čtvrtek 15. září 2011

Divoké i sladké pouťování

Za pár dnů je u nás pouť a já nepeču švestkové koláče, ale vzpomínám.
Papírové růže ve střelnici (brok do pušky za 1 korunu), smích, křik, divoce hlasitá hudba, motání hlavy z kolotočů...3 cukrové vaty na jeden zátah, do toho barevné žužu, mandle v cukru, kukuřice a zmrzlina, bolení břicha a fosforově žlutý náramek na ruce. Tak taková bývala moje pouť.
Ráda jsem ve střelnici hrávala kulečník a těšila se na otázku silně nalíčené paní Střelničářky, kterou položila po sečtení skóre zapadnutých kuliček: "žvýkačku nebo samolepky?". Vždycky jsem radostně pískala, že samolepky (na ty si potrpím dodnes) a v ruce mi zpravidla nespravedlivě přistála ž v ý k a č k a (tehdy jsem se naučila, že ne vždy člověk dostane to, co chce). ;-)
Mnoho se toho na poutích událo, mnoho snědlo, mnoho vypilo, po bradě nám ledová tříšť tekla, ale do úst nenatekla. A jestli to naše žaludky ustály, tak na poutě chodíme dodnes. A pouťové pohádky je teprve začátek.
A co Vaše pouťování - bylo nebo je tak sladké a barevně zdivočelé jako má dnešní fotka? 

 Mám teď plnou pusu žlutého lízátka ve tvaru dudlíku (prodávají je na poutích asi 100 let) a je tak šíleně sladké, až to štípe a bolí, ale vydržím to! ;-)

28 komentářů:

  1. Vivi,už jsem se hodně těšila na nový článek.Chodím sem několikrát denně a dívám se,jestli už je tu něco nového,tak dneska konečně! :o) Jsi moc zábavná,s tebou bych se šla do střelnice i na Ruský kolo-to byly moje nejoblíbenější atrakce.Na fotce jsou prskací kuličky? :O)))) Káťa

    OdpovědětVymazat
  2. Miluju poutě akorát vždycyk bych všechno snědla :D :)

    OdpovědětVymazat
  3. skvelý článok, spravila si mi neuveriteľnú náladu na krepové ruže a cukrovú vatu:)

    OdpovědětVymazat
  4. Ahoj Vivi, no teda... :) Můj otec vždycky říkal, že ty dudlíky válí cigánka na stehně, a ať se pořádně podívám, že určitě je na něm obtisklý palec. No, do pusy jsem je nedala kolik let. :D :D :D Ale jinak střelnice musela být, kolotoče musely být, zejména řetízkáč, cukrová vata, turecký med, a růžičky vystřelené od mých 13letých tajných ctitelů... :))) Jo, a bonbónové srdce z pouti k Sv. Antoníčku s obrázkem Sandokana, to muselo být. :)))

    OdpovědětVymazat
  5. to bolení břicha, to je dost přesný. a ta cukrová vata vždycky na začátku chutná tak rozkošně a po chvíli se vám z ní chce blinkat...

    OdpovědětVymazat
  6. krasny clanok,super sa cital a pripomenut mi aka som bola besna a co sme tam s kamaratkami stvarali :D

    OdpovědětVymazat
  7. Já na pouště,kolotoče a tak nebyla! Mě se dělalo špatně,moc lidí,hluk.. Ale máma má zážitek,jako 16-ti letá se vsadila. Dala si 14 vat a šla 14krát na řetízkáč.. Je jasné jak to dopadlo:D

    OdpovědětVymazat
  8. ...Káťo, děkuju za moc milý komentář. Ve sloupci vpravo najdeš políčko "Sledovat e-mailem" - když tam vylníš svou mejlovou adresu, tak Ti bude info o mých nových článcích chodit pohodlně do e-mailové pošty. To jen, abys sem nemusela tolikrát denně (někdy bezúspěšně) chodit. Opravdu moc mě Tvůj zájem těší, klidně sem denně choď :-*

    ...Ivuško, já Ti tak rozumím! ;-)

    ...Beth, krepové růže nesmí ve váze chybět.

    ...Binno, ale no tak, holka! Jsou věci, které by se Vivi NIKDY neměla dozvědět. Takže pouťové dudlíky válí paní cikánka na stehnech? :-D No, jednou jsem se pravdu dozvědět musela....:-D Vzpomínám si na vyprávění mojí mamky, která když byla malá, koupila si na pouti obrázek svého idola Pavla Bobka a hrdě si ho nesla v náručí. Nějaká paní ji zastavila a řekla: "Holčičko,proč sis koupila takovýho šeredu?" To se Tobě stát u Sandokana nemohlo ;-).

    ...Pipi, mně se z ní chce blinkat už na začátku ;-)

    ...Nicol, jsem ráda, že jsem Ti připomněla tohle božské pouťové dovádění ;-)

    ...Jeannette, máš recht. Poutím je lepší se vyhýbat velkým obloukem - maminka Tě o tom určitě přesvědčila a mě moc pobavila :-* 14 kousků...to by mě vezla "rychlá" ;-).

    OdpovědětVymazat
  9. ...Jo, a Káťo, je to obal od prskacích kuliček, obrázek "Mikyho" ze staré žvejky a 15 let stará krepová růže. To mám doma poklady, co? ;-)

    OdpovědětVymazat
  10. Milá Vivi,
    už jsem nakukovala, kdy nám zase něco napíšeš :).
    Pouťování, jó, to bylo, věčně na velkém řetězáku. Pravidelně jsem musela hlídat mladší sestry, a tak, abych se svezla, vzala jsem na něj tehdy dvouletou Kristinku; celé točení jsme se držely sedačkami u sebe. Když se to dozvěděli naši, nepřej si vědět, jak to dopadlo... :)
    Dodnes ale nechápu, jak tu malou mohla kolotočářka nahoru pustit...
    A na chlebík zvu, aspoň virtuálně :)! M

    OdpovědětVymazat
  11. :) Krásně napsané, jako vždy..! :) Já na pouti dlouho nebyla.. ale jako malá sem je milovala.. jeden rok sem tam utratila všechny své úspory a pak doma dostala na prdel.. :D jo taky sem byla pouťové dítko.. :D

    OdpovědětVymazat
  12. Konečně další článek, moje milá Vivi!:) Pouť je moje láska. jezdím každoročně na jednu u nás a poprvé jsme loni byla s J. na matějské! Nádhera!!:) Miluju pocit ulepené pusy, ale bojím s ena atrakce, tak většinou "kosím" děcka na autodromu (a kolikrát ani ne úmyslně) a cpu se sladkostmi!:) Občas ještě zvládám ruské kolo a loni jsme byla na řetízáku. :)

    OdpovědětVymazat
  13. Vivi.. :D neboj, určitě nedělá! Dneska by to neprošlo :D

    OdpovědětVymazat
  14. Pouť nepojímám konzumačně, ale adrenalinově - zásadně jdu na starou horskou dráhu, break-dance a klidně ještě něco :D Pořádně si protočím žaludek, a tak všem vatám a lízátkům odolám :D

    a moc děkuju! <3

    OdpovědětVymazat
  15. Ahoj Vivi,
    super článek krásně jsi mě naladila a fotečka je všeříkajíví! I já jsem zažila ještě poutě..bylo to bezvadné moc ráda jsem si s tebou zavzpomínala. Lízátka je plná pusa a pak dlooouho nemáš hlad...:)že?
    pa

    OdpovědětVymazat
  16. Milá Vivi, naladila jsi mne a tak cítím tu vůni, která pouť provází. Já ji prožívala u své babičky na Moravě, kde na náměstí před domem, kde babička bydlívala stály kolotoče, houpačky, střelnice, autíčka a do toho vyřvávala přes amplion hudba. O pouti bývala k obědu domácí pečená husa a babičiny moravské vdolečky. K pouti patřila i nějaká ta desetikoruna, kterou jsme jako děti dostali, aby jsme si mohli užít atrakcí. Bylo horké léto a my pobíhaly od houpaček k řetízkáči a já jsem ve střelnici obdivovala paneku barbí, po které jsem tak toužila a nikdy jsem ji neměla. Nakonec jsem si domů donesla krásně navoněnou papírovou růžičku.
    Tak zůstala ve vzpomínkách má pouť z dětství.
    Vivi, užij si svojí pouť stejně, jako když jsi byla dítě a třeba ten švestkový koláč také upečeš.
    Měj se krásně IVA

    OdpovědětVymazat
  17. Ach ano... úplně zase cítím, jaké je to mít zuby slepené od tureckého medu... závodili jsme, kolik dokážeme nacpat do pusy takových těch barevných kulatých žvýkaček... a cukrovou vatu mám ráda pořád, jen se mi zdá, že už není taková, co bývala... asi jsem už o něco starší, ach jooo... :-)

    OdpovědětVymazat
  18. Vivi, poute jsem taky vzdycky milovala a dnes je trosku vytlacily zabavni parky. A cukrova vata je muj naprosty favorit, akorat muj manzel pak nechape - vzdyt je to cisty cukr, ale co... Preji krasny vikend, Katerina

    OdpovědětVymazat
  19. Matne si vzpominam na jednu pout, kde jsem byla s bratrankama, ja byla mala hodna holcicka, oni o trochu starsi vyrostci, co se s mnou moc nebavili. Nikdy nezapomenu, jak se vysoko dokazali vyhoupnout na houpackach a mne to vubec neslo a teta me musela porad rozhoupavat a oni se mi pak smali. Brr:) Takovy deprimujici zazitek z detstvi:D

    OdpovědětVymazat
  20. Vivi, jako holka jsem na tom byla stejně jako ty...milovala jsem to! A teď ...prostě jsem vyrostla :o) Ale když jsem před lety viděla v Avignonu úžasný retro kolotoč, byla jsem uchvácená, jako malá :o)
    Moc zdravím, Helena

    OdpovědětVymazat
  21. ...Milá Mari, jo jo, byla jsem teď blogu trochu nevěrná s prací ;-). Když se to dozvěděli vaši, tak byl u vás doma asi taky pěknej kolotoč ;-)

    ...Škodulko, na poutích se MUSÍ utratit všechny úspory, to jinak nejde ;-) I když při dnešních cenách se vysype peněženka raz dva.

    ...Slečno L., mně je z atrakcí špatně, sotva se na ně podívám. Obdivuju, že ses vypravila na "řetízák hrůzy" ;-)

    ...Binno, no já ti nevím. Řekla bych, že dneska toho prochází docela hodně. Neznáš tu (snad) fámu, že se v pivovarském sudu utopil pan cikán? ;-) Anebo že se do buřtů přidávají myší ocásky? ;-) Takže ten dudlík dělaný na stehně by mě až tak nepřekvapil :-x

    ...Crazy pig, tak tohle může zvládnout jen silná povaha ;-). Smekám!

    ...Vladi, děkuju, jsi moc milá. Tak někdy se zajdem zatočit spolu, když jsme skoro ze stejného města ;-)

    ...Kaivo, děkuju za krásnou pouťovou vzpomínku. Četla jsem ji jedním dechem a s úsměvem (a s množícími se slinami - husa, koláčky..hmmmmm) ;-)

    ...Magdi, ono to asi je tak, že poutě už nejsou tím, co bývaly. Časy se mění, ale zábavné vzpomínání zůstává ;-)

    ...Káťo, vítám Tě zase u mě. Čistý cukr ve vatě je nejlepší pouťová laskomina ;-).

    ...Hanyzko, časem Tvůj deprimující zážitek určitě vybledne...zapomeneš! ;-)

    ...Helčo, retro kolotoč? Zítra nechci být rušena, cestuju do Avignonu...aspoň jednou se svézt...;-)

    OdpovědětVymazat
  22. I já vzpomínám. Miluji poutě, jarmarky ap..akorát letos se mi nepodařilo na žádnou jít..a tak jsem se těšila.

    OdpovědětVymazat
  23. super článek :) ..........taky bych nejradši šla na nějakou pout :D

    OdpovědětVymazat
  24. Poutě nemám ráda, ale tvůj blog miluju :o) B.B.

    OdpovědětVymazat
  25. Ty lízátka prostě miluju!! :) U nás je asi druhá největší pouť, po té matějské, takže si to každý rok nálěžitě užiju :) Nechodím tam jen kvůli atrakcím, ale hlavně kvůli té atmosféře, a jídlu, samozřejmě :)))

    OdpovědětVymazat
  26. Děkuju :) Každý jí tipuje míň, ale přitom jí letos bylo 40!
    Jinak moje poutě byly vždycky úžasné. Plné cukrové vaty, ledové tříště, perníkových srdcí, balónků, růží ze střelnice, jízd na autíčkách a twisteru.... :D :) ráda na to vzpomínám.

    OdpovědětVymazat
  27. ...Ami, tak přijeď "na Václava" do Strakonic, tam je velká pouť...za týden ;-)

    ...Veru, děkuju. Tak neváhej a toč (se na nějakém rychlém kolotoči...pár poutí nás v září ještě čeká).

    ...B.B., skvělé! V opačném pořadí by to bylo horší!

    ...Gooverko, pouťová atmosféra jde ruku v ruce s jídlem, i když už to dnes není to co to bývalo ;-).

    ...Terry, v 18 letech máš před sebou ještě tisíc poutí, tak si vzpomínky můžeš brzy oživit ;-).

    OdpovědětVymazat
  28. Je to úžasně a vtipně napsané, super se to čte =)
    a musím říct, že i když je mi téměř 19 let, pro poutě mám dodnes slabost =)
    Nikdy nezapomenu na to, jak jsem měla asi 4 roky, oblekla jsem si šatičky a neoblekla kalhotky a vyrazili jsme na pout.. a já šla na malý řetízkáč a seděla jsem tam na tom sedátku ze šprušliček bez kalhotek a měla jsem je potom vytlačené na zadečku =D=D=D

    OdpovědětVymazat