Tak jsem (konečně) vyhodila televizi, odhlásila Netflix, HBO, Disney a místo toho chodím ve volných chvílích víc na kafe, do Sephory (když ji mám metr od domu, dá se těžko odolat) a vintage obchodů, častěji balím cestovní kufry, víc se toulám kouzelnými pražskými místy, peču bezlepkový bábovky, tvořím, blbnu a čtu a čtu (doopravdický knížky, ne jenom online Vogue a Elle). ;)
A když tak kramařím svoje papírnický poklady, maluju, stříhám, lepím a píšu, krásně se mi vyčistí hlava a zároveň si tím uchovávám vzpomínky na skvělá místa, ale třeba taky na výbornou čokoládu nebo nejvoňavější parfém - obaly a krabičky od nich totiž vystříhávám a taky lepím.
Konečně jsem dala dohromady pár obrázků a vstupenek z Parisu, kde jsem nedávno byla (a kam chci zas), a tak vám dneska nechám do mýho červenýho sešitu nahlídnout. Věřím, že vás bude moje mini papírnictví bavit, a že si třeba díky dnešnímu článku půjdete taky něco nalepit. ;)
Abych si vytvořila dvojstránku v mým tlustým červeným sešitu, potřebuju k tomu: červený Moleskine zápisníky, bloky z devadesátek, zlatý nůžky ve tvaru Eiffelovky, mini zvýrazňovače Stabilo, nášivku čivavy, čistič na mobil co vypadá jako lama, samolepky, propisky, tužky a pastelky z roku 1991 s roztomilým pejskem na obalu, gumu, ty nejhezčí washi pásky a poznámkový to-do list s obrázky Malýho prince. Potřebuju toho zkrátka dost. A to to ještě držím na uzdě.
Paříž je láska a láska je Paříž. Vždycky, když se do mýho sešitu podívám, tak si na tuhle mou lásku vzpomenu. A brzy tam pojedu zas, abych měla opět co lepit. ;)
Kdyby mi někdo říkal, že Paříž je vždycky dobrý nápad, tak bych mu (asi) nevěřila. Mám svou hlavu totiž a docela dost tvrdohlavou. Ale když to zažívám na vlastní kůži, tak tomu už se mi věří snáz. Tak tedy, jak by řekl klasik: "sejdeme se v Paříži".
A že si zábavný papírky nemusíme lepit jen do sešitů a bloků (blogů) a zápisníčků, to vám chci dokázat mými novými nehtovými samolepkami z Tigeru. Je to zábava a roztomilost a "vo tom to je". Tak se mějte moc krásně, nálepkově a trochu bláznivě, protože trvám na tom, že dělat skopičiny (v životě i na papíře) je zkrátka fajn. A jestli nevěříte, tak u příštího článku vás o tom už snad (definitivně) přesvědčím. ;)
Nejmilejší Vivi, skvělé! a tu lamu musím sehnat, to by byl dárek pro naši mladší vnučku k jejím 18nátinám - mám na to necelé tři týdny. Nechám se tebou kdykoli inspirovat!
OdpovědětVymazatčástečně už funguje nový domácí mazlíček - počítač, ještě nemá ani jméno. Jiřina z N.
Jiřinko, lama je z Tigeru, mrknu se ti po ní, protože máš pravdu, že tu by Adélka mohla velice nutně potřebovat. ;) A moc mě těší, že tu nacházíš inspiraci, to je můj cíl a moje radost. ♥
VymazatPS: pozdravuj mazlíčka, jsi můj zdatný PC expert. ;)
A já tomu nápadu teda věřím ))) a proto se tam těším)))
OdpovědětVymazatJá nelepím, ale píšu si cestovatelský deník z každé cesty. A pak sním a vzpomínám nad písmenky. Měj se báječně )))
P. S. Na nehtech mám nalepená nová ❤️
Eva http://es-ideas.blogspot.com/
Evi, vůbec mě to u tebe nepřekvapuje, a doufám, že v Parisu ode mě budeš pozdravovat a dáš si tam za mě v nějaký epesní kavárničce Saviňon. ;)
VymazatPsát a snít - to je prostě nádhera.
PS: až se ty naše nehty jednoho dne sejdou, to bude něco! :)
Lezarts
OdpovědětVymazatNo, v brzké době Paris nebude zrovna to nej klidnější místo na romantické lelkování OH tam vnesou dost chaosu.
Tvoje “ lepománie” jsou docela hezká umělecká dílka, plná inspirace!
Přeji, ať ti to stále pěkně lepí:-)))
Salut ma belle🌸
Milá Renatko, to máš pravdu, v létě je lepší sedět u vody a popíjet mimózu nebo Hugo spritz :) a divochům klidně přenecháme pařížskou olympiádu. ;)
VymazatTak to jsi mě převelice potěšila, musím kontaktovat Louvre, aby mi tam nějakou moji lepenici vystavili. Škoda si to nechávát jen pro sebe, takový talent se nerodí denně. :)
Bonne nuit, mon ami. ♥
Ano, ano, i já vidím kouzelné a roztomilé koláže jako od pana Koláře... Je to kouzelné, takhle vylepovat vzpomínky a sny.
OdpovědětVymazatVivi, měj hezké dny a ať ti nevyschne lepidlo! Pa, Helena
Moc pěkné. Já měla podobný sešit kdysi dávno. Lepila jsem si do něj všechno, co se mi líbilo.
OdpovědětVymazatHezký den. 🙂
Taky jsem si kdysi takové deníkové koláže vytvářela, ale to odnééés čas. Teď si spíš vytvářím fotečkové prezentace z různých akcí. Ale co by členka našeho loutkového divadla dělám kroniku, takže tam sem tam nějaké to lepeníčko taky je.
OdpovědětVymazatHezký den !
Hanka
P.s- Je hezký Tvůj blog. Takový barevný, veselý, optimistický.
Vivi, to je nádhera. Ty jsi taková kreativní dušička, já se přiznám, že i v diáři je můj maximální výkon po rychlém načmárání propiskou si to zvýraznit :D a tím to hasne. Říkala jsem si, že bych se pustila někdy do scrapbooking alba, ale nakonec jsem zjistila, že v tom shonu se k tomu nedostanu. Tak třeba svatební bych mohla zkusit jako scrapbooking :D
OdpovědětVymazatVivi, obdivuji jak z takového pel-melu dokážeš vykouzlit oku lahodící koláž. Já tuto schopnost nemám a ani nevím, jestli by mne to uspokojovalo. Já se psychicky dávám dohromady na zahradě, to je můj léčebný ústav :o) a o tom to je, myslím. Každý ať si najde to, co mu dělá dobře a nemusí psát ubohé nenávistné komentáře.
OdpovědětVymazatPřeji ti kreativní léto a spoustu krásných zážitků. Zdraví Jitka
Tak to je nádherný deník a krásně povedená koláž! Obdivuju takovou kreativitu, mně to hodně lákalo, když jsem byla mladší, teď už bych se k tomu neodhodlala, na to jsem moc pohlcená jinými činnostmi, ale fakt nádhera :)
OdpovědětVymazatMilý holky, moc vám všem děkuju za úžasný komentáře, udělaly mi všechny do jednoho a jeden za všechny velikou radost. Už teď se na vás těším u příštího (brzkýho) ;) článku. Pa, Vivi
OdpovědětVymazat