Vánoční tipy aneb byl tam pěknej Mikuláš

Protože minulý článek byl trochu "těžšího" charakteru, tak dneska naopak - jen tak pro odreagování, pro trochu té správné adventní nálady a taky pro to, že je Mikuláš. A ten si můžou rozhodně užít a vychutnat i dospěláci. A tak vám dneska ukážu, co mi Mikuláš nadělil (slavili jsme ho už před pár dny), teda vlastně spíš čert - jeden má pro mě totiž už pěkných pár let dost velkou slabost (kdo by se mu taky divil, že?). ;)

A taky si tu trošku zavzpomínáme na moje deníčkovský zápisky z mých 7 let, ukážu vám pár adventních kalendářů, doporučím skvělou vánoční kosmetiku i jeden báječný vánoční film a ještě pár dalších důležitostí tu bude. Zkrátka taková správná mikulášská pohoda a nálada. 

Přeju vám, ať dneska v punčošce najdete dostatečně milých maličkostí a uhlí a brambor pomálu (anebo když už hodně, tak ať je z toho uhlí aspoň pořádný teplo a z brambor prima gulášek). ;) A ať vás ty potvory chlupatý neodnesou, co bych si tady bez vás počala! ♥

Lind medvídci (ti plnění krémem) nesmí v mojí punčoše chybět. A LP desku Last Christmas (George Michael a Wham) jsem dostala už trošku předčasně, ale je tak pěkná, že ji pustím všem Mikulášočertoandělům, kolik jich jen dneska potkám. A mimochodem - stejnojmenný vánoční film Last Christmas je nejvíc, koukněte na něj, neznáte-li ho ještě.

Víte, já nepropásnu žádnou příležitost k tomu dostat nějaký ten dárek. A že jsem snad na Mikuláše velká? Ne. Ne a ne. Nebo snad někdo něco říkal? :) Moji milí, nechte to plynout, třeba se nechte inspirovat a pořiďte si taky nějakou maličkost pro radost. Mám totiž na vás jednu otázku. Proč-by-ne? ;)

Mám ráda Zaru Home, a když mi tam můj čert pořídil k Mikuláši misku s Lady a hrnek s vánoční koulí, slíbila jsem mu svatosvatě, že budu aspoň jeden den hodná. A ještě malá připomínka - pokud si chcete domov i sebe provonět o adventu něčím luxusním a speciálním, zkuste v Zaře Home jejich kolekci Slaný karamel a Perníček, je to neskutečná šupa. 

Jestli bych vám něco z letošní mikulášské nadílky chtěla opravdu doporučit, tak je to čerstvá čistící roláda na pleť Bûche de Noël od značky LUSH. Potřebuju ji každý rok. Voní dokonale vánočně...trocha vanilky, trocha marcipánu, troška mandlí - vaše pleť si smlsne. 

Adventním kalendářům těžko odolávám, ale jsem na ně vybíravá. Letos mě nezaujal žádný velký z parfumérií (až na jeden dokonalý z Niche-beauty.com, ale ten na mě bude čekat až pod stromečkem). Většina produktů v nich se opakuje každý rok pořád dokola. Ale - pár čokoládových, kosmetických a čajových kalendářů mi za klobouk přece jen spadlo. 

Tady jsou (zleva):

- adventní kalendář Winter Time od Alverde je jedním z nejpovedenějších kalendářů za krásnou cenu (499,-). Potěší (nejen) ty, kteří si potrpí na přírodní kosmetiku a krásný zimní obaly. Uvnitř jsou voňavý přívětivosti a limitky - třeba s vůní kokosu a vanilky. Voní na mou duši jako pravý Vánoce...alelůja, 

- medvědí Lindt je klasika všech klasik,

- parfémový kalendář Elnino je na provonění adventních dnů ideálním potěšením a

- bylinný čajový kalendář Leros, který po otevření můžete rozložit do papírového věnce a každý den si odpočinout u šálku dobrého čaje, je příjemnou kalendářovou třešničkou. 

Co by to bylo za Mikuláše, kdyby Rambo nedostal svůj doopravdický psí adventní kalendář. Tenhle je z mých nejoblíbenějších psostránek Spokojenypes.cz. Ovšem - pro pejsky radost, pro páníčky (trochu) starost (při vybalování totiž nacházíte v jednotlivých okýnkách všelijaký sušený vnitřnosti a prapodivnosti, který se pak ocitají na gauči a bůhvíkdeještě), ale ještě jsem snad neviděla pana psa tak šťastnýho a s-p-o-k-o-j-e-n-y-h-o. Takže - doporučuju. ;)

Kouzlo dnešního dne se musí podpořit (třeba pletenými punčochami nebo lampičkou Battery od Ferruccio Laviani)...

Loučím se s vámi svými tajnými deníčkovskými zápisky z doby, kdy mi bylo 7 let a jak to tak pozoruju, čertů se bojím snad ještě víc a pro "jiní krásný věci" mám slabost pořád. ;)

Krásný advent vám všem. ♥

Mrkněte ke mně na Instagram:

Na návštěvě u mě doma aneb toaletní stolek mých snů

Od vejšky jsem bydlela na tolika místech, že bych to nespočítala (na jedný ruce určitě ne). A byla to místa někdy lepší, jindy horší (ta studentská bydlení byla někdy až hororová), ale ať už se žilo jakkoli, nikdy mi nechybělo "zkrášlující místečko". To jest toaletní stolek (nebo aspoň koutek), kde jsem měla svoje parfémy, keramický mořský panny dotáhnutý až ze Světa kraje, zrcadlo s růžovou stuhou a pudr od Diora (teda v době studií Maybelline) :). Zkrátka toaletní stolek a koupelna - to jsou pro mě nejdůležitější místa doma.

Teď mám svou sbírku parfémů a kosmetiky uloženou tak, jak mi to hraje do noty a za svůj doopravdický nefalšovaný toaletní stolek sedám moc ráda. U něj se uklidním vždycky, i kdybych byla sebevíc bez sebe. A u něj se zkrášlím vždycky, i kdybych byla sebevíc nemožně vyhlížející. Nevěříte? Tak vás zvu na bližší prozkoumání mých holčičích pokladů a sami uvidíte. 

Ještě než se ale začnete rozhlížet a uděláte si u mě pohodlí (klidně si vyzkoušejte některý můj parfém), mám tu malou připomínku mýho toaletního stolku z roku 2014 (upřímně jsem ho milovala) nebo se můžete mrknout, jak jsem si jednoho dne organizovala svoje holčičí poklady. 

Víte, já si prostě potrpím na...no, na všechno. :) Na spoustu pleťový kosmetiky, voňavý parfémy, tělový mlíčka s vůní třešňových květů, perly, pruhovaný košile s mořskýma pannama, na šátky ve vlasech a rozcuchaný drdoly, rtěnky v barvě borůvek, a když se tak krášlím, tak mě nesmírně vesmírně těší, že to je na hezkým místě. Já vím, že mi rozumíte. Ostatně, kdo jiný by mě měl chápat než vy? 

Skleněný stolek je z Westwing, křeslo je z pařížský kolekce Zara Home a zrcadlo s růžovou sametovou stuhou z Ikea. Na zdi visí keramická a mnou naprosto zbožňovaná mořská retro panna z Etsy.com (vyrábí je tam jedna paní v USA) a parfémy jsou ze všech možných internetových i kamenných koutů světa. Tak tohle miluju.

Oldschoolová mořská panna, tetovačky, fotky - třeba Lindy Rodin a jejího stříbrnýho pudlíka Winkyho, to všechno jsou malý milý radosti, kterýma se ráda obklopuju.

Některý moje parfémy jsou z Provence, z Paříže nebo z Madeiry, jiný ze Sephory nebo Ingredients, některý jsou ukradnutý mojí mamce, zkrátka je to taková všehochuť. A musím upozonit, že tohle je jen asi desetina všech voňavek, který vlastním. Ale budu redukovat (slíbila jsem si to).

Perleťově růžová kočička na štětce, láska až za hrob. Mám ji už několik desetiletí...Jednou jsem ji rozbila na cimpr campr a jeden NEUVĚŘITELNÝ pán lepič v Praze na Žižkově ji dokonale slepil. Zázraky nechodí jen po horách. ;) 

Nemám toho zrovna málo, ale všechno co mám, mám ráda (a používám to).

Tuzexová panenka, ikonický pudrový perly od Guerlain, pudr Christian Dior, tělový olej Linda Rodin nebo flakonek Chanel 5, ve kterým uchovávám perly - jsou to drobnosti, ale dělají mi velkou radost. Vsadím se, že taky máte pár maličkostí, díky kterým se na tom našem světě radujete o trošku víc, než bez nich.

Ach , tenhle miniparfémek - mamky byl, ale teď už je můj. Provázel mě celý dětsví, kdy jsem ho chodila ovonívat k mamčinýmu toaletnímu stolečku. A když jsem už byla velká, parfémek jsem od ní dostala čórla a teď mi dělá dnes a denně radost. To se přece vyplatí! ;)

Tahle očimhouřka je dokonalou kopií očimhouřky, kterou v mým nejvíc nejoblíbenějším filmu Snídaně u Tiffanyho nosí Audrey Hepburn. Tak ji taky občas nosím nebo visí na mým zrcadle a kdykoli se na ni podívám, chce se mi tak trochu spát (i smát) a hlavně si uvědomím, že můžu být spokojená každý den (minimálně hodinu). ;) A vo tom to je. 

Děkuju, že jste přišli a četli a prohlíželi. ♥ 

Mrkněte ke mně na Instagram:

7 tipů, jak si zvednout na podzim náladu

Mám ráda podzim, ale tím, jak přibývá pošmourných a sychravých dnů, hledám si o to víc všechny možný maličkosti i veličkosti, který mi zvednou v šedých dnech náladu. A protože co nevím, nepovím, mám tu pro vás dneska pár tipů, jak se v aktuálních dnech potěšit. Protože potěšení není nikdy dost. 

1. Květiny

Teď na podzim mi ve váze dělají větší radost než kdykoli jindy. Tyhle jsem dostala od našich milých kamarádů Hanky a Libora, když u nás byli nedávno na návštěvě a udělaly mi takovou radost, že jsem si je usušila a mám je na...no skoro na pořád. ;)

2. Dýně - na stole i v koupelně

Miluju dýně všeho druhu a ráda z nich připravuju polívky, kari, koláče i horký nápoje. A když už s nimi tak blbnu v kuchyni, beru si dýně občas i do koupelny. Tyhle dvě masky vám proto rozhodně musím doporučit. Jedna je plátýnková Pumpkin Spice Latte s krásně teple oranžovou vůní a tou druhou jsou skořicovo dýňový polštářky pod oči. Navodí tu správnou dýňově podzimní náladu. Obojí Balea, DM.

A když už jsem u těch dýní, tyhle látkový ubrousky, který udělají podzimně prostřený stůl přesně tím místečkem, kam se rádo zasedá k dobrotám, jsem koupila v HM a jak je vidět, mají doma úspěch. ;)

3. Nějaká novinka do bytu (nebo před byt)

Nový povlaky na polštáře, pár hezky voňavých svíček, nádoba na mýdlo ve tvaru dýně nebo strašidla Boo nebo zbrusu nový vlněný přehoz přes gauč, to jsou ty maličkosti, díky kterým se rozzáří srdce i domov. Ovšem letošní podzim jsem vsadila i na něco "před" domov a tím je nová rohožka. Pan pejsek (mimochodem, není mým cílem, aby byl na všech fotkách světa, ale když on se tam připlete vždy a všude) si o tygří rohožku bude pucovat tlapky jistě rád. 

4. Podzimní kafe venku

Zní to v téhle zimě jako bláznivina, ale neznám nic lepšího, než se na podzim dobře oblíknout (vlněný a kašmírový kabátky nebyly vynalezeny jen tak zbůhdarma) a dát si kapučíno s mandlovým mlíkem - venku. A o samotě. A pozorovat ruch ulice, malovat se višňovým olejem na rty a růžovým mejkapem Gucci a jen tak být. A snít. A nenechat se (těch 15 minut) nikým a ničím rušit. To je fakt nebe. ;)

5. Nový svetr - každý podzim (aspoň) jeden

Zahajuju podzim vždycky novým svetrem (tenhle je z Urban Outfitters a naprosto ho miluju). Nosím k němu tmavě modrý džíny do zvonu nebo úzkou sukni s krajkou, kterou jsem si dovezla z Paříže. A takhle oblečená bych teď na podzim kráčela třeba až na světa kraj...nebo aspoň za dům do kavárny na skvělý kapučíno z bodu č. 4. 

6. Dobrý červený víno

A tentokrát hezky ve dvou, prosím. 

7. Psaní dopisů

V létě pošlu sotva pár pohledů z dovolených, ale na podzim, to je jiná. Neznám lepší večer, než seshromáždit svoje nejhezčí dopisní papíry, roztomilý samolepky, maličký dárky, co se vejdou do obálky, voňavý kartičky, sponky a nažehlovačky a zasednout k psaní dopisu pro někoho, kdo z něj bude mít radost. 

A takovýhle krásnodrobnosti dostávám v růžových obálkách s fotkou Belmonda od pošťáků já. 

Když dostanu dopis, hlídá mi ho do odepsání vintage lampa - malá Japonečka.

A tyhle dopisní pejskovský papíry jsem ukořistila při svojí nedávný cestě do Prahy, mají je v Luxoru a už teď vím, že na ně se bude psát samo.

Kamarádi moji, děkuju za vaši dnešní návštěvu tady, doufám, že vás článek bavil a moc by mě zajímalo, čímpak si asi zvedáte náladu na podzim vy. ;)

Jak bydlím aneb holčičí věci všude kam se podíváš

Takže jakže začít? Rozhodně laclákama, šátkem ve vlasech, Amy Winehouse ve sluchátkách a péřovou prachovkou. Dneska je totiž uklízecí odpoledne. A tak mě napadlo, že byste mi mohli dělat při tom gruntování společnost, a že bych vás mohla vzít aspoň na chvilku k nám domů.

Jedna kamarádka o mně prohlásila, že jsem minimalista. A myslela to vážně, blázen jeden. :) Ale ono tak trooošku asi i jo. Považte - máme (zatím) málo nábytku. A vládne u mě doma hlavně bílá. Protože kdyby bílá bílou byla, každýmu by se zalíbila. Bílou mam ráda hlavně proto, že když tvoří základ všeho, můžu si tam pak o to víc barevně blbnout. Máme všude bílý zdi a na nich starý grafiky s tyrkysovými rámy, Bardotku v růžovým pleteným svetru (k vidění tady) i obrazy namalovaný od našeho kamaráda z Krumlova. Bílý gauč, ale na něm vyšívaný polštářky dotáhnutý ze všech možných koutů světa. A tak podobně bych mohla pokračovat...

A v tom bílým "minimalismu" a jednoduchých parketách na podlaze mě baví dělat "hromádky". Aspoň tak s oblibou říkám mým "věcičkám po-hromadě". Tak třeba jednu hromádku mám na zrcadle - až už člověk v zrcadle není vidět. Hromádku mám taky na toaletním stolku (tam je teda pořádně těžká) a nad komodou na zdi - tam je plno hromádkujících obrázků. A na talířku u vchodových dveří. A tak dále, a tak dále. 

Dělá mi to takovou radost, že ani nevíte. A pěkně si tím brojím proti šedi a nudě. A jako vždy - přikládám fotky jako důkaz (než se koncem června odstěhujeme). 

Nevím, kdo to kdy vymyslel (asi pan Levi Strauss), ale lacláky se šátkem ve vlasech je ten nejvíc nejpohodlnější úbor na světě. A s rtěnkou (Hermés, odstín 78 Rose Velours) mi jde všechno líp (i to utírání prachu). ;)

Při úklidu (a psaní článků) "voda z vodovoda" a večer Chardonnay (to neublíží, to leští) - z týhle retro nahatý skleničky chutná všechno trošku líp - jakože fakticky a nekecam. 

Bílý ponožky s Růžovým panterem jsou mi tím nejspolehlivějším ukazatelem, jestli jsem podlahu vytřela dostatečně. 

Ale vás u nás doma nenechám chodit v ponožkách (i kdyby to měly být taky ty růžovopanterácký), ale vplujete do mých nejoblíbenějších sametových pantoflí s vyšívaným lvem (a že je to lev všech salónů, to jistě nemusím zdůrazňovat). Jsou z tý nej francouzský parfumérie - Fragonardu, na který jsem už pěkných pár let závislá (a neléčím se - naštěstí). 

Měla jsem už i černý a šedý období, ale uznejte, že to jsem nebyla vůbec já. To období trvalo asi 6 dní, přičemž ten 6. den ráno jsem s úlevou hodila basic trička do koše, nadechla se a pochopila, že já se nemůžu nudit. Nikdy a v oblíkání už vůbec ne. Šaty s Fridou, šaty s plavčíky, šaty s dračím ovocem, svetry s ptáčky nebo třešnový? Jo, ano, prosím!

 

Napřed tam byl jen jeden obrázek. Pak druhý. Třetí. Pak samolepky se Šmoulama z mýho dětství, který jsem našla v krabici na půdě. Pak pohled Louise Armstronga, jak baští špagety, retro koloušek (předloha jednoho z mých tetování), pak Keanu Reeves, pak lampiónek ke Dni draka od Gabči, pak růže z pouti od Jirulky a jednoho dne jsem se tam už přestala vidět...a víte, že mi to vůbec neva? Ale vy mě tam stejně najdete, se vsadím. Zkrátka, moje zrcadlo jako z pouti budu při stěhování opouštět nerada. Ale tak - já si vytvořím jinde jiný. ;)

Talířky a na nich NEZBYTNOSTI, to je moje. Tohle všechno jsou moje velice a převelice oblíbený drobnosti, který mi vždycky zkrášlí a rozveselí den. Ale fakt asi nejsem minimalista, měla bych to já i moje kamarádka Anička konečně uznat. :)

Růžový sametový dráček z 80. nebo 90. let z dokonale bláznivě potřeštěnýho vintage obchodu Kuzmarkt. 

A tohle je moje "papírenská hromádka" nad bílou komodou, kam si washi páskami lepím co mě napadne anebo co by mě ani ve snu nenapadlo. 

Tohle je v pražským bytě, odkud se ale za chvilku stěhujeme, původní a moje oblíbený místo. Nečekejte ale, že u něj rozjímám, medituju nebo zpytuju svědomí, na to mě neužije. Spíš utírám prach z paní madony, který říkám "mamko" a čtu si (z gauče, co je vedle) knížky o módě. 

Teda, povím vám, to uklízení dá jednomu zabrat. Odměna je jasná - knížka, kafe a vám poděkování za to, že jste se se mnou do úklidu mých hromádek pustili. Jste odvážní. ;) Mějte se krásně, bílo-barevně. 

Jak bydlím aneb velká rekonstrukce koupelny (PŘED a PO)

Jak jsem tak oprášila desky červeného deníku a tím pádem i můj blog, přišla jsem se sem (v rámci rubriky "Jak bydlím") s vámi podělit o mou koupelnu, která prošla velkou přestavbou. Doufám, že to pro vás bude príma inspirace. 

Původní koupelna byla hnědá (díky, ale ne) a mně se zdála opravdu ošklivá. Chtěla jsem bílé kachličky, zlaté baterie, svíčky s vůní pivoněk, ze Spotify linoucí se Amy Winehouse, vanu velkou tak akorát, měkoučké bavlněné osušky a pořádně velkou poličku na kosmetiku, které mám požehnaně. 

Co vám budu povídat, řemeslníci si u nás s přestavbou hlavu nelámali. Pouštěli si na celý dům rádio (Frekvenci 1), chodili si pořád opalovat nohy na zahradu (no fakt...montérky vytáhli nad kolena, zapálili cigárko a pohoda jazz začala), při práci nadávali (některé nadávky jsem ani neznala) a nevěřícně si prohlíželi moje zlaté lžičky, když jsem jim uvařila kafe. Práce se protáhly o 6 týdnů a mně se na hlavě objevil šedivý vlas (to zmákne Henna). :) Ale nakonec to má "hepyend" a já si konečně dávám ve své koupelnové oáze klidu jednu vanu za druhou.

Tak se pojďme mrknout na to, jak to vypadalo "Před" a hlavně "Po". ;)

Nevěřila jsem, že se dočkám, ale ano - nová koupelna je na světě. 

Po nastěhování vypadala koupelna takhle a to se mi ne a ne a nelíbilo. Jinými slovy - všechno to muselo pryč.

Řemeslníci se do toho napřed pustili s vervou, ale ta rychle opadla. :)

Tady už to začínalo být trochu veselejší a naděje umírala poslední.

Hurá!

Starožitná plavčice je takovým mým malým koupelnovým maskotem. Růžová pěna do koupele, která pění jako o život a navíc opravdu krásně voní, je z Marks and Spencer.

Váza z HM Home v podobě torza ženského těla je moje zamilovaná a myslím, že koupelně sluší.

Vnitřek koupelnové komody jsem si přála mít pořád uklizený, a tak jsem sáhla po příborníku a průhledných organizérech - všechno Ikea.

Na téhle mozaikové dlažbě se mým pantoflíčkům s "pštrosím" peřím chodí náramně.

Chtěla jsem jednoduché skleněné poličky, podobné jako měl ve své koupelně Andy Warhol a přání se plní (i když ne vždycky na počkání). 

 

Vana plná pěny, sprchový gel Austin Austin, dobrý čaj a mořská houba - nemůžu si přát víc. :) Mávám z vany a těším se zase na příště. 
 

Najdete mě i tady: Instagram Vivi