Bleší trh St. Ouen v Paříži - jak se tam dostat a co si koupit (část 2.)

Mladí, staří, bohatí i chudí, extravagantní módní návrháři, účetní ve způsobných kravatách, roztrhaní hipíci, zenoví mistři, genetičtí inženýři, filmové hvězdy, vylítaní cizinci i vznešeně se nesoucí Pařížané...prostě všichni tu jsou a tancujou. A taky běhají. Běhají (nebo se vznešeně nesou - to ti Pařížánci) od jednoho k druhému a nakupují. Všechno od těch nejlevnějších cetek, necek a kecek až po hedvábné šály, starožitnosti nebo námořnické uniformy.

Zkrátka všichni jsou na trhu St. Ouen. Jeden z největších trhů na světě a rozhodně největší trh v Paříži už znáte. Sešli jsme se tam spolu v článku Pojďte se mnou do Paříže nakupovat na největší trh a dneska tu máme slíbené pokračování...

4 tipy, jak si na trhu St. Ouen počínat:

1) Černé kluky ignorujte

Představa, že jak budete na trh přicházet, už zdálky se na vás budou smát ty nejroztomilejší malé Francouzky a nabízet vám neodolatelné starožitné šperky, koloušky nebo vyšívané vintage kabelky od Dolce&Gabbana, je sice romantická, ale hodně daleko od reality. Po vstupu na trh se vás totiž "ujmou" černí trhovci a budou vám nemilosrdně nabízet kabelky, pásky, parfémy nebo džíny těch nejvěhlasnějších značek. Jsem si jistá, že o briliantové hodinky Chanel za 10 euro, ani o trička Armani po 5 eurech zájem nemáte. Nechte tedy arabské i černošské trhovce trhovcemi, dobře si držte své peněženky a pokračujte dál na hlavní část tržiště. Tam už na vás bude čekat ten pravý "bleší ráj". 

2) Kupte to hned

Jak budete procházet rozmanitými uličkami se spoustou obchůdků, které jsou doslova napěchované lákavým zbožím, občas vám určitě padne do oka nějaká drobnost zvaná "ten pravý úlovek". Může to být zlatý řetízek s vaším jménem (i to se stává), unikátní lahvička od parfému nebo krásná brož. Jste ale teprve na začátku svého putování a říkáte si "uvidím ještě něco lepšího" nebo "pak se sem vrátím"? Moje rada zní - kup to hned. Trh je totiž tak obrovitánský, že s velkou pravděpodobností po dalších několika hodinách strávených v jeho uličkách, svůj vyhlédnutý poklad nenajdete a to pak mrzí.

3) Pořiďte si: pohled, lahvičku od parfému a magnetku
Kdybyste si na trhu mohli (nebo chtěli) koupit jen pár maličkostí, určitě by mezi nimi měla být "svatá trojice" - pohled (nějaký starý skvělý stylový, který si doma můžete zarámovat), lahvička od parfému (pátrejte po unikátních flakonech značek Hermès, Lanvin, YSL, Chanel atakdále) a magnetka (mají jich na trhu nepřeberné množství a všechny jsou milé nebo legrační - prostě ideální malý suvenýr).

4) Jezte a odpočívejte
Na trhu St. Ouen najdete i kavárny a restaurace. Rozhodně nešetřete a do nějaké zajděte. Jednak naberete sílu (nutnost) a jednak tam většina kavárenských "odpočíváren" stojí za návštěvu. A až půjdete okolo jedné obzvláště vypečené a hlučné restaurace, která svítí a bliká a všechno tam vypadá jako vystřižené z diskotéky z 80. let, udělejte si aspoň její fotku, když už nebudete mít odvahu dát si tam oběd.

Vidíte tu dojemnou rodinnou pohodu pána a srny? Tak pro tohle jsem si trh St. Ouen v Paříži tolik zamilovala. Všechno je tam totiž normální. I ty největší bláznivosti, bizarnosti a výjevy typu "srna kouká, pán se houpá". Prostě "normále".

Pár "technických" glos:

Jak se tam dostat?

Nasedněte na linku metra č. 4 a jeďte až na konečnou do stanice Porte de Clignancourt a tady vystupte. Vyjděte z metra a buď se rovnou ptejte na Marché aux Puces [maršé o pys] ;-) nebo přejděte velkou silnici, která je před vámi a dejte se doprava podél avenue de la Porte de Montmartre. Postupně už uvidíte stánky a máte vyhráno.

Kdy je otevřeno?

Sobota: 9 až 18 hodin

Neděle: 10 do 18 hodin

Pondělí: 11 do 17 hodin

- Doporučuju se na trh vypravit už ráno, protože jet tam někdy odpoledne (jakože "na chvilku") znamená zdaleka ho neprojít celý a to by přece jen byla trochu škoda (když už, tak už).

- Pokud se budete rozhodovat, který den se na trh vypravit, možná vám pomůže informace, že víkendy jsou na trhu nacpané lidmi, zatímco v pondělí je trochu "volněji". Ale zase v pondělí někteří obchodníci po víkendu ještě spí, takže řada obchodů bude zavřená (myslíte si teď, že se pár uzavřených stánků v těch několika tisících obchodech ztratí? no jasně, máte pravdu jako vždy).

Zdá se mi, že jsme si dali do těla ještě víc než v 1. části pařížského nakupování. Nohy bolí, pod očima kroužky, ale zážitků habaděj. Tak má správný výlet vypadat. ;-) Paty mi ještě hoří od toho dnešního běhání po slavné tržnici St. Ouen, ale stejně už mám v hlavě zase další nápad, jak vás vytáhnout na toulky po Parisu. Příště ovšem zase z úplně jiného pařížského soudku...

Nové kosmetické vychytávky z proutěného koše

Co prosím? Že prý se srpnem nesou nekalé zvěsti, že léto už končí, že nás čeká jen zima, a že už jsou letní radovánky nadobro ztraceny v chladných mlhavých ránech? Ať to ten, kdo tyhle klepy roznáší, řekne do očí přímo mně! A já si sundám brýle (tedy - žádné nenosím, ale klidně si nějaké nasadím, jen abych si je mohla před bitkou demonstrativně sundat), nechám stát na plotně hrnek s horkým čajem s medem, svklíknu si teplý rolák (respektive vyhrnu jeho rukávy), vypnu na dvd přehrávači film "Podzimní cesta" a o trochu toho léta se ještě porvu, protože...

...protože chci letos ještě chodit nakupovat na farmářské trhy a všechny lahůdky ukládat do té nejlepší proutěné tašky, jakou jsem kdy měla. Nákupní koš Lavender je ručně vyráběný z palmových listů, narodil se v Maroku a vejde se do něj všechno. Namouduši. Melouny, klobouky, květiny, artyčoky, knížky. Prostě všechno, nač jen pomyslíte a taky to, nač by vás pomyslet ani nenapadlo. O prázdninách ho nosím na trhy a na pikniky a až podobným výletům s příchodem doopravdické zimy odzvoní, tak na něj čeká nový úkol - stane se z něj stylová dekorace a úložiště pro časopisy.   

Když jsem si před časem koš Lavender vyhlídla na Organic-beauty.cz, zdálo se mi, že tak velký koš potřebuje trošku zaplnit, a tak jsem do něj hodila ještě pár kosmetických "sladkostí". A o těch, které mě chytly za srdce nejvíc, nesmím/nemůžu/nechci mlčet (ostatně, už jste mě někdy zažili, jak mlčím?), a proto - tady jsou:

♥ Kdysi jsem tu o značce Apeiron natural care psala jako o zázračné kosmetice vytažené ze samotného lůna přírody, která pomáhá a léčí (i takové neradosti, jako je podrážděná, přecitlivělá pleť nebo pokožka trpící na ekzémy, extrémní suchostí apod). Od té doby už uplynulo hodně času a nabízí se otázka, jestli jsem z toho "apeironského opojení" náhodou nevystřízlivěla. Né a né a né. Jsem pořád "opilá" a pořád věřím v zázraky. Cokoli (teď zrovna šampon a odličovací mléko) se mi zatím od Apeironu dostalo do koupelny a z koupelny na pleť, vlasy nebo tělo, to zasloužilo pochvalu. Jsem v(d)ěčná (a trochu nestálá) "zkoušečka" nových značek, nových vůní, nových zkrášlovátek, ale když něco zaboduje tak přesvědčivě jako Apeiron, může se směle zařadit mezi stálice mého koupelnového nebe.

♥ Když jsem slyšela o čaji na vlasy Organic Beauty poprvé, tvářila jsem se možná trochu nevěřícně, ale moje kosmetická duše věčně toužící po všem neprobádaném a neokoukaném, byla do čajových sítí lapena okamžitě...muselo se zkrátka zkoušet. 

Jednu lžíci bylinek jsem zalila vroucí vodou a nechala spokojeně louhovat pod pokličkou až do vychladnutí. Přecedila jsem nálev přes sítko a vydala se do sprchy se šálkem čaje, který výjimečně nebyl určen k popíjení. Vlasy jsem umyla šamponem a pak je důkladně opláchla bylinkovým čajem. Po téhle nadstandardní péči přišla sladká odměna - zklidněná pokožka a voňavé hebké vlasy. Tak.

Od té doby, jakmile vlasy zavelí "máme chuť na dobrý šálek čaje", vím přesně, co mám udělat - pro vlasy čaj Organic Beauty, pro sebe (a pro panstvo) dobrou brazilskou kávu a hurá do sprchy.

♥ Na konec jsem si nechala jednoho milovníka od značky 100% pure, na kterou nedám dopustit hlavně kvůli jejím bezkonkurenčním kondicionérům, balzámům na rty a dekorativní kosmetice. Do sbírky mi chyběl nějaký jemný lak na nehty a ten s broskvovým nádechem vypadal skvěle. Ukázalo se, že nejen dobře vypadá, ale taky má obdivuhodnou výdrž (a kdo tohle dneska může říct?). Navíc laky 100% pure neobsahují formaldehyd, toluen, dibutylftalát, kafr ani formaldehydové pryskyřice, takže s jedním přimhouřeným okem se dá říct, že s nimi "lakujeme zdravě".

Jenže největší překvapení přišlo, když jsem se mému milému laku podívala na jeho....no na jeho "spodní část". Čekal tam na mě vzkaz. Milostný vzkaz. Že prý mě miluje (doslova tam stálo "I ♥ you"). Povídám vám upřímně, to mi ještě nikdy žádný lak na nehty neřekl! Ách, ten drahoušek. A víte co? Nechám se jím inspirovat, protože dávat najevo své city je v módě. Takže tu mám pro vás taky jeden důležitý vzkaz: "I Love You". ;-)

Pondělí v Paříži aneb bylo mi ho líto

Vždycky mi ho bylo líto. Chudák pondělí. Schytlo nálepku neatraktivního, povinnostmi nabitého dne, ve kterém na člověka čeká ranní budíček a otevřený diář nechává tušit, že dneska to nebude žádný med. Přijít na řadu po lenošivém víkendu je zkrátka nepříjemný úděl, ale já se rozhodla, že pondělku zkusím trošku napravit reputaci, a proto právě teď otevírám novou rubriku "Pondělí v Paříži". Doufám, že se pak spolu na pondělí budeme víc těšit a třeba se podaří vymazat ho z kalendáře jako otravný den. 

Naše první pondělí strávené v Paříži právě začíná a program je nabitý. Skočíme na trh koupit si pár náramků a ručně vyšívané pantofle, necháme se zlákat pugétem růží v malém květinářství, půjdeme kolem Seiny poškádlit jednoho buldočka, svezeme se na kolotoči, v parku budeme jíst bagety, v cukrářství zase pravé francouzské macarons, necháme si svítit na cestu zářivou Eiffelovou věží a teprve na konci dne dojedeme starobylým metrem na letiště...Sláva, nazdar výletu!

♥

Největší oblíbenci letošního léta

Stolky a křesílka před kavárnami jsou plně obsazené, všude se to hemží barevnými šaty, pestrými koktejlovými brčky, citronádami, zmrzlinovými poháry, proutěnými košíky plnými hub a borůvek, slaměnými klobouky a houpacími sítěmi. Léto je zkrátka v plném proudu a to je ideální doba na vytvoření malého seznamu letních lásek.

Představuju vám tedy dneska své největší oblíbence, se kterými trávím letní dny, ale zároveň mám v plánu je nenápadně propašovat do podzimu (ale nebojte, ten je přece jen ještě daleko).
Tady je moje malá soukromá Havaj:

1 2 3 4 5 6 7

1. Dalo se čekat, že se v mém šatníku rychle zabydlí. Černé saténové šaty s pivoňkami umí zpříjemnit celodenní běhání městem a stejně samozřejmě se nesou napříč třpytivými večerními akcemi. A ještě jednu výhodu tyhle šaty mají - když už roztomilé květinářky a pilní zahradníci nemají ani jednu jedinou pivoňku, v mém šatníku pořád krásně kvetou.

2. Když jsem tu před časem psala navoněnou recenzi na parfém Acqua Di Gioia od G. Armaniho, už tehdy byla ruka v rukávě a noha v nohávě. Sedli jsme si dokonale a trávíme spolu bok po boku každý den. Parfémová voda Acqua Di Gioia mě zkrátka provází celým létem. Létem jak má být.

3. Dlouho jsem po něm toužila, ale v českých končinách jsem ho nemohla sehnat. Když se jednoho krásného dne hrnek s víčkem Aladdin Mason objevil na Zootu, okamžitě jsem po něm skočila a byl to skok k nezaplacení. Brčkem popíjené višňové domácí šťávy, zázvorové limonády, citronády i bezinkové pivo v něm totiž chutnají nejdobřejšněji.

4. Jakákoli italská kabelka Gionni je vždycky trefa. Když si chci koupit opravdu kvalitní kabelku za cenu, která je rozumná, lovím v italských "gionni vodách" a pokaždé se mi na háček dostane perfektní kousek. Na léto to byl puntíkatý shopper, na chladnější období semišová kráska z kolekce Gionni Luxury - k trenčkotům, kašmírovým svetrům a džínám bude šik.

5. Už je z poloviny zaplněný zážitky, samolepkami a vstupenkami z letních akcí a prázdninového cestování. Můj milý růžový blok Mark's Tokyo vypadá jako foťák a dokonce se tak i chová - taky umí (díky propisce a pastelkám) zachytit ty nejlepší momenty a vzpomínky.

6. Moje favoritka - točená jahodová zmrzlina. Růžová. Nejlepší.

7. Pohodlně se nosí, mají lážoplážo kapsičky a vtipný (pod)text - šaty se sametovým nápisem jsem do svého módního arzenálu prostě zařadit musela. A když je peru a pak visí v prádelně, chodím se tam dívat, kdy už budou suché (jako malá).

 ♥

A co vaši "největší oblíbenci letošního léta"? Prozradíte mi, do čeho (nebo do koho...nějaký drb bych chtěla) jste se letos zamilovali? 

5 tipů, jak si zvednout náladu

Je "summer time" a to se tak nějak nabízí (a očekává), že budeme v dobrém rozmaru, rozesmátí od ucha k uchu. Jenže...co když se nám na paty přilepila smůla nebo jsme si při vstávání popletli nohy a vstali levou? Zkrátka pro ty z vás, kteří nemají tak vyletněnou náladu, jak by si přáli, nebo pro ty, kteří ji sice mají, ale nikdy neodmítnou pokus ji ještě zlepšit, tu mám 5 tipů, které používám na "projasnění" dne já. A teď si držím pěsti na rukou i na nohou, aby zabraly i na vás. ;-)

1. Vyrábět domácí nanuky. Stačí si koupit tvořítka na zmrzlinu (hezká má třeba Ikea nebo Tescoma) a pak vymýšlet všechny možné i nemožné varianty a příchutě. U mě doma aktuálně vítězí nanuk z mamčiny nejdobřejší domácí malinové šťávy s lístky čerstvé máty. Lepší osvěžení neznám.

2. Sebrat odvahu a jít do knihovny. Tedy aspoň já ji sbírat musela. Do knihovny jsem totiž chodila vždycky jen pro "povinné školní literárnosti", takže když jsem dostala vysvědčení a pak nějaký ten diplom, považovala jsem kapitolu "Knihovna" za zcela uzavřenou. Až nedávno jsem se tam vydala pro jednu jinde nesehnatelnou knížku a...Věděli jste, že tam mají vážně spoustu knih? A že plno z nich je skvělých? A víte, že knihovnice je moc hodná? A že si můžete najednou půjčit kolik knížek chcete? A že síťovka je všechny unese? Zkrátka - já tam půjdu zas.

3. Urvat pro sebe pořádný kus melounu. A užívat si jeho šťavnatost a sladkost. A děsně si přitom ulepit celý obličej a ruce. A nemít se kde umýt. A pokecat si bílé tričko. Jsem asi trochu drsná, ale když já na tyhle melounové chvíle se vším všudy vždycky na podzim vzpomínám nejradši. ;-)

4. Trochu svůj svět ovonět a orůžovět. Pro tyhle účely jsou ideálními rekvizitami plné vázy, jahodové koblihy a pink laky na nehty.

5. Malinko se uvolnit. Zvlášť, když jste na dovolené a je horko, nebo se vám zdá, že v kufru nemáte na sebe nic, co byste si právě chtěli obléknout. Než špatné šaty, to radši žádné. Mávněte nad tím rukou a vydejte se tak jak vás vyšší moc stvořila třeba na oběd. A kdybyste se po téhle uvolněné akci náhodou ocitli na policejní stanici, pošlete strážce pořádku na můj blog, však já už jim to nějak vysvětlím. ;-) 
A teď dost legrácek - pěkně si vaše šaty zase oblékněte a pokud máte chuť, napište mi, jak si zvedáte náladu vy. Jsem moc zvědavá.

♥

Malý pomocník, který umí velké věci

Strávila jsem s ním 8 let. Cestoval se mnou po světě, chodil se mnou do práce, byl svědkem mých radostí i trablů, ráno mě dovedl docela jemně probudit, byl roztomilý, drobný a perleťově růžový. Můj malý telefon. Jenže v poslední době rád stávkoval a taky, nebudeme si lhát, na dnešní poměry to byl vyloženě outsider, i když mně milý. Ale už nestačil mému tempu, mým aktivitám, mému životnímu stylu. 

A tak, jak se zaobaleně říká "vyhazovu" - jsme se rozloučili. Já ho dvěma prsty děkovně poplácala přes jeho perleťový hřbet a on mě naposledy nechal vést hodinový rozhovor s kamarádkou. Malý Samsung definitivně odešel do věčných lovišť. Podle hesla "král je mrtev, ať žije král" jsem ale dlouho nesmutnila. Jedna mobilní životní kapitola rychle vystřídala druhou a starého krále nahradil nový. Voilà, ať tedy žije král jménem Acer Liquid E3.

Výměna vysloužilého mobilního přítele za nového fešáka přinesla do mého života (pracovního i soukromého) zjednodušení, lepší organizaci a plno vychytávek, o jakých se mi se "staroušem" mohlo jen zdát. Pokud se chcete dozvědět všechny detaily, můžete se začíst do téhle podrobné recenze Aceru nebo se podívat ještě na jinou recenzi telefonu. Já ovšem nechávám technické informace stranou a chystám se vám právě teď povědět, jak mě můj nový telefonní partner provází dnem a proč jsem si ho tak rychle oblíbila.

Má styl a vkus

Je až k nevíře, jak rychle jsme se skamarádili a jak pěkně pasuje na můj pracovní stůl. Pomáhá mi při práci i zábavě a ještě je na něj pěkný pohled...tomu říkám kámoš do deště. A protože sám má design podle poslední módy, i mně radí v oblékání. Takhle příjemně a inspirativně jsme spolu zahájili dnešní den.

Zná moc a šetří místo

Nosila jsem velké kabelky a tašky. Potřebovala jsem do nich vměstnat notesy, diáře, foťák, knížky, fixy, telefon i MP3 přehrávač. Prohýbala jsem se pod jejich tíhou (au, záda) a usilovně v té spoustě nezbytností hledala. Hledala cokoliv. Hledala pořád něco. Vlastně všechno. Teď už nic nehledám. Hromady těžkých věcí se jako mávnutím kouzelného proutku víly Smártfounky vešly do jedné lehoučké a tenké krabičky, do mého nového Aceru. Mám v něm velikánské "herní centrum" - namluvené knížky, fotky, písničky, inspirativní videa, filmy, hry a díky internetu taky nákupní středisko. A mám v něm i celou kancelář - kalendář, foťák, nekonečný prostor pro mé nápady, úkoly, připomínky, zápisky i poznámky k mým projektům. 

Tohle je malá vzpomínka na dřívější obsah mé kabelky. Všechny tyhle věci a věcičky sice dál nezbytně potřebuju, ale jsem ráda, že už je nemusím tahat všude s sebou; čekají na mě doma. A do ulic si beru černá a zlatá psaníčka do ruky a minikabelky, do kterých se mi vejde všechno (takže vlastně jen útlý telefon, ovocné Skittles a rtěnka).

Rychle se skamarádí

Trošku jsem trpěla. Koupila jsem si mintové rádio Sunny Life a zdálo se, že spolu prožijeme úžasné léto. A taky že ano, až na jednu maličkou, téměř neviditelnou a nepatrnou pididrobnost, na kterou jsem v nákupní euforii jaksi pozapomněla. Aby totiž rádio hrálo přesně ty songy, které chcete, musíte do něj vložit chytrý telefon. Ó! Jenže můj starý růžový Samsung byl sice všechno možné a dokonce i telefon, ale rozhodně ne chytrý. Takže jsem v rádiu věznila smartphone svého muže, který jsem si půjčovala (tajně a tiše a přibližně stokrát denně). Takhle to dál nešlo.

A tak jsem Acer seznámila s rádiem Sunny Life a ti dva...se okamžitě skamarádili. Jezdí spolu na pikniky, na večírky a na výlety a mě berou (asi z lítosti, abych neseděla sama doma) naštěstí s sebou.

Fotí jako profík

Pravidlo "foťák stále při sobě" mám vytetované na zápěstí (my blogeři přece chodíme všichni ke stejnému tatérovi), jenže nebylo by to pravé pravidlo, kdyby ho člověk občas neporušil a nezapomněl foťák doma. Kolik mi už uteklo vzácných okamžiků jen proto, že jsem je neměla čím zvěčnit! Teď už mi neunikne ani...no ani myš. Acer Liquid E3 má totiž foťák vymakaný a umí vytvořit krásně jasnou a ostrou fotku (i za špatných světelných podmínek). Fotky se pak dají přímo v mobilu upravovat a posílat a dělat s nimi spoustu dalších kouzel i skopičin. A to mi připomíná - že my jsme se spolu ještě nefotili? Tak honem učesat pěšinky, líčka poprášit pudrem a do pusy si podélně strčit rohlík (ať jsme na tom fotu všichni veselí). ;-)

♥

Pojďte se mnou do Paříže - nakupovat na největší trh (část 1.)

Pojďte se vydat, spolu se mnou, s koupěchtivými Francouzi a vyjukanými turisty, na největší evropský bleší trh, objevovat poklady, smlouvat, nakupovat a radovat se z těch nejneočekávanějších úlovků. Vítejte v Paříži, na trhu St. Ouen.

Toužíte si pořídit sto let starou lahvičku parfému Chanel N°5, francouzskou terinu se zlatým lemováním, ze které chutná nudlová polévka široko daleko nejlépe, pero, kterým psal Viktor Hugo svůj poslední román, košili od Diora (ve velikosti M, prosím), piknikový koš ze 60. let, roztomilé brože nebo snad vaše srdce prahne po černé vycpané vráně, disko kouli hrající všemi barvami, sametovém růžovém křeslu se záplatami nebo slunečních brýlích, kterým chybí skla? Není problém, na pařížském trhu St. Ouen totiž nic není nemožné - veteš se tu potkává se vzácnostmi, bizarnosti s úchvatnostmi, řád s chaosem a nervózní hledači pokladů s těmi spokojenými, kteří už "to své" našli a pomalu odcházejí.

Ale to není náš případ - my teprve přicházíme, takže si držte klobouky (a peněženky), malý výlet (respektive jeho první část) začíná....

Brokátová kabelka, zlatý náhrdelník, mini francouzský parfém a roztomilá magnetka - to je jen malá ochutnávka mých kořistí z trhu St. Ouen.

Protože trh je obrovitánský a projít ho celý dá jednomu pořádně zabrat, doporučuju vám už od začátku šetřit síly a klidně občas spočinout na vhodném vystaveném zboží. Nejlíp se nabírá dech na starožitných křesílkách, dřevěných oslech nebo koních. Relaxujte do chvíle, než vás zahlídne majitel. To pak rychle sesedněte a běžte, co vám nohy stačí. A až se útěkem unavíte, nezbyde, než si zase sednout na nějakého toho osla.

Pařížské trhy jsou mojí velkou vášní a baví mě tam nakupovat všechno od vyšívaných pantoflíčků, přes šátky a notesy, až po květiny nebo marmelády. Ale jakkoli má každý trh své kouzlo, ten nejslavnější a největší je přece jen jenom jeden.

Marché aux puces de St. Ouen je ráj, ve kterém se sdružují chudí studenti hledající levné nádobí i boháči, kteří si odnáší lampy a obrazy ve zlatých rámech v cenách, za které by se u nás pořídil pěkný byt v centru. Zkrátka každý si tu přijde na své. Zhruba 2500 stánků rozložených v 16 úsecích, venku i ve velikých halách si každý rok prohlídne 11 milionů návštěvníků a letos to bude ještě o dost víc, když jste se tam dneska vypravili se mnou. ;-)

Koupíte nebo si jen sednete?

Ozdobné flakóny, staré i nové parfémy, lahvičky prázdné, poloprázdné i poloplné, Cacharel, Chanel, Lanvin i parfémy "s holubičkami" z křišťálu Laligue od Niny Ricci...prostě všechno, co nenechá v klidu žádného milovníka voňavek.

Tahle pomalovaná zeď, kterou na trhu taky objevíte, jasně ukazuje, kam a s jakou vervou všichni uhánějí. A myslíte, že kdo přijde dřív, ten si odnáší ty nejlepší poklady? Ba ne, trh St. Ouen je naprosto bezedný - koupíte jednu věc a hned místo ní přibyde pět dalších.

Ty nejhezčí šaty a doplňky z dob dávno minulých jsou na trhu k mání stejně samozřejmě jako jabloně v ovocném sadu. Krajkové a hedvábné róby z dvacátých a třicátých let, pastelové "padesátkové" retro kostýmky, rozverně roztočené sukně z let šedesátých, filmové kostýmy nebo dokonale módní smokingové sako od YSL...áách.

Moc se mi s vámi v Paříži líbilo a už teď tu mám pro vás další díl. Pokračování z trhu St. Ouen najdete v článku: Bleší trh St. Ouen v Paříži - jak se tam dostat a co si koupit (část 2.)