Biografie Coco Chanel

Světlo světa spatřila skvělá biografie ‚Coco‘ Chanel (*1883, +1971) a k mému překvapení ji doplnil vlastními (podotýkám, že báječnými) kresbami Karl Lagerfeld, který je od roku1983 nástupcem značky Chanel.

Coco vždycky dokázala prosadit svoje vize - krátké vlasy u žen, kalhotové kostýmy v pánském ražení na elegantních dámách, odhalená kolínka a dokonce tu díky ní máme i klasické černé koktejlky - kdo by je nemiloval?! Jejího slavného parfému Chanel No. 5 se ročně prodá 70 000 flakonů...možná i vy se jím na noc "odíváte" tak jako Marylin Monroe...Zkrátka přečíst si o dechberoucím životě Coco stojí za to!

Kniha ZATÍM není k dostání u nás a já jen netrpělivě podupávám nožkou, aby ji naši knihkupci už co nejdříve měli k mání. Kniha na mě působila mimořádně zajímavě (měla jsem ji půjčenou dva dny) a jakmile vyjde v ČR, mílovými kroky pro ni poletím ;-).

Dědovo zrcadlení

Veliké zrcadlo dělal můj děda. Nemusím vám dlouze vykládat, proč je pro mě tak důležité ho mít, proč jsem ho tahala léta po různých podnájmech až jsem se s ním konečně dopracovala do našeho vlastního příbytku a proč jsem se při stěhování vždycky strachovala nejvíc o tenhle křehký odraz našich osobností v dřevěném rámu. Vy mi rozumíte...

 Zrcadlo je "vyšperkované" starými fotkami, pohledy z cest a vším, co mám ráda a co se dá do rámu zastrčit. A občas na něj věším šaty, které připravuju do mého právě vznikajícího vintage obchodu. A občas se na něj jen tak dívám a to mě vždycky uklidní. A občas se dívám do něj a to mě obvykle rozruší (zvlášť obraz, který v něm vidím po ránu). A mám moc ráda svého dědu a teď za ním pojedeme a těším se jako malá.

A co vy? Máte také svoje "zrcadlo"? 

60 let stará reklama na Facebook? Štípněte mě!

Skype...Facebook...Internet...v 50. letech minulého století? Ano, ale pouze ve snech těch největších fantastů anebo geniálních vědců se sklony předpovídat budoucnost. Počátky internetu spadají do roku 1963 do amerických končin, ale využití v té době mělo hlavně vládní a armádní účely.  Na první internetové krůčky si muselo tehdejší Československo ještě počkat...až do roku 1991. A teď si říkáte, kde se tedy vzaly - tu se vzaly, reklamy v tomto článku, které jsou jako vystřižené z půlky minulého století? 

Brazilská agentura Moma Propaganda si udělala návrat do minulosti a vytvořila reklamu na Facebook nebo Youtube, jak by ASI vypadala, kdyby tehdy tyhle vymoženosti měli lidé k dispozici. Hrozně se mi tenhle retro nápad líbí, ale víte co? Jsem opravdu ráda, že v té době lidé trávili svůj volný čas jinak než u počítačů...Mám nápad - dočtěte článek, podívejte se na obrázky a pak se jděte třeba proskotačit ven nebo si udělejte "švarze" hodinku...jako za starých časů bez PC ;-).

Kam se hrabou dnešní ploché monitory...;-)

 www.reflex.cz

Vařila myšička krémíček - Ma Crème Nature

Koupila jsem si něco, co by směle mohlo aspirovat na titul Pitominka roku 2011, ale znáte to - někdy si prostě člověk pořídí zbytečnost, kterou v podstatě nechce, často na základě podobného rozhovoru:

Prodavačka: "budete určitě spokojená, design krému je ve vintage stylu, je čistě přírodní, výhradně z bio surovin, šetrný a účinný, navíc je zábavné, že si ho vyrobíte doma sama...mohu vám ho zabalit?"

Já - v duchu si myslím: "to je ale pitomina roku 2011", ale slyším se, jak odpovídám: "ano, jistě, budu platit kartou".

Nuže, mám tu slávu od L´occitane - Ma Crème Nature doma a představuju vám soubor směsí a a patladélek, ze kterých jsem si SAMA za vydaných 925,- vyrobila svůj první bio krém stylem "vařila myška kašičku a dost toho vylila"! Vydrží ale jen 6 týdnů a pak je DOPORUČOVÁNO koupit si další...Příště dám radši "příspěvek na chudý". ;-) Ale: nechci, aby článek působil jako "antilocitejnský" - mám francouzskou značku L´occitane ráda...už proto, že netestuje výrobky na němých tvářích, v koupelně vypadají její výrobky jako hezké "cukrbliky" a její olivový kondicionér je vážně bezva. Howgh.

A kdy Vy jste si naposledy koupili něco ... ulítlého? ;-)

   
Ma Crème Nature je hydratační krém, který si rozmarná majitelka připraví doma sama. Je 100% přírodního původu s BIO certifikací od organizace Ecocert.



 

Pes zařizuje bydlení - čistý minimalismus

Představuju vám našeho pejska Tomíka, psího designéra, který se stará o jednoduchost našeho bydlení. Má rád minimalistický, až bych řekla strohý styl. Několikrát denně kupříkladu vyhází na zem ze sedačky mé oblíbené (ale zřejmě zbytečné) polštáře a celý přehoz nastrká pod sebe, čímž vznikne originální látkový kopec...asi nějaká nová móda v Londýně. Nebo si naopak z polštářů vytvoří "koutek jen pro sebe". A takhle pak odpočívá po dobře vykonané práci:

Ikea párty a 150 milionů masových kuliček

Ikea dnes v 6 hodin ráno zahájila bumtaratatá velkou párty. Oslavuje 20 let působení v České republice a my se můžeme těšit na slevu 20% na vše! Ale jen dneska! Párty pokračuje i o víkendu 21.–22. 5., ale sleva 20% se vztahuje už jen na doplňky nabízené v přízemí obchodního domu. Ikea slibuje veselou hudbu, dárky pro děti a párty občerstvení...Takže já jdu za pět minut šlápnout na plyn a vydávám se směrem Zličín...Uvidíme se tam?! Užijte si! ;-)

A pár zajímavostí

• Ročně Ikea prodá 150 milionů masových kuliček
• Ikea vloni ve svých obchodních domech uvítala celkem 590 milionů návštěvníků.
• Celkem najdete ve 41 zemích 301 obchodních domů Ikea.
• Katalog Ikea se vloni vytiskl v nákladu 195 milionů výtisků, v 56 vydáních a 27 jazycích. Celkem čte katalog 400 milionů lidí ve 41 zemích (čili i vy i já) ;-).

www.ikea.cz

Vintage kabelka aneb když oddělíte zrno od plev

Tuhle kabelku jsem si koupila kdysi dávno v jednom zapadlém maličkém obchůdku se starožitnostmi a s harampádím všeho druhu. Oddělit tam "zrno od plev" byl úkol namouduši nesnadný. Vlastně to byl takový ten typ obchodu, do kterého člověk vejde a zatouží okamžitě po vzduchu a po neprodleném odchodu. Tak jsem se jen tak ze slušnosti rozhlídla a namířila k východu....když v tom jsem JI uviděla. Je to vintage kousek ze 70. let, který pokládám za jeden z mých nejmilejších doplňků, ač žlutá není moje barva. Nosím ji jen občas, pro radost...v létě...takže už brzy...

Katalog Ikea slaví 60. narozeniny

Ikea...ta naše oblíbená stará tetička ze Švédska...

Je tomu právě 60 let, co světlo světa spatřil její první inzertní časopis. Pojďte se se mnou podívat, jak vypadal úplně první katalog Ikea z minulého století (vyšel v roce 1951). Jestlipak už tenkrát měli pohovku Ektorpku nebo slavné křesílko POÄNG?

Někdo tuhle značku nemusí (hlavně ti, kteří tam nikdy nebyli nakupovat), někdo ji miluje (jsem v druhé kategorii - přesvědčil mě poměr kvality, ceny i designu - všechno pod jednou střechou)...a vy?

 

Stránka 16 z Ikea katalogu z roku 1952.

Úplně první katalog IKEA je z roku 1951, měl jen 9 stránek a byl  přílohou v novinách...

www.ikea.cz

Nepříjemné stolování - jak na to

Pamatujete na tu scénu z Bylo nás pět, jak Bajzovu rodinu navštíví v neděli v PRAVÉ POLEDNE jejich příbuzní Vařekovi, kteří jdou NÁHODOU okolo? A jak  před nimi Bajzovi skryjí voňavou husu pod gauč, ale Vařeka ji stejně vyčenichá? Pan Vařeka zkrátka určitě četl časopis Jas...

Pár "rad" z časopisu Jas ze začátku minulého století "Co vše při jídle činiti, aby stolování bylo všem nepříjemné":
- choďte ke svým známým vždy v čase oběda, zvláště pokud jste nebyli pozváni
- nezapomeňte podrobně zkritizovati vše, co se podává; kuchařka alespoň nebude domýšlivá a ostatním pokazíte chuť
- roztáhněte se pohodlně na vaší židli; budete přeci potřebovat dostatek místa pro své lokty, až se dáte do řeči.

Tak to bylo jen tak pro pobavení...Přeju vám dobrou chuť, pokud právě obědváte ;-).

Když má někdo k obědu husu, člověk se pak diví, kam ty peníze přijdou.

Rozbij talíř, udělej si šperk

Můj taťka má "brebtavý ruce", což znamená, že mu z nich všechno padá. A rozbijí se, no ovšem. Mám to úplně stejně...takže komu asi tak vynadat? ;-) Pokud jste i vy majiteli brebtavých končetin, mám pro vás dobrou zprávu - nešikovnost lze využít ku prospěchu a ku parádění! Už už se dostanu k meritu věci... Mám slabost pro šperky (která z nás ne, že). Před několika lety jsem si zamilovala (tehdy ještě malý) švédský obchod Sägen, který vznikl na základě myšlenky vyrábět šperky z vyřazeného nebo ROZBITÉHO starého porcelánu! Rozbije se talíř a majitelka firmy z něj udělá velmi dobře prodejný šperk. To koukáte! Mrkněte na malou ukázku řetízků s přívěsky ve vintage stylu ze starých talířů. Jsou roztomilé, veselé, ale zároveň vytvořené velmi citlivě a vkusně. A odtud vyvodím i moje dnešní přání pro vás - ať potkáváte jen roztomilé, veselé, citlivé a vkusné lidi. Vaše Vivi.

Zajímavá je i historie vzniku šperků z  porcelánu..určitě vám někdy představím i zakladatelku firmy Elin...

Francouzská stodola

Tenhle dům vám musím představit. Je nádherný a je nadějí pro všechny vlastníky rozpadlých stavení, že i ze stodoly se dá udělat skandinávská stylovka (a pojďme se teď oprostit od toho, kolik máme na účtě, pojďme si jen tak snít...). Manželé Chantal a Luc ze severní Francie dokázali vytvořit úžasné místo pro svůj život. Zrekonstruovali starou polorozpadlou stodolu a k ní přilehlé stáje z 18. století do podoby, kterou vidíte na fotkách. Jejich láska ke skandinávskému stylu se při rekonstrukci a zařizování projevila naplno. Posuďte sami, jak se jim jejich dílo podařilo. ;-)

Bývalá stodola ve Francii teď působí jako pravý skandinávský dům...

Vnější část domu i interiér je laděn do bílé a tlumené šedé...

 Už se u toho exkluzivního krbu vidím s lahvinkou bílého...;-)

 Foto Schanté-Angel

Kamenná láska mezi šeříky

Ke svým nedávným  -tým narozeninám (jéje, nějak mi nefunguje numerická klávesnice... jsem dostala tyhle roztomilé mandarínky ručně dělané starou japonskou technikou RAKU. Jsou to štamprlata "zo Slovenska" o obsahu asi 100 ml a hrozně ráda z nich popíjím cokoliv, co teče a co dělá den ještě o něco veselejší ;-). Šeříkové zátiší jim prospělo, co říkáte? Krásný fialově šeříkový den přeje Vivi.

 

Pondělní ráno trochu jinak

Ranní pondělky...to se tolik nechce vstávat, to by se to leželo, převalovalo, četlo, povídalo, to by se to spalo a lenošilo a NEVSTÁVALO!...A proč vlastně ne? Dneska, ač je bezpochyby pondělí, jsem se rozhodla, že tak trochu proti společenským pravidlům ;-) vstávat nebudu a že si udělám vysněné pondělní ráno. Snídaně v posteli, k tomu moje oblíbené designové časopisy, pár zápisků do diáře, znovuzachumlání do peřin a jako třešnička na dortu film ze 40. let U pěti veverek s Jindřichem Plachtou. Pravda, takové pondělní ráno je trošku přepych, ale právě takový luxus by si člověk přece občas dopřát měl, ne? ;-) Přeju všem nehektický začátek nového týdne!

Všechno nejlepší, mami!

Den matek je tady... Vzduchem se vznáší polibky, pugéty, papírové obrázky a výrobky lidové tvořivosti a tím pádem i spousta radosti v nejedné české domácnosti a to, prosím pěkně, už od 30. let minulého století, kdy svátek matek hojně propagovala Alice Masaryková. Po 45. roce ho smetli soudruzi do koše a narcisy nebo karafiáty se rozdávaly 8. března k MDŽ. Nicméně dneska už je to opravdu jen historie a my si naštěstí už můžeme slavit kdy chceme a co chceme...Všechno nejlepší, mami!

Koupila jsem knížku, zabalila ji do natur papíru a ovázala provázkem s modrou "bouřkou".

Krajkové šaty a nejen ty

Krajkové věci mají pro mě velké kouzlo. Když někdy vidím ve starých filmech velikánské truhy naplněné krajkovými ubrusy a povlečením, musím si dát pod bradu mističku, jak nad tou krásou slintám. Krajka dokáže svou jemností a něžností dodat předmětům nebo látce nezaměnitelný půvab. Mám krajku ráda na prádle, tunikách, šatech, polštářích, svátečním bílém ubruse i na sklenici od zavařeniny (proč ne?). Nejradši mám krajkové šaty, můžu je nosit na sto způsobů; do společnosti a klidně i k džínové bundě a teniskám (k čertu s konvencema). Tentokrát vám představuju nadčasové krajkové kousky, kterým jsem neodolala a moc ráda je nosím.

Všechny šaty a topy jsou z Butiku Radost.

(Ne)rafinovaně

Před časem jsem si oblíbila třtinový nerafinovaný cukr, který má barvu kakaa, hodí se pro zdravější pečení a je moc dobrý do odpolední kávičky. I když je tenhle cukr nesrovnatelně zdravější než bílý, při jeho konzumaci zřejmě neplatí, že čím víc ho sníš, tím zdravější budeš. ;-)

Jak oživit barevné prádlo

Jednoho dne jsem otevřela oči, vyhodila všechny převoněné a přechemizované domácí pomocníky a začala zjišťovat, jak na tu naši domácí klícku "popřírodnu". Senzační je ocet, jeho použití je nedozírné. Na barevné prádélko přidávám trošku octa do mírně osolené vody a mýdlové vločky. Barvy se krásně rozzáří a příroda je také spokojená ;-). Tyhle dva čupr kousky na fotkách po tomhle vyprání září na sto honů.

Foto: www.i-radost.cz

Lidi, hledá se kůň!

Bloguju teprve měsíc, ale přesto (nebo právě proto) je čas na jeden krátký, srdceryvný příběh.

Hledala jsem našeho koně na bicyklu. Hledám ho v kuchyni, v pracovně, v ložnici, v koupelně, ve sklepě, v kanceláři, dívám se z okna ...volám...a NIC! NIKDE není! Červená ve tvářích, napůl zoufalá jdu napsat inzerát, že se hledá kůň na kole (poznávací znamení je, že na tom kole jezdí opravdu skvěle), že to je vzácný kousek citového charakteru a že odměna je jistá. Pak si jdu pustit nějakou smutnou desku, abych se v tom neštěstí ještě víc vrtala a pěkně se litovala a najednou........KŮŇ JE POD GRAMOFONEM! 

Zajásala jsem, desku si pustila veselou a koně vytáhla pěkně na světlo. Na fotkách vidíte situaci "před" a "po". ;-) 

                                 PŘED:                                                                         PO:

                                                             

                                      

Prvomájově

Je tu Máchou a dalšími romantiky opěvovaný první máj, tak ať vás nemine návštěva rozkvetlé třešně (jabloně nebo čehokoli, co kvete - hlavně, ať neuschnete! ;-)

Bleší úlovky + obrovský květinový park Keukenhof

Tak tady jsou. Mé dva nejnovější starožitné úlovky. Plechovka na kávu a červený cedník pro radost i užitek. Plechovku se chystám využít jako květináč pro můj překvapivě se rozpínající hyacint, kterému jsem neodolala při návštěvě nejznámějšího květinového parku v nizozemském Keukenhofu (mají tam 7 milionů vysázených cibulovin na 32 hektarovém prostranství), kde je opravdová pastva pro oko (a nemusí to být nutně oko zapáleného zahradníka). Je tam spousta laviček, dobrá zmrzlina, stánky s pečenou šunkou v housce a voní to tam tak omamně (tou šunkou i květinami), až z toho jde hlava kolem.  

Uloveno v aukci prodejce Slapna333