Retro je nutnost moderní doby aneb Beatles žijou!

Obyčejné brambůrky Bohemia Chips stojí už 45,-, přestali vyrábět mou oblíbenou rtěnku, státní hlavy si budou zvyšovat platy o symbolických 20% a mně se zdá, že už nikdy nebude nic jako dřív! Kdyby byli bývali tenkrát Johna Lennona nezastřelili, říkám si, bylo by bývalo možná všechno jinak (třeba čipsy za dvacku).  Ale protože jsem opravdu chytrá, tak vím, že dlouho si zoufat nemá smysl a k rozveselení mi stačí docela málo - třeba tenhle song. Jak z klipu zjistíte, Beatles zpívají jednoznačně nejlíp, když si vlezou dovnitř piána, jezdí na bicyklu, lyžujou, koupou se ve vaně s plastovou rybičkou (John!), svlíkají se do pruhovaných trenek (Ringo!)...no prostě blbnou podle mýho gusta.
Jak jsem tak poslouchala Ob-La-Di, Ob-La-Da, vzdušnou myšlenkovou čarou jsem se dostala ke slavný Johnově Japonce Yoko Ono. A tak vznikly dnešní fotky. Nebo jsem napřed Yoko vyfotila v časopisu a pak jsem si na ni teprve vzpomněla? Nebo na mých fotkách vůbec není Yoko Ono?? No, každopádně neberte drogy, děti. 60. léta už jsou totiž pryč. K dobrý náladě vám musí stačit bítlsácký klucí. Pro jistotu ještě jednou klik sem.

Zleva: Yoko Ono a John - to je ono, to je klasika!, stará dobrá Vinea, retro gumička do vlasů s beruškou, korálkový náhrdelník se srdcovým křížkem od kamaráďuchy, pomáda na rty v retro stylu "Soda pop", míchátko do nápoje ve tvaru kytary. Na kousku papíru (dole na fotce) vidíte obrázek od další přítelkyně - jednou (pozdě večer) v hospodě na koleji namalovala mě a mýho kudrnatýho vlasatýho kluka, kterej si mě nakonec vzal za ženu - a VHL (čili Velká Hořící Láska) trvá a trvá ;-).

Z Yoko vyrostla opravdu véliká holka ;-)

 

Pamatujte, že děti, mámy, tátové, lékaři, geometři, Jonášové a psi by neměli brát drogy!! Celosvětového míru se dá docílit i jinak! 

Moje milá čtenářka - ta, co běžela za králíkem, mi do komentářů napsala: "Neberte drogy! Nikdy nikomu neberte drogy!" A co z toho plyne? No že krást se taky nemá ;-)

 

P.S.: dneska se mi chce tak nějak všemu smát (beru si týden blogového volna a uvidíme, esli mě ten humor přejde).