pátek 11. července 2014

Cestovní nákupy aneb co si člověk musí přivézt z Toskánska

Když jsem přijeli z dovolené v Toskánsku, vybalili kufry a prázdné peněženky, můj muž se mě nevěřícně, bezelstně (a asi spíš "řečnicky") ptal: "za co jsme mohli utratit všechny peníze, viď?" Podrbala jsem se na hlavě a taky kroutila hlavou na znamení, že vůbec netuším, a že to je hrůza, jak je v cizinsku draze. Nechtěla jsem totiž upozorňovat na to, co můj hodný muž už radši zapomněl - že jsme totiž z Itálie vezli jeden kufr navíc a v něm věci a věcičky, pro malou Vivi, rodinu i přátele - protože návrat bez suvenýrů, to je stejné jako Silvestr bez šampaňského (proč mě napadlo na konci června právě tohle přirovnání, to nikdo neví).

Vybrala jsem tedy pro vás dneska své nejoblíbenější cestovní úlovky a ve skrytu duše si říkám, že vy, kteří se třeba vypravujete zrovna na cestu po Taliánsku, se jimi necháte inspirovat a zajdete tam do těch správných obchodů (pro kosmetiku L'Amande, L'Erbolario, pastilky Leone nebo na trh pro barevné náramky).

A vy, kteří se chystáte někam úplně jinam (anebo vůbec nikam - ono taky není tak špatné být patriot a užívat si léto doma), vy prostě jen můžete nahlédnout pod pokličku mého italského utrácení ;-).


Vlastně to nejdůležitější, co si obvykle vozíme (kromě zážitků) z dovolených, jsou fotky. Taky jsem si jich spoustu přivezla ("spousta" v případě mé italské dovolené znamená asi 900). Některé z nich (ty polaroidové) zdobí mou nástěnku nad pracovním stolem, takže si díky nim vždycky připomenu nejen to, že to bylo na dovče moc fajn, ale taky že bych hned jela zas.

Jsou věci, které v Itálii prostě nemůžete nechat - olivové oleje, toskánská vína, kosmetiku, legendární cucavé pastilky, zubní pasty Del Capitano a taky propisky s "Pinokiem", kterých je v toskánských stáncích a obchodech tolik, že je přímo turistickou povinností alespoň jednu (pro taťku) koupit a vytvořit tak "domácí duo" s krásnou knížkou Pinocchiova dobrodružství od Heleny Zmatlíkové, která připomíná nejen dovolenou v Itálii, ale taky dětství (a to se hodí vždycky).

Extra "strongové" pastilky Leone, které ochladí i v tom nejprudším horku.

Náramek z trhu v Sieně (který, jak uvidíte za chvíli, ladí s dopisním papírem z Florencie).

Italský Vogue a Elle

Limoncello - ovocný likér z citrónů "limone di Sorrento", který chutná jako...jako pravá nefalšovaná filmová Itálie.

L'Erbolario je moje nejoblíbenější italská kosmetika. Ještě nikoho nenapadlo dovážet ji k nám?

L'Amande je moje druhá nejoblíbenější italská kosmetika. Ještě nikoho nenapadlo dovážet ji k nám?

Kdo si může z Florencie přivézt jen jeden jediný suvenýr, tak to je on  - tradiční zlaté dopisní papíry

Na trzích vám "ušijí" řetízek se jménem na míru. Chvíli jsem, z pochopitelných blogových důvodů, uvažovala nad jménem "Vivi", ale nakonec zvítězilo jméno, které mám vyryté v občance. Zdálo se, že za 5 euro je to jeden z nejoriginálnějších osobních suvenýrů, ale řetízku, na kterém je přívěsek zavěšený, se povedlo během hodiny na horkém sluníčku zčernat. Jaká rada z toho plyne? Nechat si v Itálii vyrobit za pětieurovku řetízek se jménem, pečlivě ho uschovat a na krk pověsit až o lednové dovolené v Krkonoších.

Abychom po návratu měli k olivovým olejům a hutným vínům co jíst, nakoupili jsme (už v Čechách) pár baget, sýry, salát, oříšky a...růže. A právě ty růže, které jsou sice koupené "na cestách", ale zároveň už  v naší rodné domovině, se nakonec staly tím nejhezčím suvenýrem ze všech.

Víte proč? Protože když jsem si je z obchodu nesla, věděla jsem díky nim, že už jsem skoro doma - že je dám za chvíli do vázy, že si napustím vanu plnou bublinek, že se zabořím do našich polštářů v navoněném povlečení, že si v počítači na Deezeru pustím svůj písničkový "play list", a definitivně skončí moje role "cizinky v jiné zemi".

Zkrátka doma, ať si kdo-chce-co-chce-říká, je to ze všech míst na celém světě nejlepšejší. 


39 komentářů:

  1. Vivi, opět krásné povídání. Vidím, že jste si přivezli krásné suvenýry, také je z Itálie vozíme. Škoda, že jejich domácí pesto, které se dá koupit na váhu nevydrží déle, nakoupila bych si jej totiž na rok dopředu :-D Já osobně si z dovolených obecně vozím pohledy a třeba nějaký ten kamínek z pláže. bára.kára blog

    OdpovědětVymazat
  2. Ty piksličky od pastilek jsou naprosto rozkošné! :)
    Barevnýsvětvhrsti

    OdpovědětVymazat
  3. Tolik nádhery najednou Viv, moje srdce plesá... Chtěla bych být jedním z Tvých rodinných příslušníků abych se pokaždé když někam odjedeš mohla těšit na ty nejbáječnější suvenýry :o) Nejvíc mě dostaly ty nádherné dopisní papíry, ty jsou vážně skvostné, a Tvé milé povídání, ostatně jako vždy! ♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Radko, pasuju Tě tedy na svou druhou sestru a jakožto rodinný příslušník dostaneš z mé příští dovolené plno suvenýrů. ;-)

      Vymazat
    2. Óó Vivi, já si vždycky hrozně přála sestru (mám jen samé bratry) a lepší sestru než jsi Ty už jsem si snad ani vysnít nemohla! ;)

      Vymazat
    3. Tak v tom případě jsme domluvené. ;-) ♥ A mám radost, že spolu s tebou jsem "vyženila" celou lesní družinu (tomu říkám "4 mouchy jednou ranou") ;-).

      Vymazat
  4. Jako vždy krásně napsané :o) a roztomilé!

    OdpovědětVymazat
  5. Dear Vivi, I see you got so many beautiful things from your travel, love L'erbolario too and how sweet is the becklace with your name! So sorry the chain turned out black in the sun, maybe you have perfume? Btw, glad you enjoyed Italy my friend, many hugs <3

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ciao mia cara Lilli, hai ragione - profumo è il colpevole. ;-) Un bacio grande!♥

      Vymazat
  6. Tak to sa vôbec nečudujem, že tak čarovné veci si tam nemohla nechať, hneď by som išla na výlet k tebe a nenápadne si ich doniesla ku mne domov :D

    OdpovědětVymazat
  7. No tedaaa... nejraděj bych vzala ten neskutečně nádherný dopisní papír (není to hřích, doopravdicky ho použít??? ;-) a napsala na něj (jak jinak, než krasopisně, tím nejhezčím perem, které by v tu chvíli bylo k mání) oficiální žádost o nutnou, ano, nutnou a, jak to vypadá, odkladu nestrpící dodávku kosmetiky L´Erbolario. Protože něco tak krásného nám tu přece chybět nesmí! Žádost bych ovšem zakončila i milou prosbou o zprostředkování odběru toho ovocného likéru... Ty etikety... tomu říkám šmrnc :-) Díky za nakouknutí do suvenýrového kufříku, Vivi!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Niki, pod takovou krasopisnou a naparáděnou žádost (říkejme jí klidně "holčičí petice") se podepisuju i já a myslím, že nás bude pod listinou přibývat. To by v tom byl čert, aby se nakonec L´Erbolario a Limoncello nedaly koupit u nás.;-)

      Vymazat
  8. Dokonalé, Itálii jsem si letos zamilovala i já, byla jsem tam už 2x. Pro mě jsou fotky to nejlepší, co si mohu přivézt, v mém kufru ale nakonec skončilo dobré víno a mýdla, parmezán, sušená šunka, pesta :-)

    OdpovědětVymazat
  9. Ahoj Vivi, do Itálie se právě chystáme s kamarádkou, už se těším jako ďas:-D Strašně se mi líbí polaroidové fotky a náramek, krásnou dovču jste měli:) Posílám podrbání Tomíkovi, měj se hezky:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Italská holčičí jízda, to zní famfárově. Jen se obávám, že po takovém sympatickém a něžném podrbání, kterým jsi potěšila Tomíčka, bude chtít jet s Vámi (a jak asi tušíš, Tomík je kluk). ;-)

      Vymazat
  10. Pinocchio pero je naozaj super, ale bolo by mi ľúto ho používať.
    Ach ten papier. V takýchto prípadoch mi chýbajú ručne písané listy a to ich čaro.
    Retiazka s menom je super, ale Vivi je len jedna Lucia/Lucie tých je viac. No neviem, ani ja by som sa nevedela rozhodnúť, či Pampelíška alebo meno, ktoré som dostala od rodičov.
    Z tohto tvojho rozprávania/písania som napísala tomu môjmu chlapovi: Kam ideme tento rok na dovolenku?, ale ja to vidím (aspoň dúfam, že niekde na dovolenku pôjdeme) na Slovensko. A možno, keď obeháme všetky naše zákutia, tak vybehneme za hranice. Aj keď musím povedať, že aj dovolenka na Slovensku nie je lacný špás, ale aspoň nepotrebujem jazyk (aj keď pri hraniciach by sa možno aj zišiel v niektorých prípadoch).
    Ja by som ťa posielala každý týždeň niekam na dovolenku, aby si nám to potom takto krásne opisovala. Ľudia by si mali uvedomiť, že s tvojimi cestovnými článkami by vzrástol cestovný ruch, takže by ťa mali volať a preplácať ti to. Dalo by sa povedať taká reklama zadarmo :)
    Mám hroznú chuť sa zbaliť a ísť na dovolenku a domov si priniesť plné kufre suvenírov a ostatných drobnostičiek.
    No, ale teraz šup do práce. Upravovať fotky, písať texty a chystať články. Veď nejako si musím vypĺňať čas medzi tvojimi eňo-ňuňo článkami. Takže dočítania :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Pampeliško, neumím si představit, kolik času jsi strávila nad všemi komentáři, které jsi mi tady 23. 6. nechala. Jsou snad u každého článku, jeden je hezčí (a delší) než druhý a já se nad nimi jen tiše (někdy i dost nahlas) usmívám a říkám si - ta pampelišková dívka musí napsat knížku a při psaní uzobávat burákové máslo (já vím - není moc dobré, ale všichni slavní spisovatelé ho při psaní uzobávají) - a jak jinak - než kukuřičným nožíkem. A to mi opět připomíná, že nutně potřebuju Tvou adresu. ;-)
      A děkuju moc (i za to, že využíváš služeb "Viti Tours" :-D).

      Vymazat
    2. Vivi a nevieš si ani predstaviť aký je to príjemne strávený čas. Ešte si musím ukradnúť nejaký čas na tvoje staršie články a poriadne sa v nich pošmátrať, lebo je neuveriteľné čo so mnou tvoje články robia. Cítim sa ako malá princezná vo svojom malom kráľovstve a to všetko robia tvoje krásne slová, fotky a ty. Je neuveriteľné ako ma môže niekto cudzí (aj keď vlastne nie cudzí, keďže visím na každom tvojom článku a nechávam si ich na koniec, aby som si ich vychutnala) nakopnúť niečo spraviť. Niečo čo ma možno nebaví a keby ma k tomu dokopal niekto iný, tak by som prskala ako vrece mačiek. Ale nie keď to vidím u Vivi. Vtedy je to niečo, čo môžu robiť iba vyvolení. Užívať si deň s maličkosťami. Obyčajné krájanie zeleniny a príprava jedla je niečo čo je výsadou... :)
      Keď už spomínaš knižku :D Ako vieš? Včera som dostala (ďalší oneskorený narodeninový darček) žltučké pero a bolo mi povedané, že už by som konečne mohla napísať/dopísať tú knihu, že si ju kamarátka chce prečítať, takže pero už mám už by som aj mohla však? :D
      Musím sa priznať. Arašidové maslo som ešte nejedla. Aj keď si myslím, že áno, ale nie som si istá. Zdá sa mi, že tie malé komunistické mištičky, na ktorých je nakreslený arašid alebo niečo iné (sú dva druhy), tak je to asi niečo ako arašidové maslo. Si myslím. A to mi veľmi chutí, len neviem, či pochopíš čo myslím. Tak som to pre teba vygooglila.
      http://www.chemievjidle.cz/pomazanky/nugeta-arasidova-nestle-cesko
      Dobre. Beriem kukuričný nožík, ale musíš ma presvedčiť, že mu za tebou nebude smutno. Lebo vieš ja som divná. Už som si ho aj googlila, že si ho kúpim, ale našla som len taký obyč žltý nie taký pekný ako je ten tvoj, ale keď ja si myslím, že mu bude za tebou smutno. Nemôžeš rozdeliť dva nožíky. Jedine, že by som mu kúpila lyžičkovú kamarátku. To by šlo nie? Pekne by sa dopĺňali.
      V pohode. Táto cestovka je najlepšia. Určite ju môžem odporúčať. Len ešte by mali nejako vyriešiť suveníry. Veľmi rada by som si z ciest niečo priniesla. Keď vidím tie nádherné veci, až mi srdce piští, ale je s tým dosť problém. Takže jedine toto je taká menšia poznámka, že na tom treba popracovať, ale inak sú dokonalí.

      Vymazat
    3. Jen ještě malounko, úplně malilinkato by stačilo, abych se samou radostí a samým štěstím nad Tvou chválou a nad každou Tvou řádkou rozplynula. Jaj, tak už dosť, dosť, protože i když bych před sebou okamžitě chtěla mít Tvou knížku a pokračovat ve čtení do-ne-ko-neč-na, mohlo by se stát, že bych se samým blahem nafoukla a jako červený balónek letěla nad střechy, nad lesy, nad hory i nad moře a obletěla bych úplně celý svět, ale neměla bych vůbec čas psát blog. A taky bych nemohla (jakožto červený balónek) poslat jedné úžasné spisovatelce pár nezbytností (včetně kukuřičného nožíku, který nejenže nebude smutný, ale naopak se cítí předurčen být TVŮJ...a navíc, když se Ti na mém pikniku tak líbil, druhý den jsem šla koupit přesně takový kukuřičkový nožík speciálně pro Tebe...takže jeden mám já, jeden Ty a na světě je spravedlnost, ať si kdo chce co chce říká) ;-). Tak tedy, prosím, nažhav dráty na "lucinkamala@seznam.cz" a jakmile budu znát adresu, vyšlu posla i s kukuřičným pokladem. ;-)
      A co se toho máslíčka týče, mohlo by to být něco na ten způsob, ale tuhle slečnu Nugetu Arašídovou neznám - je čas to změnit. Ale myslím, že je to moooc malé - Ty, jako pravá spisovatelka, budeš muset mít na svém stole mnohem větší burákovou sklenici. ;-) Ale hlavní je, že už máš žltučké pero, to je základ. Tak piš piš, ať už mám brzy co číst. ♥
      A...děkuju moc, ještě raz.

      Vymazat
  11. ten zaver Vivinko co si napisala..asi na tom nieco bude :) ale Taliansko aj tak milujem

    www.perlaoreneta.blogspot.com

    INSTAGRAM: dominikamr

    OdpovědětVymazat
  12. Tyhle fotečky z cest mě děsně baví :-) a hlavně to jméno je moc krásně udělané! Akorát škoda řetízku. Ale šak co. Ten se dá dokoupit vždycky :-) Hlavní věc, že sis cestování užila, Viv :-)
    Bebe
    PS: a zdravím z chorvatské Poreče :-)
    PS2: a tu kosmetiku neznám! Chyba! Musím časem napravit :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Bebe, ve všem máš pravdu, ve všem se vždycky shodneme, ale jednu věc přece jen nechápu. Jak jsi mě mohla nechat doma, když ses vydala do chorvatské Poreče, kde zažíváš takovou "páteční dřinu", jakou jsem viděla u Tebe na FB. ;-) Příště důrazně žádám, abych jela s Tebou ;-).

      Vymazat
  13. Děkuji za další položku na seznam drobností, které zaručeně musím mít jen tak pro radost a radost jiným.

    OdpovědětVymazat
  14. Milá Vivi,
    nedávno jsem objevila Tvůj blog a během chvilky už byl v oblíbených. Moc se mi u Tebe líbí! Itálie je taky má srdcovka, příště bych se chtěla vypravit do Apulie, ta mě teď láká, vůbec ten podpatek neznám.
    Kosmetika z Tvé cesty vypadá báječně a vůbec celý suvenýrový kufřík je eňo ňůňo.;) Krásné dny Ti přeji a těším se na další příspěvky u Tebe, Veronika. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Niko Veroniko, jupí! ;-) Myslím, že někdo, kdo používá slovní spojení "eňo ňůňo" nemůže na mém blogu chybět - vítej, vítej, jsem moc ráda, že Tě tu mám, a doufám, že se budu držet ve "tvých oblíbených" zuby nehty. ;-)

      Vymazat
  15. Bez suvenýrů se njede vracet, to znám moc dobře. :) A takhle máme alespoň další věci, které můžeme u tebe na blogu okukovat. Kosmetiku neznám, ale určitě to při příští návštěvě Itálie napravím. No a nechtěla bys tu kosmetiku dovážet ty? :) Hlásím se jako první zákazník. ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Verunko, sama do dovozu italské kosmetiky nepůjdu, ledaže bych měla krásnou společnici, se kterou bych dělila všechny radosti, strasti i zisky z podnikání. Doufám, že do toho jdeš se mnou! ;-)

      Vymazat
  16. Ahoj Vivi! :-)
    To je taková nádhera! :-)
    Náramek mne dostal! A co teprve dopisní papír! Nebo řetízek na míru a je úplně fuk, že zčernal, je originální a hlavně jeden jediný! :-)
    Propiska je prostě boží a vlastně vše je naprosto boží! :-)
    A moc se mi líbí tvá poslední slova, protože to je absolutní pravda. :-)
    Vivi měj se překrásně. :-)

    OdpovědětVymazat
  17. Milá Vivi, to jsou nádherné fotky a kouzelné kousky.
    Mě všechny ty krásné produkty, které jsi si přivezla pohladily na duši.
    Limoncelo s retro obalem, Pinocchio dřevěná propiska je úžasná a všechny ty krásné etikety!
    Hned je svět veselejší :o))
    Stačí se jen dívat :o) d

    OdpovědětVymazat
  18. Krásné věci jsi si dovezla :) Ta kosmetika má nádherné obaly a vypadá velmi zajímavě :) Tak jí začni dovážět , šup šup :D

    OdpovědětVymazat
  19. Retiazka je pekná, páči sa mi oveľa viac ako tie klasické s menom, čo sa dajú kúpiť na e-shopoch. Keby nepovieš, nevedela by som, že sčernela, vyzerá, že to tak má byť:-) Day By Day

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A jó, to je vlastně ta stará dobrá finta - když se něco nevyvede, když něco zčerná nebo když něco zkazím, řeknu jen: "takhle jsem to chtěla, takhle přesně to má být". Jsi zlatá, že jsi mi tenhle milý trik připomněla. ;-)

      Vymazat
  20. Děkuju všem za vaše úžasnosuperparádněbáječné komentáře ♥ (-jaké jsou komentáře, takoví jsou čtenáři a v tom případě říkám - já se tááák mám). ;-)

    OdpovědětVymazat
  21. S tymi kvetmi cestou domov si ma dostala, to musim nabuduce mat!

    OdpovědětVymazat
  22. Limoncello miluju, mám k němu takový zvláštní vztah. :)

    OdpovědětVymazat
  23. doma je nejlíp, i když poznávat nové země je taky fajn. na cestách vyfotím tak max 50 fotek teda, ten dopisní papír a vše ostatní vypadá nádherně až škoda používat :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jéje, jenom 50 fotek? Tak to bych nezvládla ;-).
      No vidíš a moje heslo je, že právě ty krásné a úžasné věcičky se musí používat každý den, nesmí se šetřit - jsou tu pro to, abychom se z nich radovali, používali je a těšili s nimi dnes a denně sebe i ostatní. ;-) Udělat ze "svátečního porcelánu" porcelán pro každodenní použití, to je znak té správné radosti ze života (každý den může být díky tomu takový malý svátek).

      Vymazat
  24. Nádherný článek, ty věci jsou úplně dokonalé, moc se mi líbí celý blog, ta spousta krásné inpirace, hned si ho pročtu a dávám k oblíbeným, je super, těším se na další články!
    Lucka
    changelucylife.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Luci, děkuju za krásný komentář, hřeje, hřeje ;-). Můj blog miluje, když se ocitne ve složce "Oblíbené" a já jen doufám, že v ní dlouho vydrží ;-).

      Vymazat