10.7.24

13 tipů, co všechno v létě stihnout aneb vypečený letní to-do list


Prázdniny jsou v plném proudu a než odcestujete za hranice (ne)všedních dnů, mám tu pro vás článek se všelijakými tipy a taky jedno balení (perleťově růžovýho) kufru. Zrovna teď je ten správný čas koupit si jednorázový hippie foťák (ten můj je z Fotoškoda.cz), visačku na kufr ve tvaru ananasu a držák na izolepu s plameňákem (obojí Tiger), knížku o tom, jak si užít nošení čistě bílých košil a triček, zebru, sytě modrý pouťový stíny Mac a tak. 

A co si ještě pořídit, co udělat a co doma v rámci léta vytvořit? Od toho tu dneska máme mých 13 letních tůdůlistových tipů. Všechny jsem je sepsala do toho mýho tlustýho (vám už dobře známýho) sešitu, a tady jsou. Enjoy! ;)

LETNÍ TO-DO LIST:
1. Uspořádat venku piknik (v šatech na knoflíčky a obrovských brejlích) a sníst na něm celý meloun. A poslouchat u toho R&B, grunge nebo starou francouzskou harmoniku v moderním podání).

2. Půjčit si šlapadlo ve tvaru labutě a hodinku plout po řece a přitom se (jen trošičku) opálit. SPF (aspoň 90) ;) samozřejmostí (a nutností). 

3. Pořídit si novou letní vůni - Kate Spade Sparkle. Nebo třešňový Opium od YSL.

4. Nechat si ušít žlutý lněný šaty (zas na knoflíky) a k nim nosit místo kabelky slaměný košíček s víkem ála Jane Birkin.

5. Koupit si balzám od Labella - barevně růžový s organickým mandlovým olejem a vitamínem E, který zkrášluje i pečuje.

6. Udělat domácí nanuky - z pomerančový šťávy a jahod. Nebo z vymačkanýho ananasu. Fantazii se odjakživa meze nekladou.

7. Nehlídat čas, a když, tak jedině na supertřpytivých hodinkách (k nim pak ale jedině extra krátký šaty v celočerný barvě).

8. Navštívit letní kino - ideálně až budou hrát nějakou starou klasiku. Třeba Bardotku...oui!

9. Nalepit si na nehty "nail samolepky" ve tvaru duhy, třešniček a hvězd. Nebo v podobě ospalých medvídků - fakt to existuje - mám je! :)

10. Upéct koláč z domácích borůvek, třešní a rybízu a pěkně si s ním osladit (nejen letní) život.

11. Schovat se pod pruhovaný slunečník a přečíst si knížku "Opravdově, šíleně, řecky" od Mandy Baggot.

12. Udělat si s kamarádkou "Beauty day" a použít chladivou masku vytaženou přímo z lednice.

13. Pustit si (tentokrát pěkně doma se vším pohodlím) film s Jean-Paulem Belmondem s názvem "100 000 dolarů na slunci" a...

                                     ... a hlavně blbnout, protože...no protože je to potřeba. ;)

PS: právě si balím kufr, aniž bych věděla, kam jedu, a už to balení je jízda. Můj kufr musí obsahovat všechno, co (ne)potřebuju, takže rozhodně spoustu kosmetiky v kosmetický tašce Fragonard, pro štěstí starýho trolla (co vypadá pořád mladě), tattoo tričko, plnooo šatů, Neverfulllku, parfém od Diora, čistící úklidový ubrousky (ať už jedu kamkoli, vždycky tam uklízim - pro jistotu), leopardí pantofle ze Zary a Frisco. Hodně Frisca. Tak - jdu svůj kufr (zkusit) zapnout a užívat prázdnin. Udělejte to taky tak. ;)
Vivi podpis

12.6.24

Mé soukromé papírnictví aneb pařížské zápisky v deníku Moleskine

Tak jsem (konečně) vyhodila televizi, odhlásila Netflix, HBO, Disney a místo toho chodím ve volných chvílích víc na kafe, do Sephory (když  ji mám metr od domu, dá se těžko odolat) a vintage obchodů, častěji balím cestovní kufry, víc se toulám kouzelnými pražskými místy, peču bezlepkový bábovky, tvořím, blbnu a čtu a čtu (doopravdický knížky, ne jenom online Vogue a Elle). ;)

A když tak kramařím svoje papírnický poklady, maluju, stříhám, lepím a píšu, krásně se mi vyčistí hlava a zároveň si tím uchovávám vzpomínky na skvělá místa, ale třeba taky na výbornou čokoládu nebo nejvoňavější parfém - obaly a krabičky od nich totiž vystříhávám a taky lepím. 

Konečně jsem dala dohromady pár obrázků a vstupenek z Parisu, kde jsem nedávno byla (a kam chci zas), a tak vám dneska nechám do mýho červenýho sešitu nahlídnout. Věřím, že vás bude moje mini papírnictví bavit, a že si třeba díky dnešnímu článku půjdete taky něco nalepit. ;)

Abych si vytvořila dvojstránku v mým tlustým červeným sešitu, potřebuju k tomu: červený Moleskine zápisníky, bloky z devadesátek, zlatý nůžky ve tvaru Eiffelovky, mini zvýrazňovače Stabilo, nášivku čivavy, čistič na mobil co vypadá jako lama, samolepky, propisky, tužky a pastelky z roku 1991 s roztomilým pejskem na obalu, gumu, ty nejhezčí washi pásky a poznámkový to-do list s obrázky Malýho prince. Potřebuju toho zkrátka dost. A to to ještě držím na uzdě. 

Paříž je láska a láska je Paříž. Vždycky, když se do mýho sešitu podívám, tak si na tuhle mou lásku vzpomenu. A brzy tam pojedu zas, abych měla opět co lepit. ;)

 


Kdyby mi někdo říkal, že Paříž je vždycky dobrý nápad, tak bych mu (asi) nevěřila. Mám svou hlavu totiž a docela dost tvrdohlavou. Ale když to zažívám na vlastní kůži, tak tomu už se mi věří snáz. Tak tedy, jak by řekl klasik: "sejdeme se v Paříži". 

A že si zábavný papírky nemusíme lepit jen do sešitů a bloků (blogů) a zápisníčků, to vám chci dokázat mými novými nehtovými samolepkami z Tigeru. Je to zábava a roztomilost a "vo tom to je". Tak se mějte moc krásně, nálepkově a trochu bláznivě, protože trvám na tom, že dělat skopičiny (v životě i na papíře) je zkrátka fajn. A jestli nevěříte, tak u příštího článku vás o tom už snad (definitivně) přesvědčím. ;)

Vivi podpis

4.6.24

Jak bydlím aneb holčičí věci všude kam se podíváš

Takže jakže začít? Rozhodně laclákama, šátkem ve vlasech, Amy Winehouse ve sluchátkách a péřovou prachovkou. Dneska je totiž uklízecí odpoledne. A tak mě napadlo, že byste mi mohli dělat při tom gruntování společnost, a že bych vás mohla vzít aspoň na chvilku k nám domů.

Jedna kamarádka o mně prohlásila, že jsem minimalista. A myslela to vážně, blázen jeden. :) Ale ono tak trooošku asi i jo. Považte - máme (zatím) málo nábytku. A vládne u mě doma hlavně bílá. Protože kdyby bílá bílou byla, každýmu by se zalíbila. Bílou mam ráda hlavně proto, že když tvoří základ všeho, můžu si tam pak o to víc barevně blbnout. Máme všude bílý zdi a na nich starý grafiky s tyrkysovými rámy, Bardotku v růžovým pleteným svetru (k vidění tady) i obrazy namalovaný od našeho kamaráda z Krumlova. Bílý gauč, ale na něm vyšívaný polštářky dotáhnutý ze všech možných koutů světa. A tak podobně bych mohla pokračovat...

A v tom bílým "minimalismu" a jednoduchých parketách na podlaze mě baví dělat "hromádky". Aspoň tak s oblibou říkám mým "věcičkám po-hromadě". Tak třeba jednu hromádku mám na zrcadle - až už člověk v zrcadle není vidět. Hromádku mám taky na toaletním stolku (tam je teda pořádně těžká) a nad komodou na zdi - tam je plno hromádkujících obrázků. A na talířku u vchodových dveří. A tak dále, a tak dále. 

Dělá mi to takovou radost, že ani nevíte. A pěkně si tím brojím proti šedi a nudě. A jako vždy - přikládám fotky jako důkaz (než se koncem června odstěhujeme). 


Nevím, kdo to kdy vymyslel (asi pan Levi Strauss), ale lacláky se šátkem ve vlasech je ten nejvíc nejpohodlnější úbor na světě. A s rtěnkou (Hermés, odstín 78 Rose Velours) mi jde všechno líp (i to utírání prachu). ;)

Při úklidu (a psaní článků) "voda z vodovoda" a večer Chardonnay (to neublíží, to leští) - z týhle retro nahatý skleničky chutná všechno trošku líp - jakože fakticky a nekecam. 

Bílý ponožky s Růžovým panterem jsou mi tím nejspolehlivějším ukazatelem, jestli jsem podlahu vytřela dostatečně. 
Ale vás u nás doma nenechám chodit v ponožkách (i kdyby to měly být taky ty růžovopanterácký), ale vplujete do mých nejoblíbenějších sametových pantoflí s vyšívaným lvem (a že je to lev všech salónů, to jistě nemusím zdůrazňovat). Jsou z tý nej francouzský parfumérie - Fragonardu, na který jsem už pěkných pár let závislá (a neléčím se - naštěstí). 

Měla jsem už i černý a šedý období, ale uznejte, že to jsem nebyla vůbec já. To období trvalo asi 6 dní, přičemž ten 6. den ráno jsem s úlevou hodila basic trička do koše, nadechla se a pochopila, že já se nemůžu nudit. Nikdy a v oblíkání už vůbec ne. Šaty s Fridou, šaty s plavčíky, šaty s dračím ovocem, svetry s ptáčky nebo třešnový? Jo, ano, prosím!
 
Napřed tam byl jen jeden obrázek. Pak druhý. Třetí. Pak samolepky se Šmoulama z mýho dětství, který jsem našla v krabici na půdě. Pak pohled Louise Armstronga, jak baští špagety, retro koloušek (předloha jednoho z mých tetování), pak Keanu Reeves, pak lampiónek ke Dni draka od Gabči, pak růže z pouti od Jirulky a jednoho dne jsem se tam už přestala vidět...a víte, že mi to vůbec neva? Ale vy mě tam stejně najdete, se vsadím. Zkrátka, moje zrcadlo jako z pouti budu při stěhování opouštět nerada. Ale tak - já si vytvořím jinde jiný. ;)

Talířky a na nich NEZBYTNOSTI, to je moje. Tohle všechno jsou moje velice a převelice oblíbený drobnosti, který mi vždycky zkrášlí a rozveselí den. Ale fakt asi nejsem minimalista, měla bych to já i moje kamarádka Anička konečně uznat. :)

Růžový sametový dráček z 80. nebo 90. let z dokonale bláznivě potřeštěnýho vintage obchodu Kuzmarkt


A tohle je moje "papírenská hromádka" nad bílou komodou, kam si washi páskami lepím co mě napadne anebo co by mě ani ve snu nenapadlo. 

Tohle je v pražským bytě, odkud se ale za chvilku stěhujeme, původní a moje oblíbený místo. Nečekejte ale, že u něj rozjímám, medituju nebo zpytuju svědomí, na to mě neužije. Spíš utírám prach z paní madony, který říkám "mamko" a čtu si (z gauče, co je vedle) knížky o módě. 

Teda, povím vám, to uklízení dá jednomu zabrat. Odměna je jasná - knížka, kafe a vám poděkování za to, že jste se se mnou do úklidu mých hromádek pustili. Jste odvážní. ;) Mějte se krásně, bílo-barevně. 

Vivi podpis

30.5.24

5 šťastných věcí aneb Už jsi dnes žila?

Snažím se pokládat si každý den otázku: "UŽ JSI DNES ŽILA?". Protože když se sama sebe takhle na rovinu zeptám, musím si taky na rovinu odpovědět, se ví. Mým cílem je vždycky kladná odpověď a není-li taková, pak pro ni musím něco udělat. Třeba jít večer do kina (chodím ráda i sama - třeba dneska do Světozoru na Forresta Gumpa), pozvat svou mamku na celodenní holčičí výlet, zamluvit ve vegetariánský restauraci (v Praze třeba Maitrea) dobrou večeři nebo si třeba jen pořádně zazpívat a zatancovat při vaření kafe. 

Přeju vám, ať si na otázku "Už jsi dnes žil/a?" odpovídáte co nejvíc "ano" a pojďte se mrknout, co mi dalo kladnou odpověď včera. ;)


1. Vintage obchod Art
Zajít si pro nějaký vintage poklad je pro mě vždycky náramná radost. Koupím si třeba jen maličkost nebo nic a jen se pokochám nebo si jen tak popovídám s milou paní majitelkou. O tomhle pražským obchodě "Art Vintage" vám tu ještě někdy určitě napíšu, stojí to za to totiž.

2. Bio Světozor
Miluju tohle kino i jeho kavárnu s těmi nejtěžšími červenými sametovými závěsy. A tohle kino miluje nás. Dají se tam koupit (i online) stylový filmový plakáty, trička nebo DVD. Parádička.

Včera jsem tam s mamkou zavítala na Kristiána a bylo to nej. Adina Mandlová je moje holka. Byla ve svý době úplně jiná, nápadně zajímavá a velmi velmi nekonvenční. Tak jsem si ji vychutnala a pobavila se nad spoustou trefných a vtipných hlášek. Vidět v kině téměř 100 let starý film má vážně kouzlo.

3. Nový šaty. Tyhle jsou od značky Rouje Paris a budu je nosit navždy. Mojí peněžence neprospívá, že fungujou zdatně i jako eshop (doručení z Paříže cca do 3 dnů - auvajs). 

  4. Koukat se na řeku, popíjet a povídat (si s mamkou) patří mezi ty nejhezčí chvíle.

5. Otevřela jsem vám svou lednici a to jen proto, abych vám ukázala mojí oblíbenou novinku a to sice nealkoholická vína. Koupila jsem si je hlavně kvůli fešným lahvím (však mě znáte), a protože jsem teď brala troje antibiotika. Chutnají fajn, a tak si jdu nalít jednu skleničku, po který rozhodně nezačnu drmolit a mluvit z cesty - a proto vám s čistou myslí přeju, ať "dneska (a každý další den) žijete". ;)

Vivi podpis

30.4.24

Bonžůr z Paříže aneb nejen pařížská koupelna, croissanty a barety


Kdo mě sledujete na mém Instagramu, tak už to nějaký čas víte, že jsem konečně zase zavítala domů, do Paříže. Domů proto, že se tam cítím ze všech míst na světě nejvíc jako doma a nejšťastnější. Co vám budu povídat, netrpím tady nouzí na nic, co miluju - desítky úžasných vintage obchodů, ty nejkřupavější bagety, tak dobrý víno, že ani nedutám, naše fantastická teta, která tu žije už několik dekád a má tu ten nejroztomilejší byt a nejvřelejší inspirativní náturu, je tu plno skvělých pejsků, číšníci a vůbec všichni jsou tu na mou duši milí (jak to? to dřív opravdu nebývalo...), a ti muzikanti tady, a těch krásných šatů...nenechte mě, ať se rozpovídám, protože to bysme tu byli hodně dlouho. 

Tak bez dalších řečí, na fotkách je pro vás maličká ukázka toho mýho pařížskýho štěstí. ;)

PS: článek věnuju z lásky a s láskou Jiřince z blogu Trvalka Dahlia, protože - ona ví proč. A chci, aby viděla, jaký to teď v Paříži je, až tam jednou zase poletí. 


Baretů mám celkem sedm a zdá se, že to nejsou všechny barvy, který potřebuju. Nicméně do tyrkysovýho voňavýho pekařství jedině s baretem purpurovým, to dá rozum. 

 Vim, že už jste ji viděli - asi tisíckrát, viďte? Ale copak může uškodit tuhle železnou madame vidět po tisícíprvý? 

Muzikanti všech nástrojů a naturelů, sami, s pejsky nebo kočičkama. 

Značka Rouje...ach bože, prosím vás, zrušte někdo ten jejich obchod, ať už tam neutrácim. ;)

Pan Ajfel. V Paříži mají nejnápaditější a nejlegračnější magnetky. 

Jsem ostuda, ale až letos jsem se na ten nejslavnější obraz všech dob byla podívat. Louvre je rozhodně zážitek, ale ještě radši mám malý nenápadný galerie, který člověk potká v uličkách, kde by to vůbec nečekal. 

Taková pěkná pařížská koupelna, ve který se mi to šlechtilo úplně samo. A že já tam umim strávit pořádný kus večera. ;)

Monu Lisu mi stačilo (asi) vidět jen jednou, ale francouzský bagety chci jíst pořád a navždy. Domluveno?

Francouzský bistra a kávárny, to je taková stylovka a závislost. Ale stejně nejlepší kafe jsem dostala v obchodě slavný Inès de La Fressange, když jsem si tam kupovala tríčo. 

Jeden malý francouzský kavárenský povaleč, ke kterýmu ty červený židle vyloženě ladí. 

Jak říkám - mají tam ty nejlepší vintage obchody, kde se dají sehnat (třeba) nejpařížštější boty. Sice ještě nemám vymyšleno, jak v nich budu chodit po pražských kočičích hlavách, ale to dám. 

Au revoirrrrr. 
Vivi podpis

16.4.24

5 šťastných věcí

V "pěti šťastných věcech" vám tentokrát ukážu něco z mojí knihovny, jedno zlatý prasátko (ano, nemusíme čekat na Vánoce a dokonce ho uvidíte, i když budete celý den baštit), taky se podíváme na limitované voňavé i papírové poklady z DM drogerie a zakousneme se do zlatých croissantů. 

Bez váhání - jdeme na to.


1. Nejlepší Coffee Table Books, které doma mám, jsou tyhle. A další už čekají na seznamu. Ale řekla jsem si, že než si koupím nějakou novou, budu se dál těšit z těch, které mám a užívat si s nimi spoustu prima večerů a zábavy. A to zlatý prasátko? To se mnou souhlasí, jak jinak. A vlevo je vintage lampa od Carli Bauer, do které jsem blázen, a která mi na to čtení moc pěkně svítí.

2. Nová limitovaná edice od značky Balea s vydrou. Je tak roztomilá, až jsem neodolala. Všechny ty kousky voní jemně květinově a dělají skvělou náladu - zvlášť když si je vezmete s sebou do vany se skleničkou proseka. ;)


3. Kvetoucí stromy teď na jaře. Je snad něco hezčího? Nejlepší je si pod ně sednout, dát si do sluchátek Marvina Gaye, koupit si kafe do kelímku a jen tak si to užívat. Aspoň chvíli. 


4. Papírové záležitosti z DM

a) kuchyňské utěrky ála Francie, co se na mě z regálu sebevědomě smály, protože věděly, že si jich koupím spoustu i do zásoby, a na kterých najdete všechno, co je potřeba, když (ne)jste v Paříži. Croissanty, mašle, dortíky i Eiffelovku.

b) všechno s Bobem a Bobkem - málem jsem tyhle papírenské poklady s legendárníma králíkama v DéeMku přehlídla, ale mám jednu nejvíc nejlepší bestii Gábinku, která mi novou limitku hlásila, a když ona mi něco hlásí, tak já pro to pak hned běžím, a když pro to běžím a pak to mám, tak to se ví, že vám to taky nemůžu smlčet. 

Bob: „Vstávat! Vstávat a cvičit!”
Bobek: „Ale proč?”
Bob: „Protože je ráno.”
Bobek: „Ale já mám ještě noc!”


5. Šperky v podobě křupavých croissantů. Dostala jsem je k narozeninám od svojí nejlepší kamarádky (ano, od té, díky které víme o té Bobabobkovské limitce v DM) a co vám budu povídat, jsem z nich nadšená a...beru si je s sebou pozítří do Paříže (anooo). To budou Pařížanky koukat! :-) A já koukám taky, protože mi to tu s vámi dneska zase krásně a příjemně uteklo, a tak nezbývá než se těšit zase na příště. 

Přeju vám to nejhezčí jaro pod sluncem. 
Vivi podpis

14.2.24

Valentýnsky papírenská rošáda

Berte, prosím, tenhle článek jen jako takový "zkušební", protože já vám zkrátka leccos napíšu, namaluju, klidně zabásním, zatancuju, ale jakmile mi do cesty vstoupí technický problém, nehne se mnou ani stádo skotu. Jinými slovy, vložit sem na blog fotky se zdálo v posledních měsících, kdy jsem se o to (s krůpějemi potu na čele) pokoušela, jako nadlidský úkol, blog stávkoval, a tak zkouším, jestli je smůla prolomena...vypadá to dobře zatím, teda pokud fotky v článku vidíte. Já momentálně jooo, jestli mě zrak nešálí. Někdy holt člověk nad strojem přece jen zvítězí. Joj, mamo, ty to vidíš!

Takže dneska jen tak v rychlosti valentýnsky, červeně, pruhovaně a rozhodně sešitově. Protože co se nenapíše do sešitu (červené desky a zlatý nápis jako vždy, prosím), to (u mě) jakoby nebylo. Tak jsem tam toho dnešního Valentýna pro jistotu řádně zaznamenala, ať mám ten šperk ve tvaru pejska, tulipány, vegetariánskou večeři a kníratý sukulent jisté.

Nenechte mě tu samotnou a pojďte se na to se mnou mrknout. 



Tiger (víte, že před nedávnem otevřeli i e-shop?) to jistí aneb mají tam nejen skvělý tašky, ale taky prima poklady, co se do těch tašek dají dát. 



Jak bych tu mohla psát o svátku zamilovaných a nedat sem pana Pejska, toho nejmenšího na světě, ale tý lásky co se do něj vejde. Fotka sice stará 2 měsíce a focená na jednorázový superzrnitý foťák, ale mam ji moc ráda. A pana Brambůrka ještě víc.



Co k tomu říct? Moje sešity už znáte, tak tentokrát jsem se vyblbla trochu valentýnsky. Miluju ten obrázek (v sešitě nahoře vlevo) Paula Newmana a jeho ženy Joanne Woodwardové, jak tancujou. Ča ča ča. 



Právo na špatnou náladu? Vždycky. I o Valentýnu. V pohodě. Akorát, když bývám smutná, vzpomenu si na slova Andyho Warhola: "kvůli čemu člověk tráví čas ve smutné náladě, když může být veselý?". No jo, Andy, no jo.


No je to tak. Valentýn se fakt dá i...neslavit. ;) Ale vzhledem k tomu, že bych pak zřejmě nedostala ten šperk ve tvaru pejska, tulipány, vegetariánskou večeři a kníratý sukulent, tak mezi neslaviče nepatřím (však já si nějakou tu rebélii vyberu někde jinde).



Doufám, že sukulentího pána neupěstuju tak rychle, jak rychle já upěstovávát květiny dokážu. 



Tak prozatím zavírám můj extra tlustý červený sešit a jestli techniku přeperu i příště, přijdu zas. Věřím, že i vy. 💋

Najdete mě i tady: Instagram Vivi
 

Vivi podpis