Co je v mojí kabelce - valentýnská edice

Ou jé, dneska je Valentýn. A já bych chtěla (možná) vědět, jaké to je být těmi, pro které jsou podobné svátky troufalost a nadávají na ně. Protože já na tenhle únorový sváteční den rozhodně nenadávám (hlavně proto, že chci dostat prima dárek a večeři, kterou nebudu muset kuchtit). Život je v podstatě celý takovým svátkem, tak proč si neudělat "svátek ve svátku" a proč si to dneska zkrátka láskyplně nezpříjemnit? Pusou, kytkou, dárečkem nebo třeba tady u mě valentýnskou edicí rubriky "Co je v mojí kabelce". ;)

Ukážu vám tu dneska spoooustu věcí (při téhle příležitosti ještě barevnějších, rozpustilejších a rozvernějších než jindy), úžasnou knížku, zajímavou kosmetiku a co by to bylo za článek na mém blogu, kdyby se do fotky (a tentokrát i do kabelky) opět nepřipletl jeden ušatý uličník s tím největším valentýnským srdcem, jaké jsem kdy viděla. 

Moje kabelka není zrovna lehká, ostatně ani život ne. Ale jak praví klasik: "nikdo neříkal, že to bude jednoduchý". :) Každopádně je to vintage Louis Vuitton Neverfull PM a kupovala jsem ji kdysi dávno v Paříži. Je malá, roztomilá, klasická, nezničitelná, miluju ji a téměř každý den urovnávám její obsah stejně jako maminka Amélie z Montmartru (pamatujete na ni?). Prostě jsem tehdy v Parisu potkala kabelkovou lásku a lásek já si hledívám.

Vejdou se do ní samé nejdůležitější věci světa, ani jedna zbytečnost...že vy zas nevěříte? :) 

Tak a teď už vážně - mrkneme se na ten její slavný obsah. Je v ní aktuálně víc srdíček a červených rtěnek, než je tomu obvykle, ale tak když je ten zamilovaný únor...ten snese všechno.

Zleva: pouťový přívěsek srdce, ubrousky na čistění (čehokoli), přírodní olejový parfém Klid v duši, máslová rtěnka Lisa Eldridge, parfém Miss Dior, vůně Třešňový květ a voňavý kapesník Rose de mai od Fragonard. 

Pokračujeme dál: krém z Itálie s dokonalou vůní od mojí milé kamarádky a ty nejroztomilejší "paper soap", které si kupuju už pár let pořád dokola. Nevěřili byste, jak často se mi hodí je v tašce mít (aneb kavárníci a restauratéři, doplňujte, prosím, ve svých báječných podnicích na toaletách mýdlo). ;)

Skřipec do vlasů "Kiss", červené bonbóny s Bachovkami proti stresu a ty nejpálivější žvejky (skořicové) od kamarádky Dany, která mě zná jako svoje tenisky. Protože skořicové žvejky jsou (nejen na Valentýna) život a život jsou skořicové žvejky.

Trošku se mi to tady červená, ale kdy jindy se červenat než právě dneska na Valentýna? 

Suvenýry z francouzské parfumerky Fragonard mi valentýnsky přistály v kabelce a já už se jich nevzdám, protože - amour toujours...

Bez malých pokladů a roztomilostí asi nemůžu žít. Naštěstí jich mám spoustu. ;)

Potkávám u nás na náměstí docela často lidi z azylových domů, kteří jsou na mě vždycky milí, mají rádi Ramba a Rambo má rád je. Chci jim dát občas pár korun, ale nosím s sebou většinou jenom kartu (a tu jen tak nedám), takže mám pro ně připraveno něco na přilepšenou v tomhle barevném sáčku. A zapalovač - to kdyby někdo potřeboval připálit cígo...no ano, mě na ulici chcete potkat - myslim totiž na všechno. :)

Baron na stromě je jedna z těch nejvíc nejlepších knížek, jaké jsem kdy četla. Doporučuju všem a všema dvaceti.

A ano, i tohle je v posledních pár měsících a na příští roky součástí mých kabelek. Sáčky na bobečky (únorové samozřejmě v bílém provedení se srdíčky), mini kosti, pruhovaná psí kapsa ze Zary Home a Rambíkova oblíbená (nerozkousatelná) figurka Malého prince (akorát vyfotit jeho věci tak, aby mi je neustále neodnášel ze záběru, je scifi). 

No a někdy je součástí obsahu mých kabelek i Rambo sám. ;)

Občas nosím v kabelce i svůj diář, pero ve tvaru francouzské bagety a telefon - teď s tím nejčervenějším retro obalem, jaký jsem jen dokázala sehnat. Tak já si jdu do diáře poznamenat, že vám chci popřát toho nejhezčího Valentýna, ať už ho slavíte nebo ne, a nezapomeňte - mějte se (vzájemně i sami sebe) rádi. ;)

A pokud je někomu líto, že už je na konci článku, může mrknout na obsah mojí kabelky z roku 2016 anebo na tu z minulého léta. Je tam toho jako vždycky dost a dost. ;)

5 věcí, díky kterým jsem začala svůj život opravdu žít a povznesla se nad pohromy (a blbce)

Setkávám se docela často s tím, že si o mě lidi, kteří mě neznají buď vůbec nebo jenom málo, nebo jen z blogu, myslí, že je můj život opravdovskou procházkou růžovou zahradou. Že se mi neděje nic špatnýho. A že jsem pořád veselá. Kéž by! ;)

Ne ne, když se ráno probudím, tak na mě nečeká vychlazená sklenka šampaňskýho (škoda) a podlaha není posypaná čerstvými plátky růží (neva), když jdu do koupelny. Měla jsem (a mám) spoustu problémů a trablů (to, že jsem hodně citlivá mi s nimi moc nepomáhá), párkrát jsem si prošla pořádnou zradou, ztrátou milovaných i (dočasnou) ztrátou sebe sama, velkou zdravotní krizí atd., ale troufám si říct, že všechny ty těžkosti, průšvihy a starosti mě posílily a udělaly ze mě lepšího a spokojenějšího člověka (byť to byla dlouhá cesta). 

Mám pro vás dneska 5 zásadních věcí, který mi pomohly k ozdravení a k tomu, abych měla v životě víc radosti, řád a abych se cítila šťastná (ne celý den, každý den, ale prostě šťastná). Věřím, že tu někteří z vás najdete inspiraci nebo motivaci k zamyšlení.

1. Nelpět tolik na lidech a naučit se odpouštět

Oprostit se od toho, že se všema musím být kamarád a zadobře, byla úleva. Přijmout, že vážně není důležitý, co si myslí ostatní. Pochopit třeba i to, že je-li někdo rodinný příslušník, neznamená to, že to je hodný a přející člověk, a že když zmizí z mýho života, spadne mi obrovský balvan ze srdce. Nedělat si hlavu z těch, kteří mě nemají rádi, ale soustředit se na ty, kteří si váží mně a já jich, to je to, oč jde. Dál si užívám čas s mými blízkými a s kamarády, ale jsem taky ráda sama. Klidně i v kině nebo kavárně. Je to náramně osvobozující! Přesně vím, kdo jsem a kým jsem a mám zásady a přesvědčení, na který jsem pyšná. A dám je najevo vždycky, i když to rozhodně nebude vždycky populární - ale o to už mi naštěstí dávno nejde. 

A ještě jedna věc. Naučila jsem se odpouštět těm, kteří mě zranili. Ne že bych odpustila ve smyslu, že bych s nimi pak chodila na kafe a přijala je znovu do svýho života. To už nikdy. ;) Zradíš, tak už tě nemůžu brát vážně a vážit si tě, ale odpustím ti. Odpouštím tak, že už ve mně není vůči nim žádná lítost, hořkost, že už se na ně nezlobím, a že pouštím pryč negativní emoce. Protože negativní emoce způsobují nemoce (a za to mi neřádi rozhodně nestojí). "Kvůli sobě odpusť druhým" (to není sobeckost, ale sebeobrana) - to je meine motto. ;) Takže zákeřnými hajzlíky už se nemíním zabývat, v jakýmkoli smyslu slova. Šetřme energii a čas na ty, kteří za to stojí. ;)

2. Dát si doma všechno do pořádku

Potřebuju mít doma čisto a voňavo, mám pak v hlavě klid. A potřebuju mít svoje věci a věcičky, kterých není zrovna málo, dobře zorganizovaný a pečlivě uložený. V úklidu každýho koutu domácnosti mi byla mentorkou a oporou Marie Kondo a teď mám domov, který miluju, a který mě baví i díky tomu, že má všechno svoje místo a řád.

A ještě mi dovolte na chviličku se vrátit k Marii. Zaujal mě recept jejího dědečka na dlouhý a dobrý život: “zachovávej jasný výraz, nezatěžuj střeva a kromě toho jen udržuj čistotu, abys byla zdravá.” Něco na tom je. ;)

3. Vážit si každý věci (a každý hezký chvíle), kterou mám

Nevhodných dárků, věcí, který mi nedělaly radost nebo mi dokonce připomínaly něco (nebo někoho) nepříjemnýho, oblečení, který bylo pořízený "omylem" i nadbytku věcí stejných kategorií, jsem se nemilosrdně zbavila (a ještě v rámci důkladný reorganizace zbavuju, je to zkrátka proces). Ten závan čistýho vzduchu a pozitivní energie byl a je k nezaplacení. Teď mě těší opravdu snad úplně každá věc, na kterou se podívám. A ano - dokonce třeba i úklidový prostředky (čistící pomocníky používám ráda přírodní a liju je do hezkých obalů a koště mám s tyrkysovou násadou a potiskem třešní - to jen tak pro příklad). ;)

A nedílnou součástí ozdravnýho procesu je samozřejmě i vážit si života, všech hezkých chvil (i těch maličkatých drobností). Zdraví, život i obyčejnosti v něm nejsou samozřejmostí, ale dárek...snažím se na to pořád myslet. 

Rambo má obrovskou spoustu kamarádů (miluje lidi i ostatní pejsky všech velikostí, ano, i jednoho vlkodava), ale upřímně - nejlíp si popovídá se svým lvem.

4. Řád v životě díky panu pejskovi

13 let jsem podnikala a byla svou vlastní paní. Určovala jsem pravidla každýho svýho dne a přiznávám, byla to pravidla někdy docela benevolentní. Pracovala jsem sice do noci, ale taky jsem dlouho vyspávala. Tohle nebyl režim, který jsem si vysnila.

Roztomilý a šikovný štěně čivavy Rambo mi ale /kromě velkýho přátelství a parťáka do (ne)pohody/ dodalo v životě potřebný řád. Prostě chce v 6 ráno dělat skopičiny a pak jít ven, takže se během dopoledne přistihnu, že jsem už stihla spoustu věcí, který bych jindy měla hotový až někdy kvečeru. A taky mě dost utahá, takže spím i bez prášků, bez kterých jsem dřív neusnula. A místo do Sephory teď jezdíme všichni do lesa a užíváme si jeho vůni a dlouhých, hodně dlouhých procházek. Díky, Rambí! ;)

5. Poslouchat se a pečovat o sebe i o každý nový den

Žili jsme roky na nejrušnějším místě naší země - v Praze na Václaváku. A navíc v domě, který se skoro nikdy nezamykal (nonstop kebab a thajský masáže jsou viníky). Jakkoli jsem tam napřed byla šťastná a ve svým živlu, po těch několika letech jsem z tý divočiny byla pořádně unavená. Tak jsme se přestěhovali zase zpátky ke kořenům, do jižních Čech, do domu z 16. století, ve kterým má člověk pocit renesanční Itálie, a v něm do bytu, který je pro mě vysněným domovem a rozzářil se mi zas celý svět. Změna obvykle bolí a vyžaduje úsilí a zvednutí zadnice ze židle (jaj, je to nepohodlný), ale rozhodně je dobře se do sebe občas zaposlouchat a zjistit, co ta naše srdíčka fakt potřebují (a podle toho se pak zařídit).

Takže jsem zase zpomalila, ráno si melu čerstvou kávu, hodně vařím, pálím přírodní svíčky, nosím doma melange šaty, u kafe si dávám pleťovou masku, ráda si dělám čas na důležitý a milý setkání, víc čtu, píšu, mám spoustu plánů a radostí a místo televize mám doma gramec a elpíčka. A přitom opravdu stačilo jen se zaposlouchat...(do těch elpíček, ale hlavně - do sebe).

PS1: a tady je malá ukázka věcí, který mi dělají teď zrovna radost a umí mě rozveselit. A když je potřeba, sahám samozřejmě po těch růžových. ;) Jahodová korejská pleťová maska,můj oblíbený vlasový parfém od Diptyque s vůní růží, dokonalosti od Lindy Rodin, "My little ponny" a nejpinkovatější lak od Essie.

PS2: a rozloučím se s vámi pár větami z filmu Poslední prázdniny, který tam říká Queen Latifah tehdy, když si myslí, že má před sebou jen pár měsíců života: "A příště to uděláme jinak. Budeme se víc smát, budeme se víc milovat, procestujeme svět a nebudeme se tolik bát". 

Tak nečekejme na to "příště". ;)

 Můj Instagram:

5 šťastných věcí

Představte si, že je zrovna dneska ten správný čas na ponocování u růžovýho gramce, na kartáč na boty, co vypadá jako nefalšovaný pudlík,  parádně zorganizovaný kuchyňský skříňky, kosmetický elixíry jako je třeba Štěstí paní baronky či francouzský antique olejíček na tělo i vlasy, na úžasuplný vynález v podobě perleťově růžový mini tiskárny Canon, která tiskne doopravdický samolepky...no, zkrátka, bude toho tady dneska v 5 šťastných věcech docela dost. No, a že si na závěr dáme šlofíka s jedním požitkářem, to asi ani nemusím předesílat, to je zkrátka jasný. ;)

Hezky se usaďte a pojďte číst o vážně nevážných věcech a aspoň na chvilku zapomenout na starosti. 

1. Zachumlat se v sobotu večer do postele, číst si knížku až do svítání a k tomu si potichu pouštět růžový gramofon. To je v dnešním článku moje první šťastná věc, která mi dodala před pár dny pocit, že můžu všechno co chci, když chci. ;)

2. Kartáč na boty ve tvaru pudla.

Mám takový pravidlo, který mi dělá "hezky pěkně" na duši. Všechno co mám, musí být esteticky konejšivý, (rozto)milý nebo legrační. Myslím, že tenhle kartáč na boty splňuje úplně všechno. Z Etsy.com.

3. Uspořádání.

Je to blažený pocit, když červená vánoční krabice od Pierra Hermé, toustovač s Fridou Kahlo, čaje Hampstead s tygry, kořenky z Vídně a Madridu, vintage konvičky nebo láhev na vodu Starbucks, najdou přesně svoje místo. Alelůja! A propos...dělám si teď reorganizaci úplně všeho a s každým šuplíkem, který dostane systém a řád, se mi zdá svět o mrňousek pěknější.

4. Kosmetický novinky

Miluju kosmetiku a jsem na tomhle poli už za roky dřiny natolik vzdělaná, že bych někomu mohla z fleku radit (ale nebojte, dělat to nebudu). ;) Každopádně, když si kupuju voňavý novinky, musí to být něco, co mě totálně chytne za srdce. Stalo se. Takže zleva - a) bylinný vlasový elixír Štěstí baronky (starodávná receptura, účinky senzačně novodobý), b) úžasný francouzský krém Fragonard s extra porcí hydratace, c) tělový a vlasový olej v nejkrásnější keramický dóze z Buly1803 (e-shop funguje výborně, ovšem jejich dechberoucí kamenný obchody ve Francii nemůžete a nechcete minout) a d) noční maska z Apotéky Damašská růže. 

5. Růžová tiskárna Canon Zoemini. 

To je jedna z nejlepších věcí, kterou jsem si mohla přát a pak pořídit. Vytiskne jakoukoliv fotku, kterou mám v telefonu a papírky, na který se tiskne, fungují jako samolepky❣️Nemůžu si přát víc. ;)

PS: Nevím jak vy, ale já jsem po tom dnešním psaní a focení svých 5 oblíbeností trochu znavená, takže nemeškám a udělám to jako pan Malý princ Rambo - jeden šlofík totiž ještě nikoho nezabil. ;) Pa. 

Mrkněte ke mně na Instagram:

7 tipů, jak si zvednout na podzim náladu

Mám ráda podzim, ale tím, jak přibývá pošmourných a sychravých dnů, hledám si o to víc všechny možný maličkosti i veličkosti, který mi zvednou v šedých dnech náladu. A protože co nevím, nepovím, mám tu pro vás dneska pár tipů, jak se v aktuálních dnech potěšit. Protože potěšení není nikdy dost. 

1. Květiny

Teď na podzim mi ve váze dělají větší radost než kdykoli jindy. Tyhle jsem dostala od našich milých kamarádů Hanky a Libora, když u nás byli nedávno na návštěvě a udělaly mi takovou radost, že jsem si je usušila a mám je na...no skoro na pořád. ;)

2. Dýně - na stole i v koupelně

Miluju dýně všeho druhu a ráda z nich připravuju polívky, kari, koláče i horký nápoje. A když už s nimi tak blbnu v kuchyni, beru si dýně občas i do koupelny. Tyhle dvě masky vám proto rozhodně musím doporučit. Jedna je plátýnková Pumpkin Spice Latte s krásně teple oranžovou vůní a tou druhou jsou skořicovo dýňový polštářky pod oči. Navodí tu správnou dýňově podzimní náladu. Obojí Balea, DM.

A když už jsem u těch dýní, tyhle látkový ubrousky, který udělají podzimně prostřený stůl přesně tím místečkem, kam se rádo zasedá k dobrotám, jsem koupila v HM a jak je vidět, mají doma úspěch. ;)

3. Nějaká novinka do bytu (nebo před byt)

Nový povlaky na polštáře, pár hezky voňavých svíček, nádoba na mýdlo ve tvaru dýně nebo strašidla Boo nebo zbrusu nový vlněný přehoz přes gauč, to jsou ty maličkosti, díky kterým se rozzáří srdce i domov. Ovšem letošní podzim jsem vsadila i na něco "před" domov a tím je nová rohožka. Pan pejsek (mimochodem, není mým cílem, aby byl na všech fotkách světa, ale když on se tam připlete vždy a všude) si o tygří rohožku bude pucovat tlapky jistě rád. 

4. Podzimní kafe venku

Zní to v téhle zimě jako bláznivina, ale neznám nic lepšího, než se na podzim dobře oblíknout (vlněný a kašmírový kabátky nebyly vynalezeny jen tak zbůhdarma) a dát si kapučíno s mandlovým mlíkem - venku. A o samotě. A pozorovat ruch ulice, malovat se višňovým olejem na rty a růžovým mejkapem Gucci a jen tak být. A snít. A nenechat se (těch 15 minut) nikým a ničím rušit. To je fakt nebe. ;)

5. Nový svetr - každý podzim (aspoň) jeden

Zahajuju podzim vždycky novým svetrem (tenhle je z Urban Outfitters a naprosto ho miluju). Nosím k němu tmavě modrý džíny do zvonu nebo úzkou sukni s krajkou, kterou jsem si dovezla z Paříže. A takhle oblečená bych teď na podzim kráčela třeba až na světa kraj...nebo aspoň za dům do kavárny na skvělý kapučíno z bodu č. 4. 

6. Dobrý červený víno

A tentokrát hezky ve dvou, prosím. 

7. Psaní dopisů

V létě pošlu sotva pár pohledů z dovolených, ale na podzim, to je jiná. Neznám lepší večer, než seshromáždit svoje nejhezčí dopisní papíry, roztomilý samolepky, maličký dárky, co se vejdou do obálky, voňavý kartičky, sponky a nažehlovačky a zasednout k psaní dopisu pro někoho, kdo z něj bude mít radost. 

A takovýhle krásnodrobnosti dostávám v růžových obálkách s fotkou Belmonda od pošťáků já. 

Když dostanu dopis, hlídá mi ho do odepsání vintage lampa - malá Japonečka.

A tyhle dopisní pejskovský papíry jsem ukořistila při svojí nedávný cestě do Prahy, mají je v Luxoru a už teď vím, že na ně se bude psát samo.

Kamarádi moji, děkuju za vaši dnešní návštěvu tady, doufám, že vás článek bavil a moc by mě zajímalo, čímpak si asi zvedáte náladu na podzim vy. ;)

Tak tohle jsem nečekala ani ve snu

Kamarádi, tak už je u nás...pan Rambo, malý velký hrdina. Měla jsem všelijaký představy, ale tohle jsem nečekala ani v nejdivočejším snu. Je to ten nejsrandovnější a zároveň nejšikovnější pejsek. Ne nadarmo je to brácha pana Brambůrka. ♥ Máme ho teprve týden, ale co už jsme společně za tu krátkou dobu zažili, to se nedá vypočítat (včetně nekonečný řádky lumpáren). 

Dělím se tady s vámi o všechny možný radosti a Rambík je radost veliká, proto mi dovolte tenhle krátký článek, ve kterým vás s ním seznámím, trochu vás snad pobavím(e) a taky si ho tu odložím na památku. ;)

Jak říká můj muž - je to zkrátka "přítelíček". 

Gremlins, netopýr, telátko, Falco z Nekonečnýho příběhu (to napadlo mou vtipnou kamarádku Danu), Stopař (tak ho pojmenoval manžel kamarádky Jiřinky)...no, jen málokdo dostane za den tolik jmen. :). Ale uznejte, že pro něj se přezdívky vymýšlí samy. 

Náš kominík - půl dne tráví na střeše. 

Ve svým plyšovým domě chvíli přebýval, ale pak se mu tam nastěhoval nájemník (shodou okolností taky plyšový). Tak teď hlídá Rambo před domem. Jaký si to uděláš, ... ;)

Tohle je fotka z jednorázovýho foťáku, a i když tomu odpovídá kvalita, mám ji moc ráda: je z kuchyně - já vařím, Rambo mi pomáhá ležením na utěrce a Jirulka s ním blbne. ♥

Odznak Ramba, který jsem vyhrála na pouti v kulečníku před sto lety, se teď hodí. Pejsek ho má u vchodu do boudičky, aby trefil domů.

Ušiska dozadu a kartáč ukradený z koupelny...oui, monsieur. :D

Rambo se s vámi loučí a  spolu se mnou vám přeje, ať se vám všechno daří. Pac.

PS: A jinak - chystám pro vás spoustu článků o všem, co dělá hezčí den a tím pádem i život, tak zůstaňte naladěni. ;)