou schované v dózách v ananasových tvarech. Ovšem pro zachování rovnováhy mezi zdravým a veselým tu mám jeden výborný legendární rum...

Nedokážu odolat lahvím neodolatelným. Design láhve i receptura karibského kořeněného rumu je dílem velkého a slovutného mistra tatéra a námořníka jménem Sailor Jerry (pokud znáte módní značku Ed Hardy včetně jejích peckových nepřehlédnutelných parfémů, jste Sailorovi na stopě), a tak patří mezi moje malé barové poklady. Dokonce i uvnitř láhve se skrývá jedno nálepkové překvapení namalované Sailorem. Tipuju, že až se podívám té lahvi úplně na dno (asi budu muset začít pít rum), nechám si vytetovat něco "rockabilly"...něco fakt barevně old school (vlaštovku, srdce, kotvu a nahatou holku s ukulele k tomu...aspoň mě na ulici neomylně poznáte).

A od rumu k literatuře. Moje nejoblíbenější kuchařka je Mexico: The Cookbook (autorka Margarita Carrillo Arronte). Je parádně tlustá a těžká (přes 700 stran plných krásných barevných fotek a ještě lepších pikantně mexických receptů). Zatím víc prohlížím než vařím, ale až se jednou usadím...

S další mou oblíbenou kuchařkou cestuju ráda do Paříže. Jmenuje se The Little Paris Kitchen: 120 Simple But Classic French (autorka Rachel Khoo). Mám ji už spoustu let a ještě mě neomrzela. 

A nesmí chybět ani knížka Džusy a koktejly (autorka Linda Doeserová), kde jsou skvělé a jednoduché recepty na koktejly z ovoce a zeleniny, a tak díky ní vytvářím spoustu zdravých tekutých dobrot.

V rámci neustálého "vylepšování" ráda měním nad mým minibarem fotografie a obrázky. Je to vždycky rychlá změna, která nic nestojí, ale stěna parádně prokoukne a nějakou obrázkovou novinkou vítaně ožije. Teď jsem si vytiskla a zarámovala fotku Jamese Bonda ála "Protřepat nemíchat" a pokaždé, když se na Jamese podívám, dáme si spolu jeden protřepaně nemíchaný drink.

A ještě mi dělá společnost nad minibarem další minibar, tentokrát malovaný (protože když nemůžete nikde najít ten správný obrázek, nejjednodušší řešení je prostě si ho namalovat). 

Tak a na závěr tu mám malou "barovou inspiraci" z několika internetových obchodů, kam si občas chodím doplnit zásoby.

1. Skleničky s návody na drinky značky Kikkerland 2. barevná paraplíčka do koktejlů 3. křišťálová karafa High Classic 4. módní papírové ubrousky 5. veselá termoska Disaster 6. servírovací stolek alias minibar 7. hrnek s brčkem od Španělů Helio Ferretti 8. a barový maskot - prasátko Eduard

Můj domácí bar a tipy na letní lahůdky

Když jsem psala nadpis dnešního článku, překlepla jsem se a místo "tipy" jsem napsala "tripy". A vlastně jsem to tak mohla nechat. Ono totiž dát si žůžo ledovou kávu nebo pravý zmrzlinový pohár podle kačera Kvaka, na který vás zvu, to se "jízdou" určitě nazvat dá. Aspoň já si tyhle mlsounské chvíle s potěšením užívám. Beru vás do party a jsem odhodlaná dát si s váma dneska do trumpety! ;)

Můj "domácí bar", který jsem si vytvořila renovací polorozpadlého stolku na kolečkách, se postupem času úctyhodně zaplnil. Napřed na něm byly dvě láhve vína, pak tři láhve a teď...hodně lahví, přísady do koktejlů, krabice s ubrousky, lízátka, ananasy a kousek místa jsem vyhradila i části mojí Starbucks sbírky. Ten malý "starbax" hrníček úplně vpravo jsem si koupila jako první, už je to spoustu let a mám ho asi úplně nejradši. Vystřídaly se v něm všechny druhy kafe, co jich jen na světě je, jeden čas jsem v něm skladovala tužky na oči a štětce na tváře a dneska jsou v něm (i když určitě zas jen přechodně) barevná paraplíčka do zmrzlinových pohárů.

A tohle je můj nový přírůstek do sbírky. Fialový Starbucks tumbler, který vypadá, jako když ho malíř políbí pár tahy štětce namočeným do fialové barvy. Termohrnková láska na první pohled...Je nejspokojenější, když ho ráno naplním čerstvou kávou a pak spolu vyrazíme do ulic.

Jako pravý kávomilovník s rozzářenýma očima pořád ochutnávám nové druhy kávy a neminu snad žádný obchod, který má na ceduli namalované kávové zrno nebo černouška, a nad kterým se vznáší kávová vůně; to jsem pak přímo ztracená. Ale je to paráda se občas takhle "ztratit". Letošní prázdniny mám v kávomlýnku už druhé balení kávy Kenya (limitka z řady Origin Espresso) s tóny vína a ovocnou příchutí citrusových plodů. Je výborná (i pro přípravu ledovýho kafča). Dokonce tak výborná, že jsem si ji před pár dny uvařila i v noci a pak jsem několik nočních hodin probděla u seroše "Red Dwarf". Ale nelituju.

Kafe jsem si zvykla připravovat podle Starbucks Coffee Mastera Jakuba Zubatého. Jeho 4 kroky k přípravě supr kávy mi jednoho dne přistály v e-mailu, tak jsem si je přimagnetkovala na lednici a z lednice teď doputovaly rovnou sem k vám:

"K přípravě skvělé kávy je potřeba dodržet následující 4 kroky:

-  správný poměr kávy a vody, který je (s výjimkou Espressa) 10 g kávy na 180 ml vody

-  kávu namlít na hrubost podle metody přípravy (například pro French press je třeba kávu namlít na nejhrubší stupeň)

-  použít kvalitní vodu (ideální teplota pro přípravu je 90-96°C)

-  a čerstvou kvalitní kávu namlít těsně před přípravou."

Pro ledovou vyletněnou verzi stačí přihodit pár kostek ledu, trošičku cukru a kopeček vanilkové zmrzliny. V jedné kavárně v Itálii jsem vykoukala, že do ledové kávy přidávali ještě pět kostiček kvalitní čokolády, což je tip, který jsem si zapsala za uši a občas ho praktikuju. Je to dobříčko.

Z pohárů voní ledokafe a jeden by řek´, že by prázdniny mohly měly trvat aspoň dva roky...

Doma mě to teď v létě moc nedrží a vlastně za každého počasí vyrážím ven. Musím sice i o prázdninách pracovat (skandálos), ale noťas se do mé velké letní tašky s mexickým vzorem vejde. A vejde se do ní i knížka, voňavka, mlíčko Piknik (jsem na něm závislá), můj nový tumbler i srdcobrejle. Takže beru na ramena tašku i nohy a běžím ven. Ale abych se s váma nerozloučila příliš chvatně, mám tu pro vás ještě jeden recept...

Není to sice recept úplně jednoduchý (stupeň obtížnosti "1 námořnická čepice" mluví za své), ale přesto se vyplatí ho vyzkoušet. Kačer Kvak a jeho zmrzlinová specialita...Nechte si chutnat. ;)

Co nesmí chybět na pikniku snů

Když říkám piknik snů, tak tím nutně nemyslím lehárko někde na Bali, ovívání kadeří mořským vánkem, nebo pojídání hroznového vína, se kterým máchá nějaký svalnatý potomek bohů. Piknik snů může být třeba i úplně obyčejné rozvalení se v trávě, povolení knoflíku u kalhot a zírání na modrou oblohu. To stačí. Tenhle sen se dá snadno splnit. Jde jen o to si udělat čas, vyběhnout ven (bez mobilů, prosím) a vychutnat si chvilky nicnedělání.

A protože já piknikování miluju a není jediný teplý letní den, kdy bych na piknik aspoň nepomyslela, mám pro vás pár tipů a malou ukázku toho, jak si vegetění v přírodě zpestřuju.

Správná deka - základ povalování

Za svou piknikovou éru jsem už ležela na ledasčem. Na holé zemi (je to fajn, ale bolí to), na karimatce (je tak mrňavá), na přehozu ze sedačky (na nic se tak dobře nechytají moušky, pavouci a tráva) nebo na piknikové dece s červenýma kostkama (šikovná, ale ty červené kostky...ne ne, nelíbí). Až letos jsem se konečně dopracovala k vysněné piknikové dece z Butlers.cz. Tahle bavlněná deka je to nejpohodlnější, na čem jsem si kdy ve volné přírodě hověla. Uvnitř má totiž vycpávku, takže se na ní leží jako v bavlnce a na spodní části je omyvatelná průhledná fólie, která brání právě všem těm mouškám, pavoukům i trávě, aby se na ní přichytili a cestovali pak se mnou domů.

A když už je naší piknikpartě zima a v koši není žádné jídlo, čili když už se piknikový čas chýlí ke konci, deka se jednoduše sroluje a pomocí odnímatelného popruhu sbalí a přehodí přes rameno. Navíc je krásně veselá a barevná. A i když bych vám ráda řekla, že jsem na ní chvíli ležela i uprostřed obýváku, tak vám to radši ani neřeknu, abyste si nemysleli, že jsem týdadá...

Muzika

Já si to bez ní nedovedu představit už nikde. Dokonce i v kině, když mě kousky filmu nudí a začínám být rozmrzelá, nacpu si do uší nenápadná sluchátka a v tu ránu mi mizerné herecké výkony vůbec nevadí. Muzika má moc. Velkou moc. A takové dobře vybrané summer songy, které se ozývají z piknikové deky (respektive z mého přenosného rádia Sunny Life nebo z empétrojky), dokážou roztancovat a rozdivočet všechny - celé piknikové osazenstvo, mravence i dotěrné mouchy, co by jinak sedaly na koláčky s polevou. Anebo můžete poslouchat jenom cvrlikání ptactva, jak je libo.

Jídlo tolik neřešit

No já vím, že by piknik měl být hlavně o jídle. Jenže už tolikrát se mi stalo, že jsme na piknik nešli jen proto, že toho v lednici zrovna moc nebylo, nebo že jsem nestihla upéct slaný koláč, že jsem se rozhodla, že piknikovému jídlu nebudu přikládat zas tak velkou úlohu. Někdy je rozhodně fajn do mističek naskládat kousky ovoce, různé druhy domácích pomazánek, upéct sušenky, připravit saláty všech chutí a barev a zkrátka si s tím vším vyhrát, ale mohlo by se stát, že s takovou by se pak konal jeden piknik za léto a to ještě sotva. Takže když vidím, že ráno na okenní tabulky doráží sluníčko, prostě jen popadneme deku, knížku a slamáky a po cestě se jednoduše stavíme pro pár baget, borůvky a je to.

Nebýt líný "na hezké věci"

Dokonce i když se pro piknik rozhodneme z minuty na minutu, nejsem líná na to (v rychlosti) popadnout brčka a míchátka (tahle rozkošná butlersovská jsem ukořistila v letních novinkách), ubrousky s plameňákama, polaroid, termosku s námořnicí, skleničky s puntíkama a pár dalších roztomilostí pro dobrou náladu. Jak já říkám, "člověk nesmí bejt línej na hezký věci".

Větrání

Už jsem vám tu o svém přenosném mini větráku jednou psala a teď je ta správná chvíle ukázat vám ho v akci, tj. na piknikové dece. Od té doby, co jsem si ho koupila, ho balím s sebou na pikniky pořád, protože když už z hlediska osvěžení selžou všechny vychlazené limonády, nanuky i benátské vějíře, tak pak stačí stisknout jeden čudlík a rozprostře se kolem nás tak svěží vánek, že je rázem (skoro) po hicu.

Vzít si s sebou zajímavou láhev

Tím "zajímavou láhev" myslím láhev něčeho dobrého, třeba bublinkatého, třeba šampaňovitého, co může chvíli jen tak vykukovat z proutěného košíku, ale pak je lepší s tím pohnout. Ostatně plastové skleničky na sekt se teď prodávají úplně všude a k čemu jinému by měly sloužit než k tomu nalít do nich v přírodě něco veselého? Někdo by sice mohl říct: "alkohol na piknik nepatří", ale to já bych jen mávla rukou a odpověděla třema svýma oblíbenýma slovama: "proč by ne?".

Piknikový košík je plný, klobouky už se těší ven, větrák jede ostošest a deka je velká, takže myslím, že nám nic nebrání v tom rozplácnout se a nechat Ššššššššš vyšumět všechny starosti. Následujících pár dní předpověď hlásá "piknikovo", tak toho musíme využít. A až se nás zima zeptá, co jsme dělali v létě, můžeme ji bez okolků odkázat na všechny pikniky, které tohle léto uspořádáme. A že jich bude! ;)

Největší letošní oblíbenci

Přála bych si po těch několika týdnech navázat tam, kde jsme skončili. Chtěla bych si tu s vámi zase povídat o těch věcech, které umí tak zázračně rozsvítit každý den, chtěla bych si tu s vámi povídat o dobrodružství, vůních, rtěnkách, úžasných filmech a knížkách, o krajkách, hedvábí i o Paříži; chci tu s vámi zase mluvit o všem, co máme rádi.

A musím se vám přiznat, že i když se tu nějaký čas neobjevilo nic nového, myslela jsem na vás a psala jsem každý, každičký den nejmň jeden duchovní článek, tedy článek vymýšlený v duchu - nejčastěji v noci (než jsem usnula). Povím vám, takový článek psaný v duchu, to je kvalitka. Brilantní čeština, jasné úsudky, vytříbený smysl pro humor (jemný vtípek použitý ve správný čas, na správném místě) a fotky, které by vám záviděl i fotograf z National Geographic. Nevýhodou ale, jak asi tušíte, je, že když se ráno probudíte, z duchovního článku si nepamatujete zhola nic; ráno po něm zbyde jen takové škytnutí.

Dneska tu ale máme článek dovopravdický, z masa a kostí. Aspoň si vyzkouším, jestli to blogování ještě umím. Ale podle mě se to nezapomíná, podle mě je to jako s jízdou na kole. Stačí nahodit legíny, dofouknout pneumatiky, naplnit láhev s vodou a jedeeem! Ukážu vám tedy dneska různé novinky a novoty, které mi letos nečekaně cvrnkly do klobouku, a se kterými jsem teď opravdu dobrá kámoška.

Komplimenty. Dostávám je díky téhle magické, šťavnatě ovocné a v závěru sladce vanilkovo rohlíčkové vůni Wonderstruck Enchanted od Taylor Swift ze všech různých stran (a to si pak říkám - kde jste vy všichni "Šanelové", Diorové a "Loránové"?). Takže se teď s parfémem Wonderstruck Enchanted voním dnes a denně, protože komplimenty já prostě ráda. Pro takový pěkně mířený kompliment bych šla světa kraj. 

Za trochu komplimentů šla bych světa kraj
šla s hlavou odkrytou a šla bych bosá
šla v lednu, ale v duši věčný máj
šla vichřicí, však slyšela zpívat kosy
šla pouští a měla v srdci perly rosy
za trochu komplimentů šla bych světa kraj.
Jak ten, kdo zpívá u dveří a prosí.

Krásně mi Slávek Vrchlický připravil půdu pro tuhle parfémovou mini recenzi, viďte?

Netuším, jaká mocnost, akce nebo marketingový tah mi v drogérii vehnaly pravici do regálu Rimmel. Nikdy jsem od téhle značky nic neměla, nějak jsem se Rimmelu vždycky vyhýbala (nevím ani proč...nejspíš "proniczanic"). Ale koncem ledna se v mém nákupním koši ocitla lahvička s modrým víčkem, s make-upem Rimmel Match Perfection (SPF 18). A teď po něm sahám téměř každodenně. Krásně voní, super snadno se roztírá, nedělá šmouhy ani mapy, výborně kryje a drží celý den. Tak teda dobrá - už se rimmelovským lahvičkám nebudu bránit, když to umí takhle dobře...

V poslední době jsem si oblíbila vydatné jídlo - čokoládu s marshmallow a mini čokoládky Disney, které vypadají jako očepičkované hlavy kačera Donalda a mají oříškovou náplň. Hmmm.

Ryze dámská záležitost z mého domácího baru - červené víno (Merlot) pro dámy, které nosí klobouky, krajkové bombardéz, diamantové prsteny, malá psaníčka místo nákupních igelitek, šaty si večer ukládají na krejčovské panny a se svými rudě nalakovanými nehty dokážou skleničku s vínem pozvednout tak jemně a elegantně, že z nich okolí nedokáže spustit zrak. Anebo ho můžete pít v roztrhaných džínách, v jeho mikině a rovnou z flašky. Prostě - Dámská záležitost. ;)

Moje únorová nejoblíbenější fotka, kterou mám přilepenou hned vedle své sbírky foťáků. Schválně, jestli uhádnete, kdo je na ní tak užaslý a fascinovaný fotografickým přístrojem. Je to jednoznačně "malý Majkchí". Pro Michaela Jacksona mám slabost (hlavně pokud jde o jeho období, kdy muzikantsky řádil se svými sourozenci v Jackson 5). A vlastně mám slabost pro všechny, kdo rádi žasnou, užasnou, kdo se rádi nechávají něčím (čímkoli) unést a pokud při tom mají otevřenou pusu, tím líp.

Růžový jednorožec, to nejmilejší ořezávátko na tužky a pastelky, jaké se ke mně letos mohlo dostat. 

Jsem docela překvapená, že na mě letos leze tak brzy. Jaro. Už jsem se dívala, kde mám v šatníku zastrčené průhledné košile, kde chrní námořnická trička a krátké šaty z lehkého chladivého saténu, a před pár dny jsem se dokonce přistihla, jak přemýšlím, jestli bych si už konečně neměla pořídit pravý (a vysněný) piknikový proutěný koš s nádobím, který když otevřete, najdete v něm skleničky na šampaňské, nerozbitné talíře a příbory. Letos se u mě zkrátka těšení na jarní radovánky objevilo o dost dřív, než jsem zvyklá a nic bych za to nedala, že za to může můj nejoblíbenější kalendář od Rifle Paper Co, který v únoru svým obrázkem takhle svádí.

Tak nám Francouzíci zase něco přichystali. Animovanou adaptaci kultovního Malého prince, která se má v kinech objevit v předvánočním čase letošního roku. Vidět tu "naši" knihu na filmovém plátně...mno, jsem na to opravdu zvědavá. A jak je to už mojí povahou dáno, nesejčkuju, neříkám, že to bude beztak průšvih zfilmovat malé princátko, ale naopak se moc těším. Už od teď. Tady je malá video ochutnávka v podobě traileru a podle zatím dostupných informací si můžeme zaznamenat do diářů "den Malého prince" růžovou pastelkou na 3. prosince. Ale do té doby toho ještě hodně, hodně zažijeme...;)

Zorganizovaná a uklizená kuchyň? To je snadná věc!

Jsem přesně ten typ, který to chce mít doma pořád parádní, čisté, zorganizované a uklizené (obzvlášť před Vánoci). A jsem taky ten typ, který chce mít za každé situace perfektní oční linky a vychytaný účes. Ale hlavně jsem ten typ, který dá před "smejčením" vždycky nakonec přednost kinu, výletu, popíjení svařáku v rušných ulicích nebo pojídání skořicových palačinek a to vše v doprovodu nenamalovaných očí a s vlasy tak rozcuchanými, že budete mít tendence mateřsky si naslinit prsty a ulíznout mi pěšinku (ale nedělejte to, prosím).

Prostě všechna ta moje přesvědčení a pravidla porušuju pravidelně a spokojeně, protože od toho koneckonců pravidla bývají. Ale říkala jsem si, že by bylo skvělé mít věci v kuchyni konečně zorganizované tak, že bych je nemusela pořád přerovnávat, a že bych si letos mohla přípravu všelijakých "adventních dobrot" vychutnat, aniž bych musela věčně něco hledat.

A protože když chci vyřešit nějaký (jakýkoliv) problém, jdu do papírnictví, šla jsem tam i tentokrát a pořídila pár věcí, díky kterým se mi podařilo debordelizovat police s jídlem a kořením, takže získaly řád a já tak víc času. Můžeme se teď na to spolu mrknout.

Všechny suroviny, pomůcky na vaření a dobříčka teď najdu v kuchyni na "jedno mrknutí" a stačilo použít jen pár malých triků. Za chvíli vám je ukážu, ale ještě předtím malý černobílý vhled do mého předchozího neorganizovaného "potravinového království"...

I když jsem se snažila v "původní spíži" udržovat pořádek a mít tam nějaký systém, nikdy to dlouho nevydrželo. Mouky vedle kuskusu a špaget, cukr vedle oliv, marmelády v sousedství olejů, nakládaná zelenina vedle prázdných obalů a krabiček, které by se mohly na něco hodit anebo taky všechno úplně naopak. Najít něco rychle, to byl úkol pro soukromého detektiva (jenže soukromí detektivové obvykle pracují na politických případech, na odhalení nevěrných manželek nebo manželů anebo ve špinavých kancelářských dírách popíjejí pančovaný koňak, takže jsem si suroviny na vaření musela stejně vždycky najít sama).

Neuspořádané halabala skladování už má stopku.

Nakoupila jsem si krabice a šanony, které se dají sehnat v každém papírnictví. Lepší jsou ty z tvrdého kartonu, protože tak líp odolávají častějšímu vytahování a ukládání těžších potravin.

Kartičky na dárky posloužily jako "označovače" pro jednotlivé šanony, na které se dají pomocí provázku snadno přivázat. Fixou nebo tužkou pak už jen stačí na každou kartičku napsat, co bude příslušný šanon obsahovat. Kdo si vyrobí své vlastní kartičky, má bod navíc.

Každý z šanonů má jasně daný úkol (podle toho, jaká je na něm přivázaná kartička). Jeden poskytuje útočiště moukám, další luštěninám, v jiném bydlí přílohy (kuskus, jáhly, rýže, těstoviny) atd. Má to řád. Ách, nechte mě to říct ještě jednou - řááád. Takže kdykoliv teď něco potřebuju, sáhnu jednoduše neomylným pohybem do jednoho z šanonů a vyndám přesně to, co chci. Malý  zázrak to je. ;) 

A teď už jen pár drobností na doladění. 
Papírový karton od jahod jsem ozdobila malou nálepkou a nápisem, který mi vždycky připomene, že mám svou kuchyň opravdu ráda. A protože je krabička vysoko (na nejhornější polici), ukládám dovnitř  malé čokolády a sušenky. Dvakrát si rozmyslím, jestli si radši nedám pomeranč, který je na dosah, než jít pro židli a sápat se nahoru, abych ukořistila kokosové Raffaello. Skřítek, kterého jsem si přivezla před časem z kulinářsko-květinového trhu v Paříži, nad sladkostmi (i nad mou vůlí) potutelně bdí.

Výhoda toho, že má teď moje spižírna řád, je možnost potěšit se při vaření maličkostmi, které mám ráda, a které se mi dřív na zmatenou polici nevešly ani za nic - dřevěný sešit na recepty je jednou z nich. A pak tu máme ještě utěrky, které se mi jen tak volně povalovaly na poličkách nebo v šuplíkách, a které jsem teď uložila do drátěného košíku s víkem, ve kterém spokojeně čekají na svou "utěračskou chvíli".

A nakonec jsem na dveřní rám spíže přitloukla plechovou cedulku se skřítkovskými pomocníky - to aby bylo jasno, kdo má v mé kuchyni hlavní slovo a kdo tedy může dneska směle ukuchtit oběd. Protože i když to mám teď v kuchyni uspořádané, neznamená to, že tam kdykoliv ráda nepustím někoho jiného, kdo mi uvaří. Tak klidně přijďte. ;)