7 největších oblíbenců

Prázdniny se pomalu chýlí ke konci, ale já věřím, že to není špatná zpráva. Považte - blíží se období barevný přírody, babí léto, tmavě červený laky na nehtech, dýňový latté, vanilkový svíčky, voňavě bublinkový koupele, prima kabátky, hebký šátky a kašmír. Zkrátka - je na co se těšit. Ale žádný předbíhání - ještě pořád tu máme léto a s ním i malý shrnutí mých 7 největších oblíbenců uplynulých týdnů (je ale vždycky těžký vybrat jich jen pár)...

Co se tedy o prázdninách stalo mou oblíbenou zábavou, o to se tu s vámi podělím s vírou, že si v mých oblíbencích najdete třeba i ty vaše. ;) 

1. Brože - ty po babičce, z bleších trhů i nový s třešňičkama. Jako brož používám dokonce i náušnice (tyhle z fotky se srdíčky jsou medailonky, kde se ukrývají mini tajný fotografie) - stačí k nim přidat špendlík a na tričku udělají bezva parádu. Nejradši kombinuju nekombinovatelný, takže třeba rošťáckýho námořníka se stoletou perličkovu broží. Zkuste to taky, je to zábava.

2. Tyrkysový lodičky a Kate Spade. Tyhle dva kousky jsem si v létě užívala o 106. Tyrkysový lodičky jsou z jednoho vintage obchůdku a skoro stejný nosívala moje mamka a pomalovaná kabelka od Kate Spade je znovuobjevená. Koupila jsem si ji tak před 15 lety (a pak ji s úspěchem uložila na dno skříně), ještě v době, kdy Kate Spade pro svou značku tvořila a vznikaly tak ty nejparádnější a nejvtipnější kousky. Šetřila jsem si na ni a pak si ji koupila za odměnu. Tak sláva (znovu)nalezeným kouskům a odměnám všeho druhu!

3. Korejská kosmetika. Miluju ji už spoustu let, ale až letošní léto jsem se konečně dokopala pořídit si 3 moje "wishlistový" ikonický fešáky. Tonikum Anua 77, mycí gel Round Lab a essenci Mixsoon s roztomilým obalem (protože já potřebuju hezký obaly, nedá se svítit). Vše z Rossmanu, vše úžaaasný. 

Zleva: 

a) Anua - Heartleaf 77% Soothing Toner - zklidňující tonikum: legendární tonikum mi nedalo spát a musela jsem ho vyzkoušet. Naprosto chápu ty oslavný ódy na něj, přidávám se k nim. Obsahuje třeba extrakt z toulně srdčitý nebo šruchy zelný a neuvěřitelným způsobem hydratuje a zklidňuje pleť - jupí.

b) Round Lab - Birch Juice Moisturizing Cleanser - mycí gel: má v sobě mimojiný šťávu z japonský bílý břízy a heřmánkový olej. Pleť krásně vyčistí a zjemní a i tady mě baví ten roztomilý obal.

c) Mixsoon - Soondy Centella Asiatica Essence - zklidňující pleťová esence, která se stala miláčkem mojí pleti i mojí koupelny. Medvědům zdar!

4. Nejoblíbenější kuskusový salát s mini mozarellou. A s čerstvým špenátem, cizrnou, domácími rajčaty, řeřichou, bazalkovým pestem a tousty pokapanými olivovým olejem....povím vám, je to mana a perfektní pokrm do horkých letních dnů.

5. Ach, Zaro (ach, i Zaro Home), ty víš, jak na mě. Kolekce s Malým princem mi pěkně rozzářila oči a držela jsem se docela statečně, abych ji nevykoupila celou. Pantofle s Malým princem, ručník, deka a miska (posledně tři jmenovaný kousky jsou pro pana hafíka, který nám brzy přibyde do rodiny - víc o něm za chvilku...) patří k mýmu letošnímu létu a budou mi jako správní oblíbenci připomínat hezký (nejen nákupní) časy. 

6. Rambo - tak to je on. Narodil se v červenci,  takže mi paní majitelka posílá celý léto jeho fotky a já se už na férovku zamilovala. A tak počítám každý den do září, než si pro něj pojedeme. Jo a taky mu nakupuju věcičky v Zaře Home. :) Je to pokrevní bráška pana Brambůrka, kterýho už z blogu znáte, ale toho jsem si jen půjčovala od našich a nutně jsem potřebovala svýho (není se, myslím, čemu divit, když jsou oba tak roztomilí). Tak tedy - brzy vítej u nás, prďolko!

7. Gramofon, elpíčka a AMY. Po nastěhování z Prahy do našeho původního příbytku v jižních Čechách, jsem zas oprášila svůj gramofon, který jsem před lety natřela růžovou barvou. A i když si můžu na telefonu nastavit dvacetihodinový pásmo songů, stejně si nejradši pouštím gramofonový desky, který musím pořád převracet a měnit...ale baví mě to. A moc mě baví i Amy (její hlas, tetování i obří drdol). Jestli jste ještě neviděli nový film o ní s názvem "Back to black" nebo starý dokument "Amy", doporučuju to napravit. ;)

Tak, a to je dneska úplně všechno.  Podělila jsem se o svoje radovánky, a doufám, že vy se v komentářích podělíte se mnou o to, co vás provázelo (a provází) letošními prázdninovými dny a co se stalo vašimi oblíbenci. Mějte se NEJ!

5 šťastných věcí aneb Už jsi dnes žila?

Snažím se pokládat si každý den otázku: "UŽ JSI DNES ŽILA?". Protože když se sama sebe takhle na rovinu zeptám, musím si taky na rovinu odpovědět, se ví. Mým cílem je vždycky kladná odpověď a není-li taková, pak pro ni musím něco udělat. Třeba jít večer do kina (chodím ráda i sama - třeba dneska do Světozoru na Forresta Gumpa), pozvat svou mamku na celodenní holčičí výlet, zamluvit ve vegetariánský restauraci (v Praze třeba Maitrea) dobrou večeři nebo si třeba jen pořádně zazpívat a zatancovat při vaření kafe. 

Přeju vám, ať si na otázku "Už jsi dnes žil/a?" odpovídáte co nejvíc "ano" a pojďte se mrknout, co mi dalo kladnou odpověď včera. ;)

1. Vintage obchod Art

Zajít si pro nějaký vintage poklad je pro mě vždycky náramná radost. Koupím si třeba jen maličkost nebo nic a jen se pokochám nebo si jen tak popovídám s milou paní majitelkou. O tomhle pražským obchodě "Art Vintage" vám tu ještě někdy určitě napíšu, stojí to za to totiž.

2. Bio Světozor

Miluju tohle kino i jeho kavárnu s těmi nejtěžšími červenými sametovými závěsy. A tohle kino miluje nás. Dají se tam koupit (i online) stylový filmový plakáty, trička nebo DVD. Parádička.

Včera jsem tam s mamkou zavítala na Kristiána a bylo to nej. Adina Mandlová je moje holka. Byla ve svý době úplně jiná, nápadně zajímavá a velmi velmi nekonvenční. Tak jsem si ji vychutnala a pobavila se nad spoustou trefných a vtipných hlášek. Vidět v kině téměř 100 let starý film má vážně kouzlo.

3. Nový šaty. Tyhle jsou od značky Rouje Paris a budu je nosit navždy. Mojí peněžence neprospívá, že fungujou zdatně i jako eshop (doručení z Paříže cca do 3 dnů - auvajs). 

  4. Koukat se na řeku, popíjet a povídat (si s mamkou) patří mezi ty nejhezčí chvíle.

5. Otevřela jsem vám svou lednici a to jen proto, abych vám ukázala mojí oblíbenou novinku a to sice nealkoholická vína. Koupila jsem si je hlavně kvůli fešným lahvím (však mě znáte), a protože jsem teď brala troje antibiotika. Chutnají fajn, a tak si jdu nalít jednu skleničku, po který rozhodně nezačnu drmolit a mluvit z cesty - a proto vám s čistou myslí přeju, ať "dneska (a každý další den) žijete". ;)

Pojďte se mnou do Paříže - nakupovat na největší trh (část 1.)

Pojďte se vydat, spolu se mnou, s koupěchtivými Francouzi a vyjukanými turisty, na největší evropský bleší trh, objevovat poklady, smlouvat, nakupovat a radovat se z těch nejneočekávanějších úlovků. Vítejte v Paříži, na trhu St. Ouen.

Toužíte si pořídit sto let starou lahvičku parfému Chanel N°5, francouzskou terinu se zlatým lemováním, ze které chutná nudlová polévka široko daleko nejlépe, pero, kterým psal Viktor Hugo svůj poslední román, košili od Diora (ve velikosti M, prosím), piknikový koš ze 60. let, roztomilé brože nebo snad vaše srdce prahne po černé vycpané vráně, disko kouli hrající všemi barvami, sametovém růžovém křeslu se záplatami nebo slunečních brýlích, kterým chybí skla? Není problém, na pařížském trhu St. Ouen totiž nic není nemožné - veteš se tu potkává se vzácnostmi, bizarnosti s úchvatnostmi, řád s chaosem a nervózní hledači pokladů s těmi spokojenými, kteří už "to své" našli a pomalu odcházejí.

Ale to není náš případ - my teprve přicházíme, takže si držte klobouky (a peněženky), malý výlet (respektive jeho první část) začíná....

Brokátová kabelka, zlatý náhrdelník, mini francouzský parfém a roztomilá magnetka - to je jen malá ochutnávka mých kořistí z trhu St. Ouen.

Protože trh je obrovitánský a projít ho celý dá jednomu pořádně zabrat, doporučuju vám už od začátku šetřit síly a klidně občas spočinout na vhodném vystaveném zboží. Nejlíp se nabírá dech na starožitných křesílkách, dřevěných oslech nebo koních. Relaxujte do chvíle, než vás zahlídne majitel. To pak rychle sesedněte a běžte, co vám nohy stačí. A až se útěkem unavíte, nezbyde, než si zase sednout na nějakého toho osla.

Pařížské trhy jsou mojí velkou vášní a baví mě tam nakupovat všechno od vyšívaných pantoflíčků, přes šátky a notesy, až po květiny nebo marmelády. Ale jakkoli má každý trh své kouzlo, ten nejslavnější a největší je přece jen jenom jeden.

Marché aux puces de St. Ouen je ráj, ve kterém se sdružují chudí studenti hledající levné nádobí i boháči, kteří si odnáší lampy a obrazy ve zlatých rámech v cenách, za které by se u nás pořídil pěkný byt v centru. Zkrátka každý si tu přijde na své. Zhruba 2500 stánků rozložených v 16 úsecích, venku i ve velikých halách si každý rok prohlídne 11 milionů návštěvníků a letos to bude ještě o dost víc, když jste se tam dneska vypravili se mnou. ;-)

Koupíte nebo si jen sednete?

Ozdobné flakóny, staré i nové parfémy, lahvičky prázdné, poloprázdné i poloplné, Cacharel, Chanel, Lanvin i parfémy "s holubičkami" z křišťálu Laligue od Niny Ricci...prostě všechno, co nenechá v klidu žádného milovníka voňavek.

Tahle pomalovaná zeď, kterou na trhu taky objevíte, jasně ukazuje, kam a s jakou vervou všichni uhánějí. A myslíte, že kdo přijde dřív, ten si odnáší ty nejlepší poklady? Ba ne, trh St. Ouen je naprosto bezedný - koupíte jednu věc a hned místo ní přibyde pět dalších.

Ty nejhezčí šaty a doplňky z dob dávno minulých jsou na trhu k mání stejně samozřejmě jako jabloně v ovocném sadu. Krajkové a hedvábné róby z dvacátých a třicátých let, pastelové "padesátkové" retro kostýmky, rozverně roztočené sukně z let šedesátých, filmové kostýmy nebo dokonale módní smokingové sako od YSL...áách.

Moc se mi s vámi v Paříži líbilo a už teď tu mám pro vás další díl. Pokračování z trhu St. Ouen najdete v článku: Bleší trh St. Ouen v Paříži - jak se tam dostat a co si koupit (část 2.)
 

S Elle a s nadhledem jde všechno líp

...Můj diář dneska praská ve švech kvůli barevným lístečkům s neodkladnými povinnostmi, a tak jich hrst vyhodím. 

...Telefon mi u ucha divoce drnčí nedočkavostí volajícího (lidi vážně dokážou telefonovat už od šesti ráno), ale já se jen pohupuju v rytmu veselé melodie, kterou mám na mobilu nastavenou. 

...Prodavačka v potravinách se na mě ráno děsně mračí, tyká mi a tváří se otráveně, protože chci platit při útratě 67,- stovkou, ale já se jen usměju (to je fajn, že mi v obchodech občas tykají a nechtějí mi prodat víno - už dávno můžou) a pochválím jí trvalou (však se jí kadeřnice pomstila i za mě).

Kdepak si kazit den! Chci si v klidu vypít kafe ze vzácnýho hrnku po prababičce, sníst si pouťový koláč od mamči, zkrášlit se novou čokoládovou rtěnkou, číst si mou oblíbenou starou Elle s Helenou na obálce a usmívat se nad sto let starými pohledy, který si čas od času z rozdováděnosti koupím v antikvariátě. Třeba pohlednice z října roku 1916: "Drahý tati! Přijměte srdečný pozdrav. Zděluji Vám, že 4. 11. jedem do pole. Pošlete mi něco na cestu. Pište hodně mnoho. S pozdravem Váš Gusta".

Tak mi pište taky hodně mnoho, ano? ;-)

Vaše Vivi

Na fotce: má oblíbená Elle (květen 1997) s dánskou topmodelkou Helenou Christensen na obálce, hrníček po prababičce, pohled z roku 1916.

Na fotce zleva: rtěnka Clinique (čokoládový odstín), hrníček (už ho znáte z horní fotky), brýle s růžovými obroučky H&M a to nejdůležitější - koláč s mandlema!

Minimalismus s plnou skrýší pokladů

Občas mě napadne, že bych měla zkusit žít skomně (můj milý muž by byl nadšený). Mít jen jeden hrneček, jeden talíř, jednu rtěnku, jedny šaty (- to už je ale opravdu bláznovství) a pročistit si hlavu.  Jenže pak otevřu sekretář v našem pokoji, kde mám některé své poklady a touha po "jednom hrnku" mě zase rychle přejde. Copak bych se mohla obejít bez barevných skleněných lahviček, saténových peněženek nebo francouzských svíček? Sice jsou obvykle všechny schované, protože mám ráda prostor nezatížený věcmi, ale ráda si občas beru do ruky pruhované krabice s mými poklady nebo otevírám sekretář (viz. fotky) a těším se. Plno věcí jsem si přivezla z Paříže, parfémky od Annick Goutal, šperky, staré módní časopisy a LP desky a to jsou teď mé nejmilejší poklady.

Na jednu stranu mám ráda prosté, jednoduché, stylově čisté věci a přírodní materiály (pokud se volí s citem, dokážou vytvořit netradiční a útulné bydlení), zároveň ale nikdy nedokážu odolat barevným vyšívaným polštářům z cest, spoustě knížek nebo roztomilým obrázkům od pouličních malířů...Tak kombinuju, měním a hraju si (ve svém šatníku i doma). A právě kombinování jednoduchých a zdobných kousků je největší zábava s originálním výsledkem.

Pokud na mě ale zase někdy sedne asketická nálada, rychle zavřu dvířka od sekretáře, kde jsou moje barevné holčičí poklady bezpečně uschovány a budu dělat, že jsem úplně chudá minimalistka a životem jdu jen s jedním batůžkem na zádech ;-). No dobře, ty batůžky budu mít tři, ale víte, jak to myslím? ;-)

 Jen se podívejte, jak je Vivi mezi svými serepetičkami spokojená...;-)

Fotky zleva: na bílém talířku ze starožitnictví nikdy nenajdete řízek s bramborovou kaší. Místo toho na něm servíruju Chanel miniaturky, rtěnku a šperky, které mám zrovna v oblibě.

"Živé květy" - stará voňavka, která má mezi mými poklady (jakožto milá památka po babičce) výsostné postavení. Ale radím - nečichat k ní ;-)

Trošku zábavy na pracovní stůl

Když pracuju, ráda se obklopuju věcmi, které mě dokážou balamutit a tvářit se, že vlastně o žádnou práci nejde...že je to jen taková hra. Z pracovní reality mě dokáže docela úspěšně vyvést moje nástěnka, která hýří barvami a pak plno různých maličkostí. Chci, aby všude, kam se ve své pracovně nebo v kanceláři podívám, bylo něco zábavného. Chci se usmát pokaždé, když se podívám na svůj pracovní stůl. A Louis mi k tomu občas hraje na trumpetu.

Na poslední fotce můžete vidět můj rozevřený diář a hlavně psa, kterého jsem namalovala jen pro vás téměř nefunkční počítačovou myší...šlo to hodně těžko. Takže věřím, že jste mou snahu alespoň v duchu ocenili, protože kdyby ne, tak už určitě počítačovou myší nebudu nic malovat, kdepak ;-). 

 

Je libo šálek dobré brazilské kávy? Nebo čaj...?

 

Tady máte malý střípek z mého pracovního stolu, za kterým sedávám často a ráda. Malý hrníček po babičce používám málokdy, ale tentokrát jsem chtěla vyzkoušet, jak se mi do něj bude lít čaj z nové nálepky ve tvaru konvičky. Růžový organizér vám určitě ještě někdy blíž představím, protože ho denně používám a mám z něj pořád velkou radost (děkuju, Ježíšku). Skoro na všech fotkách (a hlavně na té poslední) vidíte měkkoučké nálepky v britském stylu od mé přátelské kamarádky (a zároveň kamarádské přítelkyně) Míši ;-)

Tuzexová panenka Kwik, holka jak má být

Moje retro sbírka tuzexových panenek ze 60. let se rozrostla. Malá Kwik je dárkem od milého muže mého k našemu velkému výročí. Víte, nejsem ten typ, který dokáže potlačit své nadšení a radost z dárku. Ten typ, ve kterém to uvnitř "vře", ale na jeho tváři jen jen elegantní úsměv. Kdepak. Moje radost, to je sousedova (tedy Klimešova) starost, protože těším-li se z něčeho, začnu poskakovat, zpívat, tancovat, objímat, líbat, smát se a běhat z pokoje do pokoje. 

Hned potom, co jsem se vyradovala, jsem šla Kwik umýt, protože na ní bylo těch 50 let, co je na světě, přece jen trochu znát ;-).

A jaká darovaná věc udělala v poslední době největší radost Vám? 

Vetešník vařil kakao

V mém oblíbeném obchůdku U vetešníka (příhodný název) tentokrát vetešník vařil kakao a zbyla mu z něj roztomilá plechovka. A tu mám teď doma jako jeden ze svých posledních úlovků. Plechovka je zřejmě ze 70. let a v té době se i s kakaem prodávala za 22,50 Káčées. A teď jsem ji koupila drahou a úplně prázdnou (tomu se říká "inflace", "nárůst hodnoty předmětu" nebo - dámy prominou - "bordel" ;-)! Útočiště v ní prozatimně nalezl krásný dárek od milého mého v podobě vintage šperku.
Sázím se (o tuhle plechovku), že tu nejsem jediná milovnice starých plechových pokladů...!?

Veselé zakončení víkendu a dobrý start do nového týdne přeje Vaše Vivi.

Čím hasit květinovou žízeň

Džbánek na zalívání květin...není můj, ale nevadilo by mi, kdyby byl. Červená barva není sice má oblíbená, ale tahle konev je opravdu krásná!

Hrnek Melancholik

Květovaný  hrníček "míšeň" je jediná věc, kterou mám po prababičce. Dodnes si vzpomínám na šuplík v její kuchyni, který voněl směsí různých cukrdlátek a na to, jak si prababička při fotbale v televizi spletla barvy dresů a horečnatě fandila "špatnému mužstvu" - ovšem v dobrém úmyslu, že jsou to ti "naši". Dneska od rána prší a ke mně se vkradla docela příjemná a líná melancholie, a tak se tu ocitají fotografie téhle něžné staré krásy...

Zázvorový karban

Staré hrací karty z blešího trhu přímo lákají ke karbaničení (a co si budem povídat, pořádně si zamastit karty je lepší než sledovat nekonečné televizní seriály). Úkryt našly v porcelánové dózičce na zázvor z blešího trhu.

Vídeňské starožitnictví

Přistupte blíže! Uvidíte, co jste ještě neviděli, uslyšíte, co jste ještě neslyšeli! Trošku přeháním, to já ráda, ale popravdě řečeno - pokud ve Vídni narazíte na některé zapadlé starožitnictví a máte pro malé drahé titěrnosti slabost, budete tam chtít strávit hodiny, možná dny...tak jako já - zřejmě sice ne nakupováním...jedno otlučené prase za 300 euro :-o, ale kochání je zadarmo. Na fotkách jen zlomek starožitných pokladů.