Občas mě napadne, že bych měla zkusit žít skomně (můj milý muž by byl nadšený). Mít jen jeden hrneček, jeden talíř, jednu rtěnku, jedny šaty (- to už je ale opravdu bláznovství) a pročistit si hlavu. Jenže pak otevřu sekretář v našem pokoji, kde mám některé své poklady a touha po "jednom hrnku" mě zase rychle přejde. Copak bych se mohla obejít bez barevných skleněných lahviček, saténových peněženek nebo francouzských svíček? Sice jsou obvykle všechny schované, protože mám ráda prostor nezatížený věcmi, ale ráda si občas beru do ruky pruhované krabice s mými poklady nebo otevírám sekretář (viz. fotky) a těším se. Plno věcí jsem si přivezla z Paříže, parfémky od Annick Goutal, šperky, staré módní časopisy a LP desky a to jsou teď mé nejmilejší poklady.
Na jednu stranu mám ráda prosté, jednoduché, stylově čisté věci a přírodní materiály (pokud se volí s citem, dokážou vytvořit netradiční a útulné bydlení), zároveň ale nikdy nedokážu odolat barevným vyšívaným polštářům z cest, spoustě knížek nebo roztomilým obrázkům od pouličních malířů...Tak kombinuju, měním a hraju si (ve svém šatníku i doma). A právě kombinování jednoduchých a zdobných kousků je největší zábava s originálním výsledkem.
Pokud na mě ale zase někdy sedne asketická nálada, rychle zavřu dvířka od sekretáře, kde jsou moje barevné holčičí poklady bezpečně uschovány a budu dělat, že jsem úplně chudá minimalistka a životem jdu jen s jedním batůžkem na zádech ;-). No dobře, ty batůžky budu mít tři, ale víte, jak to myslím? ;-)
Jen se podívejte, jak je Vivi mezi svými serepetičkami spokojená...;-)
Fotky zleva: na bílém talířku ze starožitnictví nikdy nenajdete řízek s bramborovou kaší. Místo toho na něm servíruju Chanel miniaturky, rtěnku a šperky, které mám zrovna v oblibě.
"Živé květy" - stará voňavka, která má mezi mými poklady (jakožto milá památka po babičce) výsostné postavení. Ale radím - nečichat k ní ;-)
