Najdeš pět rozdílů?

Když jsem si kolouška na kupovala, čekala jsem, že to bude klasická retro figurka, která bude přesně tam, kam ji postavím. Dneska už se své naivitě směju. Koloušek je vždycky pouze tam, kde chce být on a docela chápu, že tentokrát se mu zalíbila má nová hořčicově žlutá taška do ruky. Pohodlně se do ní vejde, a když se vyšplhá nahoru, tak dobře vidí na celou domácnost. A mně se má kabelka líbí hlavně proto, že má zapínání jako školní aktovka a hrozně mě baví ji pořád dokola zapínat a rozepínat.

A teď by mě zajímalo, v jakých kabelkách si libujete Vy a jestli máte doma taky lesní zviře!?

Pokud máte rádi hru "najdi pět rozdílů" (já našla zatím tři), tak hrajte: 

 Kabelka "aktovka" v retro stylu, koloušek ze starožitnictví.

Kabelku najdete na: www.i-radost.cz

Léčivé diářové zápisky

Zapisuju si do svého obtloustlého diáře všechny pitoménky i věci vážné, závažné, k vyřízení, vyřízené a označuju je všelijakými hvězdičkami nebo žlutými puntíky. Odškrtávám si s úlevou splněné úkoly a povinnosti, abych vzápětí připsala deset dalších. A nejspíš to tak děláte taky. Mám ale ještě takovou jednu zvláštní věc, kterou si zaznamenávám. Někdy (a náhodou je to docela dost často) si píšu, že jsem šťastná. Pokud se tak cítím (příčiny jsou od těch nejmalichernějších, které si lze představit, až po ty zásadní), napíšu si do kolonky diáře "jsem šťastná".

Tahle dvě zapsaná slova mají skvělý léčivý účinek, pokud jsem někdy smutná nebo z plna hrdla naštvaná. Během takových černých chvilek mám pocit, že jsem nikdy nebyla veselá ani spokojená a rozhodně už nikdy nebudu....a pak se podívám do diáře a zjistím, že "jsem šťastná" byla zrovna včera a v pondělí a minulý týden hned dvakrát...a to mě rozesměje. ;-) Možná to stojí za pousmání, ale věřte, určitě to stojí za zkoušku...

A máte Vy svůj diář? A pojďte mi říct, co tajného si tam píšete, joo?

Na fotkách diář Elle - můj nálepkami vyšňořený parťák pro rok 2011.

Mladí páni v kamaších

Mladí parádníci v kamaších zaujali Grenvilla Wodehouse natolik, že o nich napsal knížku. A já jsem ji dostala od mého milého muže. Bornovy ilustrace nikdy nezklamou a co se obsahu týče, nechám se překvapit. Hned jakmile budu mít čas (plánuju pár volných chvilek na rok 2014), otevřu si "božolé", zalezu pod deku a budu číst.

A pár otázek na Vás, které mě moc zajímají - co zrovna čtete?, dokážete si udělat na čtení čas?, četli jste Mladé pány v kamaších?, viděli jste v poslední době nějakého pána v kamaších? (já zrovna před dvěma týdny a doteď se z toho nemůžu vzpamatovat).

 

Dnes je JEHO velký den! Nezapomněli jste?

Ať už mu říkáte "Evžen", "komp" nebo "starouš", dnes je jeho velký den. Má třicátiny a všichni do jednoho bychom to dneska měli oslavit. Utřít z něj prach, nablýskat klávesnici a být celý den s ním. ;-)

12. srpna 1981 se na trhu objevil první OSOBNÍ POČÍTAČ...PC...písíčko. Od té doby se změnil, zmenšil, zeštíhlel, zmoudřel a určitě ho ještě slibný vývoj čeká. Pro mě je pravou rukou. Potřebuju ho k práci i k zábavě, a proto se u nás dneska bude pořádně slavit. Špunty lítají, šampáňo teče proudem a náš drahý třicátník si o tom asi myslí své...

A co Vy a Váš Evžen? Oslavíte to s ním? ;-) Co pro Vás znamená počítač?

Tak takhle počítač vypadal ve "středověku".

Tuzexová panenka Kwik, holka jak má být

Moje retro sbírka tuzexových panenek ze 60. let se rozrostla. Malá Kwik je dárkem od milého muže mého k našemu velkému výročí. Víte, nejsem ten typ, který dokáže potlačit své nadšení a radost z dárku. Ten typ, ve kterém to uvnitř "vře", ale na jeho tváři jen jen elegantní úsměv. Kdepak. Moje radost, to je sousedova (tedy Klimešova) starost, protože těším-li se z něčeho, začnu poskakovat, zpívat, tancovat, objímat, líbat, smát se a běhat z pokoje do pokoje. 

Hned potom, co jsem se vyradovala, jsem šla Kwik umýt, protože na ní bylo těch 50 let, co je na světě, přece jen trochu znát ;-).

A jaká darovaná věc udělala v poslední době největší radost Vám? 

Láskyplná nástěnka

Nástěnky mám všude, kde je to jen možné. V pracovně, v kanceláři, v kuchyni...Jsou pro mě symbolem nových postřehů a radostí, které mi promění průměrné šedavé denní okamžiky v barevně inspirativní kolotoč. Dávám si na nástěnku úkoly, fotky, přání a nejkrásnější vzkazy. Tak zrovna dneska jsem v pracovně našla tenhle roztomilý žlutý "opičí" lísteček i s obrázkem od mého muže (myslím, že měl být malířem, ale minul se povoláním...) - ani nevíte, jak radostně nastartoval začátek nového dne.

Po objevení veselého vzkazu jsem v příjemnostech pokračovala - třeba voňavou kávou, Nutellou, kterou jsem ze sklenice jedla prstem (ty čuníku!), focením, dlouhou procházkou a konečně jsem si vystavila legrační pohled s opicemi Jamesem a Jacksonem z reklamy na Benetton. Maličkosti, ale potěší.

Máte i Vy své nástěnky? A máte také tolik malých denních radostí? ;-) 

Nástěnka je v podstatě scuknutí mého života do barevných obrázků, které mě inspirují nebo těší. Obměňuju je, a tak mi přináší pořád nové vjemy a nápady. 

Porouchané zrcadlo spraví čokoládová maska

Co Vám budu vyprávět - prostě mi prodali závadné zrcadlo. Tedy...někdy ukazuje s p r á v n ě, ale jindy - hlavně po ránu - je úplně porouchané! Byla jsem ho samozřejmě hned reklamovat a důrazně jsem žádala výměnu za nové, které bude k mému rannímu obrazu mnohem lichotivější. Ale místo opravy mi doporučili změnu kadeřnice..:-/

A tak jsem zkoušela různé tipy, triky, recepty a patlátka, až jsem ukotvila u několika přírodních a na zvířatech netestovaných výrobků, po jejichž používání se zrcadlo docela "srovnalo" ;-) Nuže, vítejte v rubrice Kosmetický vikýřek. Dnes Vám představím čokoládovou dobrotu, která je lahůdkou, ačkoliv se nejí. Čokoládová pleťová maska je zcela nekalorická, a pro mě znamená takovou pleťovou vzpruhu, že už je mým pěstícím partnerem asi 2 roky. Nanesu čokomasku, vlezu si do vany, vezmu Vojnu a mír a než mi román ztěžkne a spadne do vody (to je asi po 15 minutách), moje pleť je zase fit.

Takže se pak svého zrcadla klíďo píďo můžu zeptat: "Zrcadlo, zrcadlo, pověz, kdo je v zemi zdejší ze všech děvčat nejkrásnější"?... Nooo, a když zrovna nemá poruchu, odpovídá naprosto jednoznačně...:-*

Kde koupit: www.i-radost.cz

Už jste to slyšeli? Vykradli papírnictví!

Prý vykradli papírnictví! V ulicích panuje rozruch, protože obchod s pastelkami zeje prázdnotou. Lidé horečnatě máchají rukama a červení v tvářích si od ucha k uchu předávají tu znepokojující kriminalistickou zprávu...Jen já a prodavačka víme své... 

Tak za prvé - klid, nikomu nehrozí nebezpečí! Papírnictví totiž nebylo vykradeno! To jen já tam zas byla na svém "běžném" nákupu...

A za druhé - omlouvá mě snad to, že všechny ty krabičky, gumy, pastelky, kalkulačky, sešívačky, notesy, diáře, sponky, ořezávátka a pera jsou tak hezké, že je prostě musím všechny koupit. To se nedá nic dělat! ;-)

A jaké věci nutně musíte mít Vy? Čemu nikdy nedokážete odolat?

Přistupte blíže a povšimněte si, prosím, maličkých pastelek v krabičce s kačerem - jsou mým vintage úlovkem z 50. let a vejdou se krásně do kabelky - využiju je, až budu potřebovat naléhavě vyplnit nějaké úřední lejstro - s nimi bude tiskopis o tolik veselejší! A jako bonus na něj namaluju dům, plot,  psa, kytku, tři houby a veverku...Určitě tím úřednicím zlepším náladu, nebo ne? ;-)

Je čas vzít vás do koupelny

Nemyslete si, že jsem "ňákátaková holka", která vezme do koupelny hned každého. Kdepak! Vezmu tam jen vás, protože se už přece jen pár měsíců známe. Je čas otevířt vám dveře...

Koupelně jsem dala na léto nový, námořnický frak. A máme vybíleno (slib mého muže po několika měsících /letech/ splněn). Bílilo se dva dny a dvě noci.

V našich "lázních" mám nejradši okno nad vanou, krajkové zrcadlo na řetízku se sametovou stuhou a růžového pejska od Victoria´s Secret s ryze plavčíkovskou náladou, který je připraven vylovit z vany každého, kdo má z vody na prstech "varhánky". Bez bílých osušek, svíček, všelijakých mejdlíček, čokoládové pleťové masky a letní chanelovské vůně Chanel Chance by to zkrátka nešlo. Jsem ráda, že jsme spolu v mé koupelně strávili pár chvil, ale hrozně jste nacákali (hadr je pod umyvadlem..děkuju).

Jaké jsou vaše koupelnové poklady? A máte nějaké triky, jak si ve vaně číst román, neusnout a neutopit se?

Fotka vpravo: pruhované námořnické tričko je látková samolepka.

Jedině JAHODOVOU!

Sezení v trávě a hladové baštění rohlíků se sýrem, celodenní toulky přírodou, koupání v řece a do toho pořádná jahodová zmrzlina (zase už dělají ty velikánské točené) - tak jsme si užili volný den. Milý muž můj mě vzal na místo, kde trávil jako ušatý kluk prázdniny - jihočeské Plavsko, okouzlující místo. Za ta dlouhá léta tam proběhlo jen málo změn! Kromě chybějícího posedu na lesní křižovatce všechno zůstalo při starém...snad jen stromy, domy, jezy a cesty byly trošku menší než dřív...
Někdy bych si přála, aby věci zůstávaly stejné. Aby se tolik a tak rychle neměnily, aby nemizela jistota, aby jsme zase byli malí...! Občas si koupím do každé ruky jednu točenou zmrzku a na chvíli si jako malá fakt připadám ;-).

A co Vy? Vracíte se rádi na svá "dětská místa"?

Posílám Vám na letní osvěžení pořádnou porci jahodové! Nebo Vy radši vanilkovou?

Bosé nohy v parku ... aneb zařiďte si byt a zkuste se nerozvést

...O zařizování prvního bydlení a o tom, jak záhy po svatbě manželství projde zkouškou ohněm...To jsou Bosé nohy v parku, které miluju a které si v létě vždycky pouštím. Garantuju vám, že je to barevná, milá, fajnšmekrovská lahůdka - z roku 1967.

Jako vždy vám trošku nastíním děj, ať víte...:

...jen si to představte. Jste novomanželé (vy jste stylová a divoce temperamentní jako Jane Fonda, váš manžel je konzervativní fešák jako Robert Redford) a právě jste se nastěhovali do vysněného hnízdečka lásky. Tedy...realita se od snů poněkud liší...Bydlíte v 6. patře bez výtahu, ložnice je tak maličká, že se tam dá sotva dýchat, ve zdi je díra, kterou vane severní vítr, nefunguje topení a mini kuchyň je zároveň obývákem, předsíní i pokojem pro hosty. Do toho se objeví tchýně, švihlý soused a mnohá další překvapení.  Jestli tahle zkouška ohněm nacpaná úžasnými dialogy skončí rozvodem nebo objetím...naboso v parku, na to se už mrkněte sami. ;-)

Velmi zábavný, odlehčený film, kterému dávám za jeho vtip, uvěřitelnost, přímočarost a dialogovou barevnost 8 hvězdiček z 10!

Bonbon místo rtěnky...úsporné a šik

Sotva jsem se narodila, už jsem se začala shánět po různých "zkrášlovacích barvítkách". Občas jsem si nehty nabarvila červenou fixkou (obvykle mi tato paráda vydržela maximálně 5 minut - než si toho všiml nějaký strohý dospělák a já se musela už zase potýkat s vodou a mýdlem). S pusou to bylo ještě horší, protože mamka rtěnku nepoužívala, a já si musela najít náhradní řešení:

1) na půdě jsem objevila asi 50 let starou rtěnku po prababičce (sytě oranžová, podivně čpící, ale šik...dodnes nechápu, z čeho jsem se tehdy tak osypala)

2) nanášela jsem si na pusu nekonečné vrstvy jeleního lůje a doufala, že ač je bezbarvý, tak v těch 60 vrstvách "chytne color" (marná snaha...bohužel zákony logiky nefungují vždy)

3) a konečně - LENTILKY - červenou lentilku stačilo mít chvíli rozpuštěnou v dlani a pak už se z ní dala udělat nádherně červená pusa. A víte, že když dostanu krabičku lentilek, hledám v ní dodnes jako první ty červené a růžové? ;-)

A jaké "vychytávky" jste, mé milé, měly Vy? 

 Barevný a sladký den přeje Vivi...