Voňavý přírodní životabudič aneb den s mým divočákem

Možná si v noci taky pouštíte filmy s Belmondem, malujete akrylovkama obrázky na dřevo nebo s pomocí diáře plánujete další den. Noc bývá tichá a ideální pro všechny aktivity, které se nedají stihnout přes den. Mám v hlavě tolik plánů, pracuju na tolika projektech, starám se o svůj obchod, pořád vylepšuju naše bydlení, snažím se trávit dost času s rodinou, přáteli, s vámi tady na blogu, jenže den je vždycky tak ukrutně a nespravedlivě krátký! Ale noc, má drahá černá přítelkyně, mě dokáže ukonejšit a před půlnocí mi začne šeptat: "nechoď spát, ponocuj se mnou a udělej všechno, co jsi přes den nestihla"...to se pak nenápadně vykradu z ložnice, rozložím si v pracovně gauč, nastelu na něj plno polštářů, vyndám všechny svoje bloky, polomáčené sušenky, tablet, DVD přehrávač (to kvůli Belmonďákovi) a pilně bdím.

Jenže ráno nebývá moudřejší večera. Bývá velmi, velmi unavené. A tak stejně jako Nastěnka, která v noci pletla punčochy a ráno prosila sluníčko, aby ještě nevycházelo, já prosím časně zrána kávovar, aby mi připravil veliký kávový hrnek plný až po okraj. Ale není to jen hrnek kafe, který mi pomáhá se startem do nového dne, když málo spím. Je tu ještě něco...něco voňavého, přírodního, osvěžujícího, náladu zlepšujícího a citrusového - energií a elánem rozdivočelý sprchový gel. Seznamte se, Joe Yellow...

Tak to je on (spolu s citronkou do čaje a citronádou Bella Lula) = přírodní sprchový citrusový gel od Nobilis Tilia, můj superbezva jarní objev. Představte si, je to divočák! Dokáže mě probrat ve sprše po prvních pár vteřinách, a protože má zvláštní (sametově našlehanou) konzistenci, moc dobře si rozumí s pokožkou a vůně se na ní udrží ještě dlouho po sprše. Jsem velký voňomil (vymyslela jsem teď nové slovo nebo ho znáte?) čili milovník vůní a věřím na to, že něco příjemně voňavého může změnit náladu o 360 stupňů (nepřehnala jsem to s těmi stupni?). ;-)

Tenhle citrusový sprchogel (už dost s těmi novými slovy) dovede zlepšit náladu a vyčistit hlavu, takže bych si bez něj ráno před aktivním dnem momentálně nedokázala představit. Ale večer si dávám velký pozor, abych po něm ve sprše náhodou nesáhla. Je totiž nadupaný energií, a přece jen je lepší se na noc trošku zklidnit (třeba něčím levandulovým). Ovšem když se člověk večer potřebuje učit, dodělat na poslední chvíli účetní uzávěrku nebo se (v tom lepším případě) chystá na divoký tah napříč bary a kluby, tak pak není nic lepšího, než vstoupit do sprchy a nechat Citrusák, ať se postará o kýžené povzbuzení.

Ranní sprcha s Citrusáčkem, prohlídka Elle u kafe a pak už nezbývá než si obout optimistické žabky a vyrazit do ulic splnit všechny cíle, které jsem si v noci naplánovala.

Nerozlučná dvojka pro mou ranní vzpruhu.

Po téhle citrusové náloži energie jsem tak čilá, že bych se klidně nechala maminkou odvézt do školy, cestou bych poskakovala, až by mi klobouček spadával do čela a s radostí bych si doskákala pro samé jedničky (i z matiky...pokud zjistím, jak je to s těmi otočkami o 360 stupňů).

Zápisníky, diáře a notesy...nový život začíná každý den

Znáte ten vzrušující pocit, příjemné napětí a omamnou vůni papíru, když držíte v ruce nový notes, diář nebo sešit? Navrch je krásný, měkoučký a uvnitř úplně, ale ÚPLNĚ čistý a připravený na naše pero, které bude zapisovat všechny nápady (klidně i ty bláznivé), radosti (od těch velkých až po ty zanedbatelné, na které se ale taky nesmí zapomínat), důležitosti, příjemnosti a plány (nechť jsou smělé a nebojácné!). 

Každý den nám náš sešit nabídne novou stránku. Každý den můžeme začít znovu (když ne ve svém životě, tak v zápisníku určitě). A každý den může být lepší než ten předchozí...je to jen na nás.

Moje láska ke všem papírovým kamarádům mě provází snad od narození (měla jsem tehdy /prý/ nezvykle hodně vlasů na hlavě a vsadím se, že jsem se ještě v porodnici sháněla po nějakém barevném notesu, do kterého bych si okamžitě růžovou pastelkou zaznamenala na vteřinu přesný datum narození a průběh mého příchodu na svět). 

Od té doby už uplynulo pár pátků a zápisníková záliba mě neopouští; mám pro ně čím dál tím větší slabost a používám najednou i tři nebo čtyři. Moje dva nové, ručně vyráběné notesy jsem nedávno ukořistila na Sashe.sk u Lucie (to je moc šikovné slovenské děvče, které posílá balíčky ze Slovenska i z Čech) a jsou tak žůžové, že je nosím v kabelce oba dva najednou.

2 zápisníky, každý má 100 listů. To je celkem 400 stránek...400 příhod, zážitků, 400 skvělých dnů. Já se tak těším!

Vlevo retro zápisník "The new life starts from every day", který má na obalu posazenou velkou životní pravdu. Jestli se podobná moudra objeví i uvnitř, to se teprve uvidí. Vpravo je můj zázračný zápisník s králíčkem. Myslím, že k němu nemusím nic dodávat - život je prostě skvělý!

Se svými novými zápisníky se chci hlavně bavit a plánovat divoké léto. Našlápnuto mám docela dobře ;-).

Žádný diář nebo sešit, které jsem vždycky nadšeně objednávala z Ebay, se nevyrovná těm, které jsou ručně dělané, roztomilé, látkové a voňavé - to proto, že jsou vyráběné z radosti a pro radost. Své dva zápisníky od Lucie bych už nedala z ruky, ale přesto...podívejte se třeba na tenhle - no není taky k zulíbání?

Na skok do Paříže aneb tipy do houpací sítě - část 1.

Dva stromy a mezi nimi pletená houpací síť. Vedle sítě ledový čaj, v ledovém čaji pruhované brčko a v pruhovaném brčku nejspíš mravenec (oni se dostanou všude). A kdo je v síti? Jéje, tam jste přece VY! A zajímá vás, co tam děláte? Sladké NIC. Ačkoliv něco přece...čtete si tam. Možná zrovna jednu ze 13 knížek, které jsem pro vás ze své bezedné knihovny vylovila.

V poslední době se mi v e-mailové schránce pomnožily dotazy, zda neznám nějaké knížky o Paříži a Francii, které se dobře čtou (nejen o dovolené) a jsou zábavné. A někteří z vás si rovnou řekli o článek na francouzské knižní téma. Můj blog je pro vás a vaše přání jsou od toho, abych je plnila, a tak se dneska vydáme na cestu do Paříže i na francouzský venkov. Držte si klobouky, vyrážíme!

Nadýcháme se čerstvého vzduchu a levandule, budeme jíst bagety právě vytažené z pece, loupáčky plněné francouzským máslem, pít dobré víno a v cukrárně si koupíme čokoládový chlebíček pain au chocolat. Tak se hezky houpejte, čtěte si, fantazírujte,  odpočívejte a těšte se přitom na dovolenou a na svou houpací síť (a zatím si takovou oázu klidu udělejte třeba na gauči ve svém obýváku)...

Rok v Provenci a Navždy Provence! - Peter Mayle

Rok v Provenci je laskavý a zábavný příběh Petra Mayleho, který si pořídí dům v Provenci a dá tak šanci svému snu žít v místě, které poznal jen jako turista. Budeme s ním prožívat nejen rekonstrukci jeho domu, ale i objevovat francouzský svět se všemi jeho radostmi a strastmi, tamější kuchyni a plno dalších maličkostí, které dělají život životem. V druhém díle volné trilogie Navždy Provence! líčí Peter Mayle události a okamžiky na francouzském venkově, které jsou zdánlivě obyčejné, ale vtip, pohoda a lehkost, s jakou Peter dokáže své všední dny přenášet na papír, dělá z jeho knížek právem bestsellery (jeho knížku Dobrý ročník, která byla zfilmovaná, asi ani nemusím připomínat).

Francouzský život - James Haller 

Tady bych si dovolila vypůjčit si svá slova z jednoho mého starého článku. "Nakupujte denně na trhu chutné čerstvé suroviny, pijte ráno silnou kávu na terase, pochutnávejte si na čokoládových loupáčcích, zajeďte si na výstavy do Paříže, navštěvujte rozkošné kavárničky, hledejte poklady ve starožitnictví a krajky v malých francouzských obchůdcích. Usilujte o splnění svých nejdivočejších snů hned teď! Anebo si aspoň pořiďte tuhle knížku, vychutnejte si milé Hallerovo vyprávění prokládané skvělými recepty a s humorem se přeneste do francouzského Savonnières...bude vám tam tak dobře jako mně."

Skoro Francouzka - Sarah Turnbull

Když se australská novinářka provdá za francouzského právníka a odstěhuje se za ním do Paříže, její život je všechno možné, jen ne procházka růžovou zahradou. Zapadnout do francouzského prostředí totiž není žádná legrace, zvlášť když se dopouštíte takových neomluvitelných faux pas, jako je doběhnout si přes ulici pro bagety v teplácích nebo se hlasitě smát. Humorně vyprávěný skutečný příběh Sarah Turnbull - "Skorofrancouzky" - ženy, která ve Francii sice žije, ale přesto zůstává pořád tak trošku cizinkou. Milé, vtipné, skoro francouzské a ideální do "vaší houpačky".

Francouzský sen, nový domov a láska v Burgundsku - Jeffrey Green

Když objevíte starobylou, mechem zarostlou, 300 let starou kamennou faru v malebné vesničce v Burgundsku a zatoužíte se tu usadit, cíl je jasný, ale cesta dlouhá. Francouzský sen je okouzlujícím vyprávěním amerického básníka ověnčeného literárními oceněními a jeho snoubenky Mary, kteří se nejen chtějí stát majiteli domu v Burgundsku, ale také pravými Burgunďany. Při čtení téhle knížky půjdete otřít prach ze svých kufrů, to jsem si jistá.

Zbožňuju Paříž - Lindsey Kelková

Po New Yorku (knížku Zbožňuju New York možná budete dobře znát) je dalším městem, které Angele Clarkové přiroste k srdci, sladká Paříž – romantický cíl všech zamilovaných dvojic. Angelu do Paříže přivedou dvě zásadní věci - hudební festival, na kterém má vystoupit se svou kapelou její přítel Alex, a exkluzivní reportáž pro prestižní módní časopis. Sny o pařížské idyle se ale rozplynou jako mávnutím proutku. Velmi vtipné a poutavé čtení, od kterého se neodtrhnete, dokud neuvidíte na stránce 280 poslední tečku. Knížka vás provede nejen samotným příběhem, ale taky vás povodí po památkách, vezme vás do pařížských butiků, barů a kaváren. Je to takové okouzlení rozporuplnou Paříží se všemi jejími kontrasty. Ach, ta milovaná i nenáviděná Paříž...

 Malá vzpomínka na mou poslední návštěvu Paříže ("stánky" s knížkami u Seiny).

Bonusové tipy

Mireille Guilianovou a její knížky Francouzky umí žít, Francouzky netloustnou nebo Francouzky se umí otáčet asi většina z vás zná a má je na noční stolku. Před spaním se čtou stejně dobře jako geniální Pohádky od Miloše Macourka (já věděla, že je sem nějak procpu).

A na závěr se sluší zmínit velepopulárního autora vtipných knížek o Francii, kterým je Stephen Clarke. Je tátou celé řady knižních dítek a většina z nich stojí za přečtení. Třeba tyhle: "Merde! Rok v Paříži", "Už zase skáču přes Merde!", "Celkem jde o Merde", "Tak pravil hlemýžď aneb Jedenáctero přikázání pro život mezi Francouzi" nebo "Obnažená Paříž". Díky Clarkovu ostrovtipu a britsko-francouzskému homoru se ve své houpací síti tak příjemně uvelebíte, že jediná možnost, která vás na sklonku večera donutí vstát, bude hejno komárů.

♥

Chcete si ještě číst? A co třeba rozhovor s mou neposednou maličkostí na jednom moc milém a inspirativním blogu? Pojďte se tedy mrknout k Tině, které ráda říkám TinTin, a určitě se u ní porozhlédněte. Intervijů najdete tady.

Víkendové užívání aneb svačina pro bezchybnou pleť

Je víkend, volno, sluníčko. Ideální příležitost dopřát si "nicnedělací" den a vyrazit brzy ráno na trh (já běžím za chvilku). A cestou z trhu, s košíkem plným lučního kvítí, žlutých narcisků a domácích ředkviček, si sednout na lavičku a vychutnat si točenou míchanou zmrzlinu (ostružina/vanilka, prosím). A pak...káva v oblíbené kavárně a nové šaty z toho milého krámku na náměstí (anoooo). Myslím, že dnešní den bude prostě úžasný! 

Ale než vyrazíme prožít všechny ty roztomilé víkendové okamžiky, je potřeba připravit svačinu (pro sebe na cestu koláč s meruňkami a pro svou pleť pořádnou ovocnou nálož). Malinová pleťová maska, banánový korektor a broskvový BB krém Skinfood Peach Sake Pore - to je ovocný koktejl, díky kterému si pleť spokojeně pomlaskává a olizuje se až za ušima. Pojďme si všechny ty dobroty z pruhovaného sáčku postupně vyndavat a odkrývat jejich tajné trumfy.

Pokud se jedná o emoce nebo názory, tak si na nějaké skrývání a chození kolem horké kaše nepotrpím. Ovšem skrýt nějaký ten nedostatek pleti, to je jiná - k tomu se nechám přemluvit lehce. A banánový korektor od Skinfood mě dokonce ani nemusel přemlouvat. Otevřela jsem ho, vykoukla na mě jemně voňavá tyčinka a tvářila se, že je připravená zakrýt všechno, nač si jen pomyslím. Neměla jsem zrovna "svůj den", a tak jsem s korektorem vyrazila do boje proti nedostatkům a nechala jsem se jeho šikovností tak unést, že jsem si s ním málem zakryla i nos mezi očima.
Zdálo se mi, že výsledek je bezva, a když jsem pak odpoledne své známé vyprávěla zážitky z koncertu z předešlé noci, nechápavě se mě zeptala: "jak to děláš, že celou noc nespíš a pak máš tak hezkou pleť?", jen jsem se "chichúňala pod fúsky" (jak říká moje nejlepší přítelkyně ze Slovenska). "Banánovník" zakryl kruhy pod očima, které by mě jinak z ponocování usvědčily, naprosto spolehlivě. A poradí si i s jinými karamboly, jako jsou třeba jizvy nebo rozšířené žilky; pupínky jsou pro něj zanedbatelná hračka. Když jsem zjistila, že funguje, hned jsem vytočila z obalu celou tyčinku, abych se podívala, jestli je korektoru dost. Je. takže až bude mít můj muž další koncert se svou kapelou, určitě přijdu. S Banánovníkem pak mou pleť zas nějak zvládneme.

Dalším svačinovým chodem hned po banánovém korektoru je BB krém s broskvovými výtažky. Moje pleť si na něm pochutnává a má můj slib, že jí ho budu dopřávat pravidelně. Těším se každý den i z jeho obalu, který je zářivý, broskvově lákavý a víčko vypadá jako dřevěné - velký fešák. Hodí se pro smíšenou (hlásím se) nebo mastnou pleť. Obsahuje pumpičku s přesným dávkováním, takže ani kapička nepřijde nazmar. Krém je lehoučký, nemastný, snadno roztíratelný, poctivě kryje nedostatky a přirozeně splývá s pletí, voní broskvově a díky SPF 20 chrání před sluníčkem. Zkrátka s vervou bojuje za bezchybnou pleť, ale pozor - jeho zbraně jsou mírumilovné a jemné, je to takový malý broskvový pacifista. Napřed jsem si říkala, že si ho budu šetřit a používat ho jen při "speciálních příležitostech", aby mi vydržel co nejdéle. Ale člověk míní a pleť mění - moje tváře ho chtějí každý den a já je chápu, rozumím všemu, co mi říkají, a tak se BB od Skinfood stane mým věrným parťákem (na dlouhooo).

Malinová maska Missha Pure Source je vyrobená z čisté bavlny a nasáknutá výtažky z korejské maliny. Šťavnatou pleťovou nálož jsem si užila ještě víc, když jsem ji dala na chvíli do ledničky a teprve potom s ní nakrmila pleť. Maska se nechává působit 20 minut, což je ideální doba pro pojídání čerstvých jahod, malinových bonbónů a prohlížení knížky od Jiřího Kahouna "Zvířátka z malinové paseky" - takový malý dvacetiminutový malinovo-jahodový mejdan.

Vivi je...Banana girl! Stačí koupit kilo banánů, udělat si z nich sukýnku, použít korektor Banana Concealer Stick a pak už nezbývá než si s malými opičími kamarády vesele tancovat v rytmu Banana boat song.

Broskvový BB krém, vkladní knížka a deníček z mládí jsou v šuplíku s prádlem v bezpečí. Aspoň doufám.
*
Všetky tri šťavnato ovocné pokrmy, ktoré veľmi rada raňajkuje moja pleť, sú z obchodu bbcreamshop.sk, kde sa servírujú pochúťky pre žiarivú a spokojnú pleť. Prajem vám, nech si pochutnáte aj vy!

5 věcí, které mě dělají šťastnou

Mít šťastnější a lepší den...někdo k tomu potřebuje ranní kávu, noviny a kytici pivoněk, někdo poplácání po ramenou od šéfa a k obědu svíčkovou, někdo nové šaty od Diora a někomu stačí úsměv toho, koho má rád. Jakých 5 věcí potěšilo v posledních pár dnech mě, na to se můžete právě teď podívat. A až všechno okouknete, nezapomeňte si dneska udělat něčím radost (jahodová zmrzlina a nový notýsek z papírnictví dokážou udělat divy). Inspiraci můžete najít třeba i v březnových a dubnových "pěti šťastných věcech".

Pudlík - přívěsek na klíče. Kdysi dávno jsem ho na pouti vyhrála v kulečníku a měla jsem ho moc ráda. Pak pudlíka vystřídaly mnohem módnější přívěsky se želvami Ninja a nakonec plechové klíčové ozdoby s Kurtem Cobainem (a k nim odrbané džíny a nejrozcuchanější účesy). Když jsem při návštěvě rodičů zase dělala svůj oblíbený nálet na půdní krabice, našla jsem v jedné z nich svou dávnou kulečníkovou výhru z pouti a...stará láska nezrezivěla. Pudlík je zase můj. Nosím ho na klíčích a on je spokojený, umytý (i když tak na první pohled nevypadá) a cítí se neohroženě, protože předpokládá, že želvy Ninja i Nirvana jsou už za mnou (možná má pravdu a možná taky ne).

Pozorný pan Pejsek. Pro přátele Tomík. Ten mi proveselí den vždycky (až na výjimky, kdy mě tahá v sobotu ráno za nohu z postele).

Krejčovské metry mívám pořád při sobě (přísným zrakem s nimi měřím nevychovance, šířky a délky nových polic do kuchyně nebo pestrobarevné šaty v obchodě), a když jsem spolu s modrým metrem našla v kapse mikiny, kterou jsem měla na chatě, i pohřešovaný lesk na rty (přírodní limitka, Yayoi Kusama pro Lancôme), nemohla jsem udělat nic jiného, než se radovat. Jistě mi rozumíte. ;-)

Sovička z blešího trhu je mým nejmilejším úlovkem z poslední doby. Kdykoliv se na ni v kuchyni podívám, musím se usmát. A tak někdy do kuchyně chodím nejen pro malinové dortíky, ale taky pro dobrou náladu.

Asi vám ani nemusím vysvětlovat, proč mě tyhle žluté kvítky v ruce mého muže rozdováděly.
 ♥
PS: ráda bych vám poděkovala za úžasné komentáře v balzámkové Giveaway (kdo ještě nesoutěžil, může až do 20. 5. zkusit chytit štěstí za nohu). Jste milí a zábavní a vaše cestovatelské plány (vysněné i reálné), o kterých mi píšete, mě ohromně baví číst. Někteří z vás do komentářů roztomile dodávali, že se obvykle stydí komentovat. To máte tak, já se zase stydím psát a fotit, ale dá se to překonat. ;-) Těším se na každou řádku od Vás.

Giveaway...kultovní balzámy Rosebud Perfume + velké překvapení

Ani nevíte, jakou mám radost! Balzámkový obchod Rose and Lips věnoval do voňavé soutěže pro mé milé čtenáře 3 kultovní balzámy ve velkých stylových krabičkách. 3 z vás se stanou šťastnými majiteli balzámů, které můžete používat nejen na rty, ale i jako tuhé parfémy. A ještě na vás čeká překvápko, které jsem pro vás připravila já. Bavte se a užijte si soutěžení.

Soutěžit může každý můj pravidelný čtenář, který touží po luxusním balzámovém rozmazlování od Rosebud Perfume. Kromě e-mailu můžete do komentářů připsat, na jakou cestu (ať už reálnou nebo vysněnou) byste si s sebou balzámy Rosebud vzali.

A protože obchod Roseandlips.cz věnoval do soutěže balzámy zcela nezištně - jen proto, aby udělal radost čtenářům mého blogu, myslím, že by bylo fér alespoň nahlédnout k nim na Facebook a pokud vás jejich stránky zaujmou, můžete se stát jejich fandou. Nemusíte...nemusíte nic, ale bylo by to milé.

Soutěžní balzámky s úžasnými vůněmi i účinky (zleva): ostružina/vanilka, mentol/eukalyptus a růže/čokoláda/vanilka.

Pokud budete tuto soutěž sdílet třeba na vašem blogu nebo Facebooku, nezapomeňte pak přidat druhý komentář s odkazem - zvýšíte tím své soutěžní šance a navíc získáte v případě výhry velký bonusový balíček (jeho malou část vidíte na fotce, ale v krabici ovázané saténovou stuhou toho mám pro vás připraveno ještě mnohem víc).
♥
Směle a s chutí soutěžit můžete až do 20. května.
--------------------------------------------------------
PS: nové komentáře se zobrazují na další stránce; stačí dole kliknout na "Načíst další" a uvidíte svůj milý komentář. ♥

Můj růžový den a růžový parfém

Mám doma (podezřele) málo růžových věcí. Ovšem ty, které vlastním, mám opravdu ráda a občas se vyskytne ta správná nálada strávit v jejich společnosti celý den. A je to den nadýchaný jako jahodová vata z pouti. To, že jsem zaspala, vylila na sebe hrnek (černé!) kávy a obložený chleba mi spadl na zem (ano, tušíte správně - tou namazanou stranou), mi rozhodně nezabrání uskutečnit mé dnešní pink plány. Všechny cukrové věci, které mě budou dneska provázet, jsem vám vyfotila (ovšem nutno dodat, že v rámci barevného vyvážení a "držení se při zemi" mám na sobě černé šaty a ve vlasech tmavě modrý šátek).
Mějte se krásně a ať je váš den třeba...co třeba růžový? - Ha, to jste nečekali, že tohle řeknu, viďte? ;-).

Zleva: provázek na všechny možné skopičiny (a taky na balení dárků), nová toaletní voda Magnolia od L´occitane, rozjasňovač High Beam Benefit, květinové mýdlo od jedné pohádkové víly (ještě tu o ní bude brzy řeč), děrovačka děrující srdíčka (to je pro mě objev století), květinový uzávěr s perlou z parfému Vintage Love, mašle do vlasů, vyšívaná brož ve tvaru srdce, lízátka "ptáčci", roztomilý zápisník a porcelánová lžička.

Kdyby už té růžové bylo moc, je tu zelený ozbrojený vojáček...jauvajs.

Těžko může být člověku smutno, když má doma tohle. ;-)

Toaletní voda od L´occitane Magnólie&Ostružina je moje nové růžové potěšení. Nezáleží mi na ingrediencích (ačkoliv magnólie z dálného východu a ostružiny z jižní Francie nechávají tušit, že s touhle toaletkou se nudit nelze), důležitý je pro mě vždycky pocit. Co cítím, co si představuju, co si pomyslím, když zkouším na zápěstí nový parfém...moje intuice je mnohem důležitější než složení výrobku na krabičce. Chce se mi po stříknutí testované vůně tancovat nebo se mi udělá mdlo? To je to, na čem mi záleží, ale jestli vůně obsahuje rybíz nebo pačuli, to je pro mě vedlejší. Toaletní voda Magnólie&Ostružina (chce se mi tancovat) je plná magických kontrastů - romantická i šťavnatá, jemná i výrazná a s chlapáckou výdrží (vnímám ji na sobě celý den). V jejích vonných začátcích se s ní cítím nespoutaná jako divoženka, ale jakmile ke mně přilne a rozleží se na kůži, jsem oddaně přítulná a klidná (a kromě toho, že hezky voním, mám taky velké oči, malý čumáček a hebkou srst - tak chcete mě?).

Ahoooj!

Radosti pod širým nebem aneb Víno a mír

Sbalit velkou pruhovanou deku, papírové kelímky, brčka, termosku s kafem, namazat křupavé rohlíky sýrem, přibalit rajčata, ubrousky a po cestě si koupit čerstvé koblihy s čokoládovou náplní a vyrazit ven. Na piknik do parku, do lesa, na chatu nebo si udělat príma posezení na nábřeží u řeky...tedy když nám počasí přeje. A když se sluníčko tváří, že nás nezná, je fajn si takový výlet aspoň plánovat. 

Přiznávám se, že jsem právě teď nadšená, že sedíte u počítače a čtete můj článek ;-), ale přesto si myslím, že opravdové jarní radosti můžeme zažít někde úplně jinde, než u stolu s ospalým počítačem.
Dneska vám chci ukázat, z čeho všeho je možné se radovat, když si člověk nazuje tenisky, nechá svoje starosti za dveřmi bytu a vyběhne vstříc zážitkům. A nemusí se hned skály lámat! Takovým dobrodružstvím může být klidně i vaření pod širým nebem nebo doma připravený oběd spořádaný v parku na piknikové dece, smočení se v řece (ovšem zatím jen tak po kotníky...nebo maximálně po prdýlku), kytice žlutých tulipánů v plechovém džbánku nebo troška vína popíjená při podvečerním venkovním posezení. Tak se teď můžete podívat (a doufám, že se i inspirovat), jaká jarní dobrodružství jsem zažila před pár dny v našem pididomku u vody.

"Život je buď odvážné dobrodružství nebo vůbec nic." (Helen Keller).

...najít v sobě odvahu dělat i obyčejné věci s chutí a "jinak"...

Když je horko, ráda si sedám do trávy, jím nanuky (vyrábím si je z ananasových a jahodových džusů) a zapisuju si do notesů svoje nápady. A ta zmrzlina v levém rohu? Tu jsem do fotky zatím jen přimalovala, ale brzy bude doopravdická a domácí.

Sednout si s oblíbenou knížkou na schůdky k řece, naTUCnout se něčím dobrým a nechat odplout všechny starosti...ať už to uděláte na chatě u řeky, na vesnici u malého rybníku nebo v městském parku, vaše hlava, která se bude cítit nezvykle bezstarostně, vám za to bude vděčná.

Se všemi nezvanými návštěvníky, které na vás v přírodě nebo na chatě čekají, je potřeba dobře vycházet a nekřičet (Vivi, n-e-k-ř-i-č-e-t!), když na vás odněkud nečekaně vykouknou. Malí růžoví poníci mě dokážou v šuplíku pracovního stolu překvapit, ale nebojím se jich. A co se pavouků týče (Vivi, n-e-k-ř-i-č-e-t, prosím!), je potřeba je z obydlí urychleně, neprodleně vynést (živé a zdravé) - k tomu je nutné mít po ruce mého muže alias lovce Pampaliniho, velkou sklenici a pohled, který zajistí bezpečný odchyt a následný přenos pavouka za sousedův plot.

Připravovat venku jídlo, je jako vařit v té největší kuchyni na světě. Žádné čtyři stěny, nic vás neomezuje. Krájíte papriky, rajčata, sýry, kořeníte, přitom mícháte citronádu a udílíte kuchařské rozkazy pomocným kuchtíkům - sýkorkám, které vám koukají pod ruce.  Možná, že právě tohle je to štěstí, které člověk tak usilovně hledá všude jinde...

Kdykoliv se v budoucnu podívám na tuhle "zamlženou" fotku, vybavím si to ráno...sešla jsem z ložnice po schodech do kuchyně a v místnosti byla tak zvláštní atmosféra s mlhově intenzivním jarním světlem, až jsem zůstala chvilku užasle stát. Vzduch voněl rosou, kvetoucími hyacinty pod okny a moje extravagantní tílko s koněm klidně viselo na stěně a čekalo. Moc dobře vědělo, že spolu prožijeme svobodný a divoký den. Že spolu budeme vařit na lavici v altánku, pozorovat ještěrky a žabky a užívat si obyčejné chvíle s takovou radostí, jako kdyby to bylo to největší dobrodružství na světě...

Když v dubnu svítí sluníčko ze všech sil, vy jste u řeky, která vás láká a máte na sobě jen něco malého tyrkysového s růžovými květy a přes to pruhované šaty, je jen jediná možnost, co v takovou chvíli udělat...

Všechny naše osušky jsou jednobarevné - bílé, tyrkysové nebo světle růžové - až na jednu jedinou, která je nejšťastnější v pididomku u řeky, kde si může snít svůj sen o rozbouřených vlnách studeného oceánu.

"Víno a mír" je klasika - všichni jsme ji četli nebo zažili. Peace will come to me...se žlutými tulipány a Rulandským šedým určitě. 

Ukradený Senzabox...radost nebo zklamání?

Když jsem slyšela slovo "Senzabox" poprvé, okamžitě mě napadlo, že to bude krabička plná senzačních pochoutek. Vždyť co může být senzačnějšího než oříškové a čokoládové M&M´s, tyčinky Hello Kitty, speciální pivo "Mistery high society" od Zlatopramenu nebo plechovkové pivo Duff, které je konečně i u nás v ČR, a které si s Homerem Simpsonem vždycky ráda cvaknu. Kdo by si tedy dle svých snů pod pojmem Senzabox představil krabičku plnou barevných dobrot, tomu by mohlo její otevření přinést zklamání. Ovšem každý, kdo "se vyzná" (a to vy určtitě ano), ten ví, že pošťák od Senzaboxu rád nosí v brašně voňavou krabičku plnou kosmetiky, která ve většině případech přináší radost (pokud ovšem nedojde k jejímu zákeřnému vyplenění dřív, než se stačíte nadechnout).

Jestli tedy dubnový balíček přinesl pošťák s veselou písničkou, proč je to můj první (a zároveň poslední) Senzabox a proč mi z něj nakonec nezbylo téměř nic, na to se teď se mnou můžete podívat. Udělejte si k tomu klidně kávu, já počkám...

Nikdo nemůže ani na chvilku zapochybovat, že tu máme jaro. Dubnový Senzabox má barvu čerstvě posekaného svěžího trávníku s květinově bílou záplavou a uvnitř čekají kosmetické novinky plně odevzdané horlivému zkoušení, testování, očichávání, radování (ovšem možná i odmítavému kroucení hlavy - každá jsme zkrátka jiná...).

Obsah dubnové edice SenzaBoxu (zleva): antiperspirant Rexona Maximum Protection (plné balení 45 ml), Wella System Professional Volumize - šampon (30 ml) a vlasová maska pro jemné vlasy (30 ml) , vonný vosk do aromalampy Yankee Candle, Ziaja krém na ruce (plné balení 80 ml), vzorky bb krémů Skin79 (6 ks), Idéalia Vichy - rozjasňující a vyhlazující péče s kombuchou (15 ml) a od stejné značky vzorek bb krému.

Mít u otevírání Senzaboxu na návštěvě kamarádku, která o podobné krabičce slyší poprvé, není zrovna dobrý tah. Napřed vám z ruky vytrhne revoluční antiperspirant Maximum Protection (přitom převrhne skleničku s džusem). Rexona na trh přinesla novinku, která má chránit proti pocení účinněji, než tomu bylo kdy předtím. Zní to dobře, krásně voní a kamarádka si k sobě krabičku tiskne tak, jakoby ji už nechtěla dát z ruky a v legraci (?) si dává krabičku s Rexonou za košili. Slyším se (a ani tomu nemůžu věřit), jak říkám: "Tak už si ji tam nech".
Stejná situace se opakuje u sáčku, který obsahuje vzorky 6 legendárních asijských bb krémů. Všechny jsem už v minulosti vyzkoušela, a tak sáček se vzorky krémů i Rexona mizí v barevné kabelce mé věrné přítelkyně, a zdá se, že ji nic nezastaví v dalším zkoumání mého Senzaboxu. Praktické cestovní balení vlasové péče System Professional Volumize od Wella Professionals prý chtějí vyzkoušet 4 z 5 žen. Moje kamarádka rozhodně patří mezi ty 4 "zkoušeníchtivé" dámy, takže jak funguje posilňujcí šampon nebo vlasová maska, to se zřejmě dozvím jen z vyprávění. Ve strakaté kabelce zmizely další dva kousky rychlostí blesku.
Pak ale přichází (pro mě) šťastnější část dne - u kozího krému od Ziaji odmítavě kroutí hlavou (fajn, budu mít aspoň dárek pro mamku, která má kozí kosmetiku v oblibě), divně se tváří na vosk do aromalampy (to se mi ulevilo) a krém Idéalia Vichy  už zná. Sláva, přece jen něco nezmizí na dně její obrovské tašky!

Rozjasňující krém Idéalia od Vichy (vpravo kelímek s 15 ml) je příjemným zpestřením Senzaboxu a dobrá volba pro pleť. Pořídila jsem si před časem celé balení a pak dokonce ještě druhé, které jsem ale nakonec dala mamce (stejně tak jí věnuju tohle roztomilé mini balení), protože jsem svoje kosmetické patlání přehodnotila a začala se ubírat přírodním směrem a poznáváním bio kosmetiky. Přestože jsem se značky Vichy nadobro vzdala a nahradila ji přírodními krémy, na růžový kelímek Idéalia ráda vzpomínám. Zajistil mi jemnou a čistou pleť, ubýval pomaličku a hezky voněl. Mini balení je prima způsob, jak ho vyzkoušet a možná se do něj i zamilovat.

Pokud ještě nemáte svou kávu dopitou, zbývá mi vám prozradit, co mi vlastně z celého Senzaboxu zůstalo.

Vonný vosk Yankee Candle do aromalampy je jedinou věcí, která mi z boxíku zbyla. A nejsem z takového skóre vůbec smutná. Naopak, vosk voní a voní (a dalších 24 hodin by neměl ve své voňavé náladě ustat). Narozdíl od některých vosků, které po zapálení začnou být nepříjemně pronikavé, u vosku "A child´s wish" jemná vůně zůstává. Protože jsem velká milovnice svíček YC, udělala mi tahle malá pozornost, byť nekosmetického rázu, velkou radost.

Vyzkoušela jsem si SenzaBox a okouzlující moment překvapení, který krabička přináší. Bavilo mě díky ní potěšit sebe i lidi okolo, ale přiznávám se, že bych tak jako tak většinu věcí z boxu sama nepoužívala a nakonec všechno rozdala. Už jsem si příliš zvykla na filozofii a účinky kosmetiky značek, které "staví na přírodě", a proto vím, že je můj první Senzaboxík zároveň mým posledním. A v souvislosti s tím mám jedno velké kosmetické přání do budoucna - je jím krabička krásy plná přírodní kosmetiky. Úplně to vidím před očima...všechno je bio-eko-recyklo, z krabičky kouká Dr. Hauschka, Lush, Bio Bachovky, Saloos, Lavera, Logona nebo třeba Monoï z Tahiti. A protože věřím, že sny se plní, snad se takové "biokrabičky" jednou na českém trhu dočkám...