Italiáno hopsasa aneb víno k obědu (část 2.)

Benvenuti! Vítám vás v druhé části našeho italského týdne!

Pojďme se bez okolků začíst do knížky Monte Dolciano. Dozvíte se, jak to vypadá, když místo prosluněné vily v samém srdci Itálie koupíte staré zchátralé venkovské stavení. A věřte, že i když to tak nevypadá, může to být nakonec docela legrace. A pokud nejste na knížky, tak je zřejmě vaší (milou) povinností začíst se (nebo "zaprohlížet") do italské Elle (aspoň na jejich webu).

A nezapomeňte si k dobrému čtení něco skvělého uvařit. Oblékněte si bílou zástěrku s nápisem "Buon appetito". Hrát by vám k tomu mohl třeba Adelmo Fornaciari alias Zucchero, ať vám jde to vaření líp od ruky. Uvařte ty nejchutnější celozrnné bio špagety Biolinie (vyrábí je skuteční toskánští majstři), přidejte extra virgin oil, česnek, chilli papričku a nakonec nastrouhaný parmezán (eccellente)!

Prostě a jednoduše - udělejte si den, večer nebo týden "po italsku". Nemůžete nic ztratit, jedině získáte. Zkuste vnést do obyčejného dne trochu divokých gest a spontánních úsměvů nebo si k obědu dopřejte salát z mozzarely, čerstvé bazalky a skleničku vína (že se přes den nemá pít? to jistě ne!! ale nezapomeňte, že jsme zrovna j-a-k-o-b-y v Itálii a tam je dovoleno vše! takže to do sebe kopněte a veselte se!)...

P.S.: v pondělí poprvé vysílá nová televizní stanice "Vivi TV" ;-), která vám představí doopravdické italské filmové lahůdky. Jistě souhlasíte, že už to chtělo, aby se mezi Primu a Novu vmísil svěží čerstvý vítr v podobě Vivi ;-). Vysílá se tady na blogu a "filmováním" naši Itálii zakončíme. :-*

Moje italská koláž se nemohla obejít bez motýla, kterého jsem špagetové lady posadila na její baret; a bez bazalky, kterou sama zalívám a ona sama roste (mně obvykle všechny rostliny humřou, ale tahle bazalka má obzvlášť pevný kořínek).

Fučík říkal: Lidé bděte! A Vivi říká: Lidé spěte, relaxujte, čtěte a jezte!

Na fotce zleva: milá Bianca Balti na obálce mé nejoblíbenější italské Elle (má 804 stránek a zatím se mi žádné číslo italské Elle tolik nelíbilo...už jste ho viděli i tady), extra panenský olivový olej ve spreji Marks&Spencer, špagety, knížka Monte Dolciano aneb Vyznání lásky jedné italské vesnici, recept z mého kuchařského (nebo čarodějnického?) sešitu a zase bazalka - ta, co ještě nehumřela.

Pečeme se na sluníčku italsky (část 1.)

Můj předchozí "ochlazující článek" neměl trvalý účinek, a tak jsem se horku poddala a smířila se s ním.  Dobře, mají být vedra, ok - využijeme je teda na maximum a uděláme si tu společně "Itálii". Nemusíte se bát střepů z rozbitých talířů, ani si zacpávat uši v předtuše křiku. Kdepak, naše Itálie bude ve znamení pohodičky a dlouhé polední siesty trvající od jedné do čtyř. Dáme si předkrm, první chod, druhý chod a salát. Všechno bohatě zapijeme vínem. Zřejmě se nám po tom všem bude trošku motat hlava, ale my nad tím jen mávneme rukou a zhoupneme se na proužkovaném slunečníku; taky očicháme ta nejvoňavější italská mýdla a ukážu vám pravého italského psa (na fotce vpravo dole).
A brzy vám tu představím nejlepší film "made in Italy", jaký znám, budeme si číst (libro italiano) a něco taliánského vám ukuchtím (delicatezza!). Zkrátka tenhle týden se na blogu u Vivi "jí, relaxuje a miluje" ve znamení Itálie, horkých ulic, opálených ramenou a od výletů unavených nohou smáčejících se ve studeném moři (případně bazénku, rybníku, řece nebo lavoru s vodou a s mořskou solí - chce to jen trošičku fantazie a je u vás doma Itálie jako vymalovaná). Člověk se nemusí lopotit na druhý konec světa, aby se dostal za hranice všedních dnů...!
Ritorni presto!

Posílám italiáno pohled, který jsem vytvořila jen pro vás, a na kterém nemůžou chybět moji oblíbenci. Zleva: italská mejdlíčka (možná jsou to ta hotelová, možná ne), starý reklamní plakát Guess s pruhovaným slunečníkem, krabička z Itálie vykládaná korálky a v rohu barevná pohlednice z oblasti pěti vesniček Cinque Terre. 

Ptáte se, co je to za psa sedícího na oranžové židli? Tož to je Ital!

Horké tipy na zchlazení

Mně byl o víkendu hic! A protože si myslím, že vám možná taky, připravila jsem pro vás na dnešní pondělí modře chladivý článek. Budeme si v něm lakovat nehty zlatavým parádníkem Dior, polijeme se vodičkou "Body Splash - cool ice", můžeme si povídat o tom, kam se pojedete v létě osvěžit a sníme pár mentolových bonbónů obalených v čokoládě - Peprmintky. Orion je vyrábí už asi 100 let, mají (jak jinak) peprmintovou příchuť a čokoládový povrch. Na první pohled vypadají jako dokonale hladké a dobré bonbóny, ale já včera při focení objevila, že se jejich spodní strana tváří děsně kysele (přesvědčte se na poslední fotce). 

Přeju vám, ať se vyvarujete kyselých obličejů, jaké hází pan Bonbón a ať užíváte léto, prázdniny, jíte spoustu zrmzliny, popíjíte citronádu, voníte (samo)opalovacím krémem a hodně čtete (moje mrazivé tipy na knížky najdete v novém vydání časopisu Bohemia Living).

Zleva na fotce: chladivý sprej s Mickey Mousem z HáeMka, bonbóny Peprmintky (ty dva v rohu jsou pro vás), dopis na ledově modrém papíře + lak na nehty Dior - obojí od kamarádky Míši, tyrkysový sáček se zlatým vyšíváním (ideální úschovna pro pětikorunu nebo vzácný šperk).

Trocha chladu od "Mikyho"                                      Pan Bonbón je (zatím) bez nálady

Můj byt a jeho růžový parfém

Můj byt je moje království. Ať jsem veselá nebo smutná, vždycky je tu pro mě. Čeká s jistotou pořád na tom samém místě (ačkoliv mít pojízdný karavan nebo maringotku mě odjakživa lákalo). Cítím se doma šťastná a plná elánu. V našem bytě se nikdo nehádá (můj italiáno temperament už dokážu docela dobře zkrotit), každý v něm má prostor sám pro sebe, ale zároveň jsme si doma pořád nablízku.
Je to prostě skvělý byt, a proto si zaslouží velmi osobní, stylový dárek - svůj vlastní parfém. Čistý, vzdušný, osobitý, rozpustilý, plný emocí i lásky, bezpečný, hravý, sebejistý - takový je náš byt a přesně takový je i jeho parfém. Ladí spolu senzačně.
Eau Ravissante od L´occitane je víceúčelová květinová pohádka, díky které domů vpluje svěžest červených plodů, šmrnc růžového pepře i jemnost růží a frézie. Je to neokoukaná vůně, kterou si může náš byt užívat plnými doušky a já jen doufám, že ji nepůjčuje sousednímu příbytku. Mně ji ale rozhodně půjčovat musí! Dokáže mi totiž tak krásně provonět vlasy, než jdu ven! A když vůni maličko stříknu do šatníku, cítím ráno při oblékání ze skříně energii letních růží. A pokud s ní ovoním polštář, usíná se mi jako v ráji. Možná si říkáte, že nejlepší bytový parfém je svíčková "se šesti" vonící z plných talířů... Asi ano, ale než se ji naučím uvařit, vystačím si s touhle vůní...;-)

Já se nemusím bát, co by náš byt řekl, kdyby jeho stěny mohly mluvit...

Na fotce zleva: parfém L´occitane, starý dřevěný rám s patinou, obrázky, které můžu měnit kdykoliv si jen vzpomenu a kytka v květináči (říkejme jí třeba levandule - já se v tom vážně nevyznám).

Ručně vyráběný dřevěný rám se zrcátky - (dárek od rodičů), který si hýčkám. Parfém L´occitane se v rámu bez váhání zabydlel (přitisknutý k modelce Anně z německého Vogue). 

Řekni mi, jak voní tvůj byt a já ti povím, jaký jsi...;-)

Sobotní pondělí a můj bloňďatý Andy

Sobota a neděle jsou dny načechrané a zveličené zvláštními očekáváními. Od pondělí se soustředíme jen na "ty dva slavné víkendové dny". Už aby byly, už aby to uteklo, ať už je aspoň pátek! Víkend se pyšní přívlastky jako "zábavný, úžasný, plný legrace a grilování a skvělých filmů a dobrého jídla". Jenže pak se stane, že místo báječně stráveného víkendového času vás bolí oba dva dny hlava a nemůžete vylézt z postele. A v neděli večer, když už se hlava konečně umoudří, se dostaví nepříjemný pocit naznačující, že se neomylně blíží otravné pondělí plné povinností. STOP! Říkám si, proč nezahodit předsudky a neprobudit se v pondělí ráno s tím, že si uděláme "sobotu"?! Já to jdu zkusit!...

...V kuchyni zavoní čaj a k němu mě potěší marcipánové košíčky a skořicový šnek. Prolistuju si časopis Vogue, který mi ušatá kamarádka Míša nechala přivézt od svého přítele z Emeriky. A pak si při popíjení povzbuzujícího čaje budu číst "Andy Warhol od A k B a zase zpět" - žlutou knížku, ve které je moře neuvěřitelných postřehů (Andy Warhol měl určitě v hlavě senzační růžový bubliny). Dopolední čas pracovně strávený v kanceláři si taky zpestřím. K práci si pustím jako kulisu svůj oblíbený film a na nástěnku pověsím spoustu nové inspirace, která mě rozveselí, kdykoliv se na ni podívám. A odpoledne půjdu na procházku, po cestě koupím pivoňku do vázy a bezinkovou limonádu...malé, ale výjimečné drobnosti pro sobotní pondělí...

Proč čekat s hezkými věcmi až na víkend? Vždyť víkend vždycky tak rychle uteče, rychleji než těch zbývajících pět dnů...! Chci mít "sobotu" každý den! A vám přeju to samé!

Zleva: "emerická móda" Vogue s krásnou Scarlett Johansson na obálce, talířek Bavaria s plněnými trubičkami a čajovými sáčky Lipton, marcipánové košíčky, skořicový šnek, knížka "Andy Warhol - Od A k B a zase zpět".

Skořicový šnek je docela dobrý, ale hlavně - jak jsem náhodou dneska zjistila - je fotogenický! Jeho kypré tvary můžete obdivovat na mém posledním vintage úlovku - talířku značky Bavaria. I když...moc dlouho se na něm "neohřál".

Sbírám šátky od Diora

Je nejvyšší čas vám říct, že sbírám hedvábné šátky od Christiana Diora (co kdyby se mezi vámi našel někdo, kdo chce mou sběratelskou vášeň podpořit!?). Pravda, v mojí sbírce je zatím jen jeden, ale nějak se přece začít musí! V následujícím desetiletí (nebo století) mám v plánu se z jednoho šátku dostat nejmíň na dva, ať se sbírka utěšeně rozrůstá, že?

Kvůli kousku hedvábí od Diora jsem musela našemu sádrovému prasátku sáhnout až na samé dno (každá kasička má stejný úděl). Ale přesto rozhodně není tím nejdražším šátkem, který vlastním. Mnohem dražší je pro mě šátek, který jsem dostala od svého milého muže k promoci; a pak ten, který je ušitý z té nejjemnější krajky a překvapila mě s ním kdysi moje mamča na jednom výletu; a ten, který pro mě Věra (tvořivá mamka mého muže) zrovna teď vlastnoručně vyrábí. To jsou opravdické cennosti, kterým se žádný Dior nevyrovná. Sázím se, že pár takových taky vlastníte...

Je fajn mít šátek "vod Diora", ale nejlepší je mít šátek "z lásky".

Karafa po babičce, luční kvítí (moc často kytky nedostávám, a tak si je musím umět aspoň namalovat), šátek Dior v papírové tašce, hrací karta z 50. let.

Ta chudák holka má tak ukrutnou smůlu! Nebo ne?

Kroutím hlavou nad tím, jaký jsem měla den. Posuďte sami - tolik nepříjemností během pár hodin!:

- v lékárně mi (omylem) prodali krém na suchou pleť, přestože moje pleť je všelijaká, ale rozhodně né suchá!

- v trafice mě ošidili o stovku

- spadla mi na zem celá točená zmrzlina (ještě jsem si ani nelízla)

- celý den jsem se necítila ve svý kůži, protože jsem si ráno oblíkla džíny, který nosím nerada - všichni moji kalhotoví oblíbenci totiž viseli v prádelně

- polila jsem se kafem (tu krásnou novou bílou košili, o který jsem si myslela, že spolu zestárnem)

Po všech těhle nepříjemnostech mě napadla jen jediná věc. Já mám tak strašnou, příšernou smůlu!

Taky to možná znáte. Taky jste možná smolaři. Anebo né? Zrovna, když jsem hluboce přemýšlela nad tím, jakou nohou jsem dneska vykročila z postele (musela se mi tam připlést ta levá), seslalo mi samo nebe (nebo snad tohle video?) rozřešení mojí "ukrutný smůly". Za všechny nepříjemnosti může jen jediná osoba. Jen já jsem zodpovědná za to, jestli budu mít politý tričko a zmrzlinu na chodníku. Vždyť já můžu skoro všechno ovlivnit! Jsem královna všech mořííí (a když né moří, tak svýho života určitě).

Takže znovu a tentokrát jinak - zodpovědně a soustředěně.

- v lékárně zařvu na plný koule: "mám normální až smíšenou pleť!"

- když si půjdu do trafiky koupit novou Elle, zaplatím stovkou a počkám na vrácení koruny 

- nebudu se dívat na hodinky, pokud v tý samý ruce ponesu svou zmrzlinu ;-)

- nebudu dávat do pračky najednou všechny svoje oblíbený kalhoty (jedny džíny na plavbu v aviváži určitě ještě počkají)

- když se budu chtít při chůzi napít kafe z papírovýho kelímku, v klidu se zastavím (anebo přestanu nosit bílý košile - černá je taky fajn).

Je to docela snadný, viďte?

Krabička krásy

Viděla jsem ji na tolika blozích, v tolika obchodech, tolik lidí o ní mluvilo...a tak jsem nakonec podlehla i já voňavému vábení jménem Ziaja. Začalo to jedním krémem, pak dalším, pak peelingem, pak tělovým máslem a můj arzenál čítá k dnešnímu dni 9 výrobků. Není divu, když se tu tak příjemně skamarádila skvělá cena (až překvapivě nízká) s kvalitou (až překvapivě vysokou).

Vybrala jsem pro vás tři kousky od Ziaji - moje favority. Olivový balzám na rty by se jedl (a bůh ví, že jsem to zkoušela)! Jeho vůně mě přenáší do země, která je rájem pláží, oliv, vína, kde se jí aglio olio e peperoncino a kde obědová siesta trvá klidně i půl dne. Ano, tenhle jemňoučký balzám na rty voní jako Itálie. Zeptejte se mě, co jsou to vysušený, popraskaný rty bez lesku a buďte si jistí, že já vám na to neodpovím. Já to nevím ;-).

Malému růžovému pokladu se oficiálně říká "peeling růžové máslo". Hladký dekolt, hladká tvář, chybí už jen svatozář! Nemusíte mi věřit, můžete pochybovat, ale ve vašem nákupním košíku by se tenhle pomocník pro odstranění nežádoucností (jaktěživa bych na svým blogu nepoužila slova jako "zrohovatělá kůže") ;-) objevit měl.

A na závěr jsem si nechala dort (tomu se totiž nedá říkat jen "třešnička") - seznamte se s kakaovým tělovým máslem. Byla to láska na první pomazání (ještěže né na to poslední). Voněl! Voněl jako to nejhříšnější čokoládový pokušení. Jako nugát, jako oříšky v kakaovém krému, jako maminčin pravý čokoládový dort se ždibíčkem crème brûlée...tak jsem se s ním namazala a...Od tý doby jsme pořád spolu. Ptáte se, jestli až navěky? ...Uvidíme. ;-)

První fotka zleva: každá správná kočka ví, že balzámek od Ziaji rty nejlíp zkrášlí, vyživí.

Druhá fotka: co k ní říct ... snad jen: DÍKY DÍKY španělským dobyvatelům, kteří přivezli v 16. století po bitvách do Španělska kromě drahokamů i kakaový boby!

Jak ho sbalit za 5 minut

Vím přesně, jak ho sbalit za pár minut. Ale nečekejte, že vám budu radit, jak stylově nanést rudou rtěnku nebo zdánlivě nedopatřením upustit krajkový kapesníček na jeho polobotky. My tu dneska budeme v rychlosti balit jen a pouze dámský KUFR, protože čas cestovních radovánek se blíží!

Pětiminutový návod podpořený léty snění i praxe:

1. minuta - vycházím z toho, že většinu věcí si koupíte, až docestujete na místo - šaty z hedvábí, louboutinky s tou nejčervenější podrážkou, kašmírový svetr, pudr Guerlain nebo zlacený porcelánový servis - takže si jednoduše do tlustých ponožek vložte nabitou platební kartu a pro sichr 10000 euro (je to jen článek - můžu napsat třeba milión).

2. minuta - jděte se podívat za postel; najdete tam několik zapadnutých knížek, které už měsíce hledáte. Budou se vám teď na dovolený hodit ještě víc než před spaním.

3. minuta - krém na ruce, lesk na rty, notýsek, náplasti, větrový bonbóny, doklady, tužku, perly, kalkulačku, mezinárodní kartičku na slevy...zkrátka stačí jen vsypat aktuální obsah vaší kabelky přímo do útrob kufru.

4. minuta - najděte doma malé drobnosti (ideálně látkové medvídky různých barev). Budete je na cestách rozdávat všem milým lidem, kteří vás u sebe nechají přespat, když zjistíte, že váš hotel neobdržel platbu za nocleh včas, a kteří vám dají jídlo, když utratíte poslední euro za klobouček Coco Chanel.

5. minuta - dopijte poslední hlt kávy, zavřete kufr, klíček si schovejte na to nejtajnější místo, jaké vás jen napadne a pak už se vrhněte do víru dobrodružství.

Našich pět společných minut právě uplynulo, děkuju za pozornost a ve čtvrtek jako vždy zase tady "nasedanou" ;-)

Můj kufr má spoustu nálepek, bílé prošívání a párkrát do roka cestovní horečku.

Obsah kufru zleva: knížka "Dneska už se tomu směju" (Adina Mandlová je ohromná a tak jako si nebrala servítky v životě, nebrala si je ani ve svý knížce), krabička vykládaná korálky, perly, cestovní průvodce, medvídci pro hodné lidi, oční stíny Estée Lauder, plechová cedulka "Prosím nerušit" (to je základ!), krém na ruce, lesk na rty a notýsek "Paris". Víc netřeba!

Dneska se bude tančit všude!

Když někdo zpívá, tak já ráda tancuju! A protože u nás doma pořád někdo zpívá (ať už z koupelny nebo z gramofonu), nezastavím se v rytmu tance ani na chvilku.

Odkojená jsem byla písničkou "Ztratila Lucinka bačkorku" (a pak mě čekalo přikrmování hudebníma dobrotama jako jsou Pixies, Nirvana, Nina Simone, Norah Jones, Stevie Wonder, Lennon, Marvin Gaye a-tak-dál), ale moje hudební mysl je široce otevřená všem muzikantům, kteří to umí pořádně "vod srdce" rozbalit a dělají muziku netuctově. A pak jsou tu staří dobří interpreti, kterých si vážím a mileráda jim připálím doutník kdykoliv si budou přát (však se podívejte na první fotku, jak jsme s Werichem sehraní). 

Nechám planých řečí a zvu vás ke mně do obýváku, kde najdete na parketách měkkoučký koberec se skvrnama od červenýho vína (zkusím Vanish), knížky, časopisy, gramofon (půjčila mi ho milá mamka - znamená to, že když máte půjčený gramofon 5 let, že už je váš??), sladkosti, kreslené ptáčky a muziky tolik, kolik jen vaše hrdla ráčí. Tak přijďte a těšte se, protože... 

...dneska se bude

tančit všude!

Zleva: gramofonová deska "Afric Simone", odznáčky, deska francouzských songů "Mireille Mathiew", pouťová gramodeska z blešího trhu, CD "Steve Clarke - Precious joy" a moje chvilka s Janem Werichem - připálit mu doutník na jeho desce "Zpívá Jan Werich" je tak trochu splněný sen ;-).

Omlouvám se vám, že už nejsou bonbóny (přísahám, že když jsem fotku dělala, bylo jich ještě dost). 

Zleva: bonbóny od Figara, sbírka desek - v čele Stevie Wonder, dřevěná skříňka od dědy na knížky a časopisy, gramofon a ptáček, který dává hudbu a přitom je tak čistotný - můžete si v Gimpu nakreslit taky takovýho. ;-)

P.S.: Ještě vám chci poděkovat za to, že jste mě udělali veselejší - díky svým komentářům a e-mailům; díky tomu, jak se tu se mnou dokážete aspoň na chvíli zbavit starostí a smát.

S Elle a s nadhledem jde všechno líp

...Můj diář dneska praská ve švech kvůli barevným lístečkům s neodkladnými povinnostmi, a tak jich hrst vyhodím. 

...Telefon mi u ucha divoce drnčí nedočkavostí volajícího (lidi vážně dokážou telefonovat už od šesti ráno), ale já se jen pohupuju v rytmu veselé melodie, kterou mám na mobilu nastavenou. 

...Prodavačka v potravinách se na mě ráno děsně mračí, tyká mi a tváří se otráveně, protože chci platit při útratě 67,- stovkou, ale já se jen usměju (to je fajn, že mi v obchodech občas tykají a nechtějí mi prodat víno - už dávno můžou) a pochválím jí trvalou (však se jí kadeřnice pomstila i za mě).

Kdepak si kazit den! Chci si v klidu vypít kafe ze vzácnýho hrnku po prababičce, sníst si pouťový koláč od mamči, zkrášlit se novou čokoládovou rtěnkou, číst si mou oblíbenou starou Elle s Helenou na obálce a usmívat se nad sto let starými pohledy, který si čas od času z rozdováděnosti koupím v antikvariátě. Třeba pohlednice z října roku 1916: "Drahý tati! Přijměte srdečný pozdrav. Zděluji Vám, že 4. 11. jedem do pole. Pošlete mi něco na cestu. Pište hodně mnoho. S pozdravem Váš Gusta".

Tak mi pište taky hodně mnoho, ano? ;-)

Vaše Vivi

Na fotce: má oblíbená Elle (květen 1997) s dánskou topmodelkou Helenou Christensen na obálce, hrníček po prababičce, pohled z roku 1916.

Na fotce zleva: rtěnka Clinique (čokoládový odstín), hrníček (už ho znáte z horní fotky), brýle s růžovými obroučky H&M a to nejdůležitější - koláč s mandlema!

Kosmetický zázrak vyzrazen

Možná si pomyslíte, že Vivi si zase pustila pusu na špacír, když v titulku dnešního článku mluví o nějakém kosmetickém zázraku! Možná jste už na zázraky přestali dávno věřit a možná se vám podobné řeči jeví jako pohádky, které hážete do jednoho pytle spolu s Třema oříškama pro Popelku. Ale povím vám, na zázraky (aspoň jeden - kosmetický) se věřit vyplatí.

Ovidius v Umění milovat nabádal ženy, aby se krášlily vždy o samotě, a aby nevyzrazovaly mužům svá zkrášlovací tajemství. Jenže netušil, že jednou budou počítače, Internet, blogy a do toho jedna Vivi, která vyzradí úplně všechno. A ráda! Takže moje tajemství pleti bez mráčků je: Rhassoul Clay. Nejjemnější, organický, na slunci sušený jíl z Maroka. Používá se jako přírodní zkrášovadlo už stovky let, i když já ho tak dlouho ještě nevyužívám. Neuvěříte, jaká je po něm pleť! Heboučká, zářící, čistá, jemná. Rhassoul Clay (od značky Raw Gaia) nemůže chybět ani na mých cestách kolem světa, protože mi nahradí tucet jiných přípravků. Je vynikající jako peeling, pleťová maska, mejdlíčko, kondicionér, šampón i tělová maska. Kdo má sušší pleť, ten ať si do jílu přidá pár kapiček olivového oleje. Zkrátka - kdo jednou zkusí, už nebude chtít jinak.

Tak, tajnost je vyzrazena, a jestli netoužíte mít pleť k zulíbání, nemusíte si mých tipů vůbec všímat ;-). A ještě tu mám pro vás jednu lahůdku z mojí koupelny. Amie Petal Perfect - skvělý pracant a kamarád. Jak by taky ne, když odličuje, tonizuje, osvěžuje, zpevňuje a vonííí (po růži a pomerančích)...

Teď už nezbývá než vám popřát, ať taky věříte na zázraky, ať máte krásnou sobotu i pleť a ať je nám tu zase příště (v pondělí) veselo ;-).

 Fotka vlevo: podvazky jsou to poslední, co vás na téhle pin-up girl zaujme, že?! Podívejte se na její krásnou pleť...společníka jí dělá vždy a všude Petal Perfect od Amie.

  Pejsek Victoria´s Secret má z mých kosmetických zázraků oči navrch hlavy.  ;-)


Moje kosmetické přátele najdete TADY