5 šťastných (letních) věcí

Děvčata a chlapci, pěkně se usaďte, protože dneska je tu pravidelná rubrika 5 šťastných věcí. A když máme to léto, tak to se samosebou rozumí, že jsou to věci ryze letní. Budeme tu poklidně snídat, oblečeme se do skorovintage trička s labutěma, natrháme si s jedním malým pejskem rybíz a taky si suvenýrově zavýletíme. Tak šťastnýmu létu zdar a třikrát hurá.

1. Pomalá letní snídaně. V létě často někde běhám a lítám a doma netrávím moc času. Ale o to radši si pak, když tam konečně na pár dní pobydu, udělám hezký neuspěchaný ráno. Růžový hrnek Pantone 182, čerstvý křupavý croissanty, pryskyřníky ve váze, Vogue z roku 1989 a hlavně cukřenka ve tvaru opičáka Hupa (nebo Hopa?), to mi udělá v létě větší radost, než...no než něco jinýho. ;)

2. Sběr a pečení a ochutnávání. Pan Brambůrek alias Roníček rád sbírá rybíz. A když ho nasbírá dost, peču potom s mamkou rybízovou buchtu. A to vám je taková zábava a pak i dobrota - zkrátka jak já říkám – nic lepšího není. :)

3. Nový tričko musí být. Trošku (dost) ulítávám na značce Urban Outfitters, na kterou mě naučila kamarádka, pokušitelka darebná. Mají tam ty nejlepší origoš a neotřele zábavný věci ve vintage stylu. Tímhle tričkem se zamilovanýma labutěma jsem si u nich teď udělala radost, a ještě spoustou dalších věcí (protože žijem /asi/ jenom jednou). ;)

4. Cold brew od značky Basilur je moje ultimátní pití letošního léta. Ledový čaj se stévií s chutí jahod, svěží máty a okurky zažene žízeň přímo znamenitě a to se ví, že nejlíp chutná ve zvířátkovský vtipný karafě (taky z Urban Outfitters).

5. Nečekaný výlety. Moc se s tím s Jirulkou nepářeme – prostě když se ráno probudíme s výletnickou náladou, já rychle uvařím vajíčka natvrdo, sbalím do kufru všechny svoje šatečky a už frčíme. Letos už jsme zvládli Kanárský ostrovy, Portugalsko a Francii, tak ted' se konečně kocháme i naší krásnou zemí. Tentokrát jsme strávili pár úžasných dnů na Šumavě, taky ve Vyšším Brodě, v Linci, v Černý v Pošumaví a tak dál. 

A nebyl by to úplně správný výlet bez suvenýrů (protože tenhle blog má věcičky rád). Zleva: ty nejlepší (bílý) kočičí jazýčky Xocolat, nejroztomilejší perníčky, jasmínový mýdlo od mnichů ve vyšebrodským klášteře, tattoo tyčinka na rty Korres, dokonalá růžová voda Primavera a linecký dort v plechovce.

Bonus: pan pejsek nedal jinak, než že vám mám všem poslat růži ze zahrádky. Tak tak činím, sliby plním a těším se na vás zase příště. Pac.

Co je v mojí kabelce aneb tisíce důležitostí

"Co je v mojí kabelce" aneb "what's in my bag" bylo na počátcích blogový éry nejpopulárnější téma (pamatujete?). A já rozhodně milovala do cizích kabelek nahlížet. A miluju to pořád. Naštěstí třeba ve Vogue tohle nakukování do tašek pořád pěkně frčí, takže zvědavky jako já mají pré. 

A protože věřím, že to baví i vás, rozhodla jsem se vám tady taky můj kabelkový obsah vysypat. Teda "kabelkový"...teď v létě spíš "košíčkový". Ale ne ne, s tímhle mým košíkem se nejde do lesa na houby a nenajdete v něm namazaný rohlík, knihu "Jak poznat houbu nejedlou?" a postřik na klíšťata, ale věci, který se podle mě sluší a patří nosit v košíku, když milujete fešný důležitosti všeho druhu a dělají vám radost i...no, i kravinky. ;)

Tak jdeme na to:

Tak to je on, můj proutěný šampion, koš ála Jane Birkin. Nejradši k němu nosím pořádně sepraný Levisky do zvonu, vintage trička nebo dlouhatánský propínací šaty. Mýho taťku ale zlobí, jak mám košík pořád otevřený (nedůvěřuje totiž zlodějům, ani těm hodným). Takže když je u mě na návštěvě, pro klid jeho duše nosím košík, který má víko. Košíčků už mám totiž malou sbírku...koneckonců, čeho já nemám sbírku, že?). ;)

Zleva: ikonický králíček - talisman dovezený z jarního Portugalska, peněženka Chanel, nový ananasový žvejky Orbit, ametyst z Třeboně, klíče s retro panďulou ze 70. let, veselá nabíječka, dezinfekční sprej, úchytka na kabelku, parfém Lancôme La Vie Est Belle, sametová taštička Rouje, Piknik od Tatry a brýle Christian Dior.

Vždycky mám v tašce i nějakou knížku, teď zrovna tuhle roztomilou o Fridě Kahlo. A kamarádí s ní můj oblíbený barevný kryt na mobil (zkoušela jsem i jednobarevný či průhledný kryty, ale když je používám, hrozně rychle se začnu nudit a to nechcete). ;)

Stydící se panáček ke klíčům je cca ze 70. let, a i když mám ještě jedny klíče, kde mám asi 10 přívěsků, tak uznávám, že když je to ten pravý panáček, jeden bohatě stačí. ;)Sametová taštička na kosmetiku od pařížský značky Rouje je moje (za)milovaná a za chvilku si ukážeme podrobně, co všechno se do ní dá vměstnat. 

Zleva: krém na ruce Lancôme Idôle, tvářenka a barva na rty Cooling Water Jelly Tint od Milk Makeup, rtěnka Chanel, energizující olejový parfém, rtěnka Rouje, zlaté náušnice a dokonale studeně červená rtěnka v tužce od Nars (odstín Dragon Girl). 

Užívejte léto a noste v kabelkách samý krásný důležitosti, je to fajn, věřte mi. ;)

13 tipů, co všechno v létě stihnout aneb vypečený letní to-do list

Prázdniny jsou v plném proudu a než odcestujete za hranice (ne)všedních dnů, mám tu pro vás článek se všelijakými tipy a taky jedno balení (perleťově růžovýho) kufru. Zrovna teď je ten správný čas koupit si jednorázový hippie foťák (ten můj je z Fotoškoda.cz), visačku na kufr ve tvaru ananasu a držák na izolepu s plameňákem (obojí Tiger), knížku o tom, jak si užít nošení čistě bílých košil a triček, zebru, sytě modrý pouťový stíny Mac a tak. 

A co si ještě pořídit, co udělat a co doma v rámci léta vytvořit? Od toho tu dneska máme mých 13 letních tůdůlistových tipů. Všechny jsem je sepsala do toho mýho tlustýho (vám už dobře známýho) sešitu, a tady jsou. Enjoy! ;)

LETNÍ TO-DO LIST:

1. Uspořádat venku piknik (v šatech na knoflíčky a obrovských brejlích) a sníst na něm celý meloun. A poslouchat u toho R&B, grunge nebo starou francouzskou harmoniku v moderním podání).

2. Půjčit si šlapadlo ve tvaru labutě a hodinku plout po řece a přitom se (jen trošičku) opálit. SPF (aspoň 90) ;) samozřejmostí (a nutností). 

3. Pořídit si novou letní vůni - Kate Spade Sparkle. Nebo třešňový Opium od YSL.

4. Nechat si ušít žlutý lněný šaty (zas na knoflíky) a k nim nosit místo kabelky slaměný košíček s víkem ála Jane Birkin.

5. Koupit si balzám od Labella - barevně růžový s organickým mandlovým olejem a vitamínem E, který zkrášluje i pečuje.

6. Udělat domácí nanuky - z pomerančový šťávy a jahod. Nebo z vymačkanýho ananasu. Fantazii se odjakživa meze nekladou.

7. Nehlídat čas, a když, tak jedině na supertřpytivých hodinkách (k nim pak ale jedině extra krátký šaty v celočerný barvě).

8. Navštívit letní kino - ideálně až budou hrát nějakou starou klasiku. Třeba Bardotku...oui!

9. Nalepit si na nehty "nail samolepky" ve tvaru duhy, třešniček a hvězd. Nebo v podobě ospalých medvídků - fakt to existuje - mám je! :)

10. Upéct koláč z domácích borůvek, třešní a rybízu a pěkně si s ním osladit (nejen letní) život.

11. Schovat se pod pruhovaný slunečník a přečíst si knížku "Opravdově, šíleně, řecky" od Mandy Baggot.

12. Udělat si s kamarádkou "Beauty day" a použít chladivou masku vytaženou přímo z lednice.

13. Pustit si (tentokrát pěkně doma se vším pohodlím) film s Jean-Paulem Belmondem s názvem "100 000 dolarů na slunci" a...

                                     ... a hlavně blbnout, protože...no protože je to potřeba. ;)

PS: právě si balím kufr, aniž bych věděla, kam jedu, a už to balení je jízda. Můj kufr musí obsahovat všechno, co (ne)potřebuju, takže rozhodně spoustu kosmetiky v kosmetický tašce Fragonard, pro štěstí starýho trolla (co vypadá pořád mladě), tattoo tričko, plnooo šatů, Neverfulllku, parfém od Diora, čistící úklidový ubrousky (ať už jedu kamkoli, vždycky tam uklízim - pro jistotu), leopardí pantofle ze Zary a Frisco. Hodně Frisca. Tak - jdu svůj kufr (zkusit) zapnout a užívat prázdnin. Udělejte to taky tak. ;)

Mé soukromé papírnictví aneb pařížské zápisky v deníku Moleskine

Tak jsem (konečně) vyhodila televizi, odhlásila Netflix, HBO, Disney a místo toho chodím ve volných chvílích víc na kafe, do Sephory (když  ji mám metr od domu, dá se těžko odolat) a vintage obchodů, častěji balím cestovní kufry, víc se toulám kouzelnými pražskými místy, peču bezlepkový bábovky, tvořím, blbnu a čtu a čtu (doopravdický knížky, ne jenom online Vogue a Elle). ;)

A když tak kramařím svoje papírnický poklady, maluju, stříhám, lepím a píšu, krásně se mi vyčistí hlava a zároveň si tím uchovávám vzpomínky na skvělá místa, ale třeba taky na výbornou čokoládu nebo nejvoňavější parfém - obaly a krabičky od nich totiž vystříhávám a taky lepím. 

Konečně jsem dala dohromady pár obrázků a vstupenek z Parisu, kde jsem nedávno byla (a kam chci zas), a tak vám dneska nechám do mýho červenýho sešitu nahlídnout. Věřím, že vás bude moje mini papírnictví bavit, a že si třeba díky dnešnímu článku půjdete taky něco nalepit. ;)

Abych si vytvořila dvojstránku v mým tlustým červeným sešitu, potřebuju k tomu: červený Moleskine zápisníky, bloky z devadesátek, zlatý nůžky ve tvaru Eiffelovky, mini zvýrazňovače Stabilo, nášivku čivavy, čistič na mobil co vypadá jako lama, samolepky, propisky, tužky a pastelky z roku 1991 s roztomilým pejskem na obalu, gumu, ty nejhezčí washi pásky a poznámkový to-do list s obrázky Malýho prince. Potřebuju toho zkrátka dost. A to to ještě držím na uzdě. 

Paříž je láska a láska je Paříž. Vždycky, když se do mýho sešitu podívám, tak si na tuhle mou lásku vzpomenu. A brzy tam pojedu zas, abych měla opět co lepit. ;)

 

Kdyby mi někdo říkal, že Paříž je vždycky dobrý nápad, tak bych mu (asi) nevěřila. Mám svou hlavu totiž a docela dost tvrdohlavou. Ale když to zažívám na vlastní kůži, tak tomu už se mi věří snáz. Tak tedy, jak by řekl klasik: "sejdeme se v Paříži". 

A že si zábavný papírky nemusíme lepit jen do sešitů a bloků (blogů) a zápisníčků, to vám chci dokázat mými novými nehtovými samolepkami z Tigeru. Je to zábava a roztomilost a "vo tom to je". Tak se mějte moc krásně, nálepkově a trochu bláznivě, protože trvám na tom, že dělat skopičiny (v životě i na papíře) je zkrátka fajn. A jestli nevěříte, tak u příštího článku vás o tom už snad (definitivně) přesvědčím. ;)

Jak bydlím aneb holčičí věci všude kam se podíváš

Takže jakže začít? Rozhodně laclákama, šátkem ve vlasech, Amy Winehouse ve sluchátkách a péřovou prachovkou. Dneska je totiž uklízecí odpoledne. A tak mě napadlo, že byste mi mohli dělat při tom gruntování společnost, a že bych vás mohla vzít aspoň na chvilku k nám domů.

Jedna kamarádka o mně prohlásila, že jsem minimalista. A myslela to vážně, blázen jeden. :) Ale ono tak trooošku asi i jo. Považte - máme (zatím) málo nábytku. A vládne u mě doma hlavně bílá. Protože kdyby bílá bílou byla, každýmu by se zalíbila. Bílou mam ráda hlavně proto, že když tvoří základ všeho, můžu si tam pak o to víc barevně blbnout. Máme všude bílý zdi a na nich starý grafiky s tyrkysovými rámy, Bardotku v růžovým pleteným svetru (k vidění tady) i obrazy namalovaný od našeho kamaráda z Krumlova. Bílý gauč, ale na něm vyšívaný polštářky dotáhnutý ze všech možných koutů světa. A tak podobně bych mohla pokračovat...

A v tom bílým "minimalismu" a jednoduchých parketách na podlaze mě baví dělat "hromádky". Aspoň tak s oblibou říkám mým "věcičkám po-hromadě". Tak třeba jednu hromádku mám na zrcadle - až už člověk v zrcadle není vidět. Hromádku mám taky na toaletním stolku (tam je teda pořádně těžká) a nad komodou na zdi - tam je plno hromádkujících obrázků. A na talířku u vchodových dveří. A tak dále, a tak dále. 

Dělá mi to takovou radost, že ani nevíte. A pěkně si tím brojím proti šedi a nudě. A jako vždy - přikládám fotky jako důkaz (než se koncem června odstěhujeme). 

Nevím, kdo to kdy vymyslel (asi pan Levi Strauss), ale lacláky se šátkem ve vlasech je ten nejvíc nejpohodlnější úbor na světě. A s rtěnkou (Hermés, odstín 78 Rose Velours) mi jde všechno líp (i to utírání prachu). ;)

Při úklidu (a psaní článků) "voda z vodovoda" a večer Chardonnay (to neublíží, to leští) - z týhle retro nahatý skleničky chutná všechno trošku líp - jakože fakticky a nekecam. 

Bílý ponožky s Růžovým panterem jsou mi tím nejspolehlivějším ukazatelem, jestli jsem podlahu vytřela dostatečně. 

Ale vás u nás doma nenechám chodit v ponožkách (i kdyby to měly být taky ty růžovopanterácký), ale vplujete do mých nejoblíbenějších sametových pantoflí s vyšívaným lvem (a že je to lev všech salónů, to jistě nemusím zdůrazňovat). Jsou z tý nej francouzský parfumérie - Fragonardu, na který jsem už pěkných pár let závislá (a neléčím se - naštěstí). 

Měla jsem už i černý a šedý období, ale uznejte, že to jsem nebyla vůbec já. To období trvalo asi 6 dní, přičemž ten 6. den ráno jsem s úlevou hodila basic trička do koše, nadechla se a pochopila, že já se nemůžu nudit. Nikdy a v oblíkání už vůbec ne. Šaty s Fridou, šaty s plavčíky, šaty s dračím ovocem, svetry s ptáčky nebo třešnový? Jo, ano, prosím!

 

Napřed tam byl jen jeden obrázek. Pak druhý. Třetí. Pak samolepky se Šmoulama z mýho dětství, který jsem našla v krabici na půdě. Pak pohled Louise Armstronga, jak baští špagety, retro koloušek (předloha jednoho z mých tetování), pak Keanu Reeves, pak lampiónek ke Dni draka od Gabči, pak růže z pouti od Jirulky a jednoho dne jsem se tam už přestala vidět...a víte, že mi to vůbec neva? Ale vy mě tam stejně najdete, se vsadím. Zkrátka, moje zrcadlo jako z pouti budu při stěhování opouštět nerada. Ale tak - já si vytvořím jinde jiný. ;)

Talířky a na nich NEZBYTNOSTI, to je moje. Tohle všechno jsou moje velice a převelice oblíbený drobnosti, který mi vždycky zkrášlí a rozveselí den. Ale fakt asi nejsem minimalista, měla bych to já i moje kamarádka Anička konečně uznat. :)

Růžový sametový dráček z 80. nebo 90. let z dokonale bláznivě potřeštěnýho vintage obchodu Kuzmarkt. 

A tohle je moje "papírenská hromádka" nad bílou komodou, kam si washi páskami lepím co mě napadne anebo co by mě ani ve snu nenapadlo. 

Tohle je v pražským bytě, odkud se ale za chvilku stěhujeme, původní a moje oblíbený místo. Nečekejte ale, že u něj rozjímám, medituju nebo zpytuju svědomí, na to mě neužije. Spíš utírám prach z paní madony, který říkám "mamko" a čtu si (z gauče, co je vedle) knížky o módě. 

Teda, povím vám, to uklízení dá jednomu zabrat. Odměna je jasná - knížka, kafe a vám poděkování za to, že jste se se mnou do úklidu mých hromádek pustili. Jste odvážní. ;) Mějte se krásně, bílo-barevně. 

5 šťastných věcí aneb Už jsi dnes žila?

Snažím se pokládat si každý den otázku: "UŽ JSI DNES ŽILA?". Protože když se sama sebe takhle na rovinu zeptám, musím si taky na rovinu odpovědět, se ví. Mým cílem je vždycky kladná odpověď a není-li taková, pak pro ni musím něco udělat. Třeba jít večer do kina (chodím ráda i sama - třeba dneska do Světozoru na Forresta Gumpa), pozvat svou mamku na celodenní holčičí výlet, zamluvit ve vegetariánský restauraci (v Praze třeba Maitrea) dobrou večeři nebo si třeba jen pořádně zazpívat a zatancovat při vaření kafe. 

Přeju vám, ať si na otázku "Už jsi dnes žil/a?" odpovídáte co nejvíc "ano" a pojďte se mrknout, co mi dalo kladnou odpověď včera. ;)

1. Vintage obchod Art

Zajít si pro nějaký vintage poklad je pro mě vždycky náramná radost. Koupím si třeba jen maličkost nebo nic a jen se pokochám nebo si jen tak popovídám s milou paní majitelkou. O tomhle pražským obchodě "Art Vintage" vám tu ještě někdy určitě napíšu, stojí to za to totiž.

2. Bio Světozor

Miluju tohle kino i jeho kavárnu s těmi nejtěžšími červenými sametovými závěsy. A tohle kino miluje nás. Dají se tam koupit (i online) stylový filmový plakáty, trička nebo DVD. Parádička.

Včera jsem tam s mamkou zavítala na Kristiána a bylo to nej. Adina Mandlová je moje holka. Byla ve svý době úplně jiná, nápadně zajímavá a velmi velmi nekonvenční. Tak jsem si ji vychutnala a pobavila se nad spoustou trefných a vtipných hlášek. Vidět v kině téměř 100 let starý film má vážně kouzlo.

3. Nový šaty. Tyhle jsou od značky Rouje Paris a budu je nosit navždy. Mojí peněžence neprospívá, že fungujou zdatně i jako eshop (doručení z Paříže cca do 3 dnů - auvajs). 

  4. Koukat se na řeku, popíjet a povídat (si s mamkou) patří mezi ty nejhezčí chvíle.

5. Otevřela jsem vám svou lednici a to jen proto, abych vám ukázala mojí oblíbenou novinku a to sice nealkoholická vína. Koupila jsem si je hlavně kvůli fešným lahvím (však mě znáte), a protože jsem teď brala troje antibiotika. Chutnají fajn, a tak si jdu nalít jednu skleničku, po který rozhodně nezačnu drmolit a mluvit z cesty - a proto vám s čistou myslí přeju, ať "dneska (a každý další den) žijete". ;)

Bonžůr z Paříže aneb nejen pařížská koupelna, croissanty a barety

Kdo mě sledujete na mém Instagramu, tak už to nějaký čas víte, že jsem konečně zase zavítala domů, do Paříže. Domů proto, že se tam cítím ze všech míst na světě nejvíc jako doma a nejšťastnější. Co vám budu povídat, netrpím tady nouzí na nic, co miluju - desítky úžasných vintage obchodů, ty nejkřupavější bagety, tak dobrý víno, že ani nedutám, naše fantastická teta, která tu žije už několik dekád a má tu ten nejroztomilejší byt a nejvřelejší inspirativní náturu, je tu plno skvělých pejsků, číšníci a vůbec všichni jsou tu na mou duši milí (jak to? to dřív opravdu nebývalo...), a ti muzikanti tady, a těch krásných šatů...nenechte mě, ať se rozpovídám, protože to bysme tu byli hodně dlouho. 

Tak bez dalších řečí, na fotkách je pro vás maličká ukázka toho mýho pařížskýho štěstí. ;)

PS: článek věnuju z lásky a s láskou Jiřince z blogu Trvalka Dahlia, protože - ona ví proč. A chci, aby viděla, jaký to teď v Paříži je, až tam jednou zase poletí. 

Baretů mám celkem sedm a zdá se, že to nejsou všechny barvy, který potřebuju. Nicméně do tyrkysovýho voňavýho pekařství jedině s baretem purpurovým, to dá rozum. 

 Vim, že už jste ji viděli - asi tisíckrát, viďte? Ale copak může uškodit tuhle železnou madame vidět po tisícíprvý? 

Muzikanti všech nástrojů a naturelů, sami, s pejsky nebo kočičkama. 

Značka Rouje...ach bože, prosím vás, zrušte někdo ten jejich obchod, ať už tam neutrácim. ;)

Pan Ajfel. V Paříži mají nejnápaditější a nejlegračnější magnetky. 

Jsem ostuda, ale až letos jsem se na ten nejslavnější obraz všech dob byla podívat. Louvre je rozhodně zážitek, ale ještě radši mám malý nenápadný galerie, který člověk potká v uličkách, kde by to vůbec nečekal. 

Taková pěkná pařížská koupelna, ve který se mi to šlechtilo úplně samo. A že já tam umim strávit pořádný kus večera. ;)

Monu Lisu mi stačilo (asi) vidět jen jednou, ale francouzský bagety chci jíst pořád a navždy. Domluveno?

Francouzský bistra a kávárny, to je taková stylovka a závislost. Ale stejně nejlepší kafe jsem dostala v obchodě slavný Inès de La Fressange, když jsem si tam kupovala tríčo. 

Jeden malý francouzský kavárenský povaleč, ke kterýmu ty červený židle vyloženě ladí. 

Jak říkám - mají tam ty nejlepší vintage obchody, kde se dají sehnat (třeba) nejpařížštější boty. Sice ještě nemám vymyšleno, jak v nich budu chodit po pražských kočičích hlavách, ale to dám. 

Au revoirrrrr.