Co je v mojí kabelce - valentýnská edice

Ou jé, dneska je Valentýn. A já bych chtěla (možná) vědět, jaké to je být těmi, pro které jsou podobné svátky troufalost a nadávají na ně. Protože já na tenhle únorový sváteční den rozhodně nenadávám (hlavně proto, že chci dostat prima dárek a večeři, kterou nebudu muset kuchtit). Život je v podstatě celý takovým svátkem, tak proč si neudělat "svátek ve svátku" a proč si to dneska zkrátka láskyplně nezpříjemnit? Pusou, kytkou, dárečkem nebo třeba tady u mě valentýnskou edicí rubriky "Co je v mojí kabelce". ;)

Ukážu vám tu dneska spoooustu věcí (při téhle příležitosti ještě barevnějších, rozpustilejších a rozvernějších než jindy), úžasnou knížku, zajímavou kosmetiku a co by to bylo za článek na mém blogu, kdyby se do fotky (a tentokrát i do kabelky) opět nepřipletl jeden ušatý uličník s tím největším valentýnským srdcem, jaké jsem kdy viděla. 

Moje kabelka není zrovna lehká, ostatně ani život ne. Ale jak praví klasik: "nikdo neříkal, že to bude jednoduchý". :) Každopádně je to vintage Louis Vuitton Neverfull PM a kupovala jsem ji kdysi dávno v Paříži. Je malá, roztomilá, klasická, nezničitelná, miluju ji a téměř každý den urovnávám její obsah stejně jako maminka Amélie z Montmartru (pamatujete na ni?). Prostě jsem tehdy v Parisu potkala kabelkovou lásku a lásek já si hledívám.

Vejdou se do ní samé nejdůležitější věci světa, ani jedna zbytečnost...že vy zas nevěříte? :) 

Tak a teď už vážně - mrkneme se na ten její slavný obsah. Je v ní aktuálně víc srdíček a červených rtěnek, než je tomu obvykle, ale tak když je ten zamilovaný únor...ten snese všechno.

Zleva: pouťový přívěsek srdce, ubrousky na čistění (čehokoli), přírodní olejový parfém Klid v duši, máslová rtěnka Lisa Eldridge, parfém Miss Dior, vůně Třešňový květ a voňavý kapesník Rose de mai od Fragonard. 

Pokračujeme dál: krém z Itálie s dokonalou vůní od mojí milé kamarádky a ty nejroztomilejší "paper soap", které si kupuju už pár let pořád dokola. Nevěřili byste, jak často se mi hodí je v tašce mít (aneb kavárníci a restauratéři, doplňujte, prosím, ve svých báječných podnicích na toaletách mýdlo). ;)

Skřipec do vlasů "Kiss", červené bonbóny s Bachovkami proti stresu a ty nejpálivější žvejky (skořicové) od kamarádky Dany, která mě zná jako svoje tenisky. Protože skořicové žvejky jsou (nejen na Valentýna) život a život jsou skořicové žvejky.

Trošku se mi to tady červená, ale kdy jindy se červenat než právě dneska na Valentýna? 

Suvenýry z francouzské parfumerky Fragonard mi valentýnsky přistály v kabelce a já už se jich nevzdám, protože - amour toujours...

Bez malých pokladů a roztomilostí asi nemůžu žít. Naštěstí jich mám spoustu. ;)

Potkávám u nás na náměstí docela často lidi z azylových domů, kteří jsou na mě vždycky milí, mají rádi Ramba a Rambo má rád je. Chci jim dát občas pár korun, ale nosím s sebou většinou jenom kartu (a tu jen tak nedám), takže mám pro ně připraveno něco na přilepšenou v tomhle barevném sáčku. A zapalovač - to kdyby někdo potřeboval připálit cígo...no ano, mě na ulici chcete potkat - myslim totiž na všechno. :)

Baron na stromě je jedna z těch nejvíc nejlepších knížek, jaké jsem kdy četla. Doporučuju všem a všema dvaceti.

A ano, i tohle je v posledních pár měsících a na příští roky součástí mých kabelek. Sáčky na bobečky (únorové samozřejmě v bílém provedení se srdíčky), mini kosti, pruhovaná psí kapsa ze Zary Home a Rambíkova oblíbená (nerozkousatelná) figurka Malého prince (akorát vyfotit jeho věci tak, aby mi je neustále neodnášel ze záběru, je scifi). 

No a někdy je součástí obsahu mých kabelek i Rambo sám. ;)

Občas nosím v kabelce i svůj diář, pero ve tvaru francouzské bagety a telefon - teď s tím nejčervenějším retro obalem, jaký jsem jen dokázala sehnat. Tak já si jdu do diáře poznamenat, že vám chci popřát toho nejhezčího Valentýna, ať už ho slavíte nebo ne, a nezapomeňte - mějte se (vzájemně i sami sebe) rádi. ;)

A pokud je někomu líto, že už je na konci článku, může mrknout na obsah mojí kabelky z roku 2016 anebo na tu z minulého léta. Je tam toho jako vždycky dost a dost. ;)

5 šťastných (letních) věcí

Děvčata a chlapci, pěkně se usaďte, protože dneska je tu pravidelná rubrika 5 šťastných věcí. A když máme to léto, tak to se samosebou rozumí, že jsou to věci ryze letní. Budeme tu poklidně snídat, oblečeme se do skorovintage trička s labutěma, natrháme si s jedním malým pejskem rybíz a taky si suvenýrově zavýletíme. Tak šťastnýmu létu zdar a třikrát hurá.

1. Pomalá letní snídaně. V létě často někde běhám a lítám a doma netrávím moc času. Ale o to radši si pak, když tam konečně na pár dní pobydu, udělám hezký neuspěchaný ráno. Růžový hrnek Pantone 182, čerstvý křupavý croissanty, pryskyřníky ve váze, Vogue z roku 1989 a hlavně cukřenka ve tvaru opičáka Hupa (nebo Hopa?), to mi udělá v létě větší radost, než...no než něco jinýho. ;)

2. Sběr a pečení a ochutnávání. Pan Brambůrek alias Roníček rád sbírá rybíz. A když ho nasbírá dost, peču potom s mamkou rybízovou buchtu. A to vám je taková zábava a pak i dobrota - zkrátka jak já říkám – nic lepšího není. :)

3. Nový tričko musí být. Trošku (dost) ulítávám na značce Urban Outfitters, na kterou mě naučila kamarádka, pokušitelka darebná. Mají tam ty nejlepší origoš a neotřele zábavný věci ve vintage stylu. Tímhle tričkem se zamilovanýma labutěma jsem si u nich teď udělala radost, a ještě spoustou dalších věcí (protože žijem /asi/ jenom jednou). ;)

4. Cold brew od značky Basilur je moje ultimátní pití letošního léta. Ledový čaj se stévií s chutí jahod, svěží máty a okurky zažene žízeň přímo znamenitě a to se ví, že nejlíp chutná ve zvířátkovský vtipný karafě (taky z Urban Outfitters).

5. Nečekaný výlety. Moc se s tím s Jirulkou nepářeme – prostě když se ráno probudíme s výletnickou náladou, já rychle uvařím vajíčka natvrdo, sbalím do kufru všechny svoje šatečky a už frčíme. Letos už jsme zvládli Kanárský ostrovy, Portugalsko a Francii, tak ted' se konečně kocháme i naší krásnou zemí. Tentokrát jsme strávili pár úžasných dnů na Šumavě, taky ve Vyšším Brodě, v Linci, v Černý v Pošumaví a tak dál. 

A nebyl by to úplně správný výlet bez suvenýrů (protože tenhle blog má věcičky rád). Zleva: ty nejlepší (bílý) kočičí jazýčky Xocolat, nejroztomilejší perníčky, jasmínový mýdlo od mnichů ve vyšebrodským klášteře, tattoo tyčinka na rty Korres, dokonalá růžová voda Primavera a linecký dort v plechovce.

Bonus: pan pejsek nedal jinak, než že vám mám všem poslat růži ze zahrádky. Tak tak činím, sliby plním a těším se na vás zase příště. Pac.

5 šťastných věcí aneb Už jsi dnes žila?

Snažím se pokládat si každý den otázku: "UŽ JSI DNES ŽILA?". Protože když se sama sebe takhle na rovinu zeptám, musím si taky na rovinu odpovědět, se ví. Mým cílem je vždycky kladná odpověď a není-li taková, pak pro ni musím něco udělat. Třeba jít večer do kina (chodím ráda i sama - třeba dneska do Světozoru na Forresta Gumpa), pozvat svou mamku na celodenní holčičí výlet, zamluvit ve vegetariánský restauraci (v Praze třeba Maitrea) dobrou večeři nebo si třeba jen pořádně zazpívat a zatancovat při vaření kafe. 

Přeju vám, ať si na otázku "Už jsi dnes žil/a?" odpovídáte co nejvíc "ano" a pojďte se mrknout, co mi dalo kladnou odpověď včera. ;)

1. Vintage obchod Art

Zajít si pro nějaký vintage poklad je pro mě vždycky náramná radost. Koupím si třeba jen maličkost nebo nic a jen se pokochám nebo si jen tak popovídám s milou paní majitelkou. O tomhle pražským obchodě "Art Vintage" vám tu ještě někdy určitě napíšu, stojí to za to totiž.

2. Bio Světozor

Miluju tohle kino i jeho kavárnu s těmi nejtěžšími červenými sametovými závěsy. A tohle kino miluje nás. Dají se tam koupit (i online) stylový filmový plakáty, trička nebo DVD. Parádička.

Včera jsem tam s mamkou zavítala na Kristiána a bylo to nej. Adina Mandlová je moje holka. Byla ve svý době úplně jiná, nápadně zajímavá a velmi velmi nekonvenční. Tak jsem si ji vychutnala a pobavila se nad spoustou trefných a vtipných hlášek. Vidět v kině téměř 100 let starý film má vážně kouzlo.

3. Nový šaty. Tyhle jsou od značky Rouje Paris a budu je nosit navždy. Mojí peněžence neprospívá, že fungujou zdatně i jako eshop (doručení z Paříže cca do 3 dnů - auvajs). 

  4. Koukat se na řeku, popíjet a povídat (si s mamkou) patří mezi ty nejhezčí chvíle.

5. Otevřela jsem vám svou lednici a to jen proto, abych vám ukázala mojí oblíbenou novinku a to sice nealkoholická vína. Koupila jsem si je hlavně kvůli fešným lahvím (však mě znáte), a protože jsem teď brala troje antibiotika. Chutnají fajn, a tak si jdu nalít jednu skleničku, po který rozhodně nezačnu drmolit a mluvit z cesty - a proto vám s čistou myslí přeju, ať "dneska (a každý další den) žijete". ;)

Bonžůr z Paříže aneb nejen pařížská koupelna, croissanty a barety

Kdo mě sledujete na mém Instagramu, tak už to nějaký čas víte, že jsem konečně zase zavítala domů, do Paříže. Domů proto, že se tam cítím ze všech míst na světě nejvíc jako doma a nejšťastnější. Co vám budu povídat, netrpím tady nouzí na nic, co miluju - desítky úžasných vintage obchodů, ty nejkřupavější bagety, tak dobrý víno, že ani nedutám, naše fantastická teta, která tu žije už několik dekád a má tu ten nejroztomilejší byt a nejvřelejší inspirativní náturu, je tu plno skvělých pejsků, číšníci a vůbec všichni jsou tu na mou duši milí (jak to? to dřív opravdu nebývalo...), a ti muzikanti tady, a těch krásných šatů...nenechte mě, ať se rozpovídám, protože to bysme tu byli hodně dlouho. 

Tak bez dalších řečí, na fotkách je pro vás maličká ukázka toho mýho pařížskýho štěstí. ;)

PS: článek věnuju z lásky a s láskou Jiřince z blogu Trvalka Dahlia, protože - ona ví proč. A chci, aby viděla, jaký to teď v Paříži je, až tam jednou zase poletí. 

Baretů mám celkem sedm a zdá se, že to nejsou všechny barvy, který potřebuju. Nicméně do tyrkysovýho voňavýho pekařství jedině s baretem purpurovým, to dá rozum. 

 Vim, že už jste ji viděli - asi tisíckrát, viďte? Ale copak může uškodit tuhle železnou madame vidět po tisícíprvý? 

Muzikanti všech nástrojů a naturelů, sami, s pejsky nebo kočičkama. 

Značka Rouje...ach bože, prosím vás, zrušte někdo ten jejich obchod, ať už tam neutrácim. ;)

Pan Ajfel. V Paříži mají nejnápaditější a nejlegračnější magnetky. 

Jsem ostuda, ale až letos jsem se na ten nejslavnější obraz všech dob byla podívat. Louvre je rozhodně zážitek, ale ještě radši mám malý nenápadný galerie, který člověk potká v uličkách, kde by to vůbec nečekal. 

Taková pěkná pařížská koupelna, ve který se mi to šlechtilo úplně samo. A že já tam umim strávit pořádný kus večera. ;)

Monu Lisu mi stačilo (asi) vidět jen jednou, ale francouzský bagety chci jíst pořád a navždy. Domluveno?

Francouzský bistra a kávárny, to je taková stylovka a závislost. Ale stejně nejlepší kafe jsem dostala v obchodě slavný Inès de La Fressange, když jsem si tam kupovala tríčo. 

Jeden malý francouzský kavárenský povaleč, ke kterýmu ty červený židle vyloženě ladí. 

Jak říkám - mají tam ty nejlepší vintage obchody, kde se dají sehnat (třeba) nejpařížštější boty. Sice ještě nemám vymyšleno, jak v nich budu chodit po pražských kočičích hlavách, ale to dám. 

Au revoirrrrr. 

Na návštěvě u mě doma...moje koupelna

Chodíte na návštěvách rádi do koupelny a nenápadně se rozhlížíte po voňavých lahvičkách svojí hostitelky? Já se musím přiznat, že se vždycky těším, až si nenápadně odskočím a na chvíli se stanu koupelnovou špionkou. Pokud máte podobnou zálibu, třeba se rádi podíváte do koupelny ke mně. Tak pojďte, jste zváni do mého koupelnového budoáru...

Na začátek špionážní reportáže z mojí koupelny tu mám na fotce malou ukázku, jak to u mě vypadalo před rokem. Moje záliba v jednoduchém základu, který tvoří bílé stěny i police, světlé dlaždičky, krajkové zrcadlo a jednobarevné ručníky (nejradši mám bílé a tyrkysové), zůstává neměnná. Jediné barvy, které v koupelně mám, obstarávají květiny a poličky s mými koupelnovými poklady.

Existuje tolik možností, jak si koupelnu zařídit a já už v duchu pletu designovou nit, se kterou budu "vyšívat" v naší příští koupelně (ó ano, máme v plánu se stěhovat, ale nebude to hned). Ale ať si člověk koupelnu vyparádí jakkoliv, nejdůležitější je cítit se v ní jako v pravých luxusních lázních.

A když mluvíme o luxusu, nemyslím tím dlaždičky z pravého zlata (ovšem neodmítla bych je, kdyby mi je někdo nabízel) a umyvadla z toskánského mramoru. Mám na mysli luxus horké vany s bylinkovými olejíčky nebo naopak citrusové rychlé sprchy pro ranní elán, obklopit se milovanými vůněmi, trošku se rozmazlit kosmetikou svého srdce a mít kolem sebe hebké osušky, plápolavé svíčky a drobnosti pro potěšení. To je ten doopravdický luxus - udělat si z koupelny místo pro radost, oázu zkrášlování a vnést do ní kousek sebe.

Prasátko z Benettonu (původně přívěsek na klíče) je celé růžové a sametové, a přestože už ho mám hodně dlouho, pořád mi dělá milou dekoraci a úsměv na rtech. Baví mě malé vtipné drobnosti jako je tenhle sametový čuník, který má navíc i lehce "výchovný charakter" (kdo si neumyje ruce, na toho zachrochtá...nevěříte?).

Parádní lahvičky s voňavým (ideálně přírodním) obsahem se mi nikdy neomrzí. Každá má v mé koupelně své místo. Některé kupuju znovu a znovu, jiné ráda měním. Z nekosmetických věcí patří mezi stálice růžový pejsek se záchranným kruhem a pruhovaným tričkem (maskot od Victoria's Secret) a nahatá tuzexová panenka Vivi (ta holka je celá po mně).

Plechové cedulce "Nicht vergessen Zähneputzen" vděčím za to, že má v naší rodině každý zuby jako tygrrr, protože nikdy nezapomíná na jejich čistění (a tak tu cedulku radši nikdy nesundavám).

Bio kosmetika Bach, Dr. Hauschka a Monoi z Tahiti jsou mým oblíbeným přírodním kosmetickým pokušením. Ovšem když se chci rozmazlit i nepřírodní kosmetikou, ráda si dělám radost značkou Chanel (je to trošku marnivé, ale někde jsem četla, že prý žijeme jenom jednou, tak se tím pro jistotu řídím a neodsouvám radosti napotom; užívám si teď).

Z dekorativní kosmetiky pak u mě jednoznačně a bezkonkurenčně vede značka theBalm a jejich rozjasňovač Mary-Lou Manizer a neviditelný pudr Sexy Mama. Bez nich bych byla ztracená.

Záclona se saténovou stuhou a retro konvice s kaktusem (fotka dole) jsou takové malé drobnosti, kterými jsem svou koupelnu oživila v letních dnech (tak uvidíme, jestli mě budou bavit i v zimě).

Bílá kovová (závěsná) polička nad vanou, na které mám pár nezbytností, jako jsou svíčky, svícny a mořské houbičky.

Když se setmí, hned zapaluju svíčky. Občas i tehdy, když v koupelně nejsem. Můj muž je po mně zase chodí zhasínat (asi se bojí, že z nich vyskočí panáček Ohňopal a podpálí nám byt). Jenže já mám moc ráda ten pocit, když vejdu do koupelny a na umyvadle nebo na okně září světlo svíček...romantiš! ;-) Vlevo na fotce je tekuté mýdlo od značky L'Occitane a váza s květinami z hedvábí.

Parfém Vanilla Fields - to je taková stará vzpomínka na jednu sladce vanilkovou zimu...Jiné parfémy v koupelně nemívám - ty obvykle čekají na svou chvíli na mém toaletním stolku.

Ještě pár drobností, které mě v mojí koupelně těší. Malá mýdla "Les petits savons du midi", plechová cedulka s mokrým Felixem, parfém Vintage Love (hodně podobný vůni Vintage Bloom), dřevěný kulatý obrázek s ptáčkem, make-up Chanel Vitalumiere Aqua, který zbožňuju, a švýcarský zubní kartáček Curaprox.

Loučím se s vámi ještě jedním pohledem do minulosti - do mé koupelny v roce 2011.
*

PS: doufám, že jste si návštěvu u mě doma užili a dali jste si minimálně sprchu (nebo vanu?). Já teď plavu pořád ještě ve vaně v Paříži a dokonce už 5 dní nejsem na internetu (pro mě nadlidský výkon). Pokud budete mít nějaké dotazy, ráda vám na ně po návratu domů k Benovi (to je můj počítač) odpovím.

A teď mi nezbývá než vám popřát, abyste si užívali vašich (anebo klidně ještě těch mých) domácích lázní se vším, co k tomu patří. ♥